ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Ukrajina si dnes připomněla deset let od chvíle, kdy na kyjevském Majdanu začaly masové protesty, které vyústily ve svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastavily prozápadní kurz Kyjeva. Zásahy proti demonstrantům si tehdy vyžádaly přes 100 obětí.

Ruské úřady za účast v bojích na Ukrajině osvobodily muže odsouzeného za čtyřnásobnou rituální vraždu. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC, podle kterého odsouzený patřil k satanistické sektě a za své činy si vysloužil 20letý trest vězení. Z fronty se vrátil omilostněn začátkem tohoto měsíce.

Třiatřicetiletý Nikolaj Ogolobjak ze západoruského města Jaroslavl spolu s dalšími členy sekty nejprve zabíjel psy a kočky. V roce 2008 pak zabili a rozčtvrtili čtyři mladistvé - tři dívky a jednoho mladíka. Některé z jejich orgánů uvařili a snědli, podle tehdejšího vyšetřování se jednalo o rituální vraždy.

Ruskou regionální novinářku Jekatěrinu Duncovovou, která minulý týden ohlásila záměr kandidovat v ruských prezidentských volbách, vyslýchali vyšetřovatelé z ruské prokuratury a ptali se jí na její kandidaturu a vztah k ruským aktivitám na Ukrajině. Duncovová, která do svého oznámení nebyla příliš známá, to popsala nezávislému ruskému portálu Agentstvo. Na svém předvolebním webu vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině.

Rusové dnes útočili mimo jiné na Doněckou oblast. Tohle jsou následky jejich úderu na město Selydove.

Šéf Evropské rady Charles Michel jednal v Kyjevě s Volodymyrem Zelenským. "Ruská válka představuje pro evropskou bezpečnost a hodnoty zásadní hrozbu. Právě proto pokračujeme v podpoře a posilujeme naše dlouhodobé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině," řekl Michel.

Dnešní návštěvou Ukrajiny chtěl Michel podle svých slov rovněž uctít památku obětí provázejících proevropskou revoluci, která na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu) vypukla před deseti lety a následně svrhla proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Írán možná zvažuje, že dodá Rusku balistické rakety k použití na Ukrajině, uvedl dnes podle agentury Reuters bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dodal, že Spojené státy situaci mezi Íránem a Ruskem pečlivě monitorují a podniknou přiměřené kroky, pokud to bude nutné.

Bílý dům podle Reuters také uvedl, že Írán posílá Rusku významný počet bezpilotních letounů, zatímco ruská žoldnéřská Wagnerova skupina se možná chystá dodat Íránu nebo s Íránem spřízněnému libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh vojenské vybavení.

Více než třetinu civilních obětí tvoří lidé starší 60 let, přičemž tato skupina představuje jen čtvrtinu ukrajinské populace, píše se ve zprávě OSN. Starší lidé se většinou nemohou nebo nechtějí přemístit do bezpečnějších oblastí, doplňuje agentura Reuters. Miliony Ukrajinců po začátku války utekly ze svých domovů, a to jak v rámci své vlasti, tak do zahraničí.

Ukrajina doufá v další rozvoj vztahů s Argentinou poté, co se ultraliberální ekonom Javier Milei stane prezidentem této latinskoamerické země. Agentuře EFE to řekl poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Igor Žovkva. Milei v minulosti vyjádřil podporu východoevropské zemi, která čelí ruské invazi. Moskva s hodnocením vztahů s novým prezidentem chce počkat, až se ujme 10. prosince funkce.

„Máme velkou důvěru, že se vztahy (s Argentinou) stanou intenzivnějšími," řekl agentuře EFE poradce ukrajinského prezidenta. Ten také připomněl, že Milei v minulosti podpořil ukrajinský boj proti ruské okupaci a ruského prezidenta Vladimira Putina nazval autokratem. Žovkva uvedl, že Zelenskyj doufá v uspořádání summitu se zeměmi Latinské Ameriky a že je ochoten do regionu přicestovat, pokud dostane pozvání.

