ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Mezi cizinci, kteří chtějí žít v Praze, je v městském Integračním centru Praha (ICP) největší zájem o právní poradenství, výuku češtiny a doprovod a tlumočení na úřadech. Nejvíc klientů je z Ukrajiny, do zahájení ruské agrese byli druhými nejpočetnějšími Rusové. Zájem o služby centra mají také Vietnamci a Indové. V posledních dvou letech pomoc ICP vyhledalo vždy kolem 10.000 lidí a další se na něj obrátí například telefonicky. 

„Cizinci se na nás obracejí, protože se chtějí zapojit do české společnosti, ale potřebují například pomoci překonat jazykovou bariéru nebo se zorientovat v určité oblasti, typicky na trhu práce nebo v českém školství,“ řekla projektová expertka Anca Covrigová. ICP je obecně prospěšnou společností zabývající se integrací cizinců. Založena byla v roce 2012.

V Česku loni přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o 17 procent. Téměř polovinu ze 447 případů tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny. „Vrátili jsme se někam na úroveň roku 2018. Na druhou stranu nikdy nebylo tak málo tuberkulózy v České republice jako v poslední dekádě,“ řekl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Nemoc je podle něj sociálně podmíněná, většinu případů mezi Čechy i cizinci tvoří muži. „Mezi muži najdete mnohem více bezdomovců, alkoholiků, vězňů,“ dodal.

V české populaci jsou nemocní nejčastěji padesátníci, u cizinců je diagnóza obvykle odhalena dříve. Počty případů TBC začaly růst loni, vzrostl i podíl cizinců a Ukrajinců mezi nimi. Loni jich bylo 140 a 105 z nich mužů. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením,“ doplnil. Nemocnost na Ukrajině je zhruba dvacetkrát vyšší než v Česku, současné počty lékaři kvůli válce spíš odhadují.

Mezi skupinami Čechů a Ukrajinců se ale podle Wallenfelse vzájemně nákaza prakticky nepřenáší. „Myslím si, že riziko pro běžného občana České republiky prakticky vůbec nestouplo,“ dodal Wallenfels.

V české sbírce na drony pro Ukrajinu lidé vybrali přes 142 milionů Kč, skoro o polovinu se tak už překročil záměr financovat 10 tisíc pozorovacích strojů Nemesis. Zhruba čtyři tisíce dronů je vyrobených a část z nich byla již na Ukrajině využita.

Podle jednoho z organizátorů Milana Mikuleckého je primárním úkolem spolku pomoc Ukrajině, sekundárním pak připravit ČR na možné hrozby. Spolek podle něj například mapuje možnosti českého obranného průmyslu, všechny součástky dronů lze vyrobit v Česku. Podle náčelníka generálního štábu Armády ČR a čestného předsedy spolku Karla Řehky má projekt dvě roviny, a to kromě pomoci Ukrajině je také pro českou armádu užitečný k získávání know how k využívání dronů.

Češi a Slováci spolu přestávají mluvit, napsal dnes portál polského listu Rzeczpospolita v reakci na středeční oznámení české vlády, že pozastavuje mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Podle maďarského serveru Telex.hu klín mezi Česko a Slovensko vrazilo Rusko.

„Česká republika získala podporu několika zemí a norský příspěvek by měl zajistit plné financování iniciativy tak, aby mohla být spuštěna,“ prohlásil předseda norské vlády Jonas Gahr Störe. Podle deníku Verdens Gang dnes hovořil s českým prezidentem Petrem Pavlem a dal najevo, že Norsko je připraveno poskytnout až 1,6 miliardy norských korun (asi 3,6 miliardy Kč) na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu.

Spojenci Kyjeva zajistili téměř všechny finanční prostředky potřebné pro českou iniciativu, jejímž cílem je nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. 

