ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Odhaduje se, že od začátku ruské okupace Ukrajiny Rusko přišlo o více než 11 000 vojáků, 50 raketometů, 44 letadel, 48 helikoptér a téměř 300 tanků. Informovalo o tom ukrajinské zpravodajství The Kyiv Independent.

Evakuace části ze 400 000 civilních obyvatel, kteří jsou obklíčení ruskými jednotkami v ukrajinském Mariupolu, začne dnes ve 12:00 ukrajinského času (11:00 SEČ). Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na zástupce městské správy Mariupolu. Dočasné příměří by mělo v oblasti platit do dnešních 21:00 místního času (20:00 SEČ).

Klid zbraní, který měl umožnit odchod civilních obyvatel, měl v Mariupolu platit již v sobotu. Ruská armáda ale příměří podle Ukrajinců nedodržovala, takže byly evakuace odloženy. Rusové z porušování příměří obvinili ukrajinské „nacionalisty“.

Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.

Pro pomoc do dvou asistenčních center Středočeského kraje v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi si za sobotu přišlo zhruba 700 ukrajinských běženců. V úterý otevře další centrum s nepřetržitým provozem také Příbram. Centra v dalších městech kraje mají odlehčit tomu v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě, které je společné pro Prahu i Středočeský kraj a kde je v posledních dnech velký nápor, řekl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v areálu zlínské nemocnice odbavilo za tři dny svého provozu přes 800 uprchlíků. Ve čtvrtek jich bylo 180, v pátek 260 a v sobotu 370, řekla dnes Lucie Javoříková, mluvčí krajských hasičů, kteří se na provozu zařízení podílejí. Jako v předchozích dnech se i dnes podle ní před centrem, kde si lidé prchající z Ukrajiny před válkou mohou vyřídit potřebné doklady, tvoří fronta.

Poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména Ochtyrka nebo Trosťanec, jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie.

Ruské jednotky se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, jejich postup ale zpomaluje silný ukrajinský odpor. Vyplývá to z nové zprávy britské vojenské rozvědky, kterou dnes zveřejnilo tamní ministerstvo obrany.

„Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje,“ uvádí zpráva. Rusko na to „zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například v Charkově, Černihivu a Mariupolu“, dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.

Nápor na pražské středisko pro uprchlíky z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, v sobotu dál rostl. Odbavilo přes 3000 lidí, zatímco v pátek to bylo 2600 uprchlíků. Na twitteru to dnes uvedli pražští hasiči, kteří ve středisku pomáhají. Část uprchlíků z Prahy dnes převezme k registraci Hradec Králové, aby se pražskému centru ulehčilo. Většina běženců z Ukrajiny míří podle dřívějších informací ministerstva vnitra právě do Prahy a Středočeského kraje. Pražské středisko, jež slouží i pro Středočeský kraj, zatím odbavilo od začátku bojů celkem 8567 uprchlíků. V královéhradeckém centru to bylo asi 2000 lidí.

„Ukrajina potřebuje veškerou pomoc. Potřebuje pomoc politickou, morální, ale především potřebuje zbraně. Ty potřebuje, aby se mohla bránit mnohem silnější ruské armádě,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).

Ukrajina potřebuje veškerou pomoc. Potřebuje pomoc politickou, morální, ale především potřebuje zbraně. Ty potřebuje, aby se mohla bránit mnohem silnější ruské armádě.

V posledních dnech jsme poslali zbraně, o které mě přímo požádal ukrajinský prezident @ZelenskyyUa. pic.twitter.com/looaz4VCUN

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 6, 2022

Ukrajinské ozbrojené složky zveřejnily přehled ztrát ruské armády ke dni 6. března: Přibližně 11 tisíc vojáků, 285 tanků, 985 obrněných bojových vozů, 109 dělostřeleckých systémů, 50 raketometů MLRS, 21 prostředků protivzdušné obrany, 44 letadel, 48 vrtulníků, 447 aut a 2 lodi.

V noci na dnešek bylo při ostřelování v Žytomyrské oblasti zničeno 25 domů, ve městě Ovruč 15 a ve městě Korosteň 10. Podle pohotovostních služeb jsou hlášeny oběti, jeden člověk byl při raketovém útoku v Korosteni zabit, dva byli zraněni, ze suterénu jednoho z objektů se podařilo zachránit pět dětí, uvedla agentura Unian.

„Královéhradeckým KACPU prošly už 2 tisíce lidí. Z centrální stanice Hradec Králové vyjel ráno autobus, který vyzvedne v Praze občany Ukrajiny a převeze je k registraci do Hradce Králové. Vyjíždíme na pokyn z centrální úrovně, aby se zmírnil přetlak na centrum v Praze,“ uvedl na svém twitteru HZS Královéhradeckého kraje.

