ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ukrajinská strana se s Ruskem snaží vyjednat evakuaci 38 těžce raněných vojáků z mariupolských oceláren Azovstal, oznámila dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle ukrajinského generálního štábu Rusko dál Azovstal bombarduje s cílem zabít tamní obránce. Vereščuková uvedla, že obklíčený areál stále brání asi tisícovka Ukrajinců, mnozí jsou zranění. Ruská ofenzíva pokračuje také v Donbasu, naopak z okolí Charkova se ruská armáda podle britského ministerstva obrany údajně stáhla.

„V Mariupolu se hlavní úsilí okupantů zaměřuje na blokování a pokusy o zničení našich jednotek v areálu závodu Azovstal. Nepřítel pokračuje v leteckých úderech,“ uvádí zpráva ukrajinského generálního štábu.

Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na Ukrajině na straně ruských sil, řekla dnes ČTK známá běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. Uvedla, že boje za svobodu na Ukrajině a v Bělorusku nelze od sebe oddělovat, poněvadž obě země se navzájem ovlivňují. Proti režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka by Západ měl přijmout stejně důrazné sankce jako ty, které uvalil na Rusko v reakci na rozpoutání války na Ukrajině, ale odlišné z hlediska struktury, doplnila.

Poradce starosty Mariupolu Petr Andrjuščenko uvedl, že Rusko se bude snažit integrovat přístav do ruské rederace. Plánuje na toto téma referendum, které se zřejmě uskuteční 15. května, píše ukrajinské radio Hromadske.

The occupation administration plans to integrate Mariupol, along with "DPR" into Russia and is probably already preparing a "referendum" on the city's accession to Russia, with May 15 named as the probable date, adviser to the mayor of Mariupol Petro Andryushchenko reported.

— Hromadske Int. (@Hromadske) May 12, 2022

Do stanového městečka v Praze-Troji se budou uprchlíci z Ukrajiny přesouvat až během víkendu. Je potřeba areál ještě vybavit, řekl dnes primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).

Ceny ropy se dnes zvyšují kvůli nejistotě ohledně dodávek a geopolitickému napětí v Evropě. Jejich výraznějšímu růstu nicméně brání obavy o poptávku. Cena severomořské ropy Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst zhruba 0,3 procenta na 107,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala téměř 0,7 procenta na 106,42 dolaru za barel.

Zásoby plynu přesáhly k dnešnímu ránu 1,287 miliardy krychlových metrů, tuzemské zásobníky jsou tak naplněné téměř na 40 procent, řekl ministr Síkela.

Ruský prezident Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na dnešním zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obilovinu exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin kvůli ruské válce na Ukrajině v posledních týdnech výrazně rostou.

Podle předběžných údajů se má v tomto roce v Rusku urodit 87 milionů tun pšenice, což je podle Putina dosud nejvíce. Celkem se v Rusku podle prezidenta chystají sklidit 130 milionů tun obilí.

Putin oznámil, že pokud sklizeň dopadne odpovídajícím způsobem, země znovu posílí vývoz. Prezident uvedl, že rekord „umožňuje nejen snadno uspokojit naše vlastní potřeby, ale také zvýšit dodávky na světový trh pro naše partnery, což je důležité pro globální trh s potravinami“.

Ruské síly znovu zaútočily na největší ukrajinskou ropnou rafinérii v Kremenčuku. Guvernér Poltavské oblasti Dmytro Lunin řekl, že Rusové odpálili čtyři rakety na rafinerii. Výbuchy byly hlášeny také v Poltavské oblasti. 

Klíčoví finští politici byli varováni, že Rusko může 13. května přerušit dodávky plynu do Finska kvůli potenciálnímu vstupu země do NATO, uvádí finské médium Iltalehti s odkazem na anonymní zdroje.

Putin bude muset čelit realitě, že jeho invaze na Ukrajinu se nezdařila a že jeho země vyjde z války oslabená, citovalo NBC News ministra obrany Velké Británie Bena Wallace. Podle Wallace se ruské jednotky snaží uspět v nové ofenzivě na východě Ukrajiny, jejich síly jsou vyčerpány a ekonomika je oslabena mezinárodními sankcemi.

Ruská armáda stále bombarduje továrnu Azovstal v Mariupolu.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze uprchlo do jiných zemí přes šest milionů lidí, informoval dnes úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Útok Ruska na sousední zemi vyvolal v Evropě nejtěžší migrační krizi od skončení druhé světové války.

Nejvíce ukrajinských běženců míří do zemí Evropské unie. Největší část přijalo Polsko. Polští pohraničníci od 24. února, kdy Rusko invazi na Ukrajině zahájilo, odbavili 3,3 milionu lidí přicházejících z Ukrajiny. Skoro 1,19 milionu lidí naopak odešlo z Polska na Ukrajinu. Česko dosud oficiálně přijalo skoro 339.000 ukrajinských uprchlíků.

