Ženy bojovaly a „padly“ za své muže na frontě: Jak Rusko potlačuje odlišné názory
Když Vladimir Putin na konci září 2022 nařídil vojenskou mobilizaci, reakce byla okamžitá. Stovky tisíc mužů v branném věku uprchly ze země a v desítkách ruských měst propukly masové protesty – poprvé od počátku války. Od té doby ruské ženy, jejichž blízcí byli odvedeni do bojů na Ukrajině, vyzývaly úřady, aby jejich muže poslaly zpět domů. Ve skutečnosti se tento ženský odpor proti mobilizaci proměnil v různorodé hnutí složené z nesourodých skupin, které se často neshodly ani v názoru na samotnou válku. Tlak ze strany úřadů tyto rozpory jen prohloubil – do té míry, že se aktivisté usilující o demobilizaci začali navzájem podezřívat ze spolupráce s bezpečnostními složkami nebo s protikremelskou opozicí. Nakonec vnitřní spory a zastrašování vedly ke kolapsu tohoto hnutí, což zanechalo partnery a příbuzné odvedenců rozzlobené a zklamané z toho, že jejich hlasy nebyly nikdy vyslyšeny. Novinářka OVD-Info Marina-Maya Govzman sleduje vzestup a pád ruského demobilizačního hnutí. Napsal o tom web Meduza.
Minulé září na druhé výročí od ruské vojenské mobilizace se Maria Semjonová přidala ke skupině protestujících žen před budovou ministerstva obrany v Moskvě. Byly to dva roky od doby, co její partner odešel na frontu, a stejně jako ostatní přítelkyně, manželky a příbuzní přišla žádat, aby zmobilizované vojáky poslali domů.
„Předtím jsem se o politiku nezajímala, o dost méně o záležitost s Ukrajinou. Hlasovala jsem (v roce 2020) proti ústavním změnám, ale nebyla jsem zcela proti Putinovi. Když válka začala, byla jsem šokovaná, ale můj přítel ji podporoval,“ vzpomínala Maria. „Nejdřív jsem mu řekla, že je to špatně, ale jeho argument byl přesvědčivý a věřila jsem mu. Bylo to teprve v létě 2022, co jsem si začala myslet, že je to blbost.“
Ženy shromážděné před ministerstvem obrany přišly z různých regionů Ruska. Některé z nich měly plakáty, které vyzývaly k demobilizaci. Když přišli členové prokremelské mládežnické organizace, aby se pokusili narušit shromáždění, protestující zůstali neústupní.
Ale tento protest byl poslední. Jak přišel večer, policisté zatkli všechny zúčastněné, rozvezli je na různé policejní stanice, kde byli pokutováni za porušování předpisů o veřejných shromážděních. Maria dostala pokutu ve výši 10 000 rublů (v přepočtu přibližně 2 591 Kč, pozn. redakce).
„Nikdo by o nás nikdy nic nenapsal, když bychom neprotestovali,“ řekla. „Celou situaci považuji za zločin státu vůči svým občanům a nechci, aby se na to zapomnělo.“
Formování skupin
Maria je 27letá absolventka práv z Moskvy, která byla se svým přítelem Arťomem zhruba rok, než byl povolán k boji proti Ukrajině. Byl to její první vážný vztah, a mladý pár se málokdy bavil o politice. „Dohadovali jsme se, ale ne do té míry, že bychom po sobě řvali,“ uvedla.
Maria si pamatuje, že měli krátkou roztržku poté, co Arťom v komunálních volbách volil Jednotné Rusko. Nakonec to nechala být a už o tom spolu nikdy nemluvili.
Arťom dostal povolávací příkaz jenom pár dní poté, co Putin oznámil mobilizaci v září 2022. Dostal tři dny na to, aby odešel. Maria vzpomíná, jak Arťom řekl svému otci onu novinku, ten odpověděl: „Sbalil sis svoje věci, chlapče?“
Když se dívá na situaci zpětně, Maria řekla, že kdyby věděla to, co ví teď, „všechno by ukončila a odešla“.
V následujícím roce Maria čekala na vzácné telefonáty od svého přítele, kdykoli se vrátil z fronty. Mezitím se pokoušela najít legální skulinu, která by dokázala dostat ho domů. „Jak šel čas, byla jsem čím dál radikalizovanější,“ popisovala. „A teď nemám pochyb, že vše, co se děje, je rozhodně špatně.“
Maria se připojila do každé online skupiny pro ženy, jejichž příbuzní byli zmobilizováni, kterou dokázala najít, včetně těch, které sdílely petice, aby se muži z fronty vrátili. A v jedné takové našla Olgu Katzovou, jednu z prvních lídryň v demobilizačním hnutí.
Skupina Katzové se jmenovala Bring Back the Boys (Přiveďte chlapce zpět). Ona sama se pokoušela dostat zpátky svého mladšího bratra. Podle Marie Katzová neměla problém spolupracovat s úřady, což Maria označila za „nesmysl“.
Brzy se jejich cesty — stejně jako celé demobilizační hnutí — kvůli takovým neshodám rozešly.
„Hrozná zrada pro našeho úžasného prezidenta“
Nejdříve ženy požadující demobilizaci limitovaly své snahy na to, aby odesílaly formální požadavky na každé možné vládní oddělení a žádaly osobní setkání s představiteli. Například jiná skupina zvaná „Women’s Home Front“ (Ženská domácí fronta) dokonce navrhla zřízení společné pracovní skupiny s úřady, která by měla za úkol „posílit řady armády“ nahrazením odvedenců „vysloužilými vojáky, migranty a příslušníky bezpečnostních složek“.
