ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Dálniční známky ani mýto nově nemusí v Česku platit řidiči při humanitárních cestách na Ukrajinu napadenou Ruskem a zpět. Týká se to osobních i nákladních aut či autobusů. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo dopravy. Od poplatků budou cesty s humanitárními účely kvůli válce na Ukrajině osvobozeny po dobu nouzového stavu, který platí v Česku od dnešní půlnoci zatím na 30 dní.

Na náměstí před teplickým magistrátem se dnes sešli lidé se žlutomodrými vlajkami. Proti napadení Ukrajiny ruskou armádou protestovali studenti, rodiny s dětmi i důchodci. Byli mezi nimi Ukrajinci a hosté místních lázní. Řečníci vyzývali k soudržnosti, boji proti dezinformacím a solidaritě. Zazněly prosby o humanitární pomoc.

O koordinaci pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny v Česku usiluje platforma Pomáhej Ukrajině. Na webu má v současnosti asi 15 500 nabídek pomoci, ke kterým mají přístup desítky organizací a institucí. Platformu spravuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Provoz platformy zajišťuje společnost Contember. ČTK dnes o tom informovala koordinátorka migračního konsorcia Lucie Kellnerová.

V Česku je nyní podle odhadů přes 50 000 uprchlíků z Ukrajiny. Většinou jsou to ženy, děti a lidé ve vyšším věku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání Ústředního krizového štábu to řekl jeho předseda a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Zdůraznil, že vyřizování povolení je pro běžence zdarma. Varoval před platbami zprostředkovatelům. Ministerstvo vnitra vydalo zatím celkem asi 27 000 víz, zhruba 10 000 lidí už získalo zdravotní pojištění. Podle šéfky ministerského odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné příchozí míří zatím hlavně do Prahy a Středočeského kraje.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se dnes odpoledne zúčastnil videohovoru s dalšími primátory a starosty evropských měst, který organizoval Pakt svobodných měst. Řešili mimo jiné uprchlickou vlnu a pomoc Ukrajině. Hřib to po jednání sdělil ČTK. Videohovoru se podle něj zúčastnili představitelé Bratislavy, Varšavy, Budapešti, Londýna, Paříže, Amsterdamu nebo ukrajinského Lvova.

Na místa pro děti uprchlíků v dětské skupině by mohl začít přispívat stát. Běženci by mohli mít sociální služby zdarma, vyplývá z návrhu zákona.

V Praze se nachází 686 tzv. stálých tlakově odolných úkrytů (STOÚ), které jsou schopné ochránit obyvatelstvo v případě jaderného či jiného ničivého útoku. Podle několik let starých údajů by se do těchto krytů v metropoli vešlo téměř půl milionu lidí, jejich počet od té doby však zhruba o 50 klesl.

Nejvíce lidí by se v případě ohrožení mohlo ukrýt v systému metra, a to 332.000. Dalších 15.000 míst je ve Strahovském tunelu. Dalším lidem by mohly posloužit improvizované úkryty například v bytových domech.

Válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje. Zřejmě by ale nebylo možné stíhat přímo ruského prezidenta Vladimira Putina, protože hlava státu má podle obyčeje imunitu. Na dnešním workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu to uvedla expertka na lidská práva Monika Mareková.

Technologická agentura ČR (TA ČR) vyčlenila deset milionů korun na podporu zapojení vědců a vědkyň z Ukrajiny do týmů, které pracují na projektech podpořených agenturou. Agentura, která financuje aplikovaný výzkum, dnes podmínky žádostí zveřejnila na webu.

Z ukrajinského Čopu dnes vyjíždí další humanitární vlak do Česka, na jeho palubě je celkem 589 uprchlíků. Do Prahy vlak dorazí v sobotu ráno.

Město Hradec Králové zatím ve svých kapacitách poskytlo ubytování asi 60 uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou invazí. Další ubytování pro 140 lidí má radnice připravené.  Na středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi se dnes dopoledne obrátilo kolem 350 lidí. Krajské kulturní příspěvkové organizace v Libereckém kraji jsou ode dneška pro uprchlíky z Ukrajiny zdarma. 

Armáda je pro posílení východního křídla Severoatlantické aliance připravena, nebezpečí státu ale díky spojenectví v NATO nehrozí, řekl premiér Fiala.

Ministerstvo obrany chce u příslušných úřadů vyjednat možnost, aby byly některé náhradní díly pro vojenské vrtulníky certifikovány přímo v České republice. Kvůli krizovým vztahům s Ruskem je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba, aby ministerstvo koupilo a sehnalo všechny náhradní díly na vrtulníky ruské provenience, které jsou k dispozici. Černochová to dnes řekla ČTK a České televizi.

Ministryně poukázala na to, že české vojenské letectvo částečně stále závisí na sovětské technice. Používá víceúčelové vrtulníky Mi-171Š a bitevní Mi-24. Vzhledem k napjatým vztahům mezi Ruskem a NATO po ruské agresi na Ukrajině proto hrozí pozastavení dodávek náhradních dílů. 

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj za první dva dny provozu prošlo kompletní registrací 604 ukrajinských uprchlíků, kteří odešli ze země kvůli válce s Ruskem. Většina z nich už měla ubytování zajištěné, prostřednictvím centra bylo ubytováno 21 lidí. ČTK to dnes řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.

Ve spolupráci s hasiči, policií a dalšími organizacemi zřídil centrum Královéhradecký kraj v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Funguje od středečního dopoledne.

„Jsme připraveni přijímat zraněné ukrajinské bojovníky, řekla ministryně obrany Jana Černochová během dnešní návštěvy Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Čekají na ně špičková pracoviště s tou nejmodernější lékařskou technikou. Ujistil ministryni ředitel nemocnice profesor Miroslav Zavoral,“ uvedlo ministerstvo obrany na svém twitteru.

