ONLINE: Pobodaní Ukrajinci v Bavorsku byli vojáci. Podezřelý vrah je Rus

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko uvedl, že vojáci jsou tu pod neustálým ruským ostřelováním. Ruské jednoty se zaměřují na města Luhansk a Lyman. Lyman se snaží Rusové dobýt, aby mohli dál postupovat na Slovjansk a Kramatorsk. Kyrylenko doplnil, že situace je obtížná a že Rusové decimují města, domnívá, že se, že z 1,6 milionu obyvatel regionu v oblasti zůstává zhruba 320 tisíc lidí.

Obyvatelé města Slovjansk v Doněcké oblasti dnes byli evakuováni. 

Asi 20 zemí včetně Česka, které poskytlo útočné vrtulníky, se zavázalo poskytnout další zbraně ukrajinské armádě, řekl po setkání s představiteli spřízněných států šéf Pentagonu Lloyd Austin.

Ruská prokuratura označila německou Nadaci Heinricha Bölla za „nežádoucí“, organizace se zapojuje do projektů zaměřená na lidská práva a vzdělání.

Podle ukrajinské generální prokurátorky Iryny Venediktové před soudem stane ještě nejméně 48 ruských vojáků, kteří budou souzeni za válečné zločiny, jež měli na Ukrajině spáchat. Oznámila to na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis navrhl dnes plán na zformování námořní koalice, jejímž účelem by bylo ukončit ruskou blokádu Černého moře a obnovit export ukrajinského obilí, informovalo dnes britské ministerstvo zahraničí.

Ukrajina čelí nedostatku soli: Největší evropská solná společnost Artemsil kvůli válce ukončila činnost. Odstávku pocítí i spotřebitelé z Maďarska, Polska, Gruzie, Moldavska, Ázerbájdžánu a Rumunska, oznámila agentura Unian.

Německá vláda blokuje dodávku zhruba 100 bojových vozidel Marder na Ukrajinu, oznámil deník Bild s odkazem na zdroj.

Ukrajinská média informovala o tom, že ruské jednotky zahájily útok na město Liman v Doněcké oblasti, upozornil kanál Nexta.

Americké úřady oznámily, že zvažují, zda do Kyjeva neposlat speciální jednotku, která by střežila jejich ambasádu v ukrajinské metropoli, uvedl list The Wall Street Journal.

Litva od prvního června letošního roku stáhne svého velvyslance z Ruska. Žádný jeho nástupce nebyl jmenován. Vyplývá to z dnes podepsaného prezidentského dekretu, informovala agentura Reuters. Litva minulý měsíc snížila úroveň diplomatických vztahů s Ruskem, vyhostila ruského velvyslance a uzavřela ruské konzuláty. Desátého května litevský parlament jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát a ruskou agresi proti Ukrajině za genocidu.

Poškozený úsek plynovodu na východě Ukrajiny se sice podařilo lokalizovat, jeho oprava ale není kvůli bojům možná. Plyn do oblasti není možné přepravit ani jiným způsobem kvůli působení ruských vojsk. Distributorská společnost uvedla, že spotřebitelé se mají řídit doporučeními regionálních rozvodných společností.

Ukrajinští bojovníci osvobodili od ruských okupantů více než 20 osad v Charkovské oblasti. Místním byla poskytnuta nezbytná pomoc, uvedl na svém facebooku náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Celkem ukrajinská armáda osvobodila 24 osad, včetně vesnice Kutuzivka. „Asi 170 místních obyvatel žilo v suterénu mateřské školy déle než dva měsíce. Mezi nimi bylo 40 dětí ve věku od 3 měsíců do 12 let,“ uvedl Zalužnyj ve svém prohlášení.

Okolí vesnice Dmytrivka v Kyjevské oblasti lemují vraky ruské vojenské techniky.

„Nikdo nemůže soudit Ukrajince, kteří žijí v dočasně okupovaném území. Rozumíme těm, kteří tam dál pracují: lékaři, úředníci a další. Nicméně ti úředníci, ze kterých se stávají kolaboranti, nemůžou čekat žádné slitování. Ukrajina svoje občany osvobodí, brzy,“ zavázal se na svém twitteru poradce prezidenta Zelenského Mychaljo Podoljak.

Z Ukrajiny před válkou uprchlo do zahraničí už více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které dnes v Ženevě zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zdaleka nejvíce, 3,5 milionu, jich na útěku překročilo hranici s Polskem.

V Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině jsou ode dneška kvůli poškození plynovodu při bojích pozastaveny dodávky plynu, informuje agentura Unian.

V ukrajinské Chersonské oblasti se ode dneška bude používat vedle ukrajinské hřivny také ruský rubl. Oznámil to současný šéf Chersonské oblastní správy Volodymyr Saldo, který byl do funkce dosazen koncem dubna poté, co nad částí oblasti získaly kontrolu ruské síly. Informovala o tom ruskojazyčná redakce stanice BBC.

„Všichni obchodníci budou mít zpočátku možnost uvádět ceníky ve dvou měnách – hřivně a ruském rublu. Později už to bude povinnost,“ uvedl dnes Saldo na brífinku. Upřesnil, že dnes bude vydán dekret, který poskytne právní základ pro zavedení rublu.

„Rakousko je připraveno podpořit naši snahu o zvýšení kapacity ropovodu TAL tak, abychom měli zajištěné dostatečné dodávky ropy, která nebude z Ruska. Jsme připraveni též společně spolupracovat se zeměmi, které mohou rozšiřovat terminály na zkapalněný plyn,“ uvedl na svém twitteru premiér Fiala.

Ukrajinská prokuratura informovala o tom, že se na Ukrajině vyšetřuje více než 13 tisíc případů válečných zločinů. Rusko nadále popírá, že by se jeho vojáci na Ukrajině dopouštěli válečných zločinů. Soudní procesy začaly přelíčením se seržantem Vadimem Šišimarinem, který byl za úmyslné zabití neozbrojeného civilisty odsouzen na doživotí.

Dlouhé fronty se v ukrajinských městech tvoří před poštami - v Kyjevě, nebo také ve Lvově, Ukrajinci mají nesmírný zájem o pamětní protiruské známky s motivem Hadího ostrova.

„Alespoň na něčem se s ruským ministerstvem shodneme. Americkým občanům nyní také nedoporučujeme cestovat do Ruska. Lepší je jet do Česka, kde mají lepší pivo,“ hlásá twitter amerického velvyslanectví v Česku.

Za jeden den bylo z Mariupolu odvezeno do filtračního tábora více než 250 lidí, včetně 30 dětí. Obyvatelé města byli odvezeni do tzv. „filtračního tábora“ ve vesnici Bezimenne, uvedla agentura Unian. Informace na svém Telegramu potvrdil zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.

Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko uvedl, že Moskva přezkoumává italský návrh, jak dosáhnout konce konfliktu na Ukrajině. „Návrh jsme obdrželi a nyní ho přezkoumáme,“ řekl podle agentury AFP Ruděnko.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko stejně jako současný prezident Zelenskyj požaduje další sankce proti Rusku, hlavně pak tlak na Putina, řekl Porošenko v rozhovoru pro stanici Sky News. Doplnil, že si cení postojů amerického prezidenta Bidena a britského premiéra Johnsona. Nicméně se dožaduje většího tlaku na Putina, který by ho „donutil zastavit zabíjení ukrajinských žen, dětí a seniorů“ a vedl by ke konci války.