Podle slov Marie Semjonové tato organizace efektivně pracovala na další vlně mobilizace. „V jejich pohledu by byla plná demobilizace nepatriotickým a proukrajinským činem proti naší vlasti,“ vysvětlovala. „Pro ně by to bylo ‚hrozné zrazení našeho skvělého prezidenta‘.“
Women’s Home Front sebe popisuje jako „asociaci matek, manželek, sester, snoubenek a přítelkyň vojáků naverbovaných ruskou armádou v rámci částečné mobilizace“. Skupina podporuje vojsko, organizuje události se stranou Jednotné Rusko a tvrdí, že následuje „pokyny prezidenta V. V. Putina“.
Ale podpora autorit a dodávky humanitární pomoci a vojenského vybavení skupině nezaručilo ochranu před obtěžováním. V jednom příspěvku na telegramu si skupina stěžovala na to, že bojuje s „hordami botů a blbců, kteří nás jen pomlouvají a snižují, cítíme se kvůli nim zahanbeně a demotivovaně, přirovnávali nás k těm ukrajinským psychopatům“.
„Pokusili se z nás – žen, jejichž muži bránili ruské hranice od podzimu 2022 – udělat vyvrhele v ruské společnosti,“ stěžovala si skupina.
Mezi další prokremelské demobilizační skupiny patří Soldiers‘ Widows of Russia (Vdovy vojáků Ruska), která tvrdí, že Moskva „buduje nový spravedlivý svět“, a Katyusha, skupina, která se popisuje jako hnutí „dcer důstojníků“ a která urgovala příbuzné zmobilizovaných vojáků, aby „nepodléhali provokacím“ a zdrželi se protestů.
Olga Katzová se také postavila proti protestním shromážděním. V jednom rozhovoru odmítla veřejné protesty a nutkání „rozzlobeně dupat nohama na Rudém náměstí“ jako „nezákonné metody“, která podkopává „zákonné možnosti“ pro obhajobu.
Podle Pauliny Safronovové, která se na jaře 2023 připojila ke skupině Katzové na sociální síti VKontakte, hnutí Bring Back the Boys zakázalo veškeré politické diskuse a rozhovory s novináři a okamžitě cenzurovalo zprávy, které naznačovaly organizování protestů nebo demonstrací.
Paulina se před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 o politiku nijak zvlášť nezajímala. Totéž se ale nedá říct o jejím manželovi, který byl na podzim mobilizován. Poté, co ztratil papír s povolávacím příkazem, se sám dostavil na vojenský úřad. Paulině bylo v té době 18 let a jejich dceři Auroře byly teprve tři měsíce. „Bylo to velké trauma,“ vzpomínala.
Paulina byla v prosinci 2023, krátce poté, co poskytla svůj první rozhovor, odstraněna ze skupinového chatu Bring Back the Boys. „Nechtěli žádnou publicitu,“ řekla. „Zvlášť ne od ‚zahraničních agentů‘.“
Vznik a zánik další skupiny
O několik měsíců dříve, v září 2023, začala demobilizační skupina s názvem Way Home (Cesta domů) koordinovat novou kampaň zaměřenou na upoutání pozornosti ruských představitelů.
Ženy brzy přešly od apelů k činům: zveřejňovaly videa online, poskytovaly rozhovory a v listopadu 2023 se zúčastnily demonstrace organizované Komunistickou stranou Ruské federace (KPRF). Později začaly samy organizovat protesty.
K hnutí se připojily i Paulina Safronovová i Maria Semjonovová – a nevyhýbaly se ani veřejným protestům. Paulina začala pravidelně komunikovat s novináři, vedla kanál na telegramu a informovala o demonstracích skupiny.
„Nenarodila jsem se, abych vydržela,“ prohlásila Maria. „Přicházím o zdraví, čas a mládí. Naši manželé přicházejí o končetiny a o životy. Proč bychom tohle proboha měly snášet?“
Přestože byly ženy ve hnutí aktivní, překážky, které měly v cestě, je přimělo přehodnocovat. Paulinu to „unavilo a vyhořela“. To ale není jediný důvod, proč se svého aktivismu úplně vzdala. „Můj vztah s manželem byl kvůli tomuto hnutí zničený. Myslel si, že ho zneužívám k publicitě. Tak jsem ustoupila,“ vysvětlovala.
„Mnoho dalších se také vyčerpalo, unavilo a někteří byli zastrašeni,“ dodala.
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo hnutí Way Home na černou listinu „zahraničních agentů“ v červnu 2024. Podle Pauliny však pro mnoho jejích bývalých kolegyň představovala poslední kapku zatčení a přestupkové řízení v souvislosti s loňským zářijovým protestem před ministerstvem obrany. „Poté, co byly sepsány protokoly, přestaly holky chodit ven, protože teď má každý strach,“ uvedla.
Maria „ztratila víru“ ve Way Home, skupinu také opustila. „Hnutí dospělo k logickému závěru. Zdálo se mi, že už nemá co nabídnout a že využilo své nástroje naplno,“ sdělila.
Dnes se úsilí hnutí Cesta domů omezilo na kladení květin k památníkům padlých vojáků.
Maria sama je i nadále přesvědčená, že protesty hnutí Way Home měly smysl. „My ženy jsme ukázaly, že ne všichni bez řečí přijímají kremelskou agendu, která je nám předkládána jako nějaká skvělá pochoutka,“ popisovala. „Ve skutečnosti je to ale jen sračkový koláč.“