ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Ukrajinci tvoří nejpočetnější skupinu dětí cizinců v regionálním školství. Zatímco ve školním roce 2013/2014 bylo v českých základních školách zhruba 15 000 žáků cizinců, z čehož více než 3 500 byli Ukrajinci, v tomto školním roce je v základních školách dětí cizinců asi 70 600, přičemž Ukrajinců je přes 47 800.

V porovnání s loňským školním rokem ubylo v základních školách asi 2 000 dětí cizinců. Vyplývá to z dat ministerstva školství. Počet Ukrajinců v českém vzdělávacím systému ovlivnila invaze Ruska na Ukrajinu, která začala 24. února 2022. Ukrajinští uprchlíci tvořili ke konci září 2023 většinu ukrajinských dětí a žáků v českém regionálním školství. Většina uprchlických dětí se vzdělává ve veřejných školách.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka dnes v Praze diskutoval s generálním ředitelem Vojenského štábu Evropské unie Michielem van der Laanem o pomoci Ukrajině, strategické důležitosti regionu Sahelu i zapojení Čechů do námořní operace EU Aspides. Témata představili na tiskové konferenci po jednání.

Van der Laan dostal informace o vývoji české armády a jejích modernizačních projektech. Tématem jednání byla také Ukrajina, van der Laan poděkoval Česku za podporu země napadené Ruskem. Řešili i výcvik ukrajinských vojáků v ČR.

Sobotní program Dne za Ukrajinu začne v Praze koncertem pro děti a jejich rodiče ve Fóru Karlín. V 15:00 vyjde od sochy Tarase Ševčenka na náměstí Kinských pochod za Ukrajinu, trasa je plánovaná přes pomník obětem komunismu a Karlův most na Staroměstské náměstí. Tam se od 16:00 uskuteční shromáždění, kromě Pavla má prostřednictvím videopozdravu vystoupit také prezident Zelenskyj nebo první dáma Ukrajiny Olena Zelenská.

Vystoupí také lidé, kteří pomáhají nebo kteří dostali pomoc, i zástupci všech čtyř pořádajících organizací. Akci zakončí čtení manifestu Paměti národa. „Je to apel na evropské lídry, aby dostáli svých slibů a aby dále podporovali Ukrajinu v boji proti Rusku. A aby jí dodali všechnu možnou munici,“ řekla ČTK mluvčí shromáždění Amálie Kovářová. Cílem shromáždění je podle ní ukázat, že válka jako téma stále zajímá společnost, česká solidarita podle ní může inspirovat další evropské země.

V pátek také skupina 17 velvyslanců zemí EU předá ukrajinskému velvyslanectví v Praze zařízení proti dronům. „Cílem akce je připomenout, že Ukrajina stále potřebuje podporu a každá pomoc se počítá,“ uvedlo v tiskové zprávě německé velvyslanectví. Jde o soukromou iniciativu velvyslanců, kteří zařízení koupili ze svých osobních prostředků. Přístroj byl vyroben a pořízen v Litvě, jedná se o přenosnou zbraň proti dronům typu EDM4S SkyWiper. Využita má být k ochraně ukrajinských představitelů.

Dva roky od začátku války na Ukrajině si Česko připomene setkáními, pochody, debatami či koncerty. Součástí Dne za Ukrajinu bude v sobotu shromáždění na Staroměstském náměstí, zúčastní se ho mimo jiné prezident Petr Pavel, prostřednictvím videovzkazu vystoupí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Akce se budou konat po celý den kromě Prahy také v dalších českých městech. Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února.

Pavel se v pátek na Pražském hradě setká s ukrajinskými válečnými uprchlíky, zúčastní se také debaty k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu. O den později vystoupí na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí. Akci pořádá Evropský kongres Ukrajinců, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii a Paměť národa.

Česká republika vyzvala společně s několika dalšími státy EU ze střední a východní Evropy k lepší ochraně trhu s plynem. Podle těchto zemí na něm hrozí zavádění nových poplatků za přepravu plynu přes jednotlivé země a vzniku obchodních bariér. Cílem výzvy je těmto poplatkům a omezením zabránit. V opačném případě povedou ke zdražením energií pro odběratele. Informovalo o tom dnes ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). K výzvě se přidalo Polsko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

„Evropa odvedla obrovský kus práce, dokázala se postavit ruskému zneužívání energetiky jako zbraně a dokázala se zbavit závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Vyžádalo si to velké úsilí, zásadní investice i obdivuhodnou změnu našeho přístupu ke spotřebě plynu. Měli bychom se tedy vyvarovat kroků, které odvedenou práci naruší, poškodí tak naši jednotu a posílí ruského agresora,“ řekl dnes ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Zástupci festivalů United Islands of Prague a Metronome Prague připomenou 24. února koncertem před ruským velvyslanectvím v Praze výročí dvou let od vpádu Ruska na Ukrajinu. Akce s názvem Noise for Ukraine se uskuteční od 13:00 a potrvá zhruba dvě hodiny. ČTK o tom za pořadatele informoval Martin Štěrba.

