Česku unikají miliardy?! Válcuje nás Polsko i Slovinsko. Expertům vadí chabá podpora turismu

„Cestovní ruch je dlouhodobě významnější než zemědělství,“ podotýká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který připomíná, že cestovnímu ruchu se to navíc daří bez dotací.

Že je obor důležitější, než se na první pohled může zdát, podotýká i člen Národní ekonomické rady (NERV) Aleš Rod. Podle něj je co to počtu zaměstnanců sedmý největší v Česku. Stále se ale cestovnímu ruchu nepodařilo dohnat výkon, který měl před covidem a stát by to mělo zajímat, protože „neplatí, že každá koruna se počítá, ale každá koruna se znásobí“.

Dokazují to čísla. V roce 2019 spotřeba spojená s cestovním ruchem v Česku dosáhla podle Roda 308 miliard korun. Ekonomický efekt způsobený multiplikací těchto výdajů ale dosáhl hodnoty až 624 miliard korun. Celkové příjmy z oboru pro veřejné rozpočty v tomto roce dosáhly 124,8 miliard korun. Cestovní ruch tak tvořil 3 procenta českého HDP.

Čína ruší další covidový zákaz skupinových zájezdů. Turisty pustí nově i do Česka

Loni už to bylo jen 1,55 procent HDP, Česko se tak nachází pod evropským průměrem. Lépe je na tom i Rakousko, které je menší. „Takže je vidět, že se nedá vymlouvat na moře,“ upozorňuje Rod. „Rozpočet agentury Czechtourism je podobný, jako má jedno horské údolí v Rakousku,“ vysvětluje rozdílné přístupy Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR.

Podle bývalého šéfa Czechtourism Jana Hergeta se nabízí i srovnání se Slovinskem. Není to velká západní země, naopak je také menší než Česko, na moře lákat nemůže… a cestovní ruch tam kvete daleko více než u nás. „Slovinsko nás válcuje,“ konstatuje Herget. Dokonce i Polsko si dokázalo vybudovat značku. „Vzpomeňte si, jak jsme se před 5 lety smáli Polsku. A teď má hodně lidí Polsko jako vzor,“ připomíná Prouza.

Zástupci oboru se tak shodují, že kdyby vláda podporovala cestovní ruch více, byl by to velký přínos pro veřejné finance. „Zásadní heslo, které bychom měli vysílat i státu, když máme konsolidační balíček,“ míní Alena Klimt ze Svazu měst a obcí ČR.

Chybí zaměstnanci

Jenže jak by tato podpora měla vypadat? Zástupci vysvětlují, že cestovní ruch zažívá problémy hned v několika oblastech. Rod tvrdí, že situace se nezlepší, dokud nedojde k investicím do vzdělávání a digitalizace, snížení byrokracie a rozvoji infrastruktury. Také bychom měli naučit turisty cestovat do regionů, aby nebyli jen v Praze. V neposlední řadě bude třeba nahrazovat práci technologiemi.

Právě nedostatek pracovní síly je podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR zvlášť bolestivý. „Máme tady zásadní krizi na trhu práce (…) dostali jsme se do situace, že různí podnikatelé musí odmítat zakázky, protože je nemají jak zajistit,“ vysvětluje. A přidává příklad – 80 procent absolventů odborných škol odchází mimo obor. V cestovním ruchu tak nezůstává dostatek lidí.

Rozpaky v Chorvatsku: Příval turistů zpomalily vyšší ceny? „Rostou každým dnem,“ píší Němci

Podle něj je třeba zjednodušit celý systém zaměstnávání, protože navýšení kvót pro cizince nestačí. Speciální pozornost si pak podle Prouzy zaslouží úprava zaměstnávání v lázeňství, kde chybí odborný personál a cizinci ho podle současných podmínek nahradit nelze. „Pokud budeme trvat na tom, že největším kritériem pro každého maséra je znalost češtiny, tak se nikam nedostaneme,“ míní.

Zákon o cestovním ruchu nebude. Co dál?

Prvním krokem podle zástupců oboru bude získat přesná statistická data o turismu v Česku, z nich následně bude možné vymyslet komplexní strategie. Tato data by měl poskytnout chystaný systém eTurista, ale reakce na něj jsou zatím smíšené. Klimt upozornila, že Svaz měst a obcí například neviděl žádný přehled, jak má fungovat, byť už je v Krkonoších nasazen v pilotním režimu. „Pokud nemáme žádné analýzy, tak nemůžeme říct, že eTurista splňuje naše očekávání,“ podotkla.

eTurista zavede v Česku elektronickou evidenci turistů, také má usnadnit výběr místních poplatků. Pracuje na něm ministerstvo pro místní rozvoj, které chce projekt spustit v roce 2025. Systém avizovalo programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).

Vláda se v programovém prohlášení zavázala také k přijetí zákona o cestovním ruchu, který měl cestovnímu ruchu v Česku dát rámec, avšak na konci srpna ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že zákon nevytvoří. Chce se v podpoře vydat nelegislativní cestou. Hergeta to zvlášť nepřekvapilo, protože podle něj Česko nebylo dosud schopné zavést ani jednotný vizuál.

„Vzpoura plážových ručníků“ v oblíbeném ráji Čechů: Řekům došla trpělivost s rozpínavostí na plážích

„Tady v Česku odmítáme naprosto zásadní elementární pravidla marketingu,“ podotýká exšéf Czechtourism, že každý úřad, kraj, instituce atd. mají naprosto odlišná loga, takže když turista přijede, může být zmaten. „První materiál o sjednocení vizuálního materiálu České republiky jsem viděl v roce 2005,“ popisuje Prouza, jak dlouho se téma řeší. Ani diplomaté podle něj nemají v popisu práce propagovat Česko jako destinaci. V tomto kontextu by zákon o cestovním ruchu v Česku podle Hergeta ani nefungoval.

Jenže co by mohlo fungovat? Na tom se obor příliš neshodne. „Neustále hledáme systém, neustále se cyklíme a já si kladu otázku proč. Možná proto, že nemáme ministerstvo cestovního ruchu,“ zamýšlí se ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj Silvia Doušová. Podle ní řešení stěžuje právě fakt, že cestovní ruch zasahuje do několika rezortů. „Možná nám pomůže to, že budeme pracovat více s těmi daty,“ nastiňuje Doušová.

„Cestovní ruch a sport jsou všechno obory, které si stěžují, že jsou malé a že je nikdo neposlouchá,“ souhlasí Herget, že by vznik nového ministerstva teoreticky pomohl. V současné době šetření ale zcela nový rezort není průchodný. Obor se tak se ta alespoň může spojit na platformách, které již existují, začíná se to dít například v rámci Hospodářské komory ČR. S dalším směřováním má pomoci i materiál, který vypracoval Svaz obchodu a cestovního ruchu, kde definuje priority cestovního ruchu.