ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Britský premiér Boris Johnson dnes popřel, že jeho Konzervativní strana přijímala dary od ruských oligarchů. Podle agentury Reuters uvedl, že všichni, kdo vládní stranu financují, jsou registrovaní v Británii.

Někteří zákonodárci z opoziční Labouristické strany obvinili vládu, že nezavedla dostatečně tvrdé sankce proti Moskvě. Podle nich tak neučinila kvůli darům, které jeden z poslanců označil za „špinavé ruské peníze“.

Londýn v úterý zavedl sankce proti Gennadiji Timčenkovi a dalším miliardářům s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten v pondělí uznal dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny a zvýšil tak obavy Západu z invaze.

Německo by mělo přehodnotit svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s televizí ARD k tomu dnes vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk.

Berlín na rozdíl od jiných států NATO včetně České republiky dlouhodobě odmítá poskytovat Kyjevu zbraně, zemi doposud nabídl 5000 vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné ukrajinské vojáky v německých vojenských nemocnicích.

„Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků,“ řekl Melnyk. „Proto doufáme, že nám německá vláda pomůže s obrannými zbraněmi,“ uvedl.

K varování Spojených států, že útok na Ukrajinu v plném rozsahu bude pravděpodobně mířit i na Kyjev, se podle zdrojů britského týdeníku The Economist připojili i zástupci NATO a Velké Británie.

„Úřady ruských seperatistů na Krymu uzavřely přechod z anektovaného ukrajinského poloostrova na území Ukrajiny. Pohyb zde mají povolený pouze osoby s ruským pasem,“ uvádí na twitteru tamní nezávislá média.

„Dva samostatné konvoje vojenské techniky se z ruského území pohybují směrem k Doněcku na východě Ukrajiny. V jednom konvoji je devět tanků a další podpůrná vozidla bez jakýchkoli identifikovatelných označení nebo znaků,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na svědky.

Spojené státy podle informací CNN vydaly nové varování ukrajinské vládě, že nejnovější zpravodajské informace ukazují na brzký invazní útok v plném rozsahu. Shodně to tvrdí ukrajinští i američtí představitelé.

Zvláště ohroženo je podle nového varování druhé největší ukrajinské město Charkov na severovýchodě země. Necelých 30 km severně za ruskou hranicí od Charkova došlo k početnému nahromadění ruských obrněnců a dalších podpůrných vozidel.

Ukrajina uvádí, že evakuaci obyvatel Charkova neplánuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil od půlnoci v celé zemi výjimečný stav.

Vysoce postavený ukrajinský představitel nicméně CNN upozornil, že Spojené státy již dříve vydaly před útoky podobná varování, která se však nenaplnila.

Sněmovní zahraniční výbor odsoudil jednostranné uznání nezávislosti separatistických regionů na Ukrajině ze strany Ruska a následnou invazi ruských ozbrojených sil do Doněcké a Luhanské oblasti. Vyjádřil jednoznačnou podporu a solidaritu Ukrajině, jejíž územní celistvost a svrchovanost v mezinárodně uznaných hranicích podporuje.

Vyplývá to z usnesení, které dnes výbor na svém zasedání schválil.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že Ankara neuznává kroky Moskvy proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Zároveň podle agentury Reuters nabídl pomoc s řešením krize a zdůraznil, že je potřeba snažit se o dialog. Putin si Erdoganovi postěžoval, že Západ nebere vážně jeho bezpečnostní požadavky.

Masivním kybernetickým útokem jsou vedle webů vládních institucí, úřadů a bank na ukrajinském území zasaženy i stránky Velvyslanectví Ukrajiny v Praze. Informoval o tom ambasador v České republice Jevhen Perebyjnis.

V ukrajinském městě Kramatorsk, ležícím jen pár kilometrů od linie dotyku v Doněcké oblasti, probíhá pokojný protest občanů proti uznání obou samozvaných lidových republik ležících na území Donbasu Ruskou federací.

V Doněcku se objevují plakáty přirovnávající aktuální Putinovy kroky k událostem vyvolaným nacistickým Německem za 2. světové války.

Státy Evropské unie dnes odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a zakazují obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny.

Na humanitární programy Medevac a Pomoc na místě vydá ČR letos 180 milionů korun. Vláda dnes schválilapriority programů, kterými jsou obnova zdravotnické infrastruktury, vysílání českých lékařských týmů do zahraničí, přímá pomoc uprchlíkům, ochrana hranic nebo boj s nelegální migrací. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Humanitární pomoc plánuje Česko poskytnout také Ukrajině. „Ukrajina je jednou z cílových zemí jak programu Medevac, tak programu Pomoc na místě. Konkrétní forma a rozsah pomoci se bude odvíjet od vývoje situace na Ukrajině,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nejbohatší Ukrajinci Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk se dnes vrátili z ciziny do Kyjeva, kde se večer má konat setkání padesátky největších podnikatelů s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj z kyjevského letiště. Týž deník v polovině února psal o odletu oligarchů z Ukrajiny, ohrožené ruskou invazí.

„Byl jsem tu a budu. Zdá se mi, že hlavní je to, co dělám, a ne, zda se tu nacházím či nenacházím,“ řekl dnes deníku Achmetov. 

„Ukrajina je v ohrožení, a proto udělám vše, abych ji ubránil, ubránil ukrajinskou svrchovanost, celistvost, nezávislost a to nejcennější - lid. Kvůli tomu nepřestávám investovat miliardy dolarů do ukrajinské ekonomiky, do nových pracovních míst,“ zdůraznil. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po „rychlých, konkrétních a rázných krocích“, které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC.

Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.

Výjimečný stav začne na Ukrajině podle všeho platit od dnešní půlnoci na 30 dnů. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na návrh příslušného dokumentu. Výjimečný stav, který se bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, přinese řadu omezení. Týkat se mohou shromažďování, šíření informací nebo častějších kontrol.

V návrhu, který by dnes večer měl schválit parlament, je podle Reuters řeč o regulaci rozhlasového a televizního vysílání nebo zavedení zvláštních pravidel pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě podle agentury také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.

Vážnost informacím Newsweeku dodává i informace, že plánované invazi má údajně předcházet rozsáhlý kyberútok na ukrajinské internetové stránky.

Právě s rozsáhlým kybernetickým útokem se aktuálně ukrajinské weby potýkají a stopy jeho původu podle informací tamních žurnalistů i obětí útoku, mezi které patří například šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, vedou do Ruska.

Samotný vojenský útok má podle amerických tajných služeb proběhnout v noci.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Rusko se podle zpravodajských informací chystá v příštích 48 hodinách provést rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prozradili zástupci amerických zpravodajských služeb magazínu Newsweek.

Podle Pentagonu půjde o kombinaci náletů, střel s plochou dráhou letu a pozemní invaze peších jednotek. Údajně navíc nemá být cílem jen oblast Donbasu. Ukrajinu podle zpravodajských informací napadnou i ruské jednotky z Běloruska a ve hře je i obsazení Kyjeva.

„Prezident Ukrajiny byl varován, že Rusko s velkou pravděpodobností zahájí invazi na Ukrajinu během 48 hodin na základě amerických zpravodajských informací,“ řekl Newsweeku americký úředník, který byl o situaci přímo informován.

„Navíc zprávy od leteckých pozorovatelů naznačují, že Rusko dnes narušilo ukrajinský vzdušný prostor a krátce nad Ukrajinou přeletělo průzkumným letounem,“ dodal americký úředník.

Zdroj blízký Zelenského vládě rovněž potvrdil Newsweeku, že hlava státu takové varování obdržela.

DDoS kyberútok na ukrajinské webové stránky se dotýká i největších ukrajinských banek PrivatBank a Oschadbank.

Podle agentury Reuters už nyní nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a obrany. Naopak stránky ukrajinského prezidenta zatím fungují.

Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen vyjádřil znepokojení ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Obává se dopadů konfliktu na své trhy a zaměstnance ve východní Evropě. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vyjádření podniku.

Ústředí koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu na dotaz agentury DPA uvedlo, že „s obavami vzalo na vědomí zostření situace“. Dodalo, že doufá v „rychlé a mírové řešení založené na mezinárodním právu“. Upozornilo rovněž, že koncern průběžně zkoumá dopady konfliktu na své podnikatelské aktivity v dotčených zemích, a za prioritu označilo zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

Na to, aby Ukrajinci s krátkodobým vízem mohli získat dlouhodobé bez nutnosti návratu do vlasti, dnes apelovala například Hospodářská komora.

Komora uvedla, že bez zaměstnanců z Ukrajiny by se v ČR neobešly zejména obchod nebo ubytovací a další služby. Fiala řekl, že vláda je připravená si počínat flexibilně. „Udělat kroky, které zajistí, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu,“ uvedl. Souvisí to podle něj i s cílem kabinetu otevírat pracovní trh pro lidi z jazykově a kulturně blízkých oblastí.

Rakušan uvedl, že v Česku je asi 200.000 Ukrajinců s dlouhodobým vízem a přibližně 60.000 s krátkodobým pobytovým povolením. První potenciální pomocí těmto lidem v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině by podle něj bylo zajistit těmto 60.000 lidem dlouhodobější pobyt. „Bez toho, aby museli k vyřízení formalit jet do Kyjeva, jet někam na ambasádu či zastupitelský úřad,“ řekl Rakušan.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.

„Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo,“ napsal Michel lídrům v pozvánce na summit. 

Průkazný důkaz o probíhajících kybernetických útocích na weby ukrajinských úřadů a institucí přinesly data společnosti NetBlocks, která se specializuje na globální sledování stability a návštěvnosti webových stránek.

Problémy s dostupností podle NetBlocks zaznamenaly weby ukrajinského ministerstva obrany, ministerstva vnitra, bezpečnostní služby a vlády. Stojí na nimi údajně série tzv. DDoS útoků.

Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.

„Zastupitelské úřady ČR v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.

Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ řekl Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.

Ukrajina potřebuje jasné záruky bezpečnosti od svých partnerů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s připomínkou, že budapešťské memorandum, ve kterém Rusko, USA a Británie slíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní, nefunguje. Záruky by podle prezidenta měl poskytnout nejen Západ, ale i Rusko.

„Neděláme si iluze, Ukrajina v současnosti není v žádné alianci. Sami sebe bráníme při podpoře našich partnerů, ale umírají právě Ukrajinci. Proto Ukrajina potřebuje záruky bezpečnosti - jasné, konkrétní a hned. Protože chceme vědět, zda můžeme ubránit naše lidi, naše domovy, a nejen sami. Velice potřebujeme podporu partnerů,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. 

Vláda dnes také schválila mandát pro prezidenta Miloše Zemana na summit NATO, který se pravděpodobně k dění na Ukrajině uskuteční. „Ještě není svolán na konkrétní den a hodinu, ale schválili jsme ho, protože situace se mění v každou chvíli,“ vysvětlil. Mandát vznikl standardně v koordinaci s ministerstvem zahraničních věcí, prezidentská kancelář o něm dostala informace. Podle Fialy s obsahem mandátu neměl prezident problém.