Kdo to jsou „Stepní vlci“? Ukrajinští dobrovolníci nad 60 let riskují životy ve přední linii
Ukrajinští muži nad 60 let vytvořili jednotku zvanou „Stepní vlci“, aby se mohli zapojit v boji o svou vlast. V současnosti totiž ukrajinská armáda nedovoluje seniorům vstoupit do armády, píše Svobodná Evropa. Dobrovolníci proto sbírají vadné rakety přímo ve předních liniích a riskují své životy. Následně je opravují na utajeném místě v Záporoží, kde ve volných chvílích trénují.
Skupina ukrajinských dobrovolníků, která se jmenuje Stepní vlci (ukrajinsky Stepovi Vovky, anglicky Steppe Wolves) je jednotka, která není oficiálně uznána ukrajinskou armádou, ale její členové, kteří mají všichni více než 60 let, jsou velmi dobře známí vojákům bojujícím proti ruské invazi.
Často dělají práci, která je považována za příliš riskantní pro obyčejné bojovníky: nosí vadné rakety a přepravují je, aby byly opraveny a znovu použity. Vlci pod palbou ve přední linii rychle seberou nevybouchnuté rakety a vezmou je zpátky do tajné dílny někde v Záporoží.
„Jsme dobrovolnická jednotka a přežíváme jenom díky tomu, že nás podporují lidé Ukrajiny,“ řekl velitel jednotky Did. „Všechny naše odpalovací zařízení jsou vyrobeny dobrovolníky.“
O osoby nad 60 let nemá armáda zájem
Někteří z Vlků se pokusili zapsat do ukrajinské armády, ale nebylo jim to dovoleno kvůli současnému zákonu, který nutí vojáky, aby odešli v 60 letech do důchodu. „Šel jsem do vojenské náborové kanceláře, ale ani mě nepustili dovnitř,“ řekl „Petsa“, jeden z Vlků, který se specializuje na řízení a udržování vozidel v provozuschopném stavu v nepříznivých podmínkách. „Jenom řekli: ‚Počkejte, zavoláme vám.‘“
„Pořád na ten telefonát čekám,“ dodal.
„Petsa“ má 67 let a řekl, že se nenechá odradit, že asistuje vojákům už roky se slovy „prakticky celou dobu ve přední linii“. Vysvětlil, že udržovat motory v dobrém stavu je víc než jen koníček pro důchodce. „Všechno musí fungovat, abychom se v minutě nebo méně sbalili a rychle opustili pozici. Závisí na tom naše životy.“
Trénující senioři
V dílně Vlci také cvičí, dělají kliky a zdvihy nohou, když se zrovna nestarají o rakety, aby zjistili, co je s nimi špatně.
„Raketa selhala,“ řekl další z dobrovolníků zvaný „Dnipro“, zatímco právě pracoval na opravené raketě. „Takže ji potřebujeme rozebrat, odstraníme hlavici, ocas, odšroubujeme to, vytáhneme zapalovací systém a vyměníme to. Nebo vyměníme střelný prach, který raketu zapaluje, takže se vypustí.“
Zákonem, který by umožnil starším vojákům jít bojovat, se v současnosti zabývá ukrajinský parlament. To dává Vlkům povzbuzení. Znamenalo by to, že by mohli vzít do rukou opravdové zbraně, jít na výcvik, získat prostředky, říkají. Ale do té doby plánují pokračovat v boji s využitím jakýchkoli nástrojů a technik, které mohou shromáždit.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
