ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Zhruba stovka Pražanů a kolemjdoucích turistů dnes na Staroměstském náměstí v Praze viděla happening na podporu Ukrajiny. Organizátoři sehráli scénku o utlačování země Ruskem s doprovodem zvuků války. Cílem bylo upozornit na estonský plán, kdy podle organizátorů stačí ročně věnovat 0,25 procenta západního HDP pro obranu Ukrajiny. Akci pořádala iniciativa Občanský rozcestník. Ukrajina čelí ruské agresi od února 2022.

Pořadatelé sehráli scénku, kdy s vlajkami Ukrajiny a plachtou symbolizující ruskou agresi znázornili utlačování Ukrajiny Ruskem. Herci na sobě měli masky s písmenem Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině. Představení doprovázely zvuky války, jako třeba padání bomb. Scénku pozorovali i lidé z věže Staroměstské radnice.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem bude jednat mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí.

Galerie Rudolfinum dnes otevírá expozici s názvem Unexpected ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovové, která skrz soubor instalací, soch, videí, fotografií a objektů vypráví svůj příběh ve válce. Umělkyně v instalacích využívá například i dlaždice polámané po dopadu střel nebo plechy proražené šrapnelem při ruské invazi na Ukrajinu. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 30. června a vstup je zdarma. Jde o první výstavu, která se koná s Julií Baileyovou v pozici ředitelky galerie.

„Ukrajina je země ve vašem sousedství, máme historicky mnoho společného a doufám, že moje zkušenost návštěvníky zaujme,“ řekla Kadyrovová. Uvedla, že po začátku války stála tváří v tvář pocitu zbytečnosti, jak může být umělkyní, když je v její vlasti invaze. Pro Kadyrovovou bylo jediným východiskem z této situace mluvit o životě, kultuře a válce na Ukrajině.

Mimo instalace z válkou poničených materiálů jsou součástí výstavy také obrazy rostlin spolu s živými pokojovými rostlinami, které s sebou Kadyrovová přivezla z Ukrajiny.

Od začátku ruské invaze poslali lidé, firmy a další instituce na pomoc obětem války na Ukrajině a uprchlíkům ve sbírce SOS Ukrajina Člověku v tísni zhruba 2,4 miliardy korun. Ředitel organizace Šimon Pánek to dnes večer řekl na benefičním koncertě ve Fóru Karlín, který je součástí programu Dne za Ukrajinu. Organizace podle něj od začátku války před dvěma lety z různých prostředků pomohla 1,78 milionu lidí na Ukrajině a dalším 200 000 běženců v Česku.

„Zatímco většina organizací je jenom na východě, protože tam chtějí pracovat ty vlády a mezinárodní organizace, my si držíme trochu odstup. Zůstali jsme hodně pracovat na západní Ukrajině, kde je 1,5 milionu vnitřně vysídlených uprchlíků. Pomáháme lidem se usadit, otevřít živnosti, normálně žít," řekl Pánek. Na východě podle něj organizace poskytuje humanitární pomoc.

V Jablonci nad Nisou se dnes v podvečer sešly desítky lidí na akci na podporu Ukrajiny. Zapalovali svíčky vyskládané do tvaru srdce s nápisem „Na podporu Ukrajiny" i ty, které sami přinesli na památku svých blízkých a padlých. Na místě zněla hlavně ukrajinština a vlály ukrajinské vlajky, zazněly ukrajinská i česká hymna, modlitby, ale i slova díků na adresu České republiky za podporu ukrajinských uprchlíků i lidí na Ukrajině sužované válkou.

Více než 200 lidí a osm velvyslanců z Nizozemska, Dánska, Švédska, Finska, Litvy, Kanady, Belgie a Španělska a představitelé norského a irského velvyslanectví v Česku dnes odpoledne přišli podpořit koncert Noise for Ukraine. Koncert na podporu Ukrajiny pořádali členové týmů festivalů United Islands of Prague a Metronome Prague na náměstí Borise Němcova u budovy ruského velvyslanectví v Praze při příležitosti druhého výročí vpádu Ruska na Ukrajinu.

Nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga jménem zúčastněných zástupců deseti velvyslanectví na koncertu označil ruské napadení Ukrajiny za ilegální. Připomněl, že ruská agrese vůči Ukrajině nezačala před dvěma, ale před deseti lety anexí Krymu. V projevu také odsoudil ruské válečné zločiny spáchané na Ukrajině. „Ukrajinci bojují naši válku. Brání hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát, na kterých stojíme,“ řekl.

