ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Dnešní balík dánské pomoci je v pořadí třináctý, který Kodaň poskytla od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.

„Ohromně si vážíme dánské podpory od prvních dnů války. Vojenská pomoc je pro nás samozřejmě prioritou,“ cituje Zelenského server Ukrajinska pravda.

Dánské oznámení přichází dva dny po návštěvě ministra obrany Troelse Poulsena v Kyjevě, který jednal se Zelenským o výcviku ukrajinských pilotů na bojových letounech F-16. Dánsko tyto stroje plánuje ukrajinské armádě poskytnout.

USA a Dánsko dnes oznámily novou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Washington poskytne vojenské vybavení za 150 milionů dolarů (asi 3,5 miliardy Kč) a Kodaň dokonce za 3,7 miliardy dánských korun (asi 12,2 miliardy Kč).

Balík obsahuje mimo jiné střely do protiraketových systémů HIMARS, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů a 105 milimetrů, střely Stinger, přístroje pro noční vidění nebo tanky T-72EA a vybavení do chladného počasí, píše agentura Unian.

Vojenská pomoc Spojených států Kyjevu se po dnešku vyšplhala na hodnotu 46,7 miliardy dolarů (asi 1,09 bilionu korun) od začátku ruské invaze, uvádí ministerstvo zahraničí na svém webu.

Ukrajina chápe, že cesta zemí do Evropské unie je založená na zásluhách a institucionálních změnách a nepožaduje pro sebe výjimky. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se na dálku připojil k jednání unijních lídrů v Bruselu. V projevu popsal, jak podle něj Kyjev v přípravách pokročil.

„Podepsal jsem zákon související s evropskou integrací, zákon o politicky exponovaných osobách,“ řekl Zelenskyj na úvod zhruba desetiminutového vystoupení na summitu. Opatření podle něj posiluje monitorování financí politických činitelů a je jedním z kroků požadovaných Evropskou komisí pro zahájení přístupových rozhovorů.

„Je zjevné, že cesta každé země do EU je projektem založeným na zásluhách a na institucionálním rozvoji. Ukrajina tuto práci dělá... Nežádáme výjimky z obecných pravidel,“ vzkázal Zelenskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal s mladými vědci při návštěvě jedné z předních firem kosmického průmyslu Ruska - v Raketové a kosmické korporaci Energija S. P. Koroljova.

V Moskvě skončilo jednání delegace Hamásu s Rusy. Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury Interfax uvedlo, že s představiteli Hamásu hovořilo o propuštění rukojmích držených radikály v Pásmu Gazy i o evakuaci Rusů a dalších cizinců z této oblasti

Kdo s palestinskými zástupci jednal za ruskou stranu, neupřesnila. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ale sdělil, že setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s představiteli Hamásu v plánu nebylo.

Návštěvu představitelů Hamásu v Moskvě podle agentury Reuters důrazně odsoudil Izrael. Izraelské ministerstvo zahraničních věcí podle Reuters Rusko vyzvalo, aby delegaci Hamásu vykázalo ze země. Pozvání zástupců hnutí do Moskvy označilo za odsouzeníhodné.

Ruské ministerstvo zahraničí kromě toho uvedlo, že během dnešních jednání dala ruská strana najevo svoji podporu vytvoření palestinského státu „v hranicích z roku 1967“ a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.

Ukrajinský vicepremiér Oleksandr Kubrakov popřel zprávu, že Ukrajina dnes pozastavila dopravu v novém černomořském obilném koridoru.

„Všechny dostupné cesty vytvořené ukrajinským námořnictvem jsou platné a jsou využívány komerčními plavidly,“ napsal na sociální síti X Kubrakov. Zprávu, že koridor byl dočasně uzavřen, označil za nepravdivou.

O uzavření informovalo několik zdrojů včetně ukrajinské konzultační firmy Barva Invest, britské bezpečnostní firmy Ambrey nebo portálu Porty Ukrajiny, který se specializuje na lodní dopravu. Jako důvod média uváděla zvýšenou přítomnost ruských letadel. Podle firmy Barva Invest byla plavba koridorem kvůli zvýšené aktivitě ruského letectva v oblasti pozastavena už předchozí dva dny.

Chování Maďarska, které stále blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě 500 milionů eur (v přepočtu 12,4 miliardy korun), představuje podle estonské premiérky Kaji Kallasové stále větší problém.

„Jde o problém, který je potřeba řešit,“ uvedla s tím, že předtím se Evropské unii dařilo udržet jednotu. „V souvislosti s Maďarskem je to ale rozhodně čím dál tím těžší,“ dodala.

Za setkání s Putinem zkritizoval Viktora Orbána přímo na summitu EU v Bruselu litevský prezident Gitanas Nauséda. „Je opravdu... zvláštní vidět, že začínáme flirtovat s režimem, který páchá... velmi krutá zvěrstva na území Ukrajiny,“ řekl Nauséda po svém příjezdu na jednání. „Vysílá to velmi špatnou zprávu... mezinárodnímu společenství a také Ukrajině, která bojuje za svou svobodu,“ dodal.

„Ukrajina čelí nepředstavitelným výzvám a Češi stojí vždy při ní. Organizace Paměť národa pořádá sbírky k podpoře tamních obránců, aby měli vše potřebné k ochraně své země,“ uvedla Armáda ČR na sociální síti X a přinesla fotky z dnešního předání vybavení v Libavé.

Se zásobou vojenských lékárniček, balistických brýlí či rukavic budou moci vyrazit na frontu po návratu domů ukrajinští vojáci, kteří v těchto dnech absolvují výcvik ve vojenském prostoru Libavá. Ochranné prostředky jim dnes během jejich výcviku na Libavé předali zástupci neziskové organizace Post Bellum.

