Papírová brčka nejsou lepší? Vědci v nich našli možné jedy: Co tedy používat k pití

Své poznatky vědci popsali v recenzované studii, která vyšla v odborném magazínu Food Additives and Contaminants. Autoři vzali papírová a bambusová brčka od 39 výrobců, které našli na evropském trhu a podrobili je analýze složení. Všechnu nakoupili v supermarketech či je vzali z restaurací a fast foodů.

Výsledky pro vědce byly překvapivé. Většina brček – 69 procent, hlavně ta papírová – obsahovala chemické látky známé jako PFAS (perfluorované a polyfluorované látky). To jsou velmi kontroverzní chemikálie, které se obvykle používají v produktech, kde je třeba zajistit odpuzování mastnoty či vody, takže v outdoorovém oblečení, obalech jídla z fast foodů, barvách, kosmetice nebo hasicích pěnách.

Problémem PFAS je, že se velice dlouho rozkládají (tisíce let), proto se jim někdy říká „věčné chemikálie“. V přírodě zůstávají dlouho, což by nevadilo, kdyby byly neškodné, jenže u některých PFAS existuje podezření, že přispívají k poškození jater, hormonálního systému, rakovině ledvin a prostaty či mohou poškodit plody u těhotných žen. Potenciálně toxické jsou jak pro lidi, tak pro životní prostředí.

Babišův blud: Kvůli připevněným víčkům od coly šil do EU, Česko ale bylo za jeho vlády pro

„U látek PFAS bylo často pozorováno, že kontaminují podzemní vody, povrchové vody a půdu. Vyčištění znečištěných míst je technicky náročné a nákladné. Pokud bude jejich uvolňování pokračovat, budou se nadále hromadit v životním prostředí, pitné vodě a potravinách,“ vysvětluje Evropská chemická agentura (ECHA).

Vědci podotkli, že naměřené úrovně PFAS u papírových brček byly nízké, navíc většina lidí je nejspíš používá jen zřídka, takže bezprostřední riziko pro zdraví lidí nevzniká. I tak ale zprávu neoznačili za dobrou, navíc během testů byla zjištěna i přítomnost kyseliny trifluoroctové (TFA) a kyseliny trifluormetansulfonové (TFMS), které patří mezi PFAS, které jsou velmi dobře rozpustné ve vodě, takže mohou hypoteticky kontaminovat konzumované pití.

U PFAS je rovněž rizikový faktor, že v lidském organismu se hromadí, jelikož se rozkládají pomalu. „Brčka vyrobená z rostlinných materiálů, jako je papír a bambus, jsou často inzerována jako udržitelnější a ekologičtější než brčka z plastu,“ uvedl spoluautor studie Thimo Groffen, odborník na životní prostředí z Antverpské univerzity. „Přítomnost PFAS v těchto brčkách však znamená, že to nemusí být pravda (…) Malá množství PFAS sice sama o sobě nejsou škodlivá, ale mohou se přidat k chemické zátěži, která je již v těle přítomna,“ dodal.

Ale co k pití používat, když papírová brčka jsou možná toxická a plastová jsou problematická proto, že obsahují plast? Vědci mají jednoduchou radu – ideálně žádná, a pokud člověk musí nějaké použít, doporučují kovová.

EU většinu PFAS zakáže. Možná

Potenciální toxicita PFAS je už několik let diskutovaná uvnitř Evropské unie. Návrh Zelené dohody z roku 2020 obsahoval záměr zakázat na území unie v konzumních produktech většinu PFAS a nechat jen ty opravdu potřebné, což by se týkalo 7000 a 12 000 látek. Ještě letos to vypadalo, že se s tím plánem počítá.

Jenže britský server The Guardian přinesl v červenci informaci, že Evropská komise má v plánu ustoupit chemické lobby a zákaz výrazně zmírnit. Měl by se týkat buď jen jednoho procenta látek, deseti nebo padesáti procent. The Guardian konstatuje, že EU si v podobných záležitostech vybírá prostřední variantu.

Alarmující objev vědců. V lidském srdci poprvé našli mikroplasty, pocházely i z PET lahví

Proti širokému zákazu se postavilo také několik německých asociací a německý ministr hospodářství Robert Habeck, byť Německo bylo jednou z pěti zemí, které kompletní zákaz původně navrhovaly.

„Žádná větrná turbína, žádné skladování energie, žádný elektromobil, žádné polovodiče. Bez perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek (PFAS) nelze vyrábět klíčové technologie pro přechod ke klimatické neutralitě,“ argumentují německé asociace s tím, že PFAS se používají například pro výrobu polovodičů.

Ekologové ale oponují, že PFAS jsou jednoduše příliš toxické na to, aby se mohly dál v takové míře používat. „Neschopnost EU kontrolovat škodlivé chemické látky se zapsala do kontaminované krve téměř všech Evropanů. Každé zpoždění přináší další utrpení, nemoci, a dokonce i předčasná úmrtí. Regulační ústupek EU by mohl být hřebíčkem do rakve evropské Zelené dohody a podpořit cynismus ohledně nedůvěryhodných elit, které uzavírají dohody s toxickou lobby,“ uvedla Tatiana Santosová, vedoucí oddělení chemické politiky Evropského úřadu pro životní prostředí.