Zmíněné závazky znamenají, že dělostřelecké granáty by mohly být dodány na Ukrajinu během několika týdnů, řeklo podle Bloombergu několik činitelů. Přesné načasování podle nich bude záviset na smluvních a dodacích harmonogramech a mohlo by se posunout. Podle návrhu by Česko fungovalo jako prostředník spojující vlády ochotné financovat nákup munice, která by pak putovala na Ukrajinu.

„Došlo k pozitivnímu pokroku ohledně české iniciativy,“ řekl také ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v jihoukrajinské Oděse.

Plzeňský kraj dá dva miliony korun ukrajinskému městu Kolomyja na stavbu sirotčince. Peníze poslouží na pokrytí části nákladů na dobudování objektu malého skupinového domova pro dlouhodobé ústavní ubytovávání sirotků včetně dětí se zdravotním postižením. Dar schválí v pondělí krajští radní a následně ho posoudí zastupitelé 8. dubna.

„Jde o 80.000 eur, v přepočtu 1,97 milionu korun, které dáme Jednotnému centru pro poskytování rehabilitačních a sociálních služeb města Kolomyja,“ uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Spolupráce kraje s Ivano-Frankivskou oblastí začala poté, co 11. dubna 2022 navštívil hejtmanství tehdejší ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis a převzal dar pět milionů korun.

V pražském Černínském paláci dnes začne dvoudenní porada českých velvyslanců z evropských zemí. Její úvod se podle ministerstva zahraničí bude věnovat bezpečnostním otázkám, mimo jiné dopadům války na Ukrajině na Česko i Evropu.

Poradu tradičně zahájí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), vystoupí také například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Tisícům lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před válečným konfliktem, pomohly loni charity v plzeňské diecézi na území Plzeňského a Karlovarského kraje. Pracovníci charit pomáhali uprchlíkům při jednání na úřadech, s hledáním práce a bydlení, při výuce češtiny či materiální pomocí, řekl ČTK mluvčí Diecézní charity Petr Šimek.

„Během roku 2023 bylo charitami z diecéze poskytnuto odborné poradenství 1500 ukrajinským občanům a 10.500 lidem z Ukrajiny asistence při jednáních na úřadech a jiných institucích, jako jsou například zdravotnická či školská zařízení. Mezi příchozími z Ukrajiny pokračoval zájem o výuku češtiny, 583 z nich navštívilo některý z charitních kurzů, 170 ukrajinských občanů našlo díky pomoci z charity zaměstnání a 126 bylo zajištěno nebo zprostředkováno ubytování,“ uvedl Šimek.

Dobré ráno!

Český kabinet projedná  prodloužení pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny o další rok. Vláda už dříve prodloužila poskytování dočasné ochrany uprchlíkům do března 2025, aktuální prodloužení nařízení o ubytování na změnu navazuje. Návrh nijak nemění stávající způsob financování ubytování.

Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem bude jednat mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí.

Několik desítek lidí převážně ruské národnosti dnes na náměstí Borise Němcova u ruského velvyslanectví v Praze uctilo památku kritika režimu Vladimira Putina Alexeje Navalného. Opoziční předák byl dnes pohřben v Moskvě. Lidé na náměstí přinesli svíčky a květiny, Navalného památku si připomněli modlitbou a písněmi za doprovodu akustické kytary.

Pražský dopravní podnik (DPP) spolu s magistrátem daroval ukrajinským městům Mykolajiv a Buča pět autobusů SOR, které vyřadil ze svého vozového parku. Plně provozuschopné vozy si dnes převzali zástupci obou měst a vyrazili s nimi na Ukrajinu. ČTK to dnes sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Podnik v uplynulých dvou letech daroval na Ukrajinu kromě autobusů i tramvaje a Praha potom další vozy, topidla či humanitární materiál. Na předání vozů podnik a město spolupracují s organizací Člověk v tísni.

