ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

„Naši vojáci se z Popasne stáhli do předem připravených opevněných pozic za městem,“ prohlásil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v ukrajinské televizi. „Město bylo více než dva měsíce ostřelováno a bylo prakticky srovnáno se zemí.“ 

Už dříve dnes čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ohlásil, že jeho vojáci město ovládli.

O všechna města v Luhanské oblasti se podle Hajdaje nyní tvrdě bojuje. Ruské plány „zcela se do 9. května Luhanské oblasti zmocnit“ jsou ale nedosažitelné, řekl gubernátor.

Muzikanti Bono a The Edge z kapely U2 vystoupili v kyjevském metru-krytu, s místními mj. přetextovali evergreen Stand by Me na Stand by Ukraine - Stůj při Ukrajině.

Budoucnost ruských ozbrojených sil. Zatím slaví vítězství v minulosti.

„Myslím, že v Rusku se dá jako výhra prodat úplně cokoliv,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce politický geograf Fakulty sociální věd UK a Metropolitní univerzity v Praze Michael Romancov.

„Uvidíme zítra, jakým způsobem Putin pojme oslavy 77. výročí z jejich pohledu velkého vítězství. Bude muset se pokusit to tehdejší velké vítězství prodat v dnešních reáliích. Konec konců není náhoda, že tvrdí, že na Ukrajině vládnou nacionalisti, narkomani a nacisti a že my, to znamená Západ, podporujeme nacisty,“ pokračoval Romancov. „Můj odhad je, že bude tvrdit, že to, co předvídal, tak to se reálně děje. Teď tu válku má a potřebuje ji prodat jako válku vítěznou. Z čeho chce to vítězství uvařit, na to mi fantazie nestačí.“

Irpiň u Kyjeva překvapivě navštívil kanadský ministerský předseda. „Právě jsem měl tu čest mluvit s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Přijel do Irpině, aby na vlastní oči viděl všechnu tu hrůzu, kterou ruští okupanti způsobili našemu městu. A samozřejmě byl šokován,“ napsal na telegramu starosta Irpině, která se stala jedním ze symbolů ruské agrese.

Prozatím v poklidu si obyvatelé Německa připomínají 77. výročí pádu nacismu a konce druhé světové války v Evropě. Úřady se kvůli ruské invazi na Ukrajinu obávaly možných střetů odpůrců ruského prezidenta Vladimira Putina a proruských aktivistů, v Berlíně dohlíží na pořádek 1700 policistů.

Věnec v sovětském památníku v parku Tiergarten nedaleko Braniborské brány položil i ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk, který se nezdráhá za váhavý postoj k podpoře Ukrajiny kritizovat nejvyšší německé ústavní činitele včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Ostře proto proti Melnykovi vystupují především pacifisté, kteří odmítají nejen válku, ale také dodávky zbraní ukrajinské armádě.

Během piety v sovětském památníku skandovalo několik demonstrantů hesla žádající odchod Melnyka a nacistů. Jako nacistickou označuje nyní ukrajinskou vládu Moskva, která se tím snaží ospravedlnit svou agresi vůči sousední zemi. Melnykovi se ale zároveň dostalo podpory od dalších aktivistů. Několik mladých lidí rozvinulo v památníku velkou ukrajinskou vlajku, ačkoli je to na pietních místech v Berlíně dnes a v pondělí zakázané. Policie účastníky rychle přinutila vlajku zase uklidit.

„Maďarsko nadále blokuje ropné sankce EU proti Rusku,“ informuje portál Bloomberg. „Schůzka velvyslanců sedmadvacítky v neděli skončila bez dohody, další jednání se očekávají v příštích dnech.“

Několik stovek lidí se dnes shromáždilo na náměstí Republiky v Praze, protestující se vymezovali proti postoji české vlády k ruské invazi na Ukrajinu. „Přimějme vládu České republiky, aby přestala valit zbraně na Ukrajinu,“ prohlásil jeden z řečníků, europoslanec Hynek Blaško (SPD). Podle pořadatelů česká vláda lidem lže o tom, že invaze nebyla vyprovokovaná. Jedním z důvodů války je podle nich neochota Evropské unie a Spojených států amerických jednat o bezpečnosti v oblasti.

Účastníci protestu dorazili na náměstí Republiky s vlajkami České republiky a hnutí D.O.S.T. Mluvčí pražské policie Jan Daněk řekl, že v jednu chvíli bylo na místě až 600 demonstrujících. 

Americká první dáma Jill Bidenová dnes nečekaně navštívila Ukrajinu. V Užhorodu, který leží u hranic se Slovenskem, se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na ukrajinském území podle informací novinářů z jejího doprovodu pobyla Bidenová přihližně dvě hodiny.

