ONLINE: Pobodaní Ukrajinci v Bavorsku byli vojáci. Podezřelý vrah je Rus

Za podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj finské premiérce Sanně Marinové, která dnes navštívila Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters, podle které ukrajinský státník ocenil zejména vojenské vybavení, jež Finsko jeho zemi poskytlo.

„Finská vojenská pomoc je pro nás velmi cenná. Zbraně, sankční politika a jednota našich partnerů v záležitostí připojení Ukrajiny k EU – to nám může poskytnout sílu při obraně naší země,“ napsal po jednání s Marinovou na facebooku Zelenskyj. Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise, odpovědět chce Ukrajině v červnu.

Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14.000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami, uvedla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Úřady podle ní každý den obdrží 100 až 200 nových hlášení, napsal server BBC.

„Dnes máme téměř 14.000 případů týkajících se pouze válečných zločinů a dalších téměř 6000 podobných případů,“ uvedla Venediktová na návštěvě v Británii. Jedná se o její první zahraniční cestu od 24. února, kdy na Ukrajinu vpadla ruská armáda. V Londýně se podle BBC setká s britskou generální prokurátorkou Suellou Bravermanovou a dalšími britskými činiteli, se kterými probere možnosti pomoci západních zemí při vyšetřování.

Ukrajinské úřady podle Venediktové nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.

V Plzeňském kraji našlo práci už 9300 uprchlíků z Ukrajiny z celkem zhruba 27.000, kteří se v kraji registrovali. Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) je to nejvíc mezi všemi kraji ČR. Špoták to dnes řekl při návštěvě ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v Plzni. Podle Rakušana pracuje v celé ČR zhruba 55.000 Ukrajinců, kteří od začátku ruské válečné agrese do Česka uprchli. Plzeňský kraj i město Plzeň si s uprchlickou krizí poradily skvěle, řekl dnes novinářům Rakušan.

V Plzni se kromě jednání na krajském úřadě ministr sešel také s policisty a hasiči, prohlédl si i městem zřízené nouzové krátkodobé ubytování pro uprchlíky. „Bylo velmi dobře vymyšleno, koncipováno, vedeno a myslím si, že Plzeňský kraj na to, jak velkou zátěž zažívá (...), to zvládl zcela skvěle,“ řekl ministr.

Nejméně 22 000 lidí zemřelo v Mariupolu během tří měsíců války.

V Irpini se nepříliš chytrý ruský voják vyfotil fotoaparátem zanechaným v jednom z bytů. Nyní je snadné ho poznat.

Letošní Mezinárodní cenu Václava Havla za kreativní disent, kterou uděluje nadace Human Rights Foundation (HRF), dostali ruská novinářka Marina Ovsjannikovová, která v březnu ve vysílání ruské státní televize protestovala proti invazi své země na Ukrajinu, dlouholetý basketbalista NBA tureckého původu Enes Kanter Freedom a sdružení íránských umělců PaykanArtCar. Cena pojmenovaná po českém exprezidentovi byla ve středu oficiálně udělena v norské metropoli na konferenci o lidských právech nazvané Oslo Freedom Forum.

„Touto cenou každý rok oceňujeme ty, kteří odvážně a nápaditě odhalují lži diktatur,“ řekl k ceně udělované od roku 2012 její výkonný ředitel Thor Halvorssen. Tento venezuelský aktivista HRF, která má sídlo v New Yorku, založil v roce 2005. V jejím vedení je i ruský šachový velmistr Garri Kasparov, který patří k hlasitým kritikům ruského prezidenta Vladimira Putina.

Obránce Ronald Knot je dalším hokejistou, který po ruské invazi na Ukrajinu nebude pokračovat v Kontinentální hokejové lize. Neftěchimik Nižněkamsk na svém webu oznámil, že sedmadvacetiletý český reprezentant s klubem rozvázal smlouvu.

Náměstek ministra obrany: Rusové útočí na ukrajinské pozice ‚současně v různých oblastech‘. Podle Hanny Maliarové jsou ztráty Ukrajiny „nevyhnutelné“, protože situace v první linii zůstává obtížná se známkami další eskalace.

Desítky uprchlíků z Ukrajiny přilákal už v prvních minutách po zahájení Veletrh pro Ukrajinu, kde šedesátka zaměstnavatelů nabízí na brněnském výstavišti lidem prchajícím před válkou pracovní místa. Ještě před zahájením veletrhu už kolem stánků vystavovatelů kroužili lidé hledající práci, převahu měly ženy.

