Nepromokavé bundy i nepřilnavé pánve už nekoupíte? Obsahují jedy, které chce Brusel zakázat

PFAS jsou zkratkou pro perfