ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše. S dalšími zprávami se opět přihlásíme ráno.

K české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle odhadů premiéra Petra Fialy mohlo připojit až 15 zemí. Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun). Oba premiéři dnes hovořili s novináři v Paříži po skončení summitu o pomoci Ukrajině, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Nákup a dodání munice by podle Fialy mělo proběhnut v následujících „týdnech až měsících“.

Ukrajinští činitelé v posledních dnech vyjadřovali politování nad zpožděním dodávek západní vojenské pomoci, napsala AFP, která nedostatek munice u ukrajinské armády spojuje s vývojem na bojišti. Z něj dnes přišly další zprávy o postupu ruských invazních vojsk. Moskva ohlásila dobytí vsi Lastočkyne. Mluvčí ukrajinské armáda uvedl, že ukrajinští vojáci tam ustoupili na novou obrannou linii, aby zabránili dalšímu ruskému postupu na západ. Lastočkyne leží nedaleko východoukrajinské Avdijivky, které se Rusko zmocnilo přibližně v polovině února.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, který podle úřední zprávy 16. února zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem, byl blízko propuštění v rámci výměny vězňů mezi Moskvou a Washingtonem. Uvedly to dnes podle ruskojazyčného serveru BBC Navalného mluvčí Kira Jarmyšová a spolupracovnice Marija Pevčichová, podle které měly Spojené státy opozičníka a dva americké občany vyměnit za Vadima Krasikova. Ten si v Německu odpykává doživotí za vraždu.

„Víme, proč Alexeje zabili právě teď. Přesně v těchto dnech ho měli vyměnit. Putin dostal nabídku,“ uvedla Jarmyšová s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Navalnyj měl být v příštích dnech venku,“ řekla Pevčichová podle agentury Reuters. „Večer 15. února jsem dostala potvrzení, že jednání jsou v závěrečné fázi. Dne 16. února byl Alexej zabit,“ řekla Pevčichová ve videu. Putin podle ní neunesl představu, že by byl Navalnyj na svobodě.

Město Kosťantynivka v Doněckém regionu po útoku ruské armády.

Maďarský parlament dnes schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o „historický den“, informovala agentura Reuters.

Vláda premiéra Viktora Orbána dokumenty týkající se švédského vstupu do NATO předala parlamentu už v polovině roku 2022, hlasování však dlouho oddalovali poslanci Orbánovy vládnoucí strany Fidesz. Premiér, který udržuje blízké vztahy s Ruskem navzdory více než dva roky trvající ruské agresi vůči Ukrajině, dal najevo, že vztahy mezi Maďarskem a Švédskem ochladly kvůli tomu, že švédští politici kritizují stav maďarské demokracie a právního státu.

Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku.

„Regiony s vysokým nárůstem vkladů na bankovních účtech jsou totožné s těmi, kde probíhá intenzivní mobilizace vojáků. Je tedy pravděpodobné, že vysoké platy a vysoké dávky slíbené smluvním vojákům, mobilizovaným záložníkům a jejich rodinám v případě vážného zranění nebo úmrtí se promítají do prudkého nárůstu vkladů v regionálních bankách,“ píše ekonomka BOFIT Laura Solanková v analýze nazvané „Odkud pocházejí mobilizovaní vojáci v Rusku? Důkazy z bankovních vkladů“.

Množství amerických agentů na Ukrajině, síť společně vybudovaných základen či pomoc s plánováním útoků na ruské jednotky. Tak v době ruské agrese vypadá úzká spolupráce mezi ukrajinskými složkami a americkými rozvědkami v čele s Ústřední zpravodajskou službou (CIA), uvádí deník The New York Times (NYT). V rozsáhlé nedělní reportáži popsal, jak se partnerství v roce 2014 rodilo a jak se postupně stalo pro obě strany nepostradatelné.

List jej označuje za jeden ze základních pilířů ukrajinské obrany v plnohodnotné válce, kterou před dvěma lety spustila ruská invaze. Zároveň uvádí, že z Ukrajiny, jejíž tajné služby byly dlouho považované za nedůvěryhodné, se stal klíčový partner Washingtonu v konfrontaci s Moskvou.

