ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Zhruba stovka lidí se dnes shromáždila před ukrajinským velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřila podporu zemi, která se téměř dva roky brání ruské agresi. Shromáždění uspořádala iniciativa Modlitba za Ukrajinu, jež podobné akce pořádá od počátku konfliktu. Účastníky akce pozdravil vedoucí ukrajinské diplomatické mise Vitalij Usatyj, který poděkoval Čechům za dlouhodobou podporu. Demonstranti se následně přesunuli k ruskému velvyslanectví, kde akci ukončili.

Na úvod akce pozdravil shromážděné Usatyj. Ocenil českou podporu, která podle něj vychází i z historické zkušenosti z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Historik Pavel Kosatík následně řekl, že Ukrajina bojuje za hodnoty celé Evropy, do jejíhož civilizačního okruhu patří. Vyzval k efektivnější podpoře Kyjeva. „Rusko se snaží srazit svobodný a demokratický svět na svou barbarskou úroveň,“ řekl.

Ukrajina potřebuje využít letošní rok ke konsolidaci zisků a zaujmout silnou obranu v konfliktu s Ruskem. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Válka trvá téměř dva roky, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Řehka uvedl, že neočekává brzký konec konfliktu.

„Je potřeba uvažovat racionálně ve všech směrech, i v tom, co se nám nelíbí. Přemýšlet strategicky a dlouhodobě. Dnes to vidím spíš tak, že se musíme bavit o tom, jak pomůžeme Ukrajincům v roce 2024, aby oni mohli něco dělat v roce 2025 a 2026,“ uvedl Řehka.

Pocit urgence, který je v Pobaltí a v Polsku u nás není takový, uvedl k výdajům na obranu v Otázkách Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „I proto je důležité o těch věcech mluvit a pojmenovávat problémy. To, co se teď děje na Ukrajině, a jaký bude výsledek, určí, v jakém světě budeme žít,“ prohlásil.

Vládní i opoziční politici, stejně jako Agrární komora, podporují zavedení cla v podobě vratných kaucí na zemědělskou produkci dováženou z Ukrajiny do Evropské unie. Dnes se na tom shodli v diskusních pořadech Partie Terezie Tománkové na Primě a Za pět minut dvanáct na Nově. Kauce by se dovozcům vracela, pokud by obilí mířilo z EU na třetí trhy. Podle Agrární komory by to mohlo vyřešit problém s tím, že dovozy z Ukrajiny zhoršují konkurenceschopnost českých zemědělců.

Městské nemocnici Ostrava se od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině podařilo obsadit zhruba 80 procent pracovních míst, které uprchlíkům nabídla. Po zahájení války otevřela zhruba 30 pracovních pozic, a to nejen pro lékaře či nelékařský zdravotnický personál, ale také pro dělnické profese. ČTK to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Andrea Vojkovská.

„Vzhledem k nedostatku lékařů, zejména v některých oborech, jako je například geriatrie, jsme rádi za každého lékaře. Nicméně délka období, než se tito ukrajinští lékaři stanou rovnocennými našim lékařům, je příliš dlouhá a jejich úspěšnost ještě k tomu není velká. Skutečným přínosem jsou až ve chvíli, kdy zvládnou aprobační zkoušku a začnou se plnohodnotně začleňovat do lékařských týmů,“ uvedla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá.

Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách od začátku války do poloviny února zhruba 16,33 miliardy korun. Stát přispíval i českým domácnostem, které uprchlíky ubytovaly. Celkem jim na solidárním příspěvku vyplatil 2,84 miliardy korun. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácených dávkách a z letošních údajů, které ČTK získala od úřadu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprchlíci začali poskytnutou pomoc už vracet v odvodech z výdělků a loni mohli zaplatit 12 až 15 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před nedávnem řekl, že letos odvedená suma výrazně převýší poskytnutou podporu. 

Výzvou pro české školství z pohledu začleňování ukrajinských žáků v následujících letech bude úprava maturitní zkoušky z češtiny. Radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti) o svém návrhu diskutoval s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Míní, že se didaktické testy musejí upravit, aby nehandicapovaly Ukrajince nadané k dalšímu studiu například v technických či přírodovědných oborech.

„Řešil jsem to s panem ministrem Bekem. Přiznal, že ministerstvo nad tímto neuvažovalo, ale jak jsem mu to takto sděloval, že mu to dává logiku. Nebude se to týkat letošních maturantů, kteří budou maturovat na jaře 2024,“ řekl ČTK Bříďala. Podle něj to není problém, většina ukrajinských středoškolských studentů je nyní ve druhém či třetím ročníku, takže by se to týkalo roku 2025 a zejména pak roku 2026. „Ministerstvo to vzalo jako podnět a avizovalo, že úlevy se budou řešit,“ doplnil.

V České republice ke konci minulého týdne pobývalo 383.047 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Více než dvě třetiny, přes 227.000, jsou ženy. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli z napadené země před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Mezi běženci bylo podle údajů ministerstva vnitra nejvíce žen ve věku od 18 do 65 let, úřad jich evidoval 170.249. Následovali muži ve stejném věku, kterých bylo 99.294. Dětí od narození do 18 let bylo podle údajů k půlnoci z neděle na pondělí 12. února 98.001, seniorů starších 65 let 15.502.