ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Na ruském konzulátu ve Frankfurtu se dnes objevil nápis „vrazi“. Promítali ho tam aktivisté odsuzují masakr v Buči. 

V takovémhle stavu skončilo divadlo v Mariupolu, na které Rusové v březnu svrhli bombu a pod nímž se v krytu skrývalo několik stovek lidí.

Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. „Znásilnění jako zbraň,“ zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi. Více zde.

V obci Motyžyn u Kyjeva pokračuje odklízení obětí ruské agrese. 

Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Informovala o tom agentura DPA. Opatření má podle agentury Reuters trvat do 30. září.

Správcem společnosti Gazprom Germania se stane německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil, že ukončil svou účast v německé divizi. Ta má pobočky ve Švýcarsku, Británii a České republice. Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil.

Ukrajinské úřady od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu před 40 dny registrují více než 7000 válečných zločinů. Podle agentury Ukrinform to dnes v televizi sdělila ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová.

Uvedený údaj je podle ní založený na informacích, které získala policie a pracovníci Státního vyšetřovacího úřadu při evidenci trestných činů spáchaných v místech vojenských operací.

Rusko od 9. dubna zruší zákaz letů do 52 přátelských zemí, který zavedlo kvůli pandemii covidu-19. S odvoláním na dnešní oznámení premiéra Michaila Mišustina o tom informovala agentura TASS. Za přátelské Rusko označuje ty země, které proti Moskvě po její invazi na Ukrajinu neuvalily sankce. Rusko zavedlo rozsáhlá omezení cestování v březnu 2020, z nichž mnohá stále platí. Moskva postupně rozšiřuje seznam zemí, které považuje za bezpečné pro leteckou dopravu.

„Od 9. dubna rušíme omezení spojená s pandemií, která platila pro naše pravidelné a charterové lety mezi Ruskem a několika dalšími zeměmi,“ uvedl Mišustin. Poznamenal, že příslušný dokument byl podepsán dnes. Podle ruského premiéra je pandemie na ústupu, a proto je na čase rozšířit seznam destinací, které mají ruské letecké společnosti k dispozici.

Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom dnes agentura AP.

Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.

Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál Viktoru Orbánovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách, píše ruská tisková agentura TASS. Putin, který v současnosti vede válku na Ukrajině, byl po Matteu Salvinim, lídrovi italské pravicově populistické strany Liga, druhým, kdo Orbánovi pogratuloval.

Ruský prezident vyjádřil naději, že navzdory „složité mezinárodní situaci“ bude partnerství obou zemí v souladu se zájmy maďarské a ruské veřejnosti.

„Takovýchto odhalení bude, obávám se, přibývat, jak se budou ruské jednotky stahovat. Ruská armáda má bohužel dlouholetou praxi ve zvěrstvech páchaných na civilním obyvatelstvu. EU by rozhodně měla pomoci ve sbírání důkazů, a to všemi prostředky – vysláním vlastních misí i podporou novinářů již na místě. Jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti by měl Rusko soudit Mezinárodní trestní tribunál v Haagu,“ uvedla k masakru v Buče europoslankyně a bývalá předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová (Piráti).

V Buče, která leží na severozápadním okraji Kyjeva, se podle ukrajinských úřadů našly masové hroby se stovkami civilistů. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by je zabíjeli ruští vojáci, a tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou „další provokací“ ukrajinské vlády.

Rychlost osvojení češtiny ukrajinskými dětmi bude podle psychologa Filipa Smolíka z Akademie věd ČR záviset na věku i schopnostech jednotlivců. Děti ve školce nebo na prvním stupni by s naučením jazyka neměly mít velký problém, u starších to bude individuální. Smolík to řekl v rozhovoru, který dnes ČTK poskytla mluvčí akademie Markéta Růžičková.

U dětí na prvním stupni může podle Smolíka stačit k adaptaci jazyka asi rok. Setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku by považoval za přínos.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla Ukrajině členství. Agentuře DPA a deníku Bild to řekla mluvčí Merkelové.

