ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Podle bývalého diplomata Petra Koláře Ukrajina dobře ví, že Rusko je oproti ní mnohem lépe vybaveno technicky i počtem vojáků. Na Západ, kam by podle něj rádi patřili, se ale Ukrajinci prozatím spolehnout nemohou, řekl Kolář ve studiu Blesku.

„Lidí na Západě, kteří jsou připraveni na otevřený válečný konflikt se vším, co k tomu patří – včetně zinkových rakví, ve kterých se vracejí padlí vojáci –, se prostě nedostává. Západ strašně zpohodlněl v jistém nebývalém blahobytu a luxusu. Válčit a bojovat se chce málokomu. Zapomněli jsme číst Karla Čapka, zapomněli jsme na řadu poučení z historie, které bychom si my Češi měli připomínat každodenně – co to je, když se zlu ustupuje, a co znamená, když se mu nepostaví hned za začátku,“ uvedl Kolář v pořadu Epicentrum.

Společnost Člověk v tísni před nedávnem uvedla, že na Ukrajině teď pomáhala 200.000 lidí na obou stranách konfliktu. Peníze chce využít mimo jiné na potravinové a hygienické balíčky či zdravotní péči pro lidi v místě bojů či pro uprchlíky. Přispět je možné přes web organizace či na účet SOS Ukrajina 0093209320/0300.

Poslední vývoj v rusko-ukrajinských vztazích zvýšil pravděpodobnost další eskalace krize, klesla možnost diplomatického řešení, řekl dnes ČTK Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy.

Očekává další finanční a materiální podporu od EU a NATO pro Ukrajinu, přímé zapojení sil Severoatlantické aliance do případných bojů nepředpokládá. Členství států v NATO nemusí být podle něj naprostou zárukou jejich bezpečnosti před Ruskem.

„My – tím myslím NATO a EU – vlastně nemáme kam moc ustupovat. Musíme dát jasně najevo, že toto je už za čárou. Doposud jsme mluvili o separatistických republikách, někteří, včetně prezidenta Zemana, mluvili o občanské válce na Ukrajině, tak tohle nám už nikdo nemůže podsouvat. Tohle je prostě invaze ruské armády vyslaná Putinem a schválená ruským parlamentem. Je to napadení suverénního státu armádou jiného suverénního státu, takže je to vlastně válka. A teď jenom záleží, jak se k tomu postaví Ukrajinci,“ prohlásil v Epicentru Petr Kolář.

„Stále doufám, že to, co se teď děje, je takový trochu posunutý gruzínský scénář. Doufám, že se prezident Putin rozhodl v podstatě legitimizovat to, co už fakticky v reálu je, tedy Doňeckou a Luhaňskou takzvanou republiku, a vlastně si je přivlastnit. Tak, jako to v roce 2008 udělal s Abcházií a Jižní Osetií, když vtrhl do Gruzie,“ řekl v Epicentru Blesku bývalý diplomat v Rusku a ve Spojených státech Petr Kolář.

Evropská unie navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.

„Případný nesouhlas s provozem plynovodu Nord Stream 2 by byl pro Rusko velkou ztrátou. Je dobře, že o tom Německo otevřeně mluví,“ míní český premiér Petr Fiala (ODS).

„Když jsem mluvil o změně přístupu Západu k ruské agresi a razantnějšímu postupu než v minulosti, myslel jsem podobné kroky, jako je tento,“ dodal předseda vlády na twitteru.

První mrtví a pomalu se vytrácející šance na diplomatická řešení. Ruský prezident Vladimir Putin své armádě nařídil vyrazit do Donbasu, popřel nezávislost Ukrajiny, označil ji za loutkový stát a vedle toho podepsal dekrety o uznání Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.

Jaký vývoj můžeme v nejbližších dnech na Ukrajině očekávat a jak tento konflikt ovlivní život v České republice?

Nejen o tom bude v dnešním Epicentru hovořit bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář. Sledujte ve 13:30.

Nikdo na Ukrajině nechce válku, ale obyčejní lidé nic nezmůžou, rozhodnutí bude záležet na politicích. ČTK to dnes v reakci na vyhrocení situace na východě Ukrajiny řekl Ukrajinec Serhij Kosenkov, který žije na Hodonínsku a v České republice je déle než deset let. Ukrajině hrozí válka s Ruskem.

Napětí v oblasti tak roste. „Těžko říct, jestli bude válka. Podle mě nikdo z lidí na Ukrajině nechce válku. Ale obyčejní lidé si můžou myslet a dělat, co chtějí, lidé nerozhodují. Záležet bude na politicích,“ uvedl Kosenkov.

Část lidí na Ukrajině se podle něj kloní k Evropě a Evropské unii, část má blíže Rusku. „Já bych chtěl, aby Ukrajina byla v Evropské unii, ale nechtěl bych, aby se tam dostala cestou války,“ řekl Kosenkov. 

Země EU podporují uvalení sankcí na více než tři stovky ruských představitelů. Chtějí i ekonomické sankce, které se mají dotknout například bank.

Německý ministr hospodářství Habeck oznámil, že stáhnul z certifikačního řízení analýzu nezbytnou k povolení plynovodu Nord Stream 2.

