ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Polská armáda uvedla, že aktivovala svá a spojenecká letadla kvůli ruskému útoku na oblasti západní Ukrajiny nedaleko hranic s Polskem.

"Velení ozbrojených sil dnes v noci sleduje intenzivní činnost dálkového letectva Ruské federace související s leteckými a raketovými údery na objekty nacházející se na území Ukrajiny. Byly zahájeny všechny potřebné procedury k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru a situaci průběžně monitorujeme.

Upozorňujeme, že byla aktivována polská a spojenecká letadla, což může mít za následek zvýšenou hladinu hluku zejména v jihovýchodní části země," uvedla polská armáda na sociálních sítích. 

Putin se snaží svalit svou odpovědnost za páteční útok u Moskvy na někoho jiného, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dělá to podle něj i v případě války s Ukrajinou.

Kyjev odmítá ruské obviňování z vazeb mezi útočníky v Moskvě a Ukrajinou, píše AFP s odvoláním na poradce šéfa prezidentské kanceláře.

Ruská média dnes informovala o střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Na místě jsou podle nich mrtví i ranění, zasahuje tam policie a záchranáři. Podle očitých svědků neznámý útočník či útočníci stříleli z automatické zbraně, píše server Meduza.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí více 60 dronů a téměř 90 střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Invazní síly podle něj mířily na elektrárny, vodní přehradu i obytné budovy.

Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.

Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.

Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za poslední týdny, napsala agentura Reuters.

„V důsledku nepřátelského útoku je už osm zraněných,“ uvedl na telegramu necelou hodinu po ohlášení explozí Kličko, podle kterého si všichni zasažení zatím vystačili s ošetřením na místě. Další následky útoku z Ruska ukrajinské úřady zjišťují.

Škody hlásí několik kyjevských čtvrtí. Požár propukl v bytě v rezidenční budově západně od centra, kde plameny zachvátily i několik zaparkovaných aut. Trosky dopadly do areálu několika podniků nebo na obytné budovy.

Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč). Dnes to novinářům při jednání o podpoře Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj tak letošní německá pomoc Ruskem napadení zemi dosáhne sedmi miliard eur (177 miliard Kč). Pistorius rovněž řekl, že součástí balíku je vedle dodávek obrněnců pro pěchotu i zaplacení 180.000 kusů dělostřelecké munice, jejíž nákup organizuje Česká republika.

Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.

„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rozumí důvodům, kterými premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil neuspořádání mezivládních konzultací českého a slovenského kabinetu. Řekla to dnes novinářům u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, kde uctila památku obětí prosincové střelby. Doufá v to, že se v obou zemích podaří nenávist nahrazovat respektem, protože nenávist je podle ní vždy následována tragédií.

Vztahy mezi státy jsou aktuálně napjaté. Země výrazně rozděluje náhled na konflikt na Ukrajině a na podporu napadeného státu. Fiala po jednání vlády předminulý týden oznámil, že se neuskuteční plánované společné zasedání kabinetů obou zemí, což vyvolalo kritiku mimo jiné slovenského premiéra Roberta Fica.

Ruský prezident Vladimir Putin nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině.

Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.

Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.

Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů. V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude "konsolidované".

Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Úřady moldavského separatistického regionu Podněstří podle AFP uvedly, že tamní vojenskou základnu zasáhl dron z Ukrajiny a zničil zde vrtulník.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, dodal.

Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Později řekl, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.

„Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ uvedl. Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit.

„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z Macronova rozhovoru stanice BFMTV.

Tři čeští humanitární pracovníci zranění při dopravní nehodě na Ukrajině jsou mimo ohrožení života, řekl mluvčí ministerstva obrany. Český vojenský letoun Casa je dnes z polského Řešova přepravil do Prahy, jsou v Ústřední vojenské nemocnici.

Při nehodě byl zraněn ještě čtvrtý člověk, podle Novinek to nebyl český občan a zřejmě zůstal na Ukrajině.

Nejméně 14 lidí zahynulo při dnešním útoku Ruska na jihoukrajinské město Oděsa. Na telegramu to uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého je dalších 46 lidí zraněných, včetně několika příslušníků záchranných služeb. Přístavní metropole i celá Oděská oblast bude v sobotu držet den smutku.

Evropská komise dnes oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.

„Pokud Rusko vyhraje tuto válku, tak se věrohodnost Evropy sníží na nulu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud necháme Ukrajinu prohrát tuto válku, tak Rusko zajisté bude hrozit Moldavsku, Rumunsku, Polsku,“ varoval.

Podle Macrona se lidé, kteří si stanovují omezení v podpoře Ukrajině, rozhodli být slabí tváří tvář ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, který se naopak rozhodl překročit veškeré meze.

Macron se dnes v Berlíně sejde s kancléřem Olafem Scholzem a s polským premiérem Donaldem Tuskem. Řešit se bude právě další pomoc Ukrajině.

Macron vedle toho opakovaně odložil svou cestu do Kyjeva a nyní uvedl, že se na tom dohodl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Shodli se, že setkání v Mnichově a podpis bilaterální obranné smlouvy v Paříži budou účinnější a prospěšnější při výzvách k další a mohutnější podpoře Ukrajiny.

Ukrajinské ozbrojené síly brzy začnou dostávat munici nakoupenou prostřednictvím české iniciativy. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes podle listu Ukrajinska pravda řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. S českými kolegy se chce spojit ještě tento týden, kdy mají podle něj nastínit plán dodávek munice.

Česko přišlo s iniciativou, která má zajistit Ukrajině 800.000 kusů dělostřelecké munice, v polovině února. Zapojilo se do ní 18 zemí.

Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek sestřelila 58 ukrajinských dronů nad nejméně šesti oblastmi, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jeden bezpilotní letoun narazil i do budovy ruské tajné služby FSB v Belgorodu, kde poškodil fasádu a rozbil okna, píše agentura TASS.

Ruské úřady už dříve uvedly, že sestřelené drony způsobily menší škody na infrastruktuře a obytných budovách. Ruskojazyčný server BBC News napsal, že v rafinerii u Rjazaně po dronovém náletu hoří.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na agenturu RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit jaderné zbraně ve válce na Ukrajině.

Partyzáni se pokoušejí o průlom do Belgorodské a Kurské oblasti Ruska, sousedících s Ukrajinou. „Píše se, že bojovníci Ruské legie svobody, Ruského dobrovolnického sboru a Sibiřského praporu vstoupili do ruských regionů 'v rámci společné operace'. Objevují se zprávy o přestřelkách v pohraničních vesnicích a místní obyvatelé zaznamenali pohyb tanků,“ informuje kanál Nexta. „Na hranicích je několik ozbrojených skupin v pickupech.“

Ukrajinské jednotky zastavily postup Ruska na frontě, řekl dnes v rozhovoru s francouzskou stanicí BFM TV a listem Le Monde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Situace je nyní podle něj pro ukrajinskou armádu lepší, než byla v posledních měsících. Agentura AFP však poznamenala, že jeho tvrzení je v rozporu s řadou hodnocení vývoje na frontové linii.

„Před rokem se prezident Biden a Petr Fiala setkali ve Varšavě, aby projednali naši společnou pokračující podporu a kritické úsilí NATO o zajištění bezpečnosti Evropy tváří v tvář ruské agresi,“ tweetuje americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. „Příští měsíc se setkají znovu, tentokrát v Oválné pracovně Bílého domu. Česko je jedním z nejpevnějších spojenců a přátel, a proto se těším, až vás přivítám ve Washingtonu při těchto důležitých jednáních!“