ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Maďarsko přesunulo svou ambasádu ze Lvova zpět do Kyjeva, řekl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) registruje na Ukrajině od začátku ruské invaze již 3153 civilních obětí. Úřad podle Reuters upozornil, že obětí ale bude pravděpodobně ještě více, a že například kvůli problémům s přístupem do některých oblastí je obtížné úmrtí zaznamenávat. Jen v Kyjevské oblasti se přitom našlo už 1202 těl civilistů, napsala agentura Ukrinform s odkazem na tamního policejního šéfa.

V pátek OHCHR informoval o 2899 obětech, a dnešní bilance se tak zvýšila o 254. Většinu úmrtí zapříčinily „výbušné zbraně se širokou oblastí dopadu“, tedy raketové nebo letecké údery, uvedl OHCHR. Zodpovědnost za tyto útoky ale nikomu konkrétně nepřipsal.

Bezpečnostní služba Ukrajiny identifikovala téměř 900 Rusů, kteří spáchali zločiny proti civilistům v Kyjevské oblasti. Uvedl to mluvčí SBU Artem Děchtjarenko. Údajně o nich mají informace včetně důkazů o spáchaných zvěrstvech. Bezpečnostní služba odhalila dalších 100 spolupracovníků agresorů, vyslyšeno bylo asi 7 000 svědků.

 V Kyjevské oblasti je registrováno více než 240 000 vnitřně vysídlených osob. Uvedl to náčelník Kyjevské regionální vojenské správy Olexandr Pavljuk na telegramu. Největší počet vnitřně vysídlených osob, téměř 150 000, registrují v okresech Bila Cerkva, Obuchiv a Boryspil.

Část italských politiků pobouřil rozhovor se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, který v neděli odvysílala stanice Rete 4. Kanál patří do mediální skupiny Mediaset, jejímž hlavním akcionářem je rodina bývalého premiéra Silvia Berlusconiho.

Kriticky se vyjádřili hlavně politici levicových stran, naopak zástupci populistického Hnutí pěti hvězd a část pravice k vystoupení spíše mlčí, uvedl dnes deník La Repubblica.

Evropská komise neví o státech EU či firmách z těchto zemí, které by za ruský plyn v souladu s požadavkem Moskvy platily v rublech. Před jednáním ministrů energetiky zemí unie to novinářům řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž hodlá sedmadvacítka dále za plyn platit v eurech či dolarech podle dosavadních smluv. Řada ministrů před mimořádnou bruselskou schůzkou potvrzovala dosavadní postoje svých zemí, které platbu v ruské měně vylučují.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová prohlásila, že její země má i po odpojení od ruského plynu dostatečné zásoby a pracuje na úplném naplnění zásobníků před zimní sezónou.

Plnění zásobníků plynem bude letos pro obchodníky finančně náročnější než v předchozích letech, naplnit zásobníky alespoň na 80 procent je ale reálné. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Zásobníky plynu v ČR budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN).

Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. V posledních letech ale byly zásobníky plné, výjimkou byl loňský podzim, kdy se naplněnost pohybovala kolem 90 procent.

Stanice CNN přinesla svědectví nejmenované ženy. Podle americké zpravodajské stanice uvedla, že v Azovstalu pracovala a během bojů strávila v labyrintu bunkrů pod závodem celé týdny. Už dříve se prý snažila z Mariupolu uniknout evakuačními koridory, ale kvůli neustávajícímu ostřelování nemohla.

„Ostřelování bylo silné a dopadlo do naší blízkosti. U východu z bombového krytu (...) se nedalo dýchat, nebyl tam dostatek kyslíku. Bála jsem se i jen vyjít ven a nadechnout se čerstvého vzduchu,“ řekla tato žena CNN. „Když jsme byli v (evakuačním) autobusu, řekla jsem manželovi: 'Vasjo, už nebudeme muset chodit na záchod s baterkou? A nebudeme muset používat pytlík, koš (jako toaletu)‘,“ dodala.

„Bála jsem se, že to bunkr nevydrží - měla jsem strašný strach,“ líčila sedmatřicetiletá Usmanovová dobu, kdy se skrývala v Azovstalu a zažila jeho bombardování ruskými silami. V úkrytech se podle ní nedostávalo vzduchu a mezi lidmi panoval strach. „Tak dlouho jsme neviděli slunce,“ dodala po evakuaci v obci Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty.

V úkrytech pod rozlehlým metalurgickým komplexem, který vybudovali Sověti za vlády někdejšího diktátora Josifa Stalina tak, aby vydržel značné poškození, se ukrývají podle dostupných informací stovky civilistů a až 2000 ukrajinských vojáků, někteří jsou podle Kyjeva zranění a potřebují pomoc. Dochází jim voda, jídlo a léky. 

