ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Velké internetové platformy budou muset důsledněji postupovat proti dezinformacím včetně falešných účtů či cílené propagandě. Počítá s tím návrh nové verze kodexu boje proti dezinformacím, který se chystá ve čtvrtek prezentovat Evropská komise. Podle listu Financial Times jej mají podepsat zástupci nejvýznamnějších společností, jako je Google, Twitter či majitel Facebooku Meta.

Podle dosud neveřejných požadavků uniklých do médií budou muset platformy ve všech členských zemích dokládat, jak postupují proti dezinformačnímu či škodlivému obsahu v příspěvcích i reklamách. Škála jejich činnosti může sahat od odstraňování nelegálních příspěvků po nezávislé hodnocení důvěryhodnosti obsahu u klíčových témat, jako je válka na Ukrajině či covidová pandemie. Pravidla firmy zavážou také k potírání cíleně manipulativních videí označovaných jako deepfake.

Česko by v době svého předsednictví EU nemělo prosazovat jen podporu Ukrajiny a integraci válečných uprchlíků, ale i humanitární a rozvojovou pomoc v jiných krizových regionech. Přispět by mělo také k posilování demokratických institucí a právního státu.

Vláda si stanovila pro předsednictví pět priorit. Mezi hlavní témata patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování obrany EU, odolnost evropské ekonomiky a také odolnost demokratických institucí. Slogan předsednictví má odkazovat na esej Václava Havla.

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) varovalo, že ruská invaze na Ukrajinu vytvořila nové problémy v otázkách drogové závislosti. Jednak narušila pašerácké cesty, a také vystavila více lidí narkotikům.

Podle komisaře pro zemědělskou politiku EU Janusze Wojciechowského Evropské unie nevnímá válku na Ukrajině jako hrozbu pro svou potravinovou bezpečnost, uvedl kanál Nexta.

Brzké přiznání kandidátského postavení prosazují zvláště země východního křídla EU včetně Česka, naproti tomu z Francie, Německa či Nizozemska znějí hlasy upozorňující na složitost přijímacího procesu. Ukrajina bude muset kvůli případnému členství v unii prosadit řadu reforem včetně zajištění bezproblémového fungování právního státu. Zastánci opatrnějšího přístupu připomínají, že balkánské země v čele se Srbskem a Černou Horou nejsou na dohled členství ani téměř dvě desetiletí poté, co jim unie evropskou perspektivu přislíbila.

„Opravdu si zasloužíme další logický krok, a to je postavení kandidáta. Je to daleko do členství. Není to ani zahájení přístupových rozhovorů. Ale zasloužíme si aspoň tohle,“ řekl bruselskému webu šéf Zelenského kanceláře Ihor Žovkva.

Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny do EU, napsal web Politico po jednání EK. Konečné slovo bude mít příští týden summit.