ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron na rozdíl od ruského vůdce Vladimira Putina připsal vinu za stupňování napětí na východě Ukrajiny ruským separatistům. Podle Macronova úřadu se během telefonátu prezidenti shodli, že se pokusí dosáhnout příměří na ukrajinském východě.

Putin a Macron se vyslovili pro diplomatické řešení situace prostřednictvím jednání. Podle francouzských zdrojů se dohodli, že se v pondělí uskuteční třístranná schůzka zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Putin francouzského prezidenta ujistil, že má v úmyslu stáhnout ruské vojáky z Běloruska, kde bylo prodlouženo cvičení ruské a běloruské armády, jež mělo skončit dnes. „Bude to třeba ověřit, což si vyžádá čas,“ uvedl Macronův úřad.

Macron se má ještě dnes spojit s americký prezidentem Joem Bidenem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Francouzská média nevylučují ani Macronovo jednání s premiéry Británie a Itálie Borisem Johnsonem a Mariem Draghim.

Krizový štáb ministerstva zahraničí dnes odpoledne probere krizi na ukrajinských hranicích s Ruskem a ohrožení Ukrajiny. Zabývat se bude posledními informacemi, které z východu Evropy přicházejí. Naposledy krizový štáb ministerstva zasedal v pondělí. Od té doby napětí na východě Ukrajiny stále stoupá a západní země se obávají rozsáhlého válečného konfliktu.

Tiskovou konferenci po jednání krizového štábu s námi sledujte online.

K situaci na východě Evropy se dnes vyjádřil i papež František. Apeloval na lásku k bližnímu včetně k těm, kteří nám ubližují. Odsoudil naopak skutečnost, že někteří křesťané místo toho pomýšlejí na válku.

Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská označila přítomnost ruských vojáků za ohrožení běloruské svrchovanosti.

„Přítomnost ruských vojáků na našem území je porušením naší ústavy i mezinárodního práva a ohrožuje bezpečnost všech Bělorusů i celého regionu,“ uvedla Cichanouská v prohlášení. Podle ní může být Bělorusko „vtaženo do války někoho jiného a stane se útočící zemí“. Prezident Alexandr Lukašenko podle ní „zaplatil za podporu ze strany Kremlu svrchovaností vlastní země“.

„Požadujeme okamžitý odchod ruských jednotek z našeho území,“ uvedla Cichanouská a připojila požadavek, aby se věcí zabývala Rada bezpečnosti OSN a aby proti Minsku byly uvaleny další sankce.

Vše, co se děje na Ukrajině, včetně oznámení o prodloužení vojenských cvičení Ruska a Běloruska, naznačuje, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu. Stanici CNN to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle kterého nicméně stále existuje šance, že se válce podaří zabránit diplomatickou cestou.

„Jak jsme popsali, zdá se, že se děje vše, co předchází skutečné invazi,“ řekl Blinken.

Ministr uvedl, že Spojené státy jsou odhodlané do poslední chvíle využít všech možností, aby zjistily, zda diplomacie dokáže odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze.

Z Ruska do České republiky loni podle dat Českého statistického úřadu putovalo zboží za zhruba 137,5 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 šlo o dvojnásobný objem, proti předpandemickému roku 2019 činil nárůst 19 procent. Největší podíl nákupů připadal na ropu a zemní plyn, u kterých dovoz dosáhl 99,4 miliardy korun. Bylo to nejvíce od roku 2015, od kdy jsou dostupné údaje.

V souvislosti s možnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu má Evropa podle Fialy připraveny sankce vůči Rusku v několika úrovních. Spustí je ve chvíli, kdy Rusko učiní nějaký agresivní krok. 

České ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo na twitteru upozornění před šířícími se ruskými dezinformacemi kolem aktuální situace na Ukrajině.

„Rusko vytváří a šíří dezinformace a nepravdy, aby mělo záminku k vojenskému vpádu na ukrajinské území,“ napsalo MZV a připojilo grafiku s pravdivými informacemi týkajícími se současné rusko-ukrajinské krize.

Příčinou stupňování napětí v Donbase jsou provokace ukrajinské armády. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to dnes řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Z východní Ukrajiny jsou v posledních dnech hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Putin dále prohlásil, že Spojené státy a NATO by měly reagovat na požadavek bezpečnostních záruk pro Rusko. Podle Kremlu očekává Moskva konkrétní a věcnou reakci USA a NATO na ruské požadavky. Putin podle prohlášení Kremlu, z něhož citovala agentura TASS, zopakoval, že je třeba, aby USA a NATO braly ruské požadavky záruk vážně.

Podle Putina dodávky moderních zbraní a munice na Ukrajinu podporují v Kyjevu myšlenku vojenského řešení v Donbasu. V luhanské a doněcké republice to vede k utrpení civilistů, kteří se musejí evakuovat do Ruska a chránit se tam před ostřelováním, tvrdí hlava Ruska.