Prodloužení pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny o další rok projedná ve středu vláda. Dosud platné nařízení vyprší na konci března. Vláda už dříve prodloužila poskytování dočasné ochrany uprchlíkům do března 2025, aktuální prodloužení nařízení o ubytování na změnu navazuje. Návrh podle materiálu nijak nemění stávající způsob financování ubytování.

„Pokud by vláda v průběhu měsíce března k prodloužení platnosti nařízení vlády nepřistoupila, ani nevydala nové nařízení provádějící příslušná ustanovení, nebyly by od 1. dubna 2024 stanoveny základní parametry fungování institutu ubytování osob s dočasnou ochranou,“ vysvětlilo ministerstvo vnitra potřebu prodloužení. „Například by nebyla stanovena výše paušální náhrady ubytování vyplácené provozovateli ubytovacího zařízení na ubytovanou osobu a noc,“ doplnili předkladatelé návrhu.

Podle posledních údajů ministerstva práce bydlí v nouzových ubytovnách 16 procent lidí s dočasnou ochranou. Krajským či obecním zařízením na osobu na den posílá 300 korun. Ostatním provozovatelům vyplácí 350 korun.

Česko vyřadilo ze seznamu ruských nemovitostí, o jejichž zablokování kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině rozhodla loni v listopadu vláda, čtyři budovy. Na seznam se podle ministerstva zahraničních věcí (MZV) dostaly technickým nedopatřením. Píše o tom dnes server Seznam Zprávy.

Server uvádí, že plomby v katastru nemovitostí zmizely ze tří pražských budov v ulici K Starému Bubenči a z jedné v nedaleké ulici Českomalínská. V prvním případě jde o dva opuštěné bytové domy a vedle stojící garáže. Na druhé adrese je to třípodlažní budova, která je propojena zastřešeným můstkem s už nefunkční střední školou při ruské ambasádě.

MZV vyřazení nemovitostí potvrdilo, budovy se podle úřadu dostaly na seznam technickým nedopatřením. Mariana Wernerová z MZV vysvětlila, že tyto objekty jsou před zmrazením chráněny platnou mezinárodní smlouvou. Šlo prý o ojedinělý případ, nikde jinde v Česku podle Wernerové už se takové nedopatření nestalo, píše server.

V Jihlavě dnes poděkovali uprchlíci z Ukrajiny primátoru Petru Ryškovi (ODS) za přijetí. Primátor je požádal, aby se zapojili do snahy radnice zvýšit čistotu veřejných prostranství, na nichž přibylo odpadků. Na oplátku poslouchal jejich starosti a věci, s nimiž by mohl pomoci, si zapisoval. Podvečerního setkání v sále organizace F POINT na Masarykově náměstí se zúčastnilo přes 80 lidí.

O tom, že v Jihlavě přibylo odpadků v parcích i jinde, informovalo vedení města minulý týden. Radnice se rozhodla uklízet častěji. Primátor dnes znovu řekl, že bez pomoci lidí město čisté nebude. Uvedl, že Ukrajince oslovuje i proto, že jejich počet v Jihlavě výrazně stoupl. Dodal, že stejná slova bude říkat ve školách, ve firmách i jinde.

Primátor zároveň uvedl, že si myslí, že příchod uprchlíků zatím v Jihlavě nezpůsobil zásadní problémy. Město má sice kvůli většímu počtu obyvatel vyšší výdaje, ale také díky tomu stouply jeho příjmy.

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co dokonce ani Evropská unie nedokázala. Tak německá veřejnoprávní stanice ZDF ve své reportáži hodnotí českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800.000 kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi.

„Ukrajinskému boji za svobodu tady rozumí obzvláště dobře. Tady, kde kdysi sovětská armáda potlačila pražské jaro,“ uvedla ZDF o českém postoji společně se záběry z pražského Václavského náměstí. Televize tak připomenula neúspěšný pokus komunistického reformního křídla demokratizovat tehdejší československý režim, což v srpnu 1968 vyústilo v invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou.