Ukrajina zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne a agentury AFP se tak vyjádřil na společné tiskové konferenci s bulharským premiérem Nikolajem Denkovem, který dnes společně s několika svými ministry navštívil Kyjev.

Zelenskyj reagoval na novinářský dotaz, v němž žurnalista poznamenal, že podle médií dorazila na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi, polovina přislíbené munice. „Není to úplně tak. Z milionu granátů, které nám EU slíbila, nedorazilo 50 procent, ale 30 procent, bohužel,“ reagoval Zelenskyj. Množství dodané munice se podle něj od listopadu nezměnilo, píše Suspilne.

Je povinností Česka dělat rozhodnutí, která umožní Ukrajině rozvíjet se a lidem tam svobodně žít. U příležitosti dnešního křtu ukrajinského překladu komentáře ke Smlouvě o fungování EU, Smlouvě o EU a Listině základních práv EU, který při příležitosti výročí ruské agrese na Ukrajinu připravili odborníci ze čtyř českých univerzit, to v pražském Karolinu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Uvedl, že se domnívá, že členství Ukrajiny v EU je tím správným směrem. Podle odborného garanta překladu Michala Tomáška z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je velice cenné, že Ukrajina na své cestě k EU dostává komentář připravený českými autory. České a ukrajinské právní myšlení je podle něj velmi podobné.

„Je naší povinností dělat rozhodnutí, která umožní Ukrajině rozvíjet se a svobodně žít i v dalších letech. Domnívám se, že právě členství Ukrajiny v Evropské unii je tím správným směrem,“ řekl Dvořák.

Spolu musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit agresi na další země, řekl Zelenskyj ve videovzkazu pro summit v Paříži.

Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal ale videovzkaz, ve kterém poděkoval francouzskému prezidentovi za podporu a za bezpečnostní dohodu, kterou Francie a Ukrajina nedávno podepsaly. Uvedl, že se těší na Macronovu návštěvu Ukrajiny. Zelenskyj také poděkoval lídrům všech zemí, které poslední dva roky pomáhají Ukrajině. „Společně už jsme zachránili miliony životů a společně musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit svou agresi na další země,“ řekl ve veřejné části projevu, která byla zpřístupněna médiím.

Svět se dostal do okamžiku, kdy je potřeba jednat rychle, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod summitu o pomoci Ukrajině. Macron před asi 25 lídry převážně evropských zemí zopakoval, že Rusko nemůže a nesmí ve válce proti Ukrajině vyhrát a že v sázce je bezpečnost celého světa, píše server deníku Le Monde. Za Česko se schůzky v Elysejském paláci účastní premiér Petr Fiala.

V sobotu uplynuly dva roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Na summitu v Paříži se podle Fialy jedná o budování dlouhodobých kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a o pomoci s výcvikem vojáků. Podle Elysejského paláce je cílem setkání být opět aktivnější, prozkoumat všechny varianty účinné pomoci Ukrajině a vyslat signál Moskvě, píše France Info.

Slovenského premiéra kritizovala prezidentka Čaputová. „Za nepřiměřené považuje prezidentka především to, že pocit ohrožení Slovenska premiér vyvolává ze strany zemí Evropské unie a NATO,“ citovala slovenská média prohlášení prezidentské kanceláře. Dodala, že informace, které má Čaputová k dispozici, nezmiňují zapojení slovenských vojáků do války na Ukrajině ani nejsou důvodem, aby se vyvolával ve společnosti pocit ohrožení.

Několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí, prohlásil dnes slovenský premiér Robert Fico. Před cestou na schůzku státníků v Paříži, kde budou jednat o podpoře Ukrajiny, doplnil, že Slovensko se do tohoto projektu nezapojí. Kvůli pařížskému jednání dnes Fico svolal mimořádné jednání bezpečnostní rady státu i kabinetu.

Také předseda slovenské sněmovny Peter Pellegrini uvedl, že jedním z témat pařížské schůzky bude možnost, aby státy na základě bilaterální dohody s Ukrajinou vyslaly do této země spolu s vojenskou technikou také své vojáky. Zmiňoval se o nich jako o obsluze techniky.