Ta rovněž uvedla, že bývalá dlouholetá šéfka německé vlády podporuje úsilí německého kancléře Olafa Scholze i mezinárodního společenství ukončit ruskou válku a ruské barbarství na Ukrajině.

Plzeň poskytla dva své objekty v centru pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. V uzavřeném kulturním domě (KD) Peklo funguje od pátku dočasné nouzové přístřeší. „Bývalý Dům digitálních dovedností v Dominikánské ulici město uvolnilo pro vytvoření integračního centra,“ řekl dnes ČTK primátorův náměstek David Šlouf (ODS).

Dočasné nouzové ubytování bylo dosud v městské sportovní hale TJ Lokomotiva, která se nyní vrátí do užívání sportovcům. Dočasné ubytování zřídilo město v Pekle v prostorách, které dříve sloužily jako kanceláře. „Kapacita je 50 lůžek, což splňuje rozhodnutí hejtmana kraje, že obce s rozšířenou působností musí zajistit tento typ dočasných přístřeší pro minimálně 50 osob,“ řekl Šlouf.

Z ukrajinských bojišť a okupovaných obcí, odkud odtáhli ruští vojáci, přichází stále více zpráv o sexuálním násilí páchaném na ženách. „Znásilnění jako zbraň,“ zahajuje svůj text britský list The Guardian. Mezi chmurná svědectví, která vyšetřovatelé shromáždili, patří podle britského deníku hromadná znásilnění, ozbrojená přepadení a znásilnění spáchaná před dětmi.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února, ruská vojska ale narazila na tvrdý odpor a v posledních dnech koncentrovala své síly na ovládnutí Donbasu. Ruské jednotky se proto stahují od Kyjeva a ze severu země a tyto oblasti se dostávají zpět do rukou Ukrajinců.

Léta prázdnou budovu Skloexportu u vlakového nádraží v Liberci by chtěl Liberecký kraj připravit pro ukrajinské uprchlíky do června. Dlouhodobé ubytování by tam po úpravách mohlo získat kolem 500 lidí, vyžádá si to ale investici nejméně za 35 milionů korun.

Vedení kraje chce jednat s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o převodu budovy od státu na kraj. „Aby kraj neinvestoval do cizí budovy,“ řekl dnes po jednání krizového štábu novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Sedmipodlažní budovu Skloexportu postavili na rohu ulic Žitavské a 1. máje v letech 1928 až 1930 pro daňovou a celní správu. 

Ministr zdravotnictví a místopředseda vlády Vlastimil Válek (TOP 09) dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Viktorem Ljaškem. Podle Válkových slov řešili, „jak ještě více pomoci Ukrajině a jejím zdravotníkům v této těžké situaci“.

„Na Ukrajinu posíláme velké zásilky potřebných léků, řešíme jak umožnit ukrajinským medikům pokračování ve studiu a další věci,“ doplnil ministr na Twitteru.

Jih a jihovýchod Ukrajiny je jednou z nejvíce postižených oblastí země od počátku ruské invaze 24. února. Řada obcí padla do rukou ruské armády a některá města se ocitla v hluboké humanitární krizi. Rusové v oblasti například v únoru dobyli přístavní město Berďansk u Azovského moře, kde žilo 110 000 lidí, nebo město Melitopol, které má přes 150 000 obyvatel.

Rusové také počátkem března obsadili jihoukrajinské přístavní město Cherson s 300 000 obyvateli. Lidem ve městě, které se stalo první velkou „kořistí“ ruské armády, téměř došlo jídlo a léky a zatím se je nedaří evakuovat.

Řecko dnes v Oděse znovu otevřelo svůj konzulát. Oznámil to konzul Dimitris Dochtsis, uvedla agentura AFP. V neděli ukrajinský přístav navštívil šéf řecké diplomacie Nikos Dendias.

