ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Fotografie zničeného města Irpiň.

Ukrajinci prchají ze své rodné a okupované země

Ruský prezident Vladimir Putin diskutuje o myšlence navázat ruský rubl na zlato a další komodity. Uvedl to dnes Kreml. Podle vlivného představitele ruských bezpečnostních složek by navázání rublu na zlato posílilo suverenitu ruského finančního systému, který se dostal pod tlak v důsledku západních sankcí uvalených na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dnešní tiskové konferenci uvedl, že „o této otázce se s Putinem diskutuje“. Jeho vyjádření je nicméně v rozporu s prohlášením guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové, podle které se o této myšlence nehovoří, upozorňuje Reuters.

Ukrajinská pošta bude prodávat zbytek milionté edice známek „ruská válečná loď“ prostřednictvím internetového obchodu. Vydá ale i merch v podobě triček, mikin a magnetek. Oznámil to generální ředitel podniku Igor Smiljanskij.

V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob s těly 900 civilistů. Podle agentury Unian to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Prohlásil také, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině dohromady zemřelo.

„Zametají stopy... ale nehledě na to, že (zabité) spalovali, tak se v Kyjevské oblasti našel další hrob s 900 těly. Kolik lidí dohromady zemřelo, nikdo neví,“ citovala Zelenského agentura Unian. Prezident země, která už od 24: února vzdoruje ruské vojenské agresi, také podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že podle odhadů ukrajinských úřadů Rusové nezákonně deportovali půl milionu Ukrajinců do Ruska.

Riziko, že mírové rozhovory s Ruskem skončí, je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vysoké. Může za to podle něj hněv Ukrajinců způsobený ruskými zvěrstvy. Uvedla to agentura Interfax-Ukraina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase dnes podle agentury Reuters řekl, že se v mírových rozhovorech podařilo dosáhnout výrazných výsledků. Kyjev teď ale podle něj mění svůj postoj, a to na příkazy z Washingtonu a Londýna.

Zelenskyj na dotaz polského novináře uvedl, že řada Ukrajinců chce po tom, co se stalo v Buči nebo Mariupolu, ruské vojáky prostě zabíjet. „Když existují takové postoje, je těžké mluvit o čemkoliv,“ poznamenal.

Zároveň ale dal ukrajinský prezident znovu najevo připravenost jednat s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, který podle něj na ruské straně o všem rozhoduje. Moskva na jednání na nejvyšší úrovni zatím nepřistoupila.

Ukrajinští vojáci

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) od obcí a krajů dosud přijalo 14 žádostí za 18,4 milionu korun o dotace na rozšíření ubytovací kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny. Dalších 33 žádostí mají zájemci o podporu rozpracovaných v internetové aplikaci. ČTK to dnes za oddělení komunikace MMR řekl Vilém Frček.

V programu Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit je připraveno 900 milionů korun. Na podání žádosti mají obce, kraje a jejich organizace čas do 31. května.

Situace uvnitř obležené ocelárny Azovstal ve městě Mariupol je „za humanitární katastrofou“, řekl ukrajinský velitel Serhij Volyna.

Uvedl, že uvnitř ocelárny jsou stovky lidí včetně 60 mladých lidí, z nichž nejmladšímu jsou čtyři měsíce.

Kramolín na Třebíčsku je proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny do tamní armádní ubytovny, kde je místo pro 45 lidí. Po čtvrtečním jednání zástupců kraje a policie s tamními zastupiteli a občany bylo dnes oficiální cestou Národnímu asistenčnímu centru pro pomoc Ukrajině odeslané nesouhlasné stanovisko obce k využití ubytovny pro zvláště zranitelné skupiny osob, sdělila ČTK mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Obec si podle kraje také přeje rychlé ustanovení kontaktní osoby, s níž by mohla o využití ubytovny komunikovat.

Moskva letos nepozve na každoroční oslavy konce druhé světové války žádné zahraniční hosty. Podle agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na oslavách nebyli zahraniční představitelé přítomní ani loni.

„Na Den vítězství (9. května) jsme nepozvali žádné zahraniční představitele. Jde o to, že se nejedná o jubilejní datum,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina s tím, že se neočekává ani účast běloruského prezidenta a blízkého ruského spojence Alexandra Lukašenka.

Ukrajinská bezpečnostní služba podle Interfaxu zadržela tři ruské vojáky, kteří se pokoušeli převzít moc nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnou, a identifikovala okupanty, kteří se dopustili zvěrstev v Bohdanivcích v Kyjevské oblasti.

V Dněpropetrovské oblasti byl údajně zadržen také asistent vůdců takzvané DNR, který měl na starosti mediální propagaci a informační podporu teroristických aktivit.

Protest před ruskou ambasádou v Helsinkách.

Polsko a Česko předloží Bruselu společný návrh, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po dnešním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou ve Varšavě.

Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300.000. „Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.

Polsko a Česko předloží Bruselu společný návrh na poskytnutí finanční pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny, oznámil Morawiecki po jednání s Fialou.

Fotografii premiéra Petra Fialy (ODS) na návštěvě Polska při setkání s premiérem Mateuszem Morawieckým na Twitteru sdílel mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka.

Šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že ruští vojáci v regionu za včerejší den desetkrtát ostřelovali obytné čtvrti. Domy jsou zničené, o žádné oběti se zatím neví.

Uklízecí práce pokračují i v Žitomiru, kde ruské střely zasáhly i dřevěný kostel z 19. století. Na snímcích z dnešního rána je vidět i známý most, pod kterým se na začátku invaze schovávali civilisté. 

Podle NATO by se válka mohla protáhnout o měsíce až roky. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg to uvedl ve čtvrtek na summitu mládeže v Bruselu. 

„Musíme být připraveni. Je absolutně možné, že se tato válka bude protahovat a trvat měsíce a roky,“ uved šéf aliance. NATO by mělo Ukrajině pomoci mimo jiné i v tom, aby přešla ze starší sovětské techniky na moderní západní zbraně a systémy. 

Západ by vedle toho měl mít za prioritu vyvíjet maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku ukončil. A to prostřednictvím sankcí, ekonomické i vojenské pomoci Kyjevu. 

Podle ukrajinských představitelů zasáhla v Kyjevě jedna ze střel 25patrovou obytnou budovu v okrese Ševčenkivskij. O útocích na hlavní město informoval mezi prvními starosta a bývalý boxer Vitalij Kličko. 

Útoky přišly ve chvíli, kdy byl v Kyjevě na návštěvě generální tajemník OSN António Gutteres, to vyvolalo vlnu nevole ze strany představitelů Západu. Kritikou nešetřil ani prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj. „Vypovídá to o skutečném přístupu Ruska ke globálním institucím. O snaze ruského vedení pokořit OSN a vše, co organizace představuje. Vyžaduje to silnou reakci,“ uvedl. 

Mnohá města na Ukrajině jsou nyní téměř zničená. Z budov jsou trosky a na mnoha místech záchranáři stále nachází mrtvé. Snímky zachycující válečnou scenerii dnes dorazily i z přístavního města Mariupol. 

„Postoj Ruska nám nedává jinou možnost,“ uvedl ve čtvrtek polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE oznámila oficiální konec své pozorovatelské mise na Ukrajině. Všechna rozhodnutí organizace se přijímají konsensem a Moskva před necelým měsícem poprvé zablokovala prodloužení mandátu mise, podotkla AFP. OBSE svoji misi na Ukrajině zahájila v roce 2014 poté, co Ruskem podporovaní separatisté odstartovali povstání na východě země a vypukl tam konflikt mezi nimi a ukrajinskými ozbrojenými silami.