ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Šéf americké diplomacie Anthony Blinken zrušil schůzku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Po začátku ruské invaze setkání nedává smysl, uvedl Blinken.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že povolá vojáky v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci zatím vyloučil.

Velvyslanci zemí EU potvrdili ruský sankční seznam. Je na něm ministr obrany Šojgu, mluvčí diplomacie Zacharovová či banky VEB a Promsvjazbank.

„Není žádné ospravedlnění ruských akcí. Jsou závažným nebezpečím i pro následující dny,“ uvedl americký prezident Joe Biden. „Vladimir Putin se pokusil překroutit historii, ale jeho poznámky nevedou ke skutečnému dialogu. Přímo napadl právo Ukrajiny na existenci a územní celistvost. Explicitně hrozil válkou. Není pochyb, že Rusko je agresorem. Putinovy kroky představují začátek ruské invaze na Ukrajinu."

Projevem oznámil první várku nových sankcí vůči ruským vůdcům a jejich rodinám. Přesto je podle něj čas odvrátit nejhorší důsledky, NATO a spojenci jsou nadále rozhovorům - budou-li seriózní.

Rusko si od zítra nebude moci půjčovat peníze na západních trzích, oznámil Biden jednu z nových sankcí.

Rusko v nejbližší době evakuuje své diplomatické pracovníky z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí.

Státy EU se jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku, řekl po jednání ministrů zahraničí Borrell. Budou je koordinovat se spojenci.

Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z dnešního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina před novináři.

Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři.

„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V pondělí šéf Kremlu podepsal výnosy o uznání nezávislosti těchto republik.

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací v Donbasu, uvedla agentura TASS. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.

Příslušný dokument, který vstoupil v platnost okamžikem schválení, ponechává na prezidentovi, aby stanovil početnost nasazených jednotek, jejich úkoly a dobu pobytu v cizině.

Britský ministerský předseda Boris Johnson obvinil kremelského vůdce Vladimira Putina, že „vytvořil záminku pro plnohodnotnou ofenzívu“ proti Ukrajině. Uznáním dvou separatistických ukrajinských regionů Putin podle něj „bezostyšně porušil“ minský mírový proces, ale Londýn a jeho spojenci jsou připraveni do poslední chvíle pokračovat v hledání diplomatického řešení.

Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Další silné sankce si chce Londýn podle Johnsona nechat „v záloze s ohledem na to, co může prezident Putin udělat v dalším kroku“.

„Chceme zabránit tomu, aby ruské společnosti získávaly finanční prostředky v librách nebo dokonce v dolarech. Už nesmí získávat finanční prostředky na britských trzích a chceme se zbavit nejasností, které obestírají vlastnictví majetku v této zemi,“ dodal Johnson.

Vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) řekl, že Rusko uznalo její nezávislost v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy včetně území, které separatisté nyní nekontrolují. Informovala o tom agentura Reuters. „Otázka hranic není jednoduchá, rozhodne se o ní později,“ řekl Denis Pušilin ruské státní televizi. Vůdce Luhanské lidové republiky se zatím k této věci nevyjádřil.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny ovládají přibližně třetinu Luhanské a Doněcké oblasti. Většina Donbasu je pod kontrolou ukrajinských vládních sil.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Dnes to na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.

Produktovod Nord Stream 2, kterým má po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit plyn, je již hotov, povolení k provozu ale dosud německé úřady nevydaly.

Ruská Státní duma schválila dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které o den dříve podepsal se separatistickými regiony prezident Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Vyzvalo ho k tomu ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem.

Příslušné výbory ruské Státní dumy dnes ráno jednomyslně doporučily dolní komoře parlamentu ratifikovat dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, informovala agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil armádě, aby v obou povstaleckých regionech zahájila „mírovou misi“.

Očekává se, že obě komory ruského parlamentu projednají schválení dohod během dneška.

Dohody o „přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“ se uzavírají na dobu deseti let s automatickým prodloužením o pětiletá období, napsala dnes agentura TASS.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení,“ uvedl na twitteru hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Podrobněji Zeman zatím současnou krizi na rusko-ukrajinské hranici nekomentoval.

Odsouzení se Moskvě dostalo také od dalších západních zemí včetně Francie, Norska či Irska, podle jehož velvyslankyně při OSN Geraldine Byrneové Nasonové Rusko svými "jednostrannými kroky jen zvyšuje napětí", uvedla agentura AFP.

Albánský velvyslanec Ferit Hoxha se dotázal, kdo bude dalším napadeným. Jeho indický protějšek T. S. Tirumurti vyjádřil "hluboké znepokojení" a apeloval na "zdrženlivost na všech stranách". Brazílie vyzvala k "okamžitému příměří" na východě Ukrajiny. "Tato akce (vojenského vstupu na východní Ukrajinu) a toto oznámení (o uznání nezávislosti povstaleckých republik) podkopává územní celistvost Ukrajiny", řekl pak keňský velvyslanec Martin Kimani. Ghana a Spojené arabské emiráty rovněž kritizovaly Rusko a vyzvaly k "zmírnění napětí" a "zdrženlivosti".

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová dnes označila pondělní krok ruského prezidenta Putina nařizující "mírovou misi" v povstaleckých republikách za porušení Charty OSN. "Následující hodiny a dny budou klíčové. Riziko velkého konfliktu je reálné a je třeba mu za každou cenu zabránit," uvedla.

USA se dnes chystají oznámit nové sankce, které uvalí na Rusko kvůli uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny, uvedl Bílý dům. "V reakci na dnešní (pondělní) rozhodnutí a kroky Moskvy plánujeme oznámit nové sankce proti Rusku. Toto oznámení koordinujeme se spojenci a partnery," vzkázal..

Zástupce Ukrajiny při OSN ruskému kolegovi důrazně oponoval. Zmínil, že všichni jsou očkovaní proti covidu, ale na jeden virus vakcína není. "Je to kvůli viru, který dosud nemá vakcínu, viru, který spaluje Spojené národy, viru, který šíří Kreml. Delegace Ukrajiny požádala o toto naléhavé jednání, aby upozornila Radu bezpečnosti na toto nezákonné a nezákonné rozhodnutí prezidenta Putina," uvedl ukrajinský diplomat.

Oblasti Donětsku a Luhansku jsou okupované povstalci a nyní je celé společenství OSN pod útokem země, která okupovala řadu území již v minulosti, podotkl. "Mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny byly a zůstanou neměnné," věří.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině pokračuje, zástupci jednotlvých zemí si stěžují na porušení mezinárodního práva ze strany Ruska.

Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová podotkla k Putinovu umístění ruských vojsk na východní Ukrajinu: "Říká jim mírotvorci. To je nesmysl. My víme, co ve skutečnosti jsou."

"Nesmíme se dívat jinam, historie nám říká, že dívat se jiným směrem tváří v tvář takovému nepřátelství bude mnohem nákladnější cesta," apelovala. Rusko podniklo jasný útok na ukrajinskou suverenitu a územní celistvost, míní. "Tento krok prezidenta Putina je navíc jasným základem pro pokus Ruska vytvořit záminku pro další invazi na Ukrajinu," dodala Američanka.

"Ukrajina požádala o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli nezákonným krokům Ruska. Žádost jsme již zaslali Radě," oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.