„Zjistili jsme, že lidé, kteří utíkají před válkou a hledají práci prostřednictvím Úřadů práce, se zcela zbytečně zajímají o práci, pro kterou mají příliš vysokou kvalifikaci. Chtěl bych oslovit všechny příchozí z Ukrajiny, aby se nebáli říci si o dobrou práci, kterou třeba vykonávali na Ukrajině a mají pro ni kvalifikaci. Zaměstnavatelé jsou schopni jim nabídnout dobré podmínky,“ řekl na zahájení veletrhu hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

16 vrtulníků dopravilo obráncům Mariupolu zbraně, zásoby a další vojáky. Šéf zpravodajské služby Kyrylo Budanov řekl, že proběhlo 7 misí, během kterých vrtulníky Mi-8 poskytly obráncům Azovstalu zbraně, munici, léky a jídlo.

Ukrajinský prezident Zelenskyj kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.

Ještě tvrdší reakce přišla od prezidentova poradce Oleksyje Arestovyče. „Jděte do p*dele s takovými návrhy! Debilní zm*di. Handlovat takhle s územím Ukrajiny. Jste se pos*ali, jste šílení. Naše děti umírají, vojáci zastavují rakety vlastním tělem a oni nám říkají, abychom obětovali naše území? To se nikdy nestane,“ klip s Arestovyčovým emotivním výlevem se šíří na sociálních sítích.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok. V diskusi občanů také vystoupila žena, která velebila ruského prezidenta Vladimira Putina. Na protest proti jejímu vystoupení zastupitelé pískali a tloukli do stolů.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který zastupitelům dokument předložil, vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl.

Ruští soudní exekutoři zabavili americké internetové společnosti Google 7,7 miliardy rublů (2,8 miliardy Kč) jako část pokuty, kterou má firma zaplatit. Informovala o tom dnes agentura Interfax. Google patří do americké technologické skupiny Alphabet.

Ruská součást Googlu minulý týden oznámila, že plánuje vyhlásit bankrot. Ruské úřady firmě už dříve obstavily bankovní účet, Google tak nemůže platit mimo jiné zaměstnancům ani svým dodavatelům. Moskva předtím oznámila, že nemá v úmyslu zablokovat kanál YouTube, který také patří Alphabetu.

Ruská propaganda začala přemýšlet o osudu ukrajinských dětí a zapomněla zmínit, že ruské jednotky bombardují jejich domovy a zabíjejí jejich rodiče.

Královéhradecký kraj dal na pomoc Ukrajině zasažené ruskou agresí a na náklady spojené s uprchlickou vlnou zhruba 25 milionů korun. Z toho na ubytování uprchlíků vynaložil 19,2 milionu a na provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) 4,1 milionu korun. Ostatní výdaje, jako například pořízení spacáků, lehátek nebo vybavení bytů, tvoří 1,7 milionu korun. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Situace kolem ukrajinských uprchlíků je podle něj v kraji stabilizovaná.

„Podle údajů ministerstva vnitra je na území regionu 15.962 uprchlíků. Nicméně lze odhadovat, že zhruba 25 procent z nich se již vrátilo na Ukrajinu,“ řekl Lechmann.

V Melitopolu okupanti přejmenovali ulici Dymitrije Doncova na ulici vraha KGB Pavla Sudoplatova.

Základní a mateřské školy na Vysočině navštěvuje přes 1300 ukrajinských dětí. Podle krajského radního pro školství Jana Břížďaly (Piráti) jsou kapacity školy v regionu stále volné. Základní školy mohou přijmout více než 9000 žáků.

Nejvíc dětí z Ukrajiny navštěvuje na Vysočině Základní školu v Sadech v Havlíčkově Brodě, v jednotlivých třídách je zařazeno 49 žáků, uvedl Břížďala. Od poloviny března se tam počet ukrajinských žáků takřka zdvojnásobil.

Ukrajinských dětí přibývá i ve školách v menších městech. Do základní školy ve Žďírci nad Doubravou jich teď podle ředitele Oty Bence chodí 14, zatím chodí do adaptační skupiny. „Do stavu školy je budeme zapisovat až v červenci, podle toho, kolik se jich rozhodne, že tady zůstane,“ řekl Benc. Zájem pokračovat ve vzdělávání ve žďírecké škole podle něho zatím potvrdilo sedm dětí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby respektoval suverénní rozhodnutí Finska a Švédska připojit se k NATO. Podle agentury AFP také vyjádřil naději, že se rychle najde řešení, které změní odmítavý postoj Turecka k jejich žádosti o členství.

„Prezident zdůraznil, že je důležité respektovat suverénní volbu těchto dvou zemí, která je výsledkem demokratického procesu a reakcí na vývoj jejich bezpečnostního prostředí,“ uvedl Elysejský palác.