Dříve dnešní den Bidenová při své návštěvě Slovenska zavítala také na slovensko-ukrajinskou hranici.

„Při raketových útocích 7. května bylo v Oděse poškozeno 252 bytů,“ informuje kanál Nexta TV s odvoláním na městskou radu.

V řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců, v pěchotě bylo podle údajů historiků 60 až 80 procent Ukrajinců, uvedl prezident Miloš Zeman při uctění památky padlých ukrajinských vojáků Rudé armády na Olšanských hřbitovech. 

„A právě tito vojáci osvobozovali moji vlast, tehdejší Československo, a mnozí z nich zde padli. Máme vůči nim dluh, a dluhy se mají splácet. Jsem rád, že Česká republika tento dluh splácí jak podporou dnes bojující Ukrajině, tak i přijetím uprchlíků před válkou,“ uvedl prezident.

„To, co dnes vidíme v Rusku, je obyčejný fašismus, věci je třeba nazývat pravými jmény,“ prohlásil tam ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. V hlavě ruského diktátora, jak označil ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle něho zrodila myšlenka vlastní výjimečnosti. 

„Věříme, že politici nasadí veškeré diplomatické a politické úsilí, aby je osvobodili,“ vybízí Kateryna Prokopenková, manželka podplukovníka Denyse Prokopenka, který velí Azovskému pluku a se svými bojovníky vzdoruje ruské přesile v obklíčených ocelárnách Azovstal v Mariupolu. 

„Pokaždé prokazují, že jsou skuteční hrdinové, jsou to nejlepší bojovníci na světě,“ připomíná Prokopenková zásluhy azovských bojovníků z dřívějších bojů na Donbase.

Mezi Moskvany je v době příprav oslav konce druhé světové války znát úzkost, ale také odhodlání a víra v posílení domácí ekonomiky oslabené západními sankcemi. Město očekává projev, v němž v pondělí prezident Vladimir Putin na Rudém náměstí vyzdvihne mimořádné oběti Sovětského svazu v boji proti nacistickému Německu.

Západní sankce, uvalené na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední Ukrajině, zemi podle agentury Reuters uvrhly do nejhorší ekonomické krize od rozpadu Sovětského svazu. Kreml však tvrdí, že stát vybuduje vlastní produkci a najde si nové trhy v Asii.

Někteří Rusové litují zpřetrhaných svazků s příbuznými na Ukrajině. „Citově to na vás působí, mám na Ukrajině dvě sestry. Mluvit s nimi je teď velmi těžké, mají tam svou vlastní informační válku,“ řekla agentuře žena, která rozhovor poskytla pod změněným jménem Larisa. Podle ní nyní v ruské společnosti vzrůstá vlastenectví. „V Rusku je teď s ohledem na dění patrná sounáležitost. Mohu říci, že roste vlastenectví,“ řekla Larisa oslovená v parku Patriarší rybníky. Podle průzkumů většina Rusů válku na Ukrajině podporuje a Putinovi vzrostly preference o 14 procentních bodů na 81,5 procenta.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes popřál všem občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“. Na občany a vojenské veterány země, na kterou od konce února útočí jeho vojska, se obrátil v souvislosti se 77. výročím konce druhé světové války. Blahopřejné poselství adresoval Kreml tradičně také do dalších zemí někdejšího Sovětského svazu, v případě Ukrajiny a Gruzie se Putin obrátil na tamní „národy“, u dalších postsovětských zemí oslovil také jejich lídry.

„Bohužel, nacismus nyní opět zvedá hlavu a snaží se vnutit nám svůj barbarský, nelidský řád. Je naší svatou povinností zabránit odplatě ideologických nástupců těch, kdo byli poraženi za Velké vlastenecké války. Veteránům Velké vlastenecké války upřímně přeji duševní statečnost, zdraví a dlouhý život a všem občanům Ukrajiny klidnou a spravedlivou budoucnost,“ uvedl ruský prezident podle webových stránek Kremlu.

Svou zatím sice krvavou, ale dosud neúspěšnou invazi na Ukrajinu, kterou zahájil 24. února, přitom Putin zpočátku ospravedlňoval právě potřebou „denacifikace“ Ukrajiny. Podle pozorovatelů byla původním cílem Moskvy rychlá změna režimu v Kyjevě, po krachu pokusu o dobytí ukrajinského hlavního města se nyní ruská vojska snaží obsadit území na východě a jihu sousední země. Boje si zatím vyžádaly tisíce mrtvých civilistů, Rusové raketovými a leteckými údery ničí ukrajinská města.