Před velvyslanectvím USA na pražské Malé Straně se dnes sešla asi padesátka komunistů a jejich příznivců. Protestovali proti průjezdu amerického vojenského konvoje z Německa na Slovensko. Řečníci zároveň požadovali vystoupení Česka z NATO, světový mír a konec kapitalismu.

V souvislosti s konfliktem na ukrajinsko-ruské hranici kroky české vlády podle nich „přilévají olej do ohně“. USA obvinili z touhy vyvolat válku v Evropě. Akci pořádala pražská KSČM. Na místo se dostavil rovněž podporovatel spojeneckých vojsk, který na komunisty mával americkou vlajkou.

„Chceme vyjádřit svůj nesouhlas s průjezdem amerického konvoje. Demonstrace této vojenské síly přispívá ke zhoršení situace. Přišli jsme říct jasné ne válečným štváčům z USA,“ řekla někdejší poslankyně Marta Semelová (KSČM). 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny. Macron předtím hovořil hodinu a tři čtvrtě s ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale o obsahu jejich jednání zatím žádné informace nejsou.

Zelenskyj a Macron spolu mluvili už v sobotu a dnes se znovu věnovali bezpečnostním otázkám, řekl ukrajinský prezident. Informoval Macrona o ostřelování na východě Ukrajiny.

„Před osmi lety Rusko ukázalo, jak si ‚nepřeje‘ vojenský konflikt, a obsadilo Krym. Následky vidíme dodnes. Proto je důležité bránit další části Ukrajiny, její územní celistvost a říci jasné NE agresi!“ prohlásil dnes na twitteru místopředseda ČSSD a bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Bělorusko prodloužení manévrů – vojenských cvičeních s Ruskem – zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Jak dlouho bude bělorusko-ruská vojenská akce, která začala 10. února, ještě trvat, Minsk neuvedl.

Dosud obě země opakovaně ujišťovaly, že cvičení dnes skončí a ruští vojáci se po něm stáhnou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek řekl, že manévry obě země ukončí do neděle. Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej zase v týdnu tvrdil, že „ani jeden ruský voják a ani jeden kus ruského vojenského vybavení nezůstane (v Bělorusku) po cvičení“. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Je nutné být připraven i na to, že by ruská agrese proti Ukrajině mohla vést také k omezení dodávek plynu do Evropy,“ míní český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uvedl to na twitteru.

Síkela proto občany ubezpečil, že ČR patří mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků plynu na počet obyvatel v Evropě.

Západ by měl už nyní zavést aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád.

„Rusko je třeba zastavit teď. Vidíme, jak se věci vyvíjejí,“ řekl Kuleba.

Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) zatím nepřišel požadavek, aby česká armáda vyslala své vojáky na Slovensko. Fiala si to dovede osobně představit, musely by o tom ale rozhodnout vláda a Parlament.

V minulosti mluvil český kabinet také o možností vyslání českých policistů na území Slovenské republiky u hranice s Ukrajinou.

Premiér Petr Fiala (ODS) v OVM za podmínku odrazení Ruska od agrese označil západní jednotu. Rusku je podle něj potřeba nastavit jasné hranice. Pokud je překročí a na Ukrajinu zaútočí, musí za to tvrdě zaplatit. „Tato jednota tady nebyla. Ani při obsazení Krymu,“ řekl ke společnému postupu západních zemi. Označil ho za nesmírně silný.

Evropská unie si je podle něj vědoma nutnosti postupovat společně, společný postup se projevuje i za zavřenými dveřmi, řekl. Lídři EU také podle něj nepochybují o nutnosti transatlantické vazby.

„Myslím si, že je třeba vrátit se k té otázce o co Putinovi jde. Myslím si, že to je celkem jasné. On se tím nikterak netají. On chce prostě nějakým způsobem rekonstituovat to, co byl Sovětský svaz. Ne nutně ve stejné podobě – Putin je car, tady nejde o komunismus. Je to autoritativní a autokrativní režim. Čili chce udržet moc a když má doma potíže, vždycky se hodí rozjet něco v zahraničí nebo při hranicích. Zadruhé chce skutečně vytvořit z těch zemí okolo, tedy typicky Ukrajina a Bělorusko, prostě typické loutkové režimy, které budou v přímé zóně ruského vlivu. Tím se ani nikterak přece jako netají,“ připomněl exministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

V případě ruského útoku na Ukrajinu svolá předseda Evropské rady Charles Michel okamžitě zasedání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie. Tímto krokem by chtěl zajistit úplnou jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě. Michel to dnes podle agentury DPA řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

„Nemůžeme navždy nabízet olivové ratolesti, zatímco Rusko uskutečňuje testy raket a pokračuje ve shromažďování vojáků,“ citovala dnes Michela agentura AP.

Situace na východě Ukrajiny je nyní natolik napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům, prohlásil dnes v televizním rozhovoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil Západ, že výroky o údajných ruských plánech podniknout invazi na Ukrajinu napětí jen přiživuje. Rusko ani nechce vyslovit slovo „válka“, řekl mluvčí.

