ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Ukrajinský prezident Zelenskyj podle svého úřadu navštívil vojáky ve městě Avdijivka, o které Ukrajinci svádí těžké boje s ruskými invazními silami.

Bulharští zemědělci požadují po Evropské unii, aby přijala opatření kvůli levnějšímu obilí z Ukrajiny, které zaplavilo trhy některých evropských zemí, a poškozuje tak domácí pěstitele. Bulharská agrární komora dnes oznámila, že pokud EU opatření nepřijme, pojedou zemědělci protestovat do Bruselu. Informují o tom dnes bulharská média. Nespokojeni jsou i v Rumunsku.

Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruským okupačním vojskům na Ukrajině použije „všechny nástroje, které mu zbývají“, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Napsal to dnes server deníku The Guardian.

Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a „musí být připraveni“ na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.

České ministerstvo zemědělství začátkem týdne uvedlo, že zákaz dovozu ukrajinského obilí nechystá. Zákazy jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Podle Nekuly jednostranné zákazy jednotlivých zemí nic nevyřeší.

Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. V tiskové zprávě to dnes uvedl Zemědělský svaz ČR. Z jeho průzkumu vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že do zemí EU se z Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné.

Spolupráce Ruska a Číny má stabilizující vliv na situaci ve světě a pomáhá snižovat napětí, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu během jednání se svým čínským protějškem Li Šang-fuem v Moskvě. Li uvedl, že jeho cesta má světu demonstrovat záměr Pekingu posílit strategickou spolupráci s Moskvou. Rusko loni v únoru vojensky napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tím největší pozemní vojenský konflikt od druhé světové války.

Podle poslední zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) si finančník Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin zřejmě znovu získává určitou přízeň ruského prezidenta Vladimira Putina. Děje se tak pravděpodobně v důsledku neschopnosti ruské konvenční armády splnit úkoly, které jí Putin uložil pro zimní ofenzivu na Donbase, domnívají se analytici institutu. Ruští žoldnéři zřejmě podle něj opět dostávají posily, munici a politické uznání.

„Putinova degradace je působivá. Před rokem svět čekal na jeho vyjádření. Teď už ne. Žádný takový politický aktér už není. Existuje jen 'zvláštní tour' autora masových vražd na okupovaných a zničených územích, aby si naposled vychutnal zločiny svých přisluhovačů,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru.

Britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném komentáři k vývoji situace na bojišti uvedlo, že na Donbase pokračují těžké boje, nicméně existuje podle něj reálná možnost, že Rusko omezuje ofenzivní akce v okolí města Doněck, nejspíše proto, aby přesměrovalo zdroje k Bachmutu. „V Bachmutu pokračují síly ruského ministerstva obrany a (žoldnéřské) Wagnerovy skupiny v plíživém postupu. Frontová linie v centru města z velké části kopíruje hlavní železniční trať,“ píše britský resort obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes napsal na Twitter: „Dnes si připomínáme miliony Židů zabitých během holocaustu. A pamatujeme: je to jen vítězství života, které zastaví zlo. Kdekoli se nenávist objeví, musí zvítězit život – zákonem a silou. Vážíme si každého, kdo uchovává památku holocaustu a chrání život.“

Putin v Chersonské oblasti podle ruských médií vyslechl zprávy velitelů o situaci na bojišti, kde se Rusko už téměř 14 měsíců neúspěšně snaží porazit Ukrajinu. Ruská vojska se loni na podzim stáhla z města Cherson a dalších míst v okolí a podle agentury Reuters v očekávání ukrajinské protiofenzívy posilovala své pozice na protějším břehu řeky Dněpr.

Tady je aktuální snímek z Bachmutu. 

Šéf rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru pro NV uvedl, že už znají jméno ruského vojáka, který uřízl hlavu ukrajinskému zajatci. Dodal, že případy poprav jsou vzácné.

Podívat se můžete na snímky Putina z návštěvy Chersonu. Více si o tom můžete přečíst tady.

Tady jsou snímky z míst, které byly v noci ostřelovány.