„Dnes jsem požádal spolkové ministerstvo hospodářství, aby stáhlo stávající zprávu k analýze zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Zní to možná technicky, ale je to nezbytný správně-právní krok, aby nyní produktovod nemohl získat certifikaci,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. „A bez této certifikace nemůže být Nord Stream 2 zprovozněn,“ doplnil.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck na souběžné tiskové konferenci oznámil, že zprávu potřebnou ke schvalovacímu řízení pro Nord Stream 2 stáhnul. Zároveň ujistil, že i bez plynovodu Nord Stream 2 je energetické zásobování Německa zajištěno. „Jak se ale vyvinou ceny, to nelze předvídat. Lze však očekávat, že konflikt může vést k dalšímu zdražení plynu,“ uvedl Habeck na dotaz novinářů, jak se odstavení produktovodu podepíše na cenách energií.

Otázkou stále zůstává, v jakém rozsahu uzná Moskva hranice povstaleckých republik. Podle některých ruských poslanců by mohla uznat republiky v původních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Proruští separatisté totiž ovládají přibližně třetinu tohoto území. Většina regionu je ale dál pod kontrolou ukrajinských vládních sil. Povstalci přitom vznášejí nárok i na další území na východě Ukrajiny, která momentálně nekontrolují.

Z Moskvy v tomto ohledu zatím zaznívají ne zcela jasné informace. Například náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko řekl, že Rusko uzná DLR a LPR v rámci hranic, v nichž úřady těchto republik mají pravomoc. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle TASS řekl, že tomu bude v rámci hranic, ve kterých se prohlásily republikami: „V hranicích, ve kterých existují a byly vyhlášeny.“

Ukrajinská vlajka už od pondělí vlaje také na Nové radnici v Ostravě.

„Na Ukrajině se rozhoduje o bezpečnosti celé Evropy. Nikdo nemůže říct, že se ho to netýká,“ uvedl primátor moravskoslezské metropole Tomáš Macura (ANO).

Sankce proti Rusku po jeho uznání separatistických republik na východě Ukrajiny musejí být tvrdé a po rozhodnutí Moskvy je nyní třeba posílit východní křídlo NATO. Po konzultacích s ministry to dnes řekl polský prezident Andrzej Duda.

Duda už v pondělí v telefonickém rozhovoru ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Kyjev má tváří v tvář „ruské agresi“ plnou podporu Varšavy.

První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přerušuje zahraniční pracovní cestu a kvůli situaci na ukrajinsko-ruských hranicích se vrací do Česka.

„Nedokážu si ani představit, jaké pocity teď musí mít občané Ukrajiny, když o jejich zemi prezident cizí mocnosti mluví tak, jako Putin včera večer,“ napsal s tím, že na zítřejším zasedání bude vláda řešit situaci na Ukrajině a sankce proti Rusku.

Český ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík (STAN) vyjádřil za sebe i svůj úřad podporu ukrajinským studentům v České republice. V naší zemi jich na na vysokých školách studuje přes čtyři tisíce, připomněl Gazdík.

„Velice si vážím vašeho zájmu o studium u nás, a proto bych vám chtěl vyjádřit za sebe i za svůj úřad podporu a víru, že ruská agrese se vás ani vašich rodin nedotkne,“ napsal ministr v prohlášení.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Dnes to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.

Produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn, je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly.

Pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.

„Rumunsko důrazně odsuzuje ruské uznání oblastí Doněcka a Luhanska za nezávislá území. Je to flagrantní porušení mezinárodního práva, které musí vyvolat nejtvrdší odpověď mezinárodního společenství,“ napsal na twitteru prezident Iohannis, do jehož země sousedící s Ukrajinou tento měsíc dorazila tisícovka amerických vojáků jako posila stávajícího kontingentu aliančních jednotek.

Rovněž bulharský premiér Kiril Petkov na sociální sítí twitter odsoudil Putinovo uznání nezávislosti dvou donbaských regionů. „Budeme dál podporovat územní celistvost Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic,“ uvedl Petkov. „Slovinsko odsuzuje tento ilegální krok. EU by měla Ukrajině nabídnout perspektivu plného členství,“ napsal na twitteru slovinský premiér Janez Janša.

Nejnovější Putinův krok odsoudil i chorvatský premiér Andrej Plenković. Chorvatský prezident Zoran Milanović, který minulý měsíc vyvolal pozdvižení kritikou Ukrajiny, se zatím k novým událostem nevyjádřil. Milanović v lednu prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Plenković se za jeho slova tehdy Ukrajincům omluvil.

Rusko uznává nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny v současných hranicích, uvedlo podle agentury Interfax ministerstvo zahraničí.

Ukrajina odsoudila ruské rozhodnutí uznat „nezávislost“ samozvaných republik na východě Ukrajiny, které nazvala kvaziútvary. Na svém facebooku to uvedlo ukrajinské velvyslanectví v Praze s odkazem na vyjádření tamního ministerstva zahraničí.

Ruská Státní duma schválila dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které o den dříve podepsal se separatistickými regiony prezident Putin.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat.

Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.

„Válka ještě nikdy nebyla tak blízko a nastal čas, kdy musí Západ přijmout odvážná politická rozhodnutí. Je čas Ukrajinu plně zahrnout do evropské rodiny. Spolu s tvrdým sankčním režimem je to nejlepší způsob, jak odpovědět na neoprávněné vojenské hrozby u bran Evropy,“ napsal italský deník La Repubblica.

Rusko bude pokračovat v nepřetržitých dodávkách zemního plynu na světové trhy. V dopise pro energetickou konferenci v katarském městě Dauhá to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření přichází v době, kdy se západní země chystají zavést proti Rusku sankce kvůli situaci na východě Ukrajiny, informovala dnes agentura Reuters.

Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy a napětí kolem Ukrajiny vyvolalo obavy z přerušení dodávek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Vyzvalo ho k tomu ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem.