ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

„Jsem hrdý na svého prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil velvyslanec Andrejev po incidentu podle televize Polsat. Věnec se ruskému diplomatovi položit nepodařilo. Demonstranti jej roztrhali a jeho zbytky házeli po delegaci. Policie podle agentury TASS dorazila několik minut po útoku, obklopila velvyslance s chotí a několika diplomaty a pomohla jim dojít k autu s diplomatickou značkou a ruskou vlajkou. Kvůli agresivně naladěnému davu s ukrajinskými vlajkami a protiruskými nápisy na transparentech se k pomníku nepodařilo dojít.

Rusové si Den vítězství připomněli i ve vesmíru, na palubě Mezinárodní vesmírné stanice se uskutečnila improvizovaná přehlídka.

„Znovu si to řekněme. Země NATO neměly v úmyslu na Rusko zaútočit. Ukrajina neplánovala napadnout Krym. Ruští vojáci umírají ne při obraně země, ale při pokusu o okupaci jiné. Pro tuto válku neexistují rozumné důvody, jen zvrácené ruské imperiální ambice,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na Twitteru.

Jedne z poradců Kyjeva Oleksij Arestovyč Putina podle agentury Unian nazval „starým, nemocným a k smrti vyděšeným mužíčkem“.

Řecko jedná se spojenci o tom, že by Ukrajině předalo svá bojová vozidla pěchoty BMP-1. Chce ale za ně plnohodnotnou náhradu, napsal v neděli deník Kathimerini. Atény koupily zhruba 500 kusů této techniky na začátku 90. let minulého století ze skladů armády bývalé Německé demokratické republiky. Jiné zbrojní systémy ruské či sovětské provenience odmítlo Řecko Kyjevu poskytnout.

Podle deníku Kathimerini tlačí na to, aby řecká armáda poskytla bojová vozidla pěchoty Ukrajině německá vláda. Německá armáda by se mohla podílet na dodání náhradních vozů Řecku. Berlín minulý týden například slíbil, že pomůže České republice nahradit techniku, kterou poskytla Ukrajině.

Kanál Nexta sdílel záběry z ostřelované Oděsy.

V Berlíně u památníku rudé armády protestovali lidé proti válce, kterou ruský prezident Putin rozpoutal na Ukrajině.

Ruská invaze na Ukrajinu je jen důsledek ruských imperiálních ambic, ruský státník je k smrti vyděšený, reagoval na Putinův projev Kyjev.

Ruského velvyslance v Polsku Sergej Andrejev u hřbitova sovětských vojáků polili červenou barvou demonstranti proti válce na Ukrajině, uvedla polská televize TVN 24.

Senát by měl vyzvat vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, která čelí třetí měsíc ruské agresi, a to včetně těžkých zbraní z výzbroje někdejší Československé armády před rokem 1989. Horní komoře to doporučil její výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Senát by se měl výzvou zabývat ve středu.

ČR podle výboru dodává Ukrajině vojenský materiál a výzbroj včetně těžkých zbraní v souladu s Chartou OSN pro sebeobranu. Předlistopadové těžké zbraně by Česko mělo dodat kvůli tomu, že pro jejich obsluhu ukrajinské ozbrojené síly nebudou potřebovat výcvik. Cílem dodávek je podle výzvy snaha zabránit Rusku v rozšíření války na další státy.

Vědecké instituce zapojené do programu Země mohou ode dneška žádat o finanční podporu na zapojení ukrajinských vědců. Ministerstvo zemědělství (MZe) na to vyčlenilo šest milionů korun, které mají být určené na jejich mzdy. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

O příspěvek mohou žádat vědecké instituce, které již mají uzavřenou smlouvu s ministerstvem zemědělství o poskytnutí podpory na výzkum a vývoj a přiberou do svého týmu kolegy nebo kolegyně z Ukrajiny. Maximální možná podpora na jeden projekt je 300 000 korun.

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o podporu zapojení ukrajinských vědců prchajících před válkou žádaly vědecké instituce. „Odborníci z různých zemědělských oborů mají často z minulosti kontakty s českými kolegy a rádi by pokračovali ve vědecké práci i tady u nás a byli přínosem pro náš výzkum,“ uvedl.

Na hlavní stránce prokremelského média Lenta.ru se dnes objevilo více než deset příspěvků kritizujících prezidenta Vladimira Putina, a to i jako paranoidního diktátora, který rozpoutal válku proti Ukrajině – a v té nebude vítězů, jen poražených. Na vzápětí smazané příspěvky upozornil server Mediazona, který je v Rusku zakázán. Podle něj nešlo o útok hackerů, ale o protest v redakci. Protiválečné slogany se dnes nakrátko objevily i na některých ruských televizorech, napsal server BBC.

Smazané příspěvky, zachycené v archivu, měly titulky „Putin rozpoutal jednu z nejkrvavějších válek 21. století“, „Vladimir Putin se přeměnil v ubohého diktátora a paranoika“, „Ruská elita je nemocná nepotismem a patolízalstvím“, „Putina a jeho poradce čeká kriminál“ či „Válkou se snadněji zamaskují fiaska v ekonomice. Putin musí odejít. Rozpoutal nesmyslnou válku a vede Rusko do propasti“.