Ruská média dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu s obsahem radioaktivního plutonia, má ji údajně téměř hotovou. Zdroj k tomu ovšem neposkytl žádný důkaz.

Ruské agentury TASS, RIA a Interfax dnes citují „zástupce ruského odpovědného orgánu“, který řekl, že Ukrajina v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu vyvíjí jaderné zbraně. Odstavenou elektrárnu nicméně už na začátku invaze obsadily ruské jednotky.

Poslední žijící prokurátor z Norimberského procesu Benjamin Ferencz se domnívá, že budoucí uvěznění Vladimira Putina je reálné. „Zločiny, které Rusko páchá proti Ukrajině, jsou hanbou lidské společnosti,“ nechal se slyšet Ferencz podle kanálu Nexta.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o dodatečném vyplacení asi 1,2 milionu korun rodinám vojákům, kteří zahynuli během operací na Ukrajině či v Sýrii. V případě, že voják utrpí zranění, mu bude vyplaceno dodatečných asi 740 tisíc korun. Oznámil to dnes list Kommersant s odvoláním na komuniké Kremlu.

Tyto jednorázové výplaty podle dekretu nijak neovlivní právo na obdržení dalších peněz a opatření sociální podpory, jak je předpokládají federální a regionální zákony. Putin již dříve uvedl, že pozůstalým po zabitých vojácích úřady vyplatí ze zákona asi 1,8 milionu korun, raněným zhruba 680 tisíc korun, připomněl Kommersant.

„Každý, kdo prchá z Ukrajiny, bez ohledu na to, odkud pochází, by měl mít dovoleno odejít. Ukrajinské úřady by neměly diskriminovat osoby na základě jejich národnosti nebo rasy. Sousední země by měly povolit vstup všem, a to za minima byrokracie,“ uvedla organizace Human Rights Watch na svém twitteru.

Ve městě Enerhodar a dalších okolních obcích momentálně nefunguje mobilní síť Vodafone, informoval o tom na svém Telegramu starosta města Dmytro Orlov. Podle agentury Unian se výpadek prošetřuje, Orlov připomněl, že v Enerhodaru nefunguje ani internet.

„I v neděli na Ukrajině umírají lidi, kteří nechtěli nic jiného, než žít své obyčejné životy. Radiační situace zůstává normální, na jaderných elektrárnách se nic špatného nepřihodilo,“ napsala dnes ráno na svém twitteru předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Centrum pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany sdělilo, co dělat v případě vysílání národních televizních kanálů. Upozornilo na to, že Rusové se cíleně snaží zničit televizní věže na Ukrajině. Příkladem může být nedávné ostřelování televizní věže v Kyjevě, uvedla agentura Unian.

Pokud by vysílání státních kanálů „spadlo“, lidé je mohou bezplatně sledovat na YouTube, případně je možné poslouchat na internetu národní rozhlasovou stanici.

Organizace Lékaři bez hranice označila situaci v Mariupolu za katastrofickou. Za největší problém považuje to, že lidé nemají přístup k pitné vodě, uvedl kanál Nexta. 

Britský premiér Boris Johnson předložil šestibodový plán, jak porazit ruského prezidenta Putina. Jedním z bodů, o kterých mluvil, byla mobilizace mezinárodní humanitární koalice, dále vyzval k podpoře Ukrajiny, aby byla schopná se sama bránit, zmínil také zintenzivnění ekonomických sankcí vůči Rusku.

Podle agentury Unian byl v Kyjevě slyšet silný výbuch, podle zatím nepotvrzených informací mělo jít o ruskou raketu, kterou sestřelila ukrajinská protiraketová obrana.

Delegace vysoce postavených amerických představitelů odcestovala v sobotu do Venezuely, kde se má setkat se zástupci vlády prezidenta Nicoláse Madura. Cílem je zjistit, zda je Caracas připraven odvrátit se od úzkých vazeb na Rusko uprostřed ruské invaze na Ukrajinu, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj, obeznámený s celou situaci.

Jde o americkou návštěvu na dosud nejvyšší úrovni od přerušení diplomatických vztahů a uzavření amerického velvyslanectví v Caracasu v roce 2019, po obvinění ze zfalšování voleb. Maduro je dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ale ruský vpád na Ukrajinu přiměl Spojené státy přehodnotit vztahy s Putinovými spojenci v Latinské Americe, poznamenal list The New York Times (NYT)

Ve městě Poltava, které leží asi 350 kilometrů od Kyjeva, se ráno rozezněly sirény upozorňující na blížící se nálet. Lidé spěchají do krytů, uvedl list The Kyiv Independent.

Blesk hovořil s analytikem a výzkumníkem Petrem Boháčkem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) o americkém radaru, který měl stát v Brdech, i o tom, proč k jeho výstavbě nakonec nedošlo. Více čtěte zde: Radar v Brdech jako deštník proti agresi? Chráněni jsme i tak, míní expert