ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Rusko není v konliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko. 

„Život není bílý a černý. Každý v tom prsty má, i Ukrajinci, kteří nezvládli přístup k ruské národnostní menšině. Rusové přišli na území s pocitem pomoci svému národu,“ uvedl v rozhovoru v rozhlasovém pořadu veřejnoprávního RTVS.

Švédsko se dnes stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Svůj vstup skandinávská země stvrdila slavnostním uložením přístupového protokolu do úschovy americkému ministerstvu zahraničí. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil švédský premiér Ulf Kristersson, když protokol předal americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Americké ministerstvo zahraničí finalizovalo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední překážkou byla ratifikace maďarským parlamentem, který to po oddalování učinil v úterý. NATO teď má po loňském rozšíření o Finsko 32 členských zemí.

„Dne 7. března 2024 byly splněny podmínky pro vstup v platnost stanovené v článku II Protokolu k Severoatlantické smlouvě o přistoupení Švédského království. Protokol proto vstoupil v platnost dne 7. března 2024,“ uvedlo ministerstvo v dokumentu podepsaném ministrem Antonym Blinkenem.

Spojenci Kyjeva zajistili téměř všechny finanční prostředky potřebné pro českou iniciativu, jejímž cílem je nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. 

Zmíněné závazky znamenají, že dělostřelecké granáty by mohly být dodány na Ukrajinu během několika týdnů, řeklo podle Bloombergu několik činitelů. Přesné načasování podle nich bude záviset na smluvních a dodacích harmonogramech a mohlo by se posunout. Podle návrhu by Česko fungovalo jako prostředník spojující vlády ochotné financovat nákup munice, která by pak putovala na Ukrajinu.

„Došlo k pozitivnímu pokroku ohledně české iniciativy,“ řekl také ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v jihoukrajinské Oděse.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Grossi se v Soči sešel s ruským prezidentem Putinem, diskutovali o Záporožské jaderné elektrárně. 

Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, řekl dnes novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). O záležitosti vede Německo s Prahou velice intenzivní jednání, dodal mluvčí.

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal zákon o vstupu Švédska do NATO, informuje agentura Reuters. Stalo se to jen několik hodin poté, co se Sulyok ujal prezidentského úřadu.

Maďarský parlament rozšíření aliance o Švédsko schválil 26. února po měsících průtahů. Maďarsko bylo poslední zemí, která tak učinila. Švédsko se stane 32. členem NATO. Přihlášku do něho podalo společně s Finskem v důsledku ruské invaze na Ukrajinu předloni na jaře.

Prezident Petr Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze.

Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na dva ruské velitele, Sergeje Kobylaše a Viktora Sokolova, kvůli jejich údajným válečným zločinům na Ukrajině. Oba jsou podle soudu důvodně podezřelí, že pod jejich velením byly prováděny raketové útoky na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu.

Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině, je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba, řekl dnes v Praze prezident Francie Emmanuel Macron. Uvedl také, že považuje českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU za významnou. Francie se připojí, budou o tom jednat ministři.

„Máme stejný pohled na to, jak se vyvíjí situace na Ukrajině, jak by asi měla být řešena, jakými cestami, v jakém horizontu. Pro nás jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny nejenom proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také proto, že nechceme, aby Rusko se svým viděním světa uspělo. My chceme žít ve světě, kde pravidla jsou respektována, kde platí stejně pro menší i větší země a na těchto pravidlech chceme dále stavět. Pokud by Rusko na Ukrajině uspělo, tak jsme my v těchto principech prohráli a to by rozhodně nebyl svět, který chceme. Proto musíme Ukrajinu podporovat dál,“ apeloval Pavel na tiskové konferenci s francouzských prezidentem Emmanuelem Macronem.

Slovenský premiér Robert Fico dnes na facebooku uvedl, že ho šokovalo, jak se o politice jeho vlády vyjadřuje britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker. Ten kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině a dal najevo, že ho překvapila Ficova vyjádření o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině.

„Šokovalo mě i to, jak se na adresu politiky slovenské vlády vyjadřuje velvyslanec Británie na Slovensku N. Baker. Představte si, že by v Londýně vystoupil náš velvyslanec a bral by si do úst britskou vládní politiku a britského premiéra,“ napsal Fico na svém facebookovém profilu.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil dnes spolkový kancléř Olaf Scholz. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Nejméně 57 lidí zadržely dnes bezpečnostní složky v různých ruských městech na akcích uctívajících památku zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Uvedl to projekt OVD-Info, jenž monitoruje aktivity ruských bezpečnostních sil a problematiku lidských práv. Jednoho z předních kritiků Kremlu, který zemřel ve vězení, dnes pohřbili v Moskvě na Borisovském hřbitově, kam se s ním přišly rozloučit tisíce lidí.