Ruští vojáci vykrádají skytské zlato a ničí skytské hroby staré více než 2200 let. Ukrajinská kulturní inspekce zjistila, že ruské jednotky poškodily pohřební mohyly z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Tyto kurgany mohou být až 15 metrů vysoké a Rusové, kteří na sousední ukrajinu zaútočili 24. února, si na nich ve stepním terénu udělali pozice pro své dělostřelectvo. 

Ukrajinské ministerstvo kultury oznámilo, že hroby byly poničeny v Chersonské oblasti. Skytové náleželi ke kmenům, které od 7. století před naším letopočtem obývaly východ Evropy, dnešní Ukrajinu a jih Ruska. Byli to bojovníci, nomádi a dovední lukostřelci. Britské muzeum uvádí, že vymysleli nový typ luku z vrstev různých druhů dřeva. Měli blízko ke koním a byli dobrými jezdci.

„Jen za poslední noc jsme napočítali 25 útoků, včetně stíhaček. Útočí na nás minomety, artilerie, odstřelovači, snaží se nás dostat pěchota…“ popsal na improvizované online tiskové konferenci zástupce velitele pluku Azov, kapitán Svjatoslav „Kalina“ Palamar, který je se svými bojovníky v obléhaných ocelárnách Azovstal v Mariupolu.

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). Před dnešním virtuálním summitem zemí skupiny G7 to oznámilo britské ministerstvo financí.

Podle prohlášení úřadu jde o „nejvyšší míru britských vojenských výdajů v jednom konfliktu od válek v Iráku a Afghánistánu“. Peníze na tuto pomoc budou odčerpány z vládních rezerv pro mimořádné události. doplnilo ministerstvo.

Premiér Boris Johnson v úterý Ukrajině slíbil vojenskou pomoc za 300 milionů liber nad rámec dosud poskytnutých 200 milionů liber. Předchozí balík pomoci zahrnoval elektronické vybavení a přístroje nočního vidění. Británie dosud dodala například Ukrajině 5000 protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než 100 střel a 4,5 tuny výbušnin.

Pardubice si dnes připomněly 77. výročí konce 2. světové války v Evropě. Pietní akt byl bez projevení úcty SSSR. Politici mluvili o ruské invazi na Ukrajinu.

„Dnes si připomínáme Den vítězství v Evropě. Ačkoli 2. světová válka skončila roku 1945, útlak ve střední a východní Evropě pokračoval. Nebyla tu žádná ‚osvobození‘, jednu okupaci následovala druhá, části Evropy zůstaly pod vládou komunistických režimů skoro 50 let,“ tweetuje ministerstvo zahraničí Litvy.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová míní, že odkazem dnešního dne je to, že je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem a totalitářem. „Chtěla bych, abychom si uvědomili, že zejména pomáhá jednota, pomáhá to, když zůstaneme spojení proti nepříteli, tak, jako to pomohlo před těmi mnoha lety,“ řekla na Vítkově na výročí porážky nacismu.

Do Kyjeva vlakem dorazila předsedkyně Spolkového sněmu Německa Bärbel Basová, setkala se s premiérem Denysem Šmyhalem. Berlín se s Kyjevem ohledně návštěv poněkud dohadoval - Ukrajinci nechtěli pozvat prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera, neboť byl v minulosti nakloněný obchodům s Ruskem; pak nechtěl přijet ani kancléř Olaf Scholz.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za důležité připomínat hrdinství bojovníků proti nacismu. Nyní je ale třeba myslet také na oběti války na Ukrajině, řekl na Vítkově při ceremoniích výročí konce druhé světové války v Evropě.

„Dnes je zvláštní Den matek,“ prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Zdevastovaný válkou, ale s vřelým srdcem, velkou vnitřní silou, vírou a hrdinstvím ukrajinských matek.“

Ruské ztráty na Ukrajině za poslední den narostly o 400 vojáků, na 25 500, tvrdí ministerstvo obrany Ukrajiny. A také o 8 tanků a 28 obrněných vozidel.

„Podle mého názoru, kdo dává pokyn ke svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, je válečným zločincem. Japonsko už bylo odsouzeno ke kapitulaci,“ pronesl předseda SPD Tomio Okamura v Partii Terezie Tománkové.

„To nám tady říkali komunisti,“ oponoval mu předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Jsem napůl Japonec, nezlehčujme…“ dodal Okamura. Jestli někdo na Ukrajině či kdekoliv na světě páchal válečné zločiny, konkrétně vraždil civilisty, musí podle něj rozhodnout soudy.