Dvouleté výročí války si lidé připomněli také v Brně.

V pražských Vršovicích v Ruské ulici někdo na desítky cedulí s názvem ulice a na tramvajovou zastávku nalepil jména ruských politických vězňů a disidentů. Ve vzkazu připevněném na pouliční lampě připomněl dnešní druhé výročí vpádu ruské armády na Ukrajinu a také nedávnou smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení za polárním kruhem. Věcí se zabývá policie, řekl ČTK její mluvčí Jan Rybanský.

„S upřímnou bolestí v srdci oznamujeme, že válka na Ukrajině dnešním dnem slaví smutné druhé výročí. Navíc, ironií osudu právě v těchto nešťastných dnech nás zasáhla zpráva, že se Putinovu režimu podařilo navždy umlčet nejznámějšího ruského opozičního politika a politického vězně Alexeje Navalného,“ píše se v doprovodném vzkazu. Nalepená jména jsou doplněná QR kódy, které směřují na web s informacemi o politických vězních a disidentech vytvořený lidskoprávní organizací Memorial v Česku. Její předseda Štěpán Černoušek ČTK řekl, že nejde o akci Memorialu a někdo jen takto využil jejich web.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání aktivisty Jaroslava Popelky, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Dostal za to podmínku a zákaz pobytu na území Prahy. 

Plné odůvodnění zatím není veřejně dostupné. Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Evy Švíglerové NS akceptoval názor pražských soudů, že Popelka podněcoval účastníky akce k výtržnictví. Situace byla vyhrocená, mohla vést k násilí, přičemž Popelka ji provoláváním hesel do megafonu ještě stupňoval.

V Česku od podzimu cvičí 20 ukrajinských dopravních pilotů z kyjevské Národní letecké univerzity. Jejich výcvik má přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení bojů. Při představení projektu to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Absolventi výcviku by měli být připraveni k bezprostřednímu zařazení do civilní letecké dopravy, získají také evropskou licenci.

Až skončí boj proti ruské invazi, Ukrajina bude potřebovat rychlou rekonstrukci infrastruktury, jejíž důležitou částí je civilní letecká doprava, uvedl Lipavský. Ukrajinci se podle něj musí na tento čas připravovat a pokračovat ve vzdělávání a výcviku dopravních pilotů. Česko v přípravě pomáhá, na výcviku s Národní leteckou univerzitou v Kyjevě spolupracuje Dopravní fakulta Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). „Projekt je dobrým příkladem spolupráce mezi Českem a Ukrajinou“, řekl ministr.

„Ani v Evropě není svoboda zcela v bezpečí, čehož smutným důkazem je ruská agrese na Ukrajině, takže čin Jana Palacha, jeho apel na svobodomyslné lidi, je pořád aktuální,“ řekl český velvyslanec v Belgii Jakub Skalník. Výročí Palachova upálení si v bruselské čtvrti Woluwe-Saint-Pierre připomněl u Palachovy busty. Ceremonie se zúčastnil i starosta čtvrti Benoit Cerexhe, květiny tu položili diplomaté i zástupci české komunity. Podle českého velvyslance v Belgii Jakuba Skalníka je potřeba podobné vzpomínkové akce pořádat i mimo Českou republiku jako připomínku toho, že svoboda není zadarmo. 

Ve Svatováclavském sále Betlémské kaple v Praze dnes začala výstava válečných snímků ukrajinských a amerických fotografů s názvem Ukrajina: válka a odpor (Ukraine: War and Resistance). Do konce ledna si mohou zájemci prohlédnout pět desítek reprodukovaných fotografií s tématy válečného konfliktu. Přístupná bude zdarma v otevírací době Betlémské kaple.

Projekt vznikl ve Fulbrightově komisi na Ukrajině, realizace se ujala Fulbrightova komise ČR a ČVUT v Praze. Komise J. Williama Fulbrighta je mezivládní česko-americkou organizací založenou za účelem podpory vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými prostřednictvím stipendijních programů a poradenských a informačních služeb.