Konzul řekl, že v Oděse a jejím okolí žije 2500 Řeků a že je konzulát znovu otevřený. Ministr Dendias předal v neděli ukrajinským představitelům humanitární pomoc, s níž na Ukrajinu přijel. Sešel se s představiteli řecké komunity, s vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou i s oděským starostou Hennadijem Truchanovem.

Ruské jednotky opustily pozice u města Černihiv, ale v Černihivské oblasti někteří vojáci ruských invazních sil zůstávají. Podle agentury Reuters to dnes řekl tamní gubernátor Vjačeslav Čaus. Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.

Stahování ruských jednotek dnes hlásí rovněž gubernátor severoukrajinské Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. „Viděli jsme mnoho techniky mířící směrem k Rusku, naše dělostřelectvo je pronásledovalo,“ uvedl podle agentury Ukrinform. Zároveň poznamenal, že některé ruské síly v regionu zůstávají a ukrajinské ozbrojené složky se od nich snaží oblast „vyčistit“.

Ruské vedení dnes odmítlo obvinění vůči ruské armádě ze svévolného zabíjení civilistů ve městě Buča poblíž Kyjeva. Ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění dokládaná záběry, na nichž jsou vidět desítky zmasakrovaných civilistů, označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který obvinění „kategoricky“ odmítl.

Ukrajinské úřady v neděli uvedly, že ve městech v okolí Kyjeva, z nichž před několika dny po řadě týdnů okupace odešli ruští vojáci, našly stovky těl civilistů, které zavraždili ruští vojáci. Zpravodajové západních agentur pak potvrdili, že v ulicích leží desítky těl civilistů, někteří zastřelení přitom měli například svázané ruce.

Americký federální agent a příslušníci španělské gardy prozkoumali jachtu Tango kotvící u přístavu Palma de Mallorca na španělské Mallorce. Podle úřadů plavidlo patří ruskému oligarchovi Viktoru Vekselbergovi, miliardář má vazby na prezidenta Putina.

Koordinačním asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Ústeckém kraji prošlo od jeho otevření do nedělní půlnoci 10 441 uprchlíků před ruskou vojenskou agresí na Ukrajině. Za neděli to bylo 102 lidí. Informovali o tom dnes krajští hasiči na Twitteru. Různé instituce, spolky a města chystají pro matky s dětmi, které tvoří drtivou většinu běženců, kulturní a zábavní program. Využít mohou sníženého vstupného, zjistila ČTK.

„Znásilnění je válečná zbraň. I když nevíme, do jaké míry je tato zbraň využívána během války na Ukrajině, je už nyní zřejmé, že je součástí ruského arzenálu. Ženy jsou znásilňovány před svými dětmi, dívka před rodinami jako úmyslný akt zotročení. Znásilnění je válečný zločin,“ uvedla na svém Twitteru britská velvyslankyně na Ukrajině Melinda Simmonsová.

„Uděláme vše pro to, aby ti, kdo se dopustili těchto válečných zločinů, nezůstali nepotrestáni a dostali se před soud, v tomto případě před Mezinárodní trestní soud, aby se zodpovídali z těchto údajných případů zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a – proč to neříci – také genocidy,“ řekl španělský ministerský předseda Sánchez na ekonomickém fóru. Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil z „neoprávněné agrese“. Putin podle Sáncheze „opět přivedl válku na práh Evropské unie“.

V Izraeli hrozí kvůli rusko-ukrajinské válce zničení až 50 000 tun zemědělských plodin. Tamním zemědělcům se nedaří najít náhradu za zastavený vývoz do Ruska. Postiženy jsou podle listu The Jerusalem Post stovky producentů. Ve skladech hnije 50 000 tun plodin, hlavně mrkve, řapíkatého celeru, brambor nebo ředkviček. Část zemědělců už začala znehodnocenou úrodu, pro niž se nenašel náhradní odběratel, ničit.