Tři civilisté zahynuli u východoukrajinského města Svatove při zásahu soukromého domu ruskou raketou. Informoval o tom na sociální síti šéf vojenské správy Luhanské oblasti Artěm Lysohor. Chersonskou oblast ostřelovaly ruské jednotky za poslední den v 57 případech, informoval dnes ráno šéf chersonské regionální vojenské správy Oleksandr Prokudin. Ruské jednotky mezitím zvýšily intenzitu dělostřeleckých a leteckých útoků v oblasti Bachmutu, potvrdila v noci na dnešek náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.

U města Svatove v Luhanské oblasti projektil zasáhl soukromý dům, ve kterém byli lidé, a vypukl požár. Kvůli silnému dělostřeleckému ostřelování nebylo možné zachránit lidi z hořících trosek, uvedl Lysohor. Jedna žena utrpěla v důsledku bombardování obce Novojehorivka rány do krku, rukou a nohou od šrapnelů a byla hospitalizována v Charkově.

A tady jsou další videa z Putinovy návštěvy Chersonu.

V Záporoží a Chersonu pokračují defenzivní operace.

Na sociální síti Twitter se šíří údajná videa a snímky z Putinovy návštěvy Chersonu.

Inspekce lodí vyvážejících obilí a další zemědělské produkty z ukrajinských přístavů přes Černé moře znovu začaly po přestávce, která ohrožovala celou obilnou dohodu s Ruskem. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruská média. Ukrajina s Ruskem se vzájemně obviňují z toho, kdo za přerušení kontrol může.

„Podruhé za devět měsíců fungování obilné dohody nebyl vypracován plán inspekcí, a nebyla zkontrolována jediná loď. To ohrožuje samotné fungování dohody,“ napsali v pondělí činitelé ukrajinského ministerstva pro obnovu na sociální sítě. Moskva dnes vzkázala, že za přerušení kontrol mohla ukrajinská neochota dodržovat dohodnuté postupy.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil ruské vojenské velitelství v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Podle agentury TASS je to jeho první návštěva tohoto regionu, který se loni rozhodl v rozporu s mezinárodním právem připojit k Rusku. Agentura Interfax později napsala, že ruský prezident navštívil také ruské síly v Luhanské oblasti.

Putin v Chersonské oblasti podle ruských médií vyslechl zprávy velitelů o situaci na bojišti, kde se Rusko už téměř 14 měsíců neúspěšně snaží porazit Ukrajinu.

Jak poznamenává TASS, byl Putin naposledy na návštěvě některého z "nových ruských regionů" 19. března, kdy navštívil Mariupol na Donbasu, tedy město, které se stalo symbolem ukrajinského odporu, než ho Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo.

Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes ujistili Ukrajinu o „maximální podpoře“, odsoudili „nezodpovědnou jadernou rétoriku“ Ruska a vyzvali Čínu, aby se chovala jako zodpovědný člen mezinárodního společenství. Uvádí se to v závěrečném komuniké po třídenním jednání v japonské Karuizawě. Informují o něm zahraniční agentury.

Skupina, která sdružuje Británii, Kanadu, Německo, Francii, Itálii, Japonsko, Spojené státy plus Evropskou unii, dala najevo odhodlání ještě přitvrdit sankce vůči Rusku kvůli invazi Ukrajiny. „Válečné zločiny a další zvěrstva, jako jsou ruské útoky na civilisty a kritickou civilní infrastrukturu, nemohou zůstat beztrestné,“ uvedla podle agentury AP.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Dnes končí lhůta, dokdy musejí školy odevzdat ministerstvu školství (MŠMT) údaje, kolik uprchlíků z Ukrajiny pracuje a vzdělává se v mateřských, základních a středních školách a na konzervatořích v Česku. Dosud poslední přesné údaje o počtu azylantů v regionálním školství pocházejí ze sběru dat k 30. září loňského roku. Podle nich se tehdy v Česku učilo zhruba 50.000 dětí ukrajinských uprchlíků, což představovalo 2,7 procenta všech školáků.

Cílem mimořádného sběru dat je podle úřadu zjistit aktuální stav žáků a pracovníků z Ukrajiny ve školách a určit aktuálně volné kapacity ve školách spolu s možnostmi jejich navýšení od září. „Toto šetření považujeme za zásadní pro strategické plánování dalšího postupu v oblasti poskytování vzdělávání pro děti a žáky z Ukrajiny a pro koordinaci dalšího postupu,“ píše se na webu metodického portálu MŠMT edu.cz.