V Plzeňském kraji loni v prosinci po osmiměsíčním růstu ubylo 1050 pracovníků z ciziny. Meziročně jejich počet vzrostl o 160. Úřad práce (ÚP) k 31. prosinci 2023 eviduje 68 620 cizinců, kteří v regionu pracují. Nejvíce jich je z Ukrajiny. Další tisíce zaměstnaneckých karet vydává občanům ze zemí mimo EU odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Jejich počty statistika krajského pracovního úřadu nezahrnuje. ČTK to dnes řekl plzeňský analytik trhu práce Tomáš Moravec.

V kraji byl k 31. prosinci podíl nezaměstnaných 2,9 procenta, třetí nejnižší v ČR po Praze a Zlínském kraji. Nabídka volných pracovních míst se mírně zvýšila na 20 400. V regionu podle Českého statistického úřadu žije téměř 610 000 obyvatel, z toho je 217 800 zaměstnanců.

Přibližně stovka demonstrantů v horní části Václavského náměstí v centru Prahy dnes večer požadovala zbraně pro Ukrajinu a zvýšení sankcí vůči Rusku. Akce pořádaná iniciativou Hlas Ukrajiny byla reakcí na dnešní útoky ruských vojsk, které si na Ukrajině vyžádaly přibližně tři desítky mrtvých a více než 120 zraněných. Počet obětí stoupá také s odkrýváním ruin a vyprošťováním mrtvých těl z trosek po celé zemi. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk podle agentury AP uvedl, že to byl nejmasivnější vzdušný úder od začátku ruské invaze.

„Ten člověk neměl s Ukrajinou nic společného, nelžeme, zkusme držet v téhle chvíli pohromadě, zkusme soucítit s obětmi, děkujme i studentům a veřejnosti, jakým způsobem ten včerejšek zvládli a nehecujme tuhle společenskou atmosféru nějakými výmysly a fámami,“ uvedl vicepremiér Vít Rakušan v ČT ke čtvrteční střelbě v Česku.

Energetická skupina ČEZ zahájila ostrou fázi arbitráže vůči ruskému Gazpromu, od kterého žádá za krácení dodávek plynu náhradu škody za více než miliardu korun. Tříčlennému arbitrážnímu tribunálu se sídlem v Ženevě, který se uplatňovaným nárokem začal zabývat, zaslala česká firma v minulých dnech své odůvodnění žaloby včetně znaleckých posudků. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. Už dříve tak označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.

Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na dnešní konferenci v Praze s názvem Připraveni k boji? náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.

Řehka uvedl, že Rusko v podstatě přešlo na válečnou ekonomiku a výrobu a tajné služby stále zkracují odhady, za jak dlouho bude schopné obnovit své bojové síly. „Rusku se daří obcházet sankce přes střední Asii, Kavkaz. Rusko také jaderně zastrašuje a cíleně destabilizuje některé regiony. Dlouhodobě se snaží o narušení jednoty Západu a zpochybňování demokracie a státních institucí,“ řekl. Cílem dezinformací není přesvědčit adresáty o nějakém sdělení, ale vzbudit nejistotu a nedůvěru, míní.

„Válka s Ruskem není nepředstavitelná, byť nyní hodnotíme, že v tuto chvíli není pravděpodobná,“ uvedl Řehka. Nastat může podle něj kvůli nechtěné eskalaci nebo například v okamžiku, kdy protivník nabude přesvědčení, že střet je nevyhnutelný. „Může nastat příležitost, kdy si řekne teď, nebo nikdy,“ konstatoval Řehka.

Téma ruské agrese se objevilo i na pohřbu bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. V přímluvách, které přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek zazněly prosby o dobrý vývoj společnosti. Mysleme na obyvatele Ukrajiny, připomněla Radoměřská, Schwarzenbergova vzdálenější příbuzná, úděl Ruskem napadené země, jejíž obyvatelé budou ve špatných podmínkách čelit zimě.

Víc než pětina ukrajinských uprchlic v Česku, které tu pracují, má neoficiální práci. Nemají písemnou pracovní smlouvu.

Každé šesté pracující ženě její výdělek nestačí na pokrytí každodenních výdajů. Práci má 64 procent příchozích žen. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), výsledky dnes poskytla ČTK. „Šestnáct procent dotázaných žen, které mají práci, uvedlo, že jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů, zatímco u mužů to byla pouze tři procenta,“ uvedla IOM ve zprávě z výzkumu.