V ZOO Dvůr Králové se narodilo mládě vzácného nosorožce černého východního, který je ohrožen vyhynutím. Na počest Ukrajiny dostalo jméno Kyjev.

Pro uprchlíky z Ukrajiny se možná prodlouží termín pro podání přihlášek k přijímacím zkouškám na SŠ a čas na vypracování testů, plyne z návrhu zákona. Dále pak návrh uvádí, že v případě, že uprchlíci z Ukrajiny v Česku nemají doklady o předchozím vzdělání, mohli by je ve školách nahradit čestným prohlášením.

Do jihlavského centra pro uprchlíky z Ukrajiny v Tolstého ulici dnes znovu přišly stovky lidí. Zatím si tam náležitosti potřebné pro pobyt v Česku mohou vyřizovat od 7:00 do 19:00. Při jeho otevření ředitel krajských hasičů Jiří Němec řekl, že se počítá s nepřetržitým provozem. Podle mluvčí hasičů Petry Musilové se tak zřejmě stane až příští týden. Práci v něm posílí také policie, která kvůli tomu od pondělí uzavře havlíčkobrodské pracoviště řešící pobyty cizinců.

Cizincům mimo Ukrajinců bude po uzavření havlíčkobrodského pracoviště dál k dispozici pracoviště oddělení pobytových agend odboru cizinecké policie v Jihlavě ve Wolkerově ulici. „Na Wolkerově ulici zůstává běžná agenda, na kterou byli cizinci zvyklí. Ukrajinci musejí přicházet na Tolstého ulici,“ řekla mluvčí policie Dana Čírtková. Havlíčkobrodské pracoviště bude uzavřené do odvolání.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Liberci pomohlo od úterý, kdy se otevřelo, 600 uprchlíků, dalších zhruba 400 čekalo dnes po poledni na registraci. Dnes rozšířilo své prostory o velkou čekárnu a dětské koutky, které vznikly v prostorách bývalého velkokapacitního očkovacího centra. To ve středu ukončilo provoz a od pondělí budou lidé pro vakcínu proti covidu-19 chodit do areálu liberecké nemocnice. Uprchlíci čekající na registraci tak mají ode dneška větší komfort, už nemusí čekat na chodbě, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Andrea Fulková.

Centrum funguje v budově krajského úřadu od 1. března denně včetně víkendů od 07:00 do 19:00. Mimo tuto dobu je v budově i provizorní ubytování až pro 50 uprchlíků. „Lidé, kteří dorazí třeba v noci a nemají kam jít, mohou v bezpečí v budově přečkat noc i dvě,“ řekl ČTK Ondřej Hradec, ředitel Českého červeného kříže Liberec, jehož dobrovolníci se o lidi v pobytovém centru starají. „K dispozici jsou tu lůžka, jídlo, pití i hračky pro děti,“ dodal.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost zveřejnil model toho, kam by se šířila radiace, pokud by došlo k zásahu a výbuchu reaktoru Záporožské jaderné elektrárny. Radiace by se nešířila do Česka, šla by do Ruska.

ČEZ minulý týden prověřil bezpečnostní opatření kritické infrastruktury, mj. jaderných elektráren. Zvláštní důraz klade na kybernetickou ochranu.

Ruský útok na Ukrajinu zkomplikoval přerovské společnosti Precheza zajištění dodávek ilmenitu pro klíčovou produkci titanové běloby, jelikož chemička dlouhodobě podstatnou část této suroviny odebírá od ukrajinských firem. Po vypuknutí válečného konfliktu je doprava ilmenitu z Ukrajiny po železnici obtížnější. Precheza kvůli tomu hledá jeho náhradní dodavatele. Mezinárodní sankce uvalené na Rusko by ale výrazně neměly ovlivnit výnosy Prechezy, která v Rusku a na Ukrajině získává jen několik procent svých tržeb. ČTK to řekl generální ředitel Prechezy Ivo Hanáček.

Ukrajinští vědci se budou moci v Česku zapojit do projektů podpořených Grantovou agenturou ČR a Technologickou agenturou ČR. Uvádí to prohlášení zástupců akademické sféry, ministerstva školství, ministerstva pro vědu a obou agentur. Autoři prohlášení také výzkumným institucím doporučili rozvázat smlouvy o spolupráci s ruskými a běloruskými organizacemi. Zdůraznili ale, že je důležité udržet kontakty s tamními odborníky, kteří ruský útok na Ukrajinu odsoudili, a vyhnout se principu uplatňování kolektivní viny.

„Zapojíme ukrajinské výzkumníky do širokého spektra projektů financovaných Grantovou agenturou ČR a Technologickou agenturou ČR,“ uvádí prohlášení s odkazem, že ukrajinští vědci, studenti a učitelé budou o možnostech uplatnění v Česku informováni přes web ve spolupráci s ministerstvem školství. Konkrétní nástroje podpory podle nich budou známy co nejdříve.

Kvůli invazi na Ukrajinu je nutné posílit českou energetickou bezpečnost. Navýší se povinná úroveň zásob plynu v zásobnících, uvedl ministr Síkela.

Obrana jedná s armádou o tom, že by Česko příští týden poslala Ukrajině další pomoc. Dosud ČR zemi poskytlo vojenský materiál za více než 650 milionů korun.

Na Ukrajinu by mohly jít z Česka zdravotnické prostředky za 108 milionů korun, ministerstvo zdravotnictví předalo nabídky. Půjde například o vaky na odběr krve nebo lůžka.