Kancelář generálního prokurátora: Jeden mrtvý při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast. Ruské síly ostřelovaly 12. května kazetovou municí vesnici Velyka Kostromka, zničily místní energetické zařízení a zabily jednoho člověka.

Ruská armáda při raketových a leteckých útocích na Ukrajině za poslední den zabila 320 ukrajinských vojáků. Dnes to uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Podobné informace zveřejňované ruskou či ukrajinskou stranou nelze nezávisle ověřit.

Při útocích raket vzduch-země „bylo zničeno více než 320 nacionalistů a 72 kusů vojenské techniky“, uvedl Konašenkov.

Ukrajina kvůli ruskému ostřelování zastavila evakuaci ze Sievierodoněcku v Luhanské oblasti. Starosta města Oleksandr Striuk řekl, že úřady obnoví evakuaci, jakmile ostřelování skončí. Podle úředníka zůstává v Sievierodonecku až 15 000 obyvatel.

Moskevští právníci žalují západní firmy, které odešly z Ruska. Podle nich podniky, které tak učinily poté, co Moskva 24. února napadla Ukrajinu, porušily práva ruských spotřebitelů. Společnost Chernyshov, Lukoyanov & Partners už v dubnu podala žalobu na Apple a Netflix a nyní hodlá „potrestat“ i další podniky. Agentuře Reuters to sdělil seniorní partner firmy Konstantin Lukojanov.

Moskevská právní společnost podala minulý měsíc dvě hromadné žaloby. Požadovala v nich morální odškodnění 60 milionů rublů (22 milionů Kč) pro uživatele Netflixu a 90 milionů rublů od společnosti Apple za snížení funkčnosti a hodnoty jejích zařízení. Požadované částky by se mohly zvýšit, pokud se k žalobám připojí více lidí.

Netflix v březnu zastavil všechny budoucí projekty a akvizice v Rusku a pozastavil tam svou streamovací službu. Apple omezil používání své služby Apple Pay a zastavil veškerý export do svých prodejních kanálů v Rusku.

V nově postaveném stanovém městečku v Praze budou lidé moci být ubytováni maximálně 30 dní, což je nejzazší termín pro lustraci, řekl ministr Rakušan.

Rakušan upozornil maďarského ministra vnitra, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. Požádal o rychlou lustraci.

Lotyšský parlament dnes přijal zákon, který pozastavuje platnost jednoho z článků lotyšsko-ruské dohody, a sice o zachování pomníků a památníků. Poslanci tímto způsobem odstranili právní překážky na cestě k likvidaci památníku sovětským vojákům-osvoboditelům v Rize, uvedl zpravodajský server Delfi. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová toto rozhodnutí kritizovala a lotyšské poslance podle listu Kommersant označila za „zombie“.

Rozhodnutí zřeknout se plnění článku mezinárodní dohody Lotyšsko odůvodnilo tím, že se Rusko dopouští válečných zločinů na Ukrajině, napsal portál Delfi.

Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin. Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude od 14. do 16. května v Německu a ve Francii, uvedl dnes jeho úřad. V Berlíně ho čeká neformální schůzka ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance a v Paříži se zúčastní zasedání Rady EU-USA pro obchod a technologie.

Ministři zahraničí NATO budou v německé metropoli debatovat „o jednotné reakci na pokračující brutální ruskou válku na Ukrajině“ a o blížícím se summitu aliance v Madridu. Přijmou nový strategický koncept NATO, kterým se blok bude řídit v dalším desetiletí, píše americké ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách.

Zničený dům ve městě Bachmut v Doněcké oblasti.

Studentům z Ruska a Běloruska, jejichž studium bude vzhledem k mezinárodním sankcím považováno za rizikové, by vysoké školy měly nabídnout individuální studijní plán nebo přijímací řízení do obsahově blízkého studijního programu. V krajním případě může být řešením přerušení studia po dobu platnosti sankcí, které na Rusko a Bělorusko uvalila Evropská komise kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Ukončení studia se jako řešení nepřipouští. Na dotaz ČTK to dnes napsala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Zástupci vysokých škol na začátku dubna požádali ministerstvo o metodiku, která by vyjasnila možnosti prodlužování víz pro Rusy a Bělorusy v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat. Rektoři tehdy uvedli, že ze strategických bezpečnostních důvodů státu by se pro Rusy a Bělorusy mohly uzavřít například obory týkající se bezpečnosti a IT.

Internetové sdružení CZ.NIC by mohlo na konci května přestat blokovat osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pominuly totiž důvody jejich pozastavení. Pro případné pokračování blokace bude požadovat příkaz soudu, policie nebo kompetentního orgánu státu. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo omezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v online prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat tuto agresi. Záměrem sdružení bylo podle výkonného ředitele Ondřeje Filipa bránit ohrožení počítačové bezpečnosti, ke kterému šířením takových informací prostřednictvím elektronických prostředků docházelo.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrii Sybiha řekl, že v ukrajinsko-německých vztazích došlo k pokroku a Kyjev očekává návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kancléře Olafa Scholze.

Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.

Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ dodal.