Organizátoři Noise for Ukraine se připojují k dalším občanským a kulturním aktivitám Dne za Ukrajinu. Jeho součástí bude i sobotní benefiční Koncert pro všechny slušný lidi ve Fóru Karlín, kde vystoupí Chinaski, Pokáč a Kašpárek v rohlíku.

„Zvláštní vystoupení umístěné přímo před velvyslanectvím v ulici Ukrajinských hrdinů bude hlasitým vyjádřením našeho trvalého nesouhlasu vůči ruské agresi na Ukrajině a s nedodržováním lidských práv, což v těchto dnech opět vidíme v přímém přenose. Akcí také vzdáváme hold ukrajinským hrdinům, kteří již dva roky bojují nejen za svobodu Ukrajiny, ale svobodu nás všech,“ uvedl producent festivalů United Islands a Metronome Prague David Gaydečka.

Protestní kolony zemědělských strojů z ČR i Německa dorazily na hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána – Reitzenhain. Z ČR přijelo asi 100 strojů, z Německa asi 60. Z české strany je neprůjezdný. Bude tomu tak po dobu, než si zemědělci předají dary. Odhadli to na půl hodiny. Češi obdarují Němce například jablky a pivem ze Žatecka. Gestem chtějí upozornit na to, že problémy, které vedly farmáře k uspořádání protestů, se týkají celé Evropské unie, zjistila na místě ČTK.

Jakub Bodnárik, další pořadatel a ředitel společnosti Agrocom Hrušovany na Chomutovsku, která hospodaří asi na 2200 hektarech, řekl, že loni byl podnik ve ztrátě. „Nám se sem hrnou komodity mimoevropské, je to Ukrajina, Jižní Amerika a Latinská Amerika. To je zásadní problém, který je třeba řešit,“ uvedl Bodnárik. Pokud zůstanou výkupní ceny stejné, podnik bude opět ve ztrátě. „Výkupní ceny byly před začátkem války u pšenice kolem 4500 korun (za tunu), řepka se motala někde kolem 10.000 korun,“ uvedl zemědělec a doplnil, že ceny jsou nyní téměř stejné. „Nikdo nereflektuje, jak nám narostly veškeré vstupy,“ podotkl Bodnárik.

Pomoc nevládních organizací ve výši sedmi miliard korun získaly za dva roky od ruské invaze více než tři miliony Ukrajinek a Ukrajinců. Zástupci poskytovatelů pomoci to dnes řekli na tiskové konferenci v Praze. Čeští občané podle nich ve sbírkách přispěli 3,17 miliardy korun, dárci z řad velkých institucí pak dali minimálně dalších 3,5 miliardy. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky, v následujících dnech se chystají akce po celém Česku.

Česko by mohlo od Německa darem získat dalších 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). O nabídce dnes kabinet informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle Fialy by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohly české humanitární organizace milionům Ukrajinců přímo na Ukrajině i těm, kteří uprchli do Česka. Na pomoc vynaložily miliardy korun, které získali ve sbírkách. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnily organizace Člověk v tísni a ADRA. Podrobnější informace poskytovatelé pomoci na Ukrajině zveřejní ve čtvrtek dopoledne na tiskové konferenci. O víkendu uplynou od začátku ruské invaze dva roky, v následujících dnech se chystají akce po celém Česku.

Ministři pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) či zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se shodují, že není namístě rozvolňovat omezení povolení k pobytu pro ruské a běloruské občany. Vláda dnes probere návrh ministerstva zahraničí na prodloužení zákazu. Podporovat členy opozice, kteří se postavili proti režimům, je ale podle nich třeba.

Česko by podle návrhu ministerstva zahraničí kvůli invazi na Ukrajinu nadále nemělo vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Současné nařízení platí do 31. března, nově úřad pro zjednodušení navrhuje nové vládní nařízení bez konkrétně stanoveného časového omezení.