Podle něj prezident Vladimir Putin nevěnuje pozornost západním tvrzením o údajných konkrétních datech, kdy má invaze začít, a o ruském postoji sám informuje západní představitele. Charakter Putinových rozhovorů s lídry západních zemí je přitom v ostrém kontrastu s hysterií, kterou projevují média těchto zemí, poznamenal Peskov.

„Trošku mi připadá, že celý problém není jen v tom vidět, co se děje v hlavě Vladimira Putina, protože já nepochybuji o tom, že on musí mít určitou autoritu, protože jinak by se tak dlouho neudržel v té funkci, na druhé straně si myslím, že to je určitý systém, který ho obklopuje,“ řekl v Partii CNN Prima News bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

„Já pamatuju, jak byl kdysi konflikt v Gruzii, jakou roli sehráli generálové, kteří se nesmírně vztekali a zlobili, že se s těmi tanky museli zastavit 70 kilometrů před Tbilisi a že jim Medvěděv s Putinem nedovolili tu hranici překročit a zaútočit a dojet až do Tbilisi. Pokládali to za hrubou chybu, kterou ti ruští generálové pokládali za stejnou chybu, jaké se dopustila Amerika v Iráku. Myslím, že klíč k té vnitřní politice Ruska je fakt, že Putin je součástí nějakého systému, který ho vede k tomu, aby určitým způsobem jednal,“ dodal.

Evropská fotbalová unie zatím nezvažuje, že by kvůli hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou přesunula letošní finále Ligy mistrů z Petrohradu. Podle agentury DPA však UEFA situaci bedlivě sleduje.

Finále Ligy mistrů je naplánováno na 28. května. „Celou situaci neustále a detailně sledujeme. O změně hostitele však zatím neuvažujeme,“ uvedla UEFA na dotaz agentury DPA.

„Dnes pořádně nikdo neví, co může nastat. My jsme byli za posledních několik dní svědky vojenských přesunů a různých provokací, bylo vyhozené auto do vzduchu, vyhozený ropovod do vzduchu. Je jasné, že někdo chce ten konflikt vyprovokovat, ale pořád si kladu otázku kdo a co tím sleduje,“ řekl v Partii místopředseda poslaneckého zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO).

„Pokud bych bral v úvahu to, že Rusko se vždy a poslední roky od roku 2014 nesnažilo své chování změnit, a rozdělovalo Evropu, tak tady v tom případě to právě nefunguje. Evropská unie dává důraz na jednotu, to samé státy, které jsou členy NATO, takže v tomto případě, pokud by to byla taková strategie, tak by to úplně nefungovalo,“ dodal Bžoch.

„Myslím si, že musíme tu situaci brát nesmírně vážně. Všichni si přejeme, aby se to řešilo diplomaticky a nikoli válkou. Sám jsem si kladl otázku – a třeba i v Evropském parlamentu jsme měli nějakou relaci s lidmi z USA – jaký je důvod té zostřené rétoriky, která tu válku v té virtuální podobě přibližuje. Měla být ve středu, ale tomu já jsem nevěřil,“ podotkl Alexandr Vondra (ODS) na CNN Prima News.

„Ty evidentní pokusy vyprovokovat tu válku od ruských separatistů na Donbasu, to přeskupování vojáků blíž k Ukrajině, to prostě jde ověřovat. Důležité je, že Ukrajina jako taková nemobilizovala, ale mobilizovali separatisté v Doněcku a v Luhansku,“ připomněl bývalý ministr obrany a exšéf české diplomacie Vondra (ODS) na CNN Prima News.

Nizozemsko se s ohledem na sílící napětí rozhodlo přesunout svou ambasádu z Kyjeva do západoukrajinského Lvova.

Premiér Petr Fiala ve studiu ČT shrnul veškerou materiální a humanitární pomoc České republiky Ukrajině.

„Zaprvé – Česká republika pomáhá Ukrajině opakovaně, jenom to připomenu. Vláda schválila dar Ukrajině v podobě více než 4000 dělostřelecké munice. Uzavřeli jsme také smlouvu o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, předmětem této smlouvy je to, že jsme ochotni přijmout lidi na léčení, bude-li to potřeba,“ řekl předseda vlády.

„Humanitární podpora má tři fáze – první fází je dodávka traumatických balíčků v ceně 3,5 milionů korun prostřednictvím Červeného kříže. Ta byla dovezena už při návštěvě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) na Ukrajině,“ uvedl dále.

„Druhá fáze je peněžní dar 10 milionů korun na zdravotnický materiál a možná i sanitky a další věci. To se bude realizovat v řádu týdnů. A třetí fáze – a o té se diskutuje – je to, jakým způsobem v případě zhoršení situace na Ukrajině bychom v koordinaci s MV a MZV pokytovali další humanitární pomoc, která by se mohla pohybovat někde kolem těch 100 milionů korun,“ řekl premiér Fiala v OVM.