Kvůli zastaveným náborům na Ukrajině a v Bělorusku nebudou firmy schopné obsadit řadu kvalifikovaných pozic v průmyslové výrobě, automobilové výrobě, logistice a stavebnictví. Půjde zejména o místa svářečů, slévačů, kovoobráběčů, strojních zámečníků, elektrikářů, CNC operátorů a seřizovačů. ČTK to dnes sdělil ředitel personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo.

Podle něho se téměř 40.000 pracovníků z Ukrajiny a mnoho dalších z Běloruska kvůli válce vůbec nedostane na český pracovní trh. Přijít do ČR mohli v rámci vládních programů ekonomické migrace, ty jsou však nyní pozastaveny. „Aby firmy mohly potřebné specialisty nabrat a udržet provoz v ČR, je potřeba převést kvóty programu Kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. V opačném případě hrozí přesun výroby do jiných regionů a propouštění,“ dodal.

Do Kyjevské oblasti se postupně vrací život, včetně měst jako Buča nebo Boroďanka, kterými otřásly masakry.

Finští hokejisté, kteří budou v nadcházející sezoně působit v KHL a dalších ruských soutěžích, nebudou nominování do reprezentace. Dnes o tom informoval národní svaz. Důvodem je invaze na Ukrajinu, kvůli které už KHL opustila většina Finů i klub Jokerit Helsinky. „Postoj finského svazu je jasný. Hráči působící v Rusku nebudou v příští sezoně hrát za národní tým,“ citovala prohlášení agentura Reuters.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně přicházejí zprávy o požárech či explozích na ruském území poblíž hranic s Ukrajinou. Kdo za nimi stojí, ale není jasné. Moskva vinu připisuje ukrajinským silám, Kyjev se však k incidentům nepřihlásil, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že provádění útoků na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by bylo legitimní. Přehled incidentů na ruském území a jejich možné vysvětlení přinesl web Current Time, který oslovil ukrajinské a ruské experty.

Analytici z investigativní organizace Conflict Intelligence Team, která se zaměřuje na různé aspekty ozbrojených konfliktů, připouštějí, že útok na sklad pohonných hmot v Belgorodu z 1. dubna mohli provést ukrajinští armádní piloti. Pokud tomu tak bylo, museli letět nízko nad zemí, aby se vyhnuli ruské protivzdušné obraně.

Ukrajinský armádní expert Serhij Hrabskyj je toho názoru, že Ukrajina může provádět útoky mimo své území například pomocí tureckých dronů Bayraktar, které má k dispozici. Také bývalý zástupce šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Viktor Jahun souhlasí, že ukrajinské síly jsou s to zaútočit v Rusku, protože mají k dispozici zkušené piloty letounů a dronů i dělostřelce a protivzdušná obrana v Belgorodské oblasti je podle něj ve špatném stavu. Za sérií výbuchů v ruských vojenských a ropných skladech můžou podle něj ale stát i sami Rusové, kteří se snaží zakrýt tamní chaos.

Pardubický kraj znovu zkrátil provozní dobu Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Pardubicích. Důvodem jsou stále klesající počty žadatelů o dlouhodobá víza. Od neděle 1. května centrum funguje v rozsahu běžné pracovní doby, zčásti i o víkendech.

„Nejprve jsme přistoupili k režimu 12 hodin denně, sedm dní v týdnu. Nyní je od 1. května provozní doba nastavena tak, že v pracovním týdnu bude centrum fungovat od 8:00 do 17:00, o víkendech a během svátků pak od 8:00 do 15:00. Tento režim však nemusí být konečný, protože s vysokou pravděpodobností zvážíme v příštích týdnech další omezení provozní doby, ale také možnost přesunu asistenčního centra do menších prostor,“ uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).

Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko informoval o tom, že evakuační autobusy, které vyjely z Mariupolu, ještě nedorazily do bezpečí.

Přímé dodávky plynu od ruského Gazpromu zajišťují pro zákazníky ČEZ Prodej jen velmi nízký podíl, uvedl mluvčí ČEZ Kříž. Kontrakt letos skončí.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně dosud zaregistrovalo 9288 uprchlíků. Na dnešním zasedání krajského zastupitelstva to řekl hejtman Radim Holiš (ANO). Centrum je v provozu od 3. března. Ve všední dny je otevřené od 07:00 do 19:00, o víkendech a svátcích mezi 07:00 a 15:00.

Ze statistik k 1. květnu, které hejtman prezentoval zastupitelům, vyplývá, že pobytové oprávnění na území kraje bylo uděleno 9575 lidí prchajících z Ukrajiny před válkou. Za celé období provozu bylo přes KACPU ubytováno 832 lidí. Ve Zlínském kraji je 121 registrovaných smluv s ubytovateli. V systému humanitární pomoci je v kraji zaregistrováno 3952 lůžek pro ubytování uprchlíků, volných lůžek je 2685.