Jihomoravský kraj vynaložil za rok 2022 a 2023 na pomoc Ukrajině, která bojuje s ruskou agresí, částku přesahující 924 milionů korun. Téměř 848 milionů pokryly peníze ze státního rozpočtu, 60 milionů prostředky z krajského rozpočtu a zbytek dary. Převážná část výdajů se týkala zabezpečení ubytování pro uprchlíky a činnosti Krajského asistenčního centra (KACPU), uvedl dnes v tiskové zprávě hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny. Víc než tři pětiny ze zaměstnaných lidí s vízem k dočasné ochraně tvořily ženy. Příchozí pracují nejčastěji v dělnických a pomocných profesích. Na dotaz ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu práce. Organizace na pomoc příchozím a experti poukazují na to, že ČR zatím nedokázala kvalifikaci, znalosti a dovednosti uprchlíků využít. Důvodem je nedostatečná jazyková příprava i složité uznávání vzdělávání. Řešení těchto problémů vláda zařadila v lednu mezi své priority pro adaptaci a integraci.

„Počet aktuálně zaměstnaných držitelů dočasné ochrany je celkem 117.204, z toho 74.340 žen. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl úřad práce.

Loni přibylo v meziročním srovnání 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat.

Za alarmující označil čistý přírůstek 219 v roce 2022 exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „V roce 2023 resort plánoval přírůstek 1100 vojáků z povolání, ale realita je pouze 600. Zatraktivnění služby by mělo být pro resort prioritou, přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší a resort obrany nijak nereagoval, kdy v roce 2024 zmrazil platy vojáků a poměr mandatorních výdajů v rámci celkového schváleného rozpočtu na rok 2024 klesl z 19 procent na 14 procent,“ uvedl na síti X. Doplnil, že na vojáky dopadají i některá opatření z takzvaného konsolidačního balíčku.

Pražská divadla chystají inscenace, kterými připomenou druhé výročí války na Ukrajině. Zapojí se například Městská divadla pražská (MDP) projektem Měsíc Ukrajiny. Divadlo Na zábradlí odehraje v předvečer výročí inscenaci románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Divadlo Meetfactory má v programu hru Hukot času, což je autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče. Proti loňskému roku bude divadelních a kulturních akcí týkajících se války na Ukrajině nejspíš méně. Například Národní divadlo, jehož orchestr loni i předloni zahrál na náměstí Václava Havla ukrajinskou hymnu, letos podle mluvčího Tomáše Staňka prozatím nic neplánuje.

Se zvládáním traumat spojených s ruskou agresí i adaptací v cizí zemi pomáhá v Brně svým krajanům ukrajinská psycholožka Olena Strojanovská. Sama před necelými dvěma lety před válkou do Česka uprchla. Přijela s dětmi, její manžel ale zůstal v Kyjevě, hrozí mu, že půjde do války. Pocitům mnohých Ukrajinců tak Strojanovská dobře rozumí. Zájemců o její služby je více, než může přijmout, řekla v rozhovoru pro ČTK.

Přibližně tři z pěti pracujících ukrajinských běženců mají v Česku zaměstnání pod úroveň své kvalifikace. Na dnešní tiskové konferenci nevládních organizací pracujících s migranty to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je nutné zlepšit jazykové vzdělávání uprchlíků před ruskou vojenskou invazí a usnadnit uznávání ukrajinských kvalifikací.

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyslala na Ukrajinu od počátku konfliktu 642 generátorů, 1500 kompletních mobilních topidel, velkokapacitní stany, ale i desítky tun humanitární pomoci v podobě trvanlivých potravin, hygienických či zdravotnických potřeb. Během dvou let lidé poslali na sbírkové konto ACHO 21,5 milionu korun, nejvíce peněz se vybralo na stěžejní sbírku charity s názvem Světlo a teplo pro Ukrajinu. Přímou pomoc poskytala ACHO i desítkám tisícům uprchlíků v Česku. Podpora podle ředitele ACHO Václava Keprta pokračuje.

Po ruské invazi na Ukrajinu přibylo v Česku protiukrajinských a protiruských incidentů. Loni tvořily 22 procent případů předsudečného násilí, které zaznamenala organizace In Iustitia. V letech před válkou to bylo nejvýš pět procent. In Iustitia to uvedla ve své analýze vývoje předsudečného násilí, kterou dnes poskytla ČTK. Podle organizace se v počtu případů odráží odpor části společnosti vůči pomoci uprchlíkům i vliv dezinformací na podporu Ruska. Autoři uvedli, že výsledky monitorování nepředstavují úplný soubor všech kauz, ale jen jejich vzorek. Podotkli, že předsudečné incidenty se často policii neohlásí.