Ministerstvo školství by podle neziskové organizace EDUin mělo letos podpořit konání letních vzdělávacích kempů pro ukrajinské uprchlíky podobně, jako to udělalo loni pro žáky českých škol po výuce na dálku. Společnost EDUin to dnes uvedla v tiskové zprávě. Kempy by podle ní mohly dětem pomoct s češtinou a integrací do české společnosti. Ministerstvo školství již dříve oznámilo, že na kurzy češtiny a adaptační skupiny pro Ukrajince může do konce srpna rozdělit dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Ukrajinští velitelé dnes připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k dodávkám zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. Vzhledem k ruské ofenzívě v Donbasu na východě země potřebují Ukrajinci tyto zbraně co nejdříve.

„Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůže západní zbraně a techniky,“ uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda. „Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty,“ dodal.

Generál Olexij Gromov z ukrajinského generálního štábu podle agentury Reuters dnes před novináři připustil, že Rusové mají na bojišti v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny momentálně navrch. „Nepřítel má převahu v letectvu a dělostřelectvu, ale děláme vše, co můžeme,“ prohlásil. Upozornil také na přesunu ruských raket Iskander na západ Běloruska, což zvyšuje nebezpečí nového ostřelování západní Ukrajiny.

Finská premiérka Sanna Marinová navštívila Kyjev a válkou zničená města Buču a Irpiň.

Ruská armáda je podezřelá z mučení lidí v Hostomelu v Kyjevské oblasti. Měli provádět nezákonné prohlídky budov, klepat na dveře, rozbíjet okna a hledat vojáky ozbrojených sil Ukrajiny.

V jednom z domů Rusové ohrožovali civilisty zbraněmi a nutili je, aby se úplně svlékli. Později byli lidé bez jídla a vody drženi ve sklepě, biti do žeber a nohou, bylo jim vyhrožováno zbraněmi a Rusové jim prováděli falešné popravy.

Jak informovala agentura Ukrinform, pět ruských vojáků a tři Wagnerovci jsou také podezřelí ze zabití rodiny starosty vesnice Motyžyn a smrtelného mučení civilistů v oblasti Kyjeva. Rusové vězně mučili ve snaze získat informace o ozbrojených silách Ukrajiny a obranných silách. Jeden chlapec byl střelen do nohy a poté do hlavy. Podobným způsobem byl mučen i další muž. 

Další oběť, obyvatelku vesnice, podezřelí zastřelili jen proto, že měla na sobě tmavé oblečení. Zabiti byli také dobrovolníci, kteří do Motyžynu vezli humanitární pomoc. Další popravený měl svázané ruce, přivázané ke čtyřkolce a byl nucen téměř kilometr běžet. Po výsleších, výhrůžkách smrtí a bití pak byl několik dní držen ve stoce.

Ruský nejvyšší soud odročil na konec června posuzování žádosti generální prokuratury, aby ukrajinský pluk Azov uznal za teroristickou organizaci. Uvedla to dnes agentury RIA Novosti s tím, že soud se dnes rozhodl posuzovat tento případ za zavřenými dveřmi, s vyloučením médií a veřejnosti. "Soudní jednání bylo odročeno na 29. června na 10:00 (09:00 SELČ)," uvedla tisková služba soudu bez upřesnění příčin.

RIA Novosti napsala, že po rozhodnutí nejvyššího soudu bude případně moci být jakýkoliv příslušník Azova stíhán jako spolupachatel teroristické organizace, za což v Rusku hrozí trest od 15 až po 20 let vězení. Zákon připouští zproštění od odpovědnosti v případě, že dotyčný ukončí účast v takové organizace ještě před zahájením vyšetřovacích úkonů.

Minimálně 4 lidé zemřeli během ruského ostřelování Charkova.

Běloruské opoziční političky Svjatlana Cichanouská a Veronika Capkalová dnes v západoněmeckých Cáchách osobně převzaly Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii.

Jejich kolegyně Maryja Kalesnikavová, která je třetí vyznamenanou, na ceremoniálu chyběla, neboť si v Bělorusku odpykává jedenáctiletý trest vězení. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v projevu k disidentkám ocenila jejich odvahu a označila je za vzor pro miliony žen.

„Vím, za co a proč žiju, za svobodu, napsala Maryja z vězení. Za svobodu, která je pro mnohé z nás něco zcela samozřejmého jako vzduch, který dýcháme,“ řekla Baerbocková s tím, že o svobodu je možné snadno přijít. „Za svobodu musíme všichni společně bojovat,“ prohlásila.