Portugalsko v červenci spustí provoz největší plovoucí solární elektrárny v Evropě. Plovoucí ostrov tvořený 12 000 solárními panely o velikosti čtyř fotbalových hřišť na přehradě Alqueva vybudovala energetická společnosti EDP. Je součástí plánu Portugalska snížit závislost na dovozu fosilních paliv, jejichž ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Ruští generálové by měli být kvůli svému podílu na invazi na Ukrajinu postaveni před vojenský soud. Spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem znectili ruskou vojenskou minulost a stali se odrazem fašismu a tyranie z roku 1945. Podle stanice BBC to u příležitosti dnešní vojenské přehlídky v Moskvě k 77. výročí konce druhé světové války prohlásil britský ministr obrany Ben Wallace.

Britská velvyslankyně na Ukrajině Melinda Simmonsová se nedávno vrátila na ambasádu v Kyjevě, na svém Twitteru sdílela, jak vřelého se jí ve válkou sužované zemi dostalo uvítání. „Skočila jsem si pro mléko do obchodu, šla jsem platit a dostala spontánní objetí od muže na pokladně. Děkoval za vše, co Británie dělá. Já děkovala za všechno, co dělá Ukrajina a Ukrajinci. Lidé ve frontě za mnou otírali slzy. Nákup mléka nikdy nebude stejný,“ komentovala.

„Bojujeme za svobodu našich dětí, a proto vyhrajeme. Nikdy nezapomeneme na naše předky bojující ve druhé světové válce, která si vyžádala životy více než osmi milionů Ukrajinců. A velmi brzy bude Ukrajina slavit dva Dny vítězství,“ řekl Zelenskyj s tím, že slavnostní průvod brzy projde i středem Kyjeva.

„Dnes když vidíme, co ruská vojska na Ukrajině provádí, tak to je srovnatelné s tím, co bylo to nacistické řádění i na Ukrajině a jinde v Evropě,“ uvedl ministr Lipavský na tiskové konferenci. „Putinův projev je kompletně odtržený od reality,“ dodal.

I když byl proti očekávání pokles dubnové nezaměstnanosti nižší, trh práce zůstává podle ekonomů silný. V souvislosti s očekávaným ochlazením růstu ekonomiky nelze podle nich ale čekat další výraznější pokles, někteří analytici počítají v letních měsících i s mírným růstem nezaměstnanosti. Důvodem je ochlazení výkonu ekonomiky v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„I přesto, že výsledek byl o něco horší, než jsme ve své prognóze očekávali, český trh práce zůstává velmi silný. Negativně se na něm neprojevuje válka na Ukrajině, ani příliv uprchlíků z této oblasti. Prostor pro další zlepšování je ale podle nás omezen. Riziko bude představovat zpomalující průmysl a celková nejistota ohledně dopadů války na Ukrajině, která povede k větší opatrnosti firem,“ uvedl dnes analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na dnešní tiskové konferenci.

„Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský. Pokud bude zákon schválen, bude možné rozhodnutím vlády zmrazovat některé další majetky a Česko v tomto nebude závislé pouze na sankcích přijatých Evropskou unií.

V Brně se od 1. června do 15. července uskuteční zápis ukrajinských dětí do škol. Novinářům to dnes řekl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). K dispozici pro ně budou školy v Jánské a Cacovické ulici a další místa v ostatních školách. Nyní v Brně navštěvuje základní školy 1300 ukrajinských žáků. Podle Hladíka však nebude pro ukrajinské děti místo ve školkách. Proto chce město postavit pět modulárních školek s 500 místy odhadem za čtvrt miliardy, čeká ale na dotaci státu. Ukrajinci prchají ze země kvůli válce s Ruskem.

„Rusové ztratili morální nárok oslavovat konec druhé světové války,“ řekl Lipavský v reakci na Putinův projev. Považuje ho za odtržený od reality.

Zatímco západní země zavedly sankce na ruskou ocel a diamanty, další nerostné suroviny jako platina a palladium byly ušetřeny. Důvodem je fakt, že automobilový průmysl je na těchto kovech silně závislý, byť Západ Rusko za jeho invazi na Ukrajinu jinak trestá. Rusko nyní dodává na světový trh 39 procent spotřeby palladia a jen zhruba polovinu z tohoto objemu bude možné do pěti let nahradit, upozorňují analytici Bank of America.

„Vladimir Putin v projevu navázal na nepravdivé informace a účelové zkreslování historie i současnosti, kterými se ruská propaganda snaží ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině. Nemá smysl se ohrazovat proti každé jednotlivé lži, která v Moskvě zazněla, projev ale potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi,“ uvedl Fiala.

BBC dnes také na svém ruskojazyčném webu upozornila, že Putin věnoval drtivou většinu svého projevu vpádu na Ukrajině, ale nepoužil výraz „speciální vojenská operace“, za kterou válku proti Ukrajině původně označil. Do výčtu ruských měst, které se vyznamenaly za druhé světové války, zahrnul i Kyjev, Charkov a Sevastopol.

„V Putinově projevu i tak nezaznělo hodnocení bojových operací, které Rusko vede proti Ukrajině. Nic nebylo řečeno ani o všeobecné mobilizaci, ani o oficiálním vyhlášení války proti Ukrajině,“ upozornil server a připomněl, že o těchto možnostech spekulovala americká média. Vzápětí se na sociálních sítích vzedmula vlna obav z povolávání vojáků ze zálohy do války.

Ruský servis BBC na základě otevřených zdrojů získal potvrzená jména 2120 ruských vojáků, kteří byli zabiti během bojových operací na Ukrajině. „Tento seznam je zjevně neúplný a reálné ztráty ruské armády a ruské národní gardy na Ukrajině jsou vyšší,“ uvedla BBC koncem minulého týdne.