Úterní summit visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v Praze ukáže, zda má V4 ještě smysl, anebo nikoliv, prohlásil polský premiér Donald Tusk v souvislosti s dvojznačnými postoji Bratislavy a Budapešti k válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. Tusk dnes podle polské tiskové agentury PAP uvedl, že jej šokoval projev slovenského premiéra Roberta Fica k druhému výročí války na Ukrajině.

Předseda polské vlády podle agentury AFP usoudil, že není možný „žádný kompromis" s neochotou šéfů maďarské a slovenské vlády podpořit Ukrajinu čelící ruské agresi. „Je paradoxní, že z Budapešti a Bratislavy přicházejí tak dvojznačné signály, pokud jde o Putina a Rusko," řekl podle PAP.

Tusk se s Orbánem a Ficem setká v úterý v Praze na summitu svolaném českým premiérem Petrem Fialou u příležitosti začátku českého předsednictví ve V4.

Německo prozatím Ukrajině nedodá moderní střely s plochou dráhou letu Taurus. Dnes to na šéfredaktorské konferenci agentury DPA řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který to zdůvodnil rizikem zapojení Německa do války s Ruskem. Střely, které patří k nejmodernější výzbroji německé armády, mají dostřel až 500 kilometrů. Cílem by se tak mohla stát i Moskva, čehož se Německo obává.

„Nezapojíme se do války, a to ani přímo, ani nepřímo. Tyto principy určují všechna má rozhodnutí,“ řekl Scholz. Dodal, že Německo bude nadále patřit mezi největší zbrojní podporovatele Ukrajiny.

Kancléř zdůraznil, že Německo nemůže postupovat v případě kontroly cílů jako Britové a Francouzi, kteří ukrajinské armádě poskytli střely dlouhého doletu Storm Shadow/Scalp. „To ví každý, kdo se tímto systémem zabýval,“ řekl o taurusech.

Středočeský kraj podpoří sbírku na drony pro Ukrajinu. Zastupitelé dnes souhlasili s uvolněním milionu korun pro spolek Skupina D, který akci organizuje. Vedení kraje navrhlo finanční dar v souvislosti s výročím dvou let od napadení Ukrajiny Ruskem, uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Pro nasazení v boji proti ruským okupantům chtějí organizátoři ze spolku Skupina D nakoupit 10.000 strojů. Spolek chce pořídit tzv. FPV drony, které umožňují operátorovi sledovat obraz přenášený dronem v reálném čase pomocí speciálních brýlí. Motto sbírky je „vidět znamená vyhrát“.

Záštitu nad spolkem převzali náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala. Mezi zakladateli spolku jsou herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, Mikuláš Kroupa a Martin Kroupa z Post Bellum, Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo investor a člen aktivních záloh armády Jan Veverka.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica k Ukrajině se podle jeho českého protějšku Petra Fialy (ODS) nepochybně projeví na úterním jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Uvedl to při odletu na summit o pomoci Ukrajině napadené Ruskem do Paříže. Premiéry Slovenska, Polska a Maďarska pozval na úterý do Prahy na jednání V4. Schůzky v tomto formátu má za důležité pro hledání konsenzu v Evropě, i když, jak řekl, z jednání s Ficem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nemá pro jejich názory "největší radost".

Fico v uplynulých dnech relativizoval nutnost pomoci Ukrajině. Opakoval svůj odmítavý postoj k dodávkám vojenského materiálu na Ukrajinu ze státních zásob. O víkendu hovořil například o "neúspěšné strategii Západu" ohledně Ukrajiny, o jeho snaze dále podporovat Kyjev a přistoupit na totální eskalaci napětí.

Úterní summit v Praze ukáže, zda V4 má ještě smysl, prohlásil polský premiér Tusk. Ficův projev o Rusku a Ukrajině jej šokoval, uvedl podle PAP.

Počet invalidů v Rusku zaznamenal rekordní růst od dob první války proti čečenským separatistům. Kvůli pokračující válce na Ukrajině se k desetitisícům zabitých přidala i „armáda invalidů“, jejichž počet lze přirovnat k populaci menšího krajského města. Ke konci loňského roku vzrostl počet příjemců invalidních důchodů o 91 700, napsal portál The Moscow Times s odvoláním na údaje sociálního fondu, který má výplatu penzí na starosti.