Dva dny po premiérském summitu Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se dnes v Praze uskuteční také zasedání předsedů parlamentů zemí V4, ke kterým se připojí i zástupce Ukrajiny. Šéfové parlamentních komor mají na jednání v Lichtenštejnském paláci přes čtyři hodiny. Česko visegrádské čtyřce předsedá od poloviny minulého roku.

Pokračující podpora Ukrajině vzdorující ruské agresi patřila k hlavním tématům dnešní schůzky předsedů české Sněmovny a Senátu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Miloše Vystrčila (ODS) s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Schůzka se uskutečnila vpředvečer parlamentního summitu Visegrádské skupiny, na kterou byl ukrajinský představitel pozván.

„Na pražský parlamentní summit V4 jsme předsedu Stefančuka přizvali mimo jiné proto, že je zjevně důležité některým politikům připomenout, že brutální agresi v našem sousedství rozpoutalo Rusko, jehož zločinný režim je zodpovědný za smrt mnoha tisíců nevinných lidí,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.

Podle ní je kremelská propaganda velmi intenzivní a bohužel nachází úrodnou půdu i ve střední Evropě. „Je proto zásadně nutné se proti jejím cíleným dezinformačním kampaním zas a znovu veřejně a zcela jasně vymezovat,“ dodala Pekarová Adamová.

Předseda Senátu připomněl, že názory na ruskou agresi na Ukrajině jsou v zemích Visegrádské skupiny, kterou kromě ČR a Polska tvoří ještě Slovensko a Maďarsko, rozdílné. „Ale politici jsou tady od toho, aby spolu komunikovali a hledali řešení,“ podotkl Vystrčil.

Zhruba třetina Čechů čeká, že konflikt Ruska a Ukrajiny skončí kompromisem. Vítězství Ukrajiny předpokládá 13 procent lidí, uvedla agentura STEM/MARK.

Nizozemsko objednalo pro Ukrajinu devět samohybných houfnic Dita od české zbrojovky Excalibur Army. O kontraktu informoval nizozemský ambasador v ČR.

Galerie Rudolfinum dnes otevírá expozici s názvem Unexpected ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovové, která skrz soubor instalací, soch, videí, fotografií a objektů vypráví svůj příběh ve válce. Umělkyně v instalacích využívá například i dlaždice polámané po dopadu střel nebo plechy proražené šrapnelem při ruské invazi na Ukrajinu. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 30. června a vstup je zdarma. Jde o první výstavu, která se koná s Julií Baileyovou v pozici ředitelky galerie.

„Ukrajina je země ve vašem sousedství, máme historicky mnoho společného a doufám, že moje zkušenost návštěvníky zaujme,“ řekla Kadyrovová. Uvedla, že po začátku války stála tváří v tvář pocitu zbytečnosti, jak může být umělkyní, když je v její vlasti invaze. Pro Kadyrovovou bylo jediným východiskem z této situace mluvit o životě, kultuře a válce na Ukrajině.

Mimo instalace z válkou poničených materiálů jsou součástí výstavy také obrazy rostlin spolu s živými pokojovými rostlinami, které s sebou Kadyrovová přivezla z Ukrajiny.

Na konci roku 2023 přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny požívalo dočasné ochrany v EU, Norsku a Švýcarsku. „Česká republika hostila nejvíce příjemců v přepočtu na obyvatele, následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva a Polsko,“ uvádí EUAA (Agentura Evropské unie pro otázky azylu). 

Představitelé českých parlamentních komor se dnes odpoledne setkají s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského Parlamentu, Ruslanem Stefančukem. Setkání se koná v předvečer jednání zástupců parlamentů zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ukrajiny.

Ve srovnání s r. 2019 loni dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny stoupl trojnásobně na 6,45 mld. Kč. Obilovin bylo za půl miliardy, uvádí MZe a ČSÚ.