Nizozemsko poskytne dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy korun) na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters to během dnešní návštěvy Ukrajiny oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Amsterdam už v pondělí avizoval uvolnění 100 milionů eur, celkem tak podle Reuters přispěje na iniciativu 250 miliony eur.

Ruské úřady vydaly příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka Alexeje Navalného, který má být dnes pohřben v Moskvě. Poslední rozloučení s Navalným má začít ve 12:00 SEČ.

Kreml varoval před postihem za nepovolená shromáždění v den Navalného pohřbu. U kostela, kde se odehraje obřad, už stojí kilometrová fronta.

Ruské imperiální ambice nemají hranic, a kdyby se to Rusku umožnilo, neváhalo by zaútočit na další země bývalého východního bloku, je přesvědčen český ministr zahraničí Jan Lipavský. I proto je potřeba nadále pomáhat Ukrajině a zvýšit tlak na Rusko a jeho spojence prostřednictvím sankcí, řekl také v dnešním projevu na půdě nadace Sasakawa Peace Foundation v Tokiu.

„Porážka Ukrajiny by vítězi přinesla nové zdroje a otevřela by bránu pro další 'speciální vojenské operace' ve střední a východní Evropě,“ uvedl Lipavský v narážce na termín, kterým Moskva svou válku na Ukrajině oficiálně označuje.

Hranice ruským imperiálním ambicím je podle šéfa české diplomacie třeba stanovit. „Válka na Ukrajině je také naší válkou. V sázce je naše budoucnost,“ prohlásil. „Pokud Rusku dovolíme zničit Ukrajinu, pokud jeho agrese zůstane nepotrestána, budou ho následovat další predátoři po celém světě,“ dodal.

Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, řekl dnes ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Na pondělním pařížském summitu o pomoci Ukrajině čelící už třetím rokem ruské vojenské invazi šlo podle něho z hlediska času o „minimální téma“. Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance by riskovaly jaderný konflikt, pokud by své vojáky na Ukrajinu vyslaly. S nápadem přišel podle ministerského předsedy na okraj summitu francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Zda by bylo třeba užitečné, aby někteří vojáci, třeba Francie, byli na území Ukrajiny, ne aby tam bojovali, ale aby tam třeba pomáhali s výcvikem,“ uvedl Fiala. Naprostá shoda byla podle něho na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat. „Že to není téma, protože pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná,“ zdůraznil premiér.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání 65 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

S navýšením rozpočtu dnes souhlasilo 499 poslanců, proti jich bylo 67 a 31 se hlasování zdrželo. Samotné vyčlenění peněz pro Kyjev získalo ještě větší podporu 536 hlasů.

Za dva roky války s Ruskem padlo 31.000 ukrajinských vojáků, prohlásil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl ruské straně důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180.000. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by si letos na jaře přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina vypracovala spolu s partnery mírový plán. Ten by byl posléze představen Rusku. Zelenskyj to podle Reuters řekl novinářům na konferenci v Kyjevě nazvané Ukrajina 2024.

O plánu zorganizovat ve Švýcarsku mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta informoval v pátek na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve Švýcarsko požádal Zelenskyj. Rusko se však staví k návrhu odmítavě, napsala agentura AFP.

Tělo Alexeje Navalného bylo předáno jeho matce. „Pohřeb teprve bude. Nevíme, jestli úřady nezabrání tomu, aby se konal tak, jak si to rodina přeje a jak si to Alexej zaslouží,“ prohlásil Navalného tiskový mluvčí.

Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí obce Poběda nedaleko Marjinky v ukrajinské Doněcké oblasti. Kyjev se k tomuto tvrzení Moskvy zatím nevyjádřil. Ukrajinský generální štáb předtím ve své operační svodce uvedl, že ukrajinští vojáci v tomto místě útoky ruských invazních sil odrážejí. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.

„Na doněckém směru jednotky jižní skupiny vojsk osvobodily obec Poběda a zlepšily pozice podél přední linie,“ prohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany podle ruské státní agentury TASS, přičemž termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území.

Česko kvůli invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Prodloužení nařízení na návrh ministerstva zahraničí dnes schválila vláda, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet ale podle něj zároveň musí vytvářet podmínky pro působení v Česku pro opozici či studenty, kteří nechtějí mít nic společného s režimy Ruska a Běloruska.

Česko Ukrajině napadené Ruskem dosud ze svých skladů poslalo například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či 16 systémů protivzdušné obrany. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Za pomoc Ukrajině získalo Česko kompenzace od spojenců v hodnotě zhruba 19 miliard korun, například dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard od Spojených států.