„Na 10 000 mrtvých civilistů je pro Ukrajinu chmurný milník," uvedla vedoucí ukrajinské mise OSN Danielle Bellová." Hrozí, že válka Ruské federace proti Ukrajině, která nyní vstupuje do 21. měsíce, přeroste ve vleklý konflikt s bolestivě vysokou cenou na životech," dodala.

Převážnou část potvrzených úmrtí si vyžádala výbušná zařízení s plošným dopadem jako dělostřelecká a kazetová munice a střely a rakety, uvádí OSN. Téměř polovina obětí za poslední tři měsíce zahynula daleko za frontovou linií, což OSN přičítá ruskému použití střel dlouhého doletu.

Na Ukrajině od začátku ruské invaze z loňského 24. února zahynulo více než 10.000 civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle kterého zhruba polovina úmrtí za poslední dobu nastala daleko za frontovou linií. Ta se táhne stovky kilometrů od jižní přes východní Ukrajinu na sever země.

Úřad pro statistiku civilních obětí na Ukrajině zveřejňuje pravidelně spolu s upozorněním, že skutečná bilance obětí bude ještě výrazně vyšší.

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch.

Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost pochybení odmítá. Na svých stránkách dnes uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje a že jde o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

PBS Velká Bíteš podle ukrajinského serveru vyrábí klíčovou součástku pro motory vrtulníku Mi-8, který ruská armáda využila při bojích na Ukrajině. Jedná se o pomocnou motorovou jednotku (APU), která slouží k nastartování hlavního motoru vrtulníku a kterou Rusko samo nevyrábí, tvrdí The Kyiv Independent.

Podle české firmy to však není pravda, protože Rusko vyrábí APU, která je schopná českou součástku nahradit. Na ruském trhu byla PBS Velká Bíteš aktivní zhruba 20 let, součástky mimo jiné dodávala ruské firmě Kazan Helicopters, která vrtulníky Mi-8 vyrábí.

Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva.

Michel současně uvedl, že usilovně pracuje na tom, aby členské státy dosáhly jednotného postoje před prosincovým summitem EU. Politické problémy by se však neměly podceňovat, upozornil. O věci chce při své návštěvě Kyjeva jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Šéf Evropské rady nezmínil, které země by mohly zablokovat začátek přístupových jednání s Ukrajinou, která se od loňského února brání ruské invazi. Podle něj však kromě států vyjadřujících zásadní zdrženlivost vůči rozhovorům s Ukrajinou existuje také skupina zemí, která zastává názor, že státy západního Balkánu by měly v přístupovém procesu dostat přednost, protože jim bylo členství v EU podmínečně přislíbeno již před více než 20 lety. Tyto země nejsou proti začátku jednání s Ukrajinou, chtějí ale záruky, že pokroku dosáhnou i státy západního Balkánu, dodal Michel.

Demonstrace, které začaly před deseti lety na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan), byly podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prvním vítězstvím v současné válce, kterou vede Ukrajina s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura AFP. Demonstrace na Majdanu vyústily ve svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který odmítal podepsat asociační dohodu Ukrajiny s Evropskou unií.

„Fakticky se jednalo o první vítězství v dnešní válce. Vítězství proti lhostejnosti. Vítězství odvahy,“ uvedl v projevu k výročí Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta lidé v Kyjevě vyšli před deseti lety do ulic, aby zamezili „pokusu ukrást nám naši evropskou budoucnost“. Dodal, že Ukrajina se snaží „krok za krokem, rok po roce“ stát se členem Evropské unie.

Rusko nemůže koexistovat se současným ukrajinským režimem, řekl podle agentury Reuters vysoce postavený diplomat na ruském ministerstvu zahraničí Rodion Mirošnik. Moskva podle něj bude vzdorovat síle NATO na Ukrajině tak dlouho, jak bude potřebovat k dosažení svých cílů.

„Současný (ukrajinský) režim je naprosto toxický, v tuto chvíli nevidíme žádné možnosti soužití s ním,“ řekl novinářům v Moskvě ruský diplomat. Vyjádřil také přesvědčení, že Západ nakonec o Ukrajinu ztratí zájem a režim se následně zhroutí. „Jakmile bude nebezpečí zlikvidováno, lze to považovat za dosažení cílů speciální vojenské operace,“ dodal s odkazem na oficiální termín, kterým Moskva označuje svou invazi na Ukrajinu zahájenou v únoru loňského roku.

Ruští vojáci zmařili veškeré pokusy ukrajinské armády o výsadek na levém břehu řeky Dněpr. Podle agentury Interfax to dnes uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ukrajinská armáda minulý týden uvedla, že na levém břehu provádí úspěšné operace a udržuje tam pozice na několika předmostích. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

„Všechny pokusy ukrajinských ozbrojených sil provést výsadkovou operaci na chersonském úseku fronty selhaly,“ řekl dnes Šojgu s tím, že námořní pěchota a speciální jednotky Ukrajiny utrpěly „kolosální ztráty“.

„Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ pokračoval.

„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naší civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ upozornil Řehka. „Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ dodal Řehka.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová dnes přicestovala na Ukrajinu. Se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uctila památku obětí proevropské revoluce, která na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu) vypukla před deseti lety. Prezidentka o tom informovala na sociálních sítích.

„Diskuse o dalších krocích v přistoupení Moldavska a Ukrajiny k EU, posílení regionální bezpečnosti a pokračující podpora EU reformám a rozvoji v našich zemích,“ napsala Sanduová ke svému programu v Kyjevě na sociální síti X.

Poslední ze 14 tanků Leopard 2A4 darovaných Německem za podporu Ukrajiny dorazilo před několika dny do Přáslavic na Olomoucku, řekl na armádním shromáždění náměstek ministerstva obrany Šulc, který zastoupil nemocnou ministryni Janu Černochovou (ODS).

V projevu Šulc vyzdvihl modernizační projekty české armády, mimo jiné nákup švédských bojových vozidel pěchoty CV 90 nebo amerických letounů F-35. Připomněl i jednání s Německem o připojení k nákupu Leopardů 2A8.

„V těžkých časech a krizích se Česko může spolehnout v prvé řadě na sebe a nejbližší spojence v Severoatlantické alianci, znamená to využít zdrojů a podpory ke smazání dluhu, který na obraně vznikl za posledních desetiletích,“ řekl. Dodal, že do obrany je třeba investovat chytře a efektivně.

Podívejte se na celý projev prezidenta Petra Pavla na dnešním armádním shromáždění v Praze.

„Válka na Ukrajině s sebou nese jedno velké riziko. A sice únava z války, která se samozřejmě a nutně projevuje nejenom u válčících stran, které buď Ukrajinu nebo Rusko podporují, povede k tomu, že poroste tlak na ukončení konfliktu nějakou dohodou. Ta dohoda, pokud k ní dojde, bude samozřejmě vycházet z reálné situace na bojišti. A jak vidíme, protiofenziva Ukrajiny se nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali. A je to nejenom tím, že podpora Západu v přípravě této protiofenzivy nebyla dostatečně masivní a rychlá, takže Ukrajinci začali s poměrem sil, který nebyl úplně výhodný pro ofenzivu, ale zároveň také čas, který přípravou byl stráven, umožnil Rusku velice dobře se na ukrajinskou protiofenzivu připravit. A do takto připravené obrany je samozřejmě mimořádně složité rozvinout jakýkoliv úspěch,“ podotkl český prezident Petr Pavel v projevu na velitelském shromáždění české armády.

Dodávky zbraní Ukrajině váznou a nedosahují úrovně, jaká by byla potřeba, míní prezident. „Zima pro Ukrajinu rozhodně nebude jednoduchá,“ varoval Pavel a upozornil i na zničenou energetickou infrastrukturu a tlak na obyvatelstvo z hlediska pokračující odolnosti a podpory armády. „Navíc z posledních informací, které jsou i z frontové linie, se ukrajinští vojáci sami cítí nejenom unavení, ale v rostoucí míře i zklamaní podporou ze Západu a mají pocit, že je v tom necháváme. To samozřejmě není dobré východisko k tomu, jak přečkat těžkou zimu,“ upozornil Pavel.

