ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Do svěřenského fondu NATO na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar až do výše 2,5 milionu eur (zhruba 60 milionů korun). Na dnešním zasedání to schválila vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Návrh podle ministerstva zahraničí odráží v aktuálním zahraničněpolitickém kontextu potřebu promítnout rostoucí složitost mezinárodní bezpečnostní situace do zvýšeného úsilí udržet podporu Ukrajiny mezi prioritami euroatlantického společenství.

Svěřenský fond funguje od roku 2016, je nástrojem pro nevojenskou pomoc Ukrajině. Týká se to například pohonných hmot, zdravotnického materiálů, potravin, zimního oblečení či systémů obrany proti bezpilotním prostředkům, uvedla česká diplomacie. Zbraně a další vojenský materiál státy poskytují jednotlivě, zároveň k tomu slouží Evropský mírový nástroj.

Na dnešní večeři před zasedáním ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) není pozván ruský ministr Sergeje Lavrov. Informace, že s ním bude večeřet český ministr Jan Lipavský (Piráti), je tudíž nepravdivá, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Jednání v závěru tohoto týdne se kvůli přítomnosti ruského ministra nezúčastní Ukrajina, či trojice pobaltských zemí.

Cestu české delegace na jednání, kterého se účastní Lavrov, kritizoval dnes na síti X například šéf zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) či poslanec stejné vládní strany Ondřej Kolář. „Dnešní večeře před zasedáním OBSE se ruský ministr neúčastní, nebyl ani pozván. Informace o tom, že ministr Lipavský jede večeřet s Lavrovem, je tudíž nepravdivá,“ uvedl Drake.

Česká vláda by mohla od ledna zvýšit stanovené náklady na bydlení uprchlíků, které se jim zohledňují při výpočtu humanitární dávky. Vládní nařízení se připravuje. O částkách se ještě jedná. Novinářům to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podpora uprchlíků se od července změnila a omezila. Humanitární dávka začala zahrnovat peníze na živobytí i bydlení. Dostat ji mohou jen domácnosti s příjmem pod životním minimem a nařízenými náklady na bydlení. Ty činí 2400 korun na osobu na měsíc, v evidovaném bytě pak 3000 korun. Podle organizací na pomoc příchozím je podpora nízká a uprchlíci se zadlužují.

Resort problém řeší vyplácením dávky mimořádné okamžité pomoci. „Připravujeme nařízení vlády, které by mělo od 1. ledna zvýšit částky započitatelných nákladů, tedy zvýšit tu částku na podporu bydlení. O těch částkách ještě budeme jednat,“ řekl ministr. Humanitární dávka by se tak mohla o něco zvýšit. Dosáhnout by na ni mohlo případně i o něco víc potřebných.

V ubytovacích zařízeních stát příchozím, kteří mohou pracovat, hradí ubytování pět měsíců. Jurečka několikrát zopakoval, že červencová změna podpory měla motivovat uprchlíky k práci a k přestěhování do běžných bytů. Podle nynějšího nařízení vlády se při výpočtu humanitární dávky zohledňuje na bydlení na měsíc 2400 korun na osobu, nejvýše 12 000 korun. V evidovaných bytech je to pak 3000 korun na osobu, maximálně při pěti a více lidech 15 000 korun. K tomu se přičítá životní minimum. Podpora od státu pak odpovídá rozdílu mezi výslednou částkou a nižším příjmem.

Cenu za dobrovolnictví od ministerstva vnitra dostala letos Michaela Musilová, která pomáhá ukrajinským uprchlíkům v Jihlavě. V kategorii organizací ocenění získalo Dobrovolnické centrum ADRA České Budějovice. Ceny dnes vyhlásili zástupci ministerstva.

Letošního prvního ročníku Cen za dobrovolnictví se účastnili dobrovolníci, kteří se významným způsobem zasloužili o zvládnutí dopadů uprchlické vlny kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Dobrovolníky a organizace nominovala regionální dobrovolnická centra z každého kraje.

Musilová se podle nominace pravidelně zapojuje do podpory tím, že přispívá do sbírek a nakupuje potraviny a jiné potřebné věci. „Ovšem jakmile začala uprchlická vlna z Ukrajiny, neváhala ani chvíli. V prvopočátku přinášela svačiny, které nakoupila a připravila, do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Jihlavě,“ uvedl ředitel odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Michal Barbořík, který ceny vyhlásil.

Mnoho Ukrajinců prchajících před válkou podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka nezvládá platit za bydlení. Mnozí z nich tak svou situaci řeší nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu. Ombudsman na problém upozornil zákonodárce, popsal jej v dopisech předsedům senátorských klubů.

Víc než pětina ukrajinských uprchlic v Česku, které tu pracují, má neoficiální práci. Nemají písemnou pracovní smlouvu.

Každé šesté pracující ženě její výdělek nestačí na pokrytí každodenních výdajů. Práci má 64 procent příchozích žen. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), výsledky dnes poskytla ČTK. „Šestnáct procent dotázaných žen, které mají práci, uvedlo, že jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů, zatímco u mužů to byla pouze tři procenta,“ uvedla IOM ve zprávě z výzkumu.

Podle zjištění IOM práci měly dvě třetiny dotázaných. Stejné výsledky byly také podle jiných výzkumů. Téměř polovina lidí byla zaměstnaná, čtyři procenta tvořili živnostníci a 16 procent mělo brigády. Čím déle vysídlení v Česku pobývali, tím větší podíl z nich pracoval. Z lidí v aktivním věku, kteří dorazili loni po začátku války, pracovaly víc než tři čtvrtiny. Z těch, kteří přišli letos v prvním čtvrtletí, to bylo 35 procent.