ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Satelitní snímky ukazují rozmístění nových jednotek v západním Rusku. Řada z nich je od hranic s Ukrajinou vzdálená méně než 16 km, uvedla firma Maxar v analýze snímků. 

Snímky ukazují ruské armádní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrným vybavením a vojáky v bezprostřední blízkosti Ukrajiny.

Polská letecká základna u Arłamówa. Svého spojence z NATO tu podporují Američané, konkrétně 82. divize výsadkářů US Army.

Izrael vyzval k diplomatickému řešení situace na východní Ukrajině a vyjádřil obavy o tamní Židy. O Rusku se však nezmínil, píše Reuters.

Britský premiér Boris Johnson dnes popřel, že jeho Konzervativní strana přijímala dary od ruských oligarchů. Podle agentury Reuters uvedl, že všichni, kdo vládní stranu financují, jsou registrovaní v Británii.

Někteří zákonodárci z opoziční Labouristické strany obvinili vládu, že nezavedla dostatečně tvrdé sankce proti Moskvě. Podle nich tak neučinila kvůli darům, které jeden z poslanců označil za „špinavé ruské peníze“.

Londýn v úterý zavedl sankce proti Gennadiji Timčenkovi a dalším miliardářům s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten v pondělí uznal dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny a zvýšil tak obavy Západu z invaze.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že Ankara neuznává kroky Moskvy proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Zároveň podle agentury Reuters nabídl pomoc s řešením krize a zdůraznil, že je potřeba snažit se o dialog. Putin si Erdoganovi postěžoval, že Západ nebere vážně jeho bezpečnostní požadavky.

V ukrajinském městě Kramatorsk, ležícím jen pár kilometrů od linie dotyku v Doněcké oblasti, probíhá pokojný protest občanů proti uznání obou samozvaných lidových republik ležících na území Donbasu Ruskou federací.

V Doněcku se objevují plakáty přirovnávající aktuální Putinovy kroky k událostem vyvolaným nacistickým Německem za 2. světové války.

Na humanitární programy Medevac a Pomoc na místě vydá ČR letos 180 milionů korun. Vláda dnes schválilapriority programů, kterými jsou obnova zdravotnické infrastruktury, vysílání českých lékařských týmů do zahraničí, přímá pomoc uprchlíkům, ochrana hranic nebo boj s nelegální migrací. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Humanitární pomoc plánuje Česko poskytnout také Ukrajině. „Ukrajina je jednou z cílových zemí jak programu Medevac, tak programu Pomoc na místě. Konkrétní forma a rozsah pomoci se bude odvíjet od vývoje situace na Ukrajině,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nejbohatší Ukrajinci Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk se dnes vrátili z ciziny do Kyjeva, kde se večer má konat setkání padesátky největších podnikatelů s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj z kyjevského letiště. Týž deník v polovině února psal o odletu oligarchů z Ukrajiny, ohrožené ruskou invazí.

„Byl jsem tu a budu. Zdá se mi, že hlavní je to, co dělám, a ne, zda se tu nacházím či nenacházím,“ řekl dnes deníku Achmetov. 

„Ukrajina je v ohrožení, a proto udělám vše, abych ji ubránil, ubránil ukrajinskou svrchovanost, celistvost, nezávislost a to nejcennější - lid. Kvůli tomu nepřestávám investovat miliardy dolarů do ukrajinské ekonomiky, do nových pracovních míst,“ zdůraznil. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po „rychlých, konkrétních a rázných krocích“, které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC.

Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Rusko se podle zpravodajských informací chystá v příštích 48 hodinách provést rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prozradili zástupci amerických zpravodajských služeb magazínu Newsweek.

Podle Pentagonu půjde o kombinaci náletů, střel s plochou dráhou letu a pozemní invaze peších jednotek. Údajně navíc nemá být cílem jen oblast Donbasu. Ukrajinu podle zpravodajských informací napadnou i ruské jednotky z Běloruska a ve hře je i obsazení Kyjeva.

„Prezident Ukrajiny byl varován, že Rusko s velkou pravděpodobností zahájí invazi na Ukrajinu během 48 hodin na základě amerických zpravodajských informací,“ řekl Newsweeku americký úředník, který byl o situaci přímo informován.

„Navíc zprávy od leteckých pozorovatelů naznačují, že Rusko dnes narušilo ukrajinský vzdušný prostor a krátce nad Ukrajinou přeletělo průzkumným letounem,“ dodal americký úředník.

Zdroj blízký Zelenského vládě rovněž potvrdil Newsweeku, že hlava státu takové varování obdržela.

Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen vyjádřil znepokojení ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Obává se dopadů konfliktu na své trhy a zaměstnance ve východní Evropě. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vyjádření podniku.

Ústředí koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu na dotaz agentury DPA uvedlo, že „s obavami vzalo na vědomí zostření situace“. Dodalo, že doufá v „rychlé a mírové řešení založené na mezinárodním právu“. Upozornilo rovněž, že koncern průběžně zkoumá dopady konfliktu na své podnikatelské aktivity v dotčených zemích, a za prioritu označilo zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

Na to, aby Ukrajinci s krátkodobým vízem mohli získat dlouhodobé bez nutnosti návratu do vlasti, dnes apelovala například Hospodářská komora.