„Od roku 2022 pozorujeme značný nárůst protiukrajinských a protiruských incidentů. Zatímco v letech 2015 až 2021 tvořily tyto kategorie incidentů dohromady nanejvýš pět procent ze všech v daném roce zaznamenaných předsudečných incidentů, v roce 2022 to bylo 19 procent a v roce 2023 pak 22 procent. V období let 2022 až 2024 k 12. únoru 2024 převažovaly protiukrajinské incidenty nad protiruskými,“ uvedla organizace.

Česká podnikatelská mise na Ukrajinu minulý týden vyústila v konkrétní projekty a návrhy řešení v prioritních potřebách ukrajinských partnerů, uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Do země napadené Ruskem vyrazilo na 30 zástupců českého průmyslu z energetiky, ze zdravotnictví a z infrastruktury.

Firmy vystoupily na podnikatelských fórech v Kyjevě, Dnipru, ale i Kryvém Rihu, kde jednaly s více než třemi stovkami ukrajinských partnerů, uvedl úřad. Setkaly se s nejvyššími představiteli tamní vlády, regionů i se zahraničními dárci. Jednalo se vůbec první skupinu podnikatelů, která přijela jednat o obchodních příležitostech do Kryvého Rihu, průmyslového centra vzdáleného několik desítek kilometrů od válečné fronty.

„Navazujeme na dlouhodobý plán české vlády držet patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti. Je to nejvýznamnější hospodářská a průmyslová oblast Ukrajiny. A Česká republika je zase nejvíce průmyslovou zemí Evropské unie. Struktura našich ekonomik je velmi podobná, uvědomují si to podnikatelé na české i ukrajinské straně,“ uvedl Kopečný.

Zhruba stovka lidí se dnes shromáždila před ukrajinským velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřila podporu zemi, která se téměř dva roky brání ruské agresi. Shromáždění uspořádala iniciativa Modlitba za Ukrajinu, jež podobné akce pořádá od počátku konfliktu. Účastníky akce pozdravil vedoucí ukrajinské diplomatické mise Vitalij Usatyj, který poděkoval Čechům za dlouhodobou podporu. Demonstranti se následně přesunuli k ruskému velvyslanectví, kde akci ukončili.

Na úvod akce pozdravil shromážděné Usatyj. Ocenil českou podporu, která podle něj vychází i z historické zkušenosti z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Historik Pavel Kosatík následně řekl, že Ukrajina bojuje za hodnoty celé Evropy, do jejíhož civilizačního okruhu patří. Vyzval k efektivnější podpoře Kyjeva. „Rusko se snaží srazit svobodný a demokratický svět na svou barbarskou úroveň,“ řekl.

Ukrajina potřebuje využít letošní rok ke konsolidaci zisků a zaujmout silnou obranu v konfliktu s Ruskem. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Válka trvá téměř dva roky, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Řehka uvedl, že neočekává brzký konec konfliktu.

„Je potřeba uvažovat racionálně ve všech směrech, i v tom, co se nám nelíbí. Přemýšlet strategicky a dlouhodobě. Dnes to vidím spíš tak, že se musíme bavit o tom, jak pomůžeme Ukrajincům v roce 2024, aby oni mohli něco dělat v roce 2025 a 2026,“ uvedl Řehka.

Pocit urgence, který je v Pobaltí a v Polsku u nás není takový, uvedl k výdajům na obranu v Otázkách Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „I proto je důležité o těch věcech mluvit a pojmenovávat problémy. To, co se teď děje na Ukrajině, a jaký bude výsledek, určí, v jakém světě budeme žít,“ prohlásil.

Vládní i opoziční politici, stejně jako Agrární komora, podporují zavedení cla v podobě vratných kaucí na zemědělskou produkci dováženou z Ukrajiny do Evropské unie. Dnes se na tom shodli v diskusních pořadech Partie Terezie Tománkové na Primě a Za pět minut dvanáct na Nově. Kauce by se dovozcům vracela, pokud by obilí mířilo z EU na třetí trhy. Podle Agrární komory by to mohlo vyřešit problém s tím, že dovozy z Ukrajiny zhoršují konkurenceschopnost českých zemědělců.