„Úspěch Ruska na Ukrajině by byl velkým problémem pro nás všechny, nejenom pro ČR, ale pro všechny spojence, pro všechny západní země,“ varoval dále Pavel.

Ukrajina v noci na dnešek čelila novým ruským vzdušným a dělostřeleckým útokům. Zásah podle Kyjeva utrpěla nemocnice a důlní šachta. Dva lidé zemřeli.

Do ukrajinské metropole dnes přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany s tím, že hlavním cílem je potvrdit německou podporu zemi, která se skoro 21 měsíců brání ruské agresi.

Podle deníku Bild dorazil Pistorius do Kyjeva v 05:00 místního času (04:00 SEČ). Do metropole se vrátil po téměř deseti měsících, na začátku února zde oznámil plán dodat napadené zemi přes 100 tanků Leopard 1.

„Jsem tady, abych slíbil další podporu,“ uvedl dnes ráno podle reportéra Bildu. Deník Ukrajinska pravda uvádí, že Pistorius bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ministrem obrany Rustemem Umerovem o vojenské pomoci a výcviku ukrajinských vojáků. Také plánuje položit věnec na Náměstí Nezávislosti.

Ruského dobrovolníka Alexandra Demidenka, který pomáhal ukrajinským uprchlíkům s návratem do vlasti, zadrželi a obvinili z vlastizrady. Uvedla to ruská redakce BBC na svém webu s odvoláním na Demidenkova syna. Oleg Demidenko řekl portálu Možem objasniť, že otec mu napsal dopis z vazební věznice. Uvedl v něm, že jej obviňují, že předal Ukrajině „utajované údaje“.

Penzista Demidenko více než rok pomáhal běžencům z Ukrajiny dostat se na jediný fungující přechod na rusko-ukrajinské hranici Kolotilovka-Pokrovka. Od loňského května v jeho domě v Belgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, na cestě do vlasti přespalo až devět stovek běženců, z nichž někteří se zdrželi déle kvůli problémům s doklady. Sám Demidenko BBC vyprávěl o obrovských frontách na přechodu.

Od půlky října se s ním příbuzní nemohli spojit. Taxikáři později řekli dobrovolníkům, že k Demidenkovi přijely dva terénní vozy se znaky ruské gardy, z nichž vystoupili vousatí muži v maskovacích uniformách a přiměli dobrovolníka, aby s nimi odjel. Později ruská média s odvoláním na Demidenkovy příbuzné uvedla, že jej soud vzal do vazby, nejprve kvůli přestupku s údajným popíjením alkoholu na zakázaném místě a později kvůli obvinění z nezákonného obchodování se zbraněmi.

Dobrovolníkova manželka Natalja Višenkovová novinářům řekla, že v jejich domě se 20. října odehrála domovní prohlídka, na kterou přivezli jejího muže. Svědci na jeho zádech viděli spoustu modřin. Podle syna Olega otec v telefonátu hovořil o mučení, mimo jiné ho připoutali k radiátoru a stříleli mu pod nohy. Ale v nejnovější zprávě na sociální síti dobrovolníkův syn napsal, že otec věří tajné službě FSB, že se snaží ochránit jeho příbuzné před nezákonnými represemi ze strany ruské gardy, a tak se nerozhodl veřejně oznámit, že byl unesen a mučen.

Spojené státy uvalily sankce na dva ruské vojáky, obviněné ze zavraždění civilistů v ukrajinském městě Buča a obci Andrijivka u Kyjeva během jejich okupace ruskými vojsky loni na jaře. Oznámila to dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na oznámení amerického ministerstva zahraničí.

Ministerstvo na černou listinu zařadilo plukovníka Azatbeka Omurbekova, přezdívaného v médiích „řezník z Buče“ kvůli vraždění neozbrojených civilistů, a vojáka Daniila Frolkina, obviněného ze zavraždění civilisty v Andrijivce. Ukrajinská a západní média označují Omurbekova za velitele 64. samostatné motostřelecké brigády a za jedno z velitelů zodpovědných za zvěrstva v okupovaném městě Buča. Ještě loni v dubnu na něj sankce uvalila Británie.