Podle zjištění IOM práci měly dvě třetiny dotázaných. Stejné výsledky byly také podle jiných výzkumů. Téměř polovina lidí byla zaměstnaná, čtyři procenta tvořili živnostníci a 16 procent mělo brigády. Čím déle vysídlení v Česku pobývali, tím větší podíl z nich pracoval. Z lidí v aktivním věku, kteří dorazili loni po začátku války, pracovaly víc než tři čtvrtiny. Z těch, kteří přišli letos v prvním čtvrtletí, to bylo 35 procent.

Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude moci pokračovat i v příštím roce. Sněmovna dnes tento vládní návrh schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Dolní parlamentní komora souhlasila také s prodloužením většiny misí českých vojáků v cizině, jak to navrhla vláda. Senát dal svůj nezbytný souhlas už před třemi týdny.

Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku pro boj s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců, pro schválení byl potřeba nejméně 101 hlas. Prodloužení českých armádních misí v zahraničí pak podpořilo 136 ze 153 přítomných poslanců. 

Premiér Petr Fiala (ODS) přijal dnes ve Strakově akademii svůj slovenský protějšek Roberta Fica. Mají jednat zejména o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí i aktuálních otázkách evropské politiky.

Ficova návštěva probíhá za velkého zájmu médií, mimo jiné i vzhledem k ne zcela přátelským výrokům politiků obou zemí během kampaně předcházející slovenským volbám. Misi doprovázejí i protesty, na nábřeží u Strakovy akademie, kudy Fico k sídlu české vlády přijel, stálo podle zpravodaje ČTK několik desítek jeho odpůrců s vlajkami Ukrajiny a EU, zároveň i několik desítek jeho podporovatelů.

Plzeňská policie podala státnímu zástupci návrh na obžalobu osmačtyřicetiletého muže, který je podezřelý, že 13. srpna v Plasích na severním Plzeňsku napadl dvě ženy z Ukrajiny. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Dagmar Brožová. Policisté muže deset dní po události obvinili z ublížení na zdraví a z výtržnictví, návrh na podání obžaloby podali 8. listopadu. Muži v případě, že soud uzná jeho vinu, hrozí až pětileté vězení.

Podle neoficiálních informací šly dvě ženy z Ukrajiny ve věku 34 a 44 let s dvouletým a jedenáctiletým dítětem na pouť. Podle serveru Novinky.cz seděly na chodníku, když u nich zastavilo auto a řidič se jich zeptal, zda jsou Ukrajinky. Poté, co mu odpověděly, kousek poodjel, pak se k ženám vrátil a napadl je. Útočník pak ujel. Jedna z žen ale policii předala fotku jeho vozu včetně poznávací značky a muže i popsala.

Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, pokud by vyhrálo, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to novinářům řekl předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer.

Konflikt na Ukrajině podle Bauera nekončí, protože Rusko v něm pokračuje. Pokud by v tom případě nepokračovala Ukrajina, ztratí svou zemi, míní Bauer. Ukrajinci proto podle něj musí pokračovat, aby Rusové nedosáhli svých strategických cílů. „Naší povinností je pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedl.

Bauer po jednání také vyzdvihl národní odolnost jako základ kolektivního odstrašení a obrany, je podle něj zásadní pro snahu NATO zajistit bezpečnost občanů a demokratických hodnot. Rozhodnutí Ruska začít a pokračovat v agresi vůči Ukrajině zahájilo novou éru kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO), uvedl. Ta podle něj vyžaduje, aby se země připravily na to, že konflikt může vypuknout kdykoli.

„Nelze spoléhat na věčný mír,“ varoval dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Kdyby došlo ke střetu mezi Ruskem a aliancí - opakuji kdyby - byli bychom aktivním účastníkem od první vteřiny. Dotklo by se to armády, ale také naší infrastruktury a všech občanů,“ pokračoval.

„Mezinárodní terorismus dál ohrožuje naší civilizaci a kromě Ruska je to nejvýznamnější hrozba pro celé NATO,“ upozornil Řehka. „Budeme dál pracovat na odstrašení a obraně. Připravujeme se na nejhorší scénář, na válku vysoké intenzity a velkého rozsahu s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Naše země bude, díky bohu, odstrašovat a bránit se jako součást NATO,“ dodal Řehka.