Celkový počet invalidních důchodců v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel dosáhl 2,225 milionu, což je maximum za posledních sedm let. Jejich počet se zvyšuje nejvyšším tempem od roku 1997. Tehdy se „do civilu“ vraceli veteráni první čečenské války a počet příjemců invalidních důchodů se během roku zvýšil o 271 000.

Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před cestou na summit o pomoci Ukrajině do Paříže. Reagoval na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto zemí, která se už dva roky brání ruské invazi. Stejně se podle premiéra nikdo nemusí bát, že by se v České republice uvažovalo o nějaké formě povinné vojny.

Na summitu v Paříži se bude podle Fialy večer jednat o budování dlouhodobých kapacit zbrojního průmyslu v Evropě i na Ukrajině a o pomoci s výcvikem ukrajinských vojáků. K Ficovi uvedl, že má opačné názory než on. „Nebudeme ustupovat agresivnímu zlu. K míru nikdy nevedlo, že složíme zbraně a ustoupíme agresorům,“ řekl.

Několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí, prohlásil dnes slovenský premiér Robert Fico. Před cestou na schůzku státníků v Paříži, kde budou jednat o podpoře Ukrajiny, doplnil, že Slovensko se do tohoto projektu nezapojí. Kvůli pařížskému jednání dnes Fico svolal mimořádné jednání bezpečnostní rady státu i kabinetu.

Také předseda slovenské sněmovny Peter Pellegrini uvedl, že jedním z témat pařížské schůzky bude možnost, aby státy na základě bilaterální dohody s Ukrajinou vyslaly do této země spolu s vojenskou technikou také své vojáky. Zmiňoval se o nich jako o obsluze techniky.

„Neumím si přestavit, že na území Ukrajiny budou vojáci členských zemí NATO. Budou jen další mrtví. Všichni chtějí jen pokračování zabíjení,“ řekl Fico. Dodal, že případné vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu, která se už dva roky brání ruské ozbrojené agresi, by znamenalo eskalaci konfliktu.

Ruská vojska dobyla ves Lastočkyne, ležící asi dva kilometry západně od Avdijivky na východě Ukrajiny, ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Ukrajinští vojáci ustoupili na novou obrannou linii, aby zabránili dalšímu ruskému postupu na západ, uvedl armádní mluvčí podle serveru Ukrajinska pravda. Ten zveřejnil i nákres nové linie na mapce bojiště.

„Jednotky se stáhly ze vsi Lastočkyne, aby zaujaly obranu na linii Orlivka-Toneňke-Berdyči s cílem nepřipustit další postup nepřítele na západ,“ řekl Dmytro Lychovij, mluvčí ukrajinských sil bránících tento úsek fronty.

Téměř tříleté vězení pro ruského obránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za válku proti Ukrajině, dnes navrhla soudu obžaloba, uvedl server Mediazona. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací na ochranu lidských práv Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Byl jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, poznamenala agentura AFP.

Prokurátorka argumentovala nutností vyhnout se případné recidivě. Obhajoba trvá na nevině obžalovaného. Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil pokutou. Před soudem odmítl vystupovat, vyhradil si jen vystoupení na konec procesu.

Ukrajinská prokuratura vyšetřuje záběry sdílené ukrajinskými i ruskými kanály na telegramu, na kterých ruští vojáci údajně postříleli ukrajinské válečné zajatce. Video pořízené z dronu se podle prokuratury začalo šířit 24. února, v den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu, píše server Meduza.

Prokuratura uvedla, že ruští vojáci zabrali pozice ukrajinských ozbrojených sil mezi obcemi Ivanivske a Chromove na západním okraje města Bachmut v Doněcké oblasti. Na videozáznamu vycházejí vojáci ze zákopu s rukama nad hlavou, lehnou si na zem a druhá skupina na ně začne střílet.

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že při incidentu zahynulo nejméně sedm vojáků. Podle ukrajinského projektu DeepState se jednalo o příslušníky ukrajinské 92. samostatné útočné brigády nebo jejích přidružených jednotek a mrtvých je devět. Rusko obvinění nekomentovalo. Není jasné, kdy byly záběry pořízeny, a nelze je bezprostředně ověřit, podotýká ruskojazyčná redakce BBC.