Na Libavé v těchto dnech cvičí několik set vojáků, kromě střelecké i zdravotní přípravy se zde zdokonalují i v bojích v zákopech. Po návratu do své vlasti využijí tyto znalosti v boji proti ruské agresi. Na Libavé jde o pátou rotaci za poslední rok.

Lékárničky dnes předala organizace Post Bellum pro 600 vojáků. „Jde o vojenské lékárničky, které si vojáci přidělávají přímo na tělo. Lékárnička obsahuje nejen takzvané turnikety k zastavení krvácení, jsou to různé kompresní gázy, vitaminy, termofolie či protišokové záchranářské potřeby. Jedna lékárnička nás vyšla na 3000 korun. Kromě toho se vojáci vybavují balistickými brýlemi, které jsou schopné zastavit i šrapnel,“ řekl dnes novinářům ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

Ve výbavě jsou podle něj i špunty do uší a balistické rukavice. „Zásilka je v celkové ceně kolem pěti milionů korun,“ dodal Kroupa.

Nový slovenský premiér Robert Fico ještě před příjezdem do Bruselu uvedl, že „bude podporovat nulovou vojenskou pomoc Ukrajině“.

„Postoj mé vlády je, že okamžité zastavení vojenských operací je to nejlepší řešení, které pro Ukrajinu máme. Evropská unie by se měla proměnit z dodavatele zbraní na mírotvorce,“ uvedl Fico. Podle něj by bylo lepší, aby Ukrajina a Rusko dalších deset let jednaly, než aby se zabíjely. Zopakoval rovněž své stanovisko, že za nynějším konfliktem na Ukrajině stály dříve útoky ukrajinských fašistů na civilní obyvatelstvo ruské národnosti.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes po příjezdu do Bruselu na adresu Ukrajiny a Ruska uvedl, že Maďaři jako jediní mluví o míru. To by přitom podle něj mělo být zájmem všech v Evropské unii.

Maďarsko je jedinou zemí, která blokuje uvolnění osmé tranše z vojenské pomoci Ukrajině z takzvaného Evropského mírového nástroje.

Maďarský premiér se minulý týden setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a od zástupců některých členských států si za to vysloužil kritiku. Na dotaz novinářů, jak na summitu tuto schůzku vysvětlí, odpověděl: „Máme společného souseda a chceme nechat otevřené všechny komunikační kanály.“

V Bruselu dnes začal summit Evropské unie, na kterém se budou premiéři a prezidenti členských zemí zabývat zejména situací v Izraeli a Pásmu Gazy a rovněž další vojenskou a finanční podporou Ukrajiny.

Přes videohovor by se s účasntíky summitu měl spojit i ukrajinský prezident Zelenskyj. Očekává se, že státníci znovu odsoudí ruskou agresi a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Pokud jde o pomoc Ukrajině, i s ní některé státy nesouhlasí.

Do Moskvy dorazili zástupci palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, aniž by uvedla podrobnosti k této návštěvě. Delegaci podle zdroje ruské agentury RIA Novosti vede jeden z čelných představitelů Hamásu Músá abú Marzúk.

Návštěva Hamásu nebyla dopředu ohlášená, podotkl ruský informační portál Meduza. S kým se členové Hamásu v Moskvě setkají, není podle něj jasné.

Ukrajina kvůli hrozbě ruských letadel pozastavila plavbu v novém černomořském obilném koridoru. Podle médií o tom informovala ukrajinská konzultační firma Barva Invest s odvoláním na Správu ukrajinských mořských přístavů. Vydaný zákaz plavby koridorem se vztahuje na dnešek, ale není vyloučeno, že bude prodloužen.

Plavba koridorem byla kvůli zvýšené aktivitě ruského letectva v oblasti fakticky pozastavena už předchozí dva dny, uvedla také konzultační firma. Ukrajinští představitelé informaci o pozastavení plavby v koridoru komentovat nechtějí, podotkla agentura Reuters.

Kramatorsk, kde Rusové v červnu zabili 13 lidí. Místní pizzerii zasáhla raketa.

V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny při ruském ostřelování utrpěla zranění třiaosmdesátiletá žena. V téže oblasti přišel o život sedmapadesátiletý muž, kterého na poli zabil výbuch protipěchotní miny, napsal deník Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady a záchranáře.

Záměr Slovenska zastavit vojenskou pomoc Ukrajině konflikt jen sotva změní, uvedl podle AFP Kreml. O nulové vojenské pomoci Ukrajině hovořil slovenský premiér Robert Fico.

Ruská zbrojovka KBM z Kolomny, která vyrábí rakety Iskander a Kinžal používané ve válce proti Ukrajině, nadále získává součástky z Evropy, Spojených států a dalších zemí za pomoci prostředníků, tvrdí ruský investigativní server The Insider. Na tyto poznatky dnes poukázal také ruskojazyčný web stanice BBC či deník Ukrajinska pravda.

Česká dezinformační scéna se loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vrátila od tématu covidu-19 k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala. Ve své výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu umožnit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.

Kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) loni mírně poklesly. Kontrarozvědka to v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2022 vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině kvůli ruské vojenské invazi do země. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině.

Rusko během posledního dne podniklo raketový útok na Chersonskou oblast. Zemřely při tom dvě osoby, včetně dítěte. Čtyři lidé jsou zraněni, uvedl oblastní gubernátor Oleksandr Prokudin.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Hlavními tématy, o kterých budou na Evropské radě debatovat, jsou situace v Izraeli a Pásmu Gazy a další vojenská a finanční podpora Ukrajiny.