Obce k dnešnímu dni podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) požádaly o dotace za 22,8 milionu korun na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky. Objem se týká 20 dokončených a podaných žádostí, úřad v internetové aplikaci eviduje dalších 40 rozpracovaných. Největší poptávka je z Jihočeského kraje. Příjem žádostí je otevřen do 31. května, předložit doklady pro čerpání dotací je nutné do konce listopadu. Za oddělení komunikace MMR to dnes ČTK sdělil Vilém Frček. Na program Ukrajina – rozšíření veřejných ubytovacích kapacit je připraveno 900 milionů korun.

Studentka medicíny Darja Todorovová z Oděsy hraje od čtyř let na fortepiano. Objemný historický nástroj, který je předchůdcem klavíru, si s sebou při nedobrovolném odchodu Ukrajiny vzít nemohla. Teď se obává, že ztratí techniku, když nemůže každý den hrát, řekla ČTK dívka, která žije skoro dva měsíce v Pardubicích a pracuje v čajovně.

„Nemám teď možnost někde hrát, doufám, že tady najdu hudební nástroj a budu pokračovat ve cvičení,“ řekla Todorovová. Do Česka dvaadvacetiletá dívka přijela 8. března. Cestovala sem dva dny, přestupním stanovištěm byla polská Přemyšl. Z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, s ní odjely také její sestra a neteř. Naštěstí se měly v nové zemi na koho obrátit, v Pardubicích mají tetu, která jim v začátcích pomohla. „Dobří lidé nám také pomohli a poskytli ubytování,“ řekla studentka.

Rusové zničili historickou budovu z 19. století ve městě Lysyčansk, ve které sídlilo gymnázium.

Ukrajinští uprchlíci se na Slovensku zaměstnali hlavně na pozicích, které vyžadují nižší kvalifikaci. Práci si našel zhruba každý osmý migrant ze skupiny běženců v produktivním věku, kterým slovenské úřady udělily status dočasného útočiště. Vyplývá to za analýzy vládního Institutu sociální politiky, kterou ČTK poskytlo ministerstvo sociálních věcí.

Až 40 procent pracovních míst, které obsadili uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny, vyžaduje pouze ukončené základní vzdělání. Nejčastěji obsadili manuální pozice, pracují například jako montážní pracovníci ve strojírenské výroby, dále jako uklízeči nebo jako pomocná síla v kuchyni. „Očekáváme, že mnoha uprchlíkům se postupně podaří posunout na pozice, které více odpovídají jejich kvalifikaci a dovednostem,“ uvedla představitelka institutu Marcela Veselková.

Zásobníky plynu v České republice jsou připravené i na stoprocentní zaplnění. Tempo ukládání zemního plynu do zásobníků se řídí požadavky zákazníků, tedy obchodníků s plynem. ČTK to dnes řekla Simona Hladíková, mluvčí společnosti RWE Gas Storage, která je největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu v ČR. Loni na začátku října se naplněnost zásobníků dostala pod 90 procent, což byla výjimka proti předešlým rokům, kdy byly zásobníky naplněné na začátku podzimu na plnou kapacitu.

Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent.

Také američtí diplomaté se vrátí do Kyjeva, na rozdíl od mnohých kolegů, kteří už v ukrajinské metropoli jsou, plánují znovu otevřít ambasádu až na konci května.

K válkám podle bývalého prezidenta Václava Klause vede názorová propast. Řekl to dnes v projevu při příležitosti uctění obětí domácího odboje proti nacistické okupaci v Terezíně na Litoměřicku. Doplnil, že v souvislosti s válkou na Ukrajině má víru ve vítězství rozumu nad propagandou a zodpovědností nad egem namyšlených jednotlivců. Hledání mírového řešení by nemělo trvat dlouho, uvedl.

V březnu se nechal exprezident slyšet, že by musel být veden na popraviště, aby vrátil Puškinovu medaili, kterou mu udělil v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin. Klaus v souvislosti s tím prohlásil, že odmítá laciné rusobijství.

„Konflikt na Ukrajině je více než hrozný,“ řekl dnes Klaus. Doplnil, že pokud se bude nezodpovědnost některých politiků a jejich rádců projevovat často, může přerůst v konfrontaci velmocí disponujících zbraněmi hromadného ničení. „Pak by už byla v sázce budoucnost celé naší civilizace,“ řekl bývalý prezident.

Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině, kterou na konci února vojensky napadlo Rusko. Informovala o tom agentura AP, podle níž se delegace z amerického Kongresu ve Varšavě setkala se svými polskými protějšky a prezidentem Andrzejem Dudou. Přijeli tam z Kyjeva, kde o víkendu jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Na setkání naši zákonodárci vyjádřili polské vládě a Polákům hlubokou vděčnost Ameriky za to, že otevřeli svá srdce a domovy ukrajinským uprchlíkům. Potvrdili jsme závazek našeho národa nadále podporovat polské humanitární úsilí,“ uvedla Pelosiová v prohlášení po jednání s Dudou, kterého označila za cenného partnera v podpoře Ukrajinců, kteří čelí „brutální a nevyprovokované válce“ ruského prezidenta Vladimira Putina.