Komora uvedla, že bez zaměstnanců z Ukrajiny by se v ČR neobešly zejména obchod nebo ubytovací a další služby. Fiala řekl, že vláda je připravená si počínat flexibilně. „Udělat kroky, které zajistí, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu,“ uvedl. Souvisí to podle něj i s cílem kabinetu otevírat pracovní trh pro lidi z jazykově a kulturně blízkých oblastí.

Rakušan uvedl, že v Česku je asi 200.000 Ukrajinců s dlouhodobým vízem a přibližně 60.000 s krátkodobým pobytovým povolením. První potenciální pomocí těmto lidem v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině by podle něj bylo zajistit těmto 60.000 lidem dlouhodobější pobyt. „Bez toho, aby museli k vyřízení formalit jet do Kyjeva, jet někam na ambasádu či zastupitelský úřad,“ řekl Rakušan.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.

„Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo,“ napsal Michel lídrům v pozvánce na summit. 

Průkazný důkaz o probíhajících kybernetických útocích na weby ukrajinských úřadů a institucí přinesly data společnosti NetBlocks, která se specializuje na globální sledování stability a návštěvnosti webových stránek.

Problémy s dostupností podle NetBlocks zaznamenaly weby ukrajinského ministerstva obrany, ministerstva vnitra, bezpečnostní služby a vlády. Stojí na nimi údajně série tzv. DDoS útoků.

Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.

„Zastupitelské úřady ČR v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.

Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ řekl Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.

Ukrajina potřebuje jasné záruky bezpečnosti od svých partnerů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s připomínkou, že budapešťské memorandum, ve kterém Rusko, USA a Británie slíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní, nefunguje. Záruky by podle prezidenta měl poskytnout nejen Západ, ale i Rusko.

„Neděláme si iluze, Ukrajina v současnosti není v žádné alianci. Sami sebe bráníme při podpoře našich partnerů, ale umírají právě Ukrajinci. Proto Ukrajina potřebuje záruky bezpečnosti - jasné, konkrétní a hned. Protože chceme vědět, zda můžeme ubránit naše lidi, naše domovy, a nejen sami. Velice potřebujeme podporu partnerů,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. 

Vláda dnes také schválila mandát pro prezidenta Miloše Zemana na summit NATO, který se pravděpodobně k dění na Ukrajině uskuteční. „Ještě není svolán na konkrétní den a hodinu, ale schválili jsme ho, protože situace se mění v každou chvíli,“ vysvětlil. Mandát vznikl standardně v koordinaci s ministerstvem zahraničních věcí, prezidentská kancelář o něm dostala informace. Podle Fialy s obsahem mandátu neměl prezident problém.

Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany.

Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.

Ruské velvyslanectví v prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.

„Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy ‚agrese vůči Ukrajině‘ a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území,“ uvádí se ve vyjádření ruské ambasády v Praze.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) dnes podepsal zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deset milionů korun. Další pomoc Česko připravuje, stále je na úrovni pracovního jednání.

Ruská tajná služba FSB dnes podle agentury RIA Novosti oznámila, že zadržela šest Rusů, kteří se podle ní chystali odpálit bombu v kostele na poloostrově Krym. FSB upřesnila, že podle jejích informací šlo o přívržence ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor.

U jednoho ze zadržených byla nalezena výbušnina i korespondence, v níž se probíraly podrobnosti připravovaného teroristického útoku. Rusko považuje ukrajinský poloostrov Krym za součást svého území od jeho anexe v roce 2014.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se s australskou ministryní zahraničí Marise Payneovou shodl na tom, že je namístě se jednoznačně ohradit vůči krokům Ruska na východní Ukrajině. Šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním bilaterálním jednání přivítal, že se Austrálie též rozhodla uvalit sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Přivítal jsem, že i Austrálie přijímá určité sankční kroky, které jsou v principu velice blízké tomu, co přijímá Evropská unie nebo další hráči na mezinárodní scéně,“ řekl Lipavský. Jedním z témat jednání podle něj bylo, že bezpečnost Evropy a indopacifického regionu je ve skutečnosti jednou bezpečností a je nutné si vzájemně pomáhat.

Sankční nátlak nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy, zdůraznila ruská diplomacie v reakci na nové protiruské sankce přijaté Spojenými státy. Moskva současně pohrozila „silnou odvetou“, která nemusí být symetrická, ale bude „přiměřená a citelná pro americkou stranu“.

Americký prezident Joe Biden při oznamování sankcí v úterý hovořil o krocích, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. USA stejně jako řada dalších zemí včetně Evropské unie nyní přijímají protiruské sankce pod dojmem pondělního rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických regionů na východě Ukrajiny a vyslat do této oblasti ruskou armádu.

Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk to dnes řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg.

Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).

Ukrajina by měla mít status kandidátské země na členství v Evropské unii a Polsko a Litva ji v tom podpoří, uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení polský prezident Andrzej Duda a jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda.

Prezidenti Litvy a Polska dnes na návštěvě v Kyjevě vyzvali k přijetí důrazných sankcí proti Rusku. Duda zdůraznil, že Polsko odsuzuje rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost dvou republik vyhlášených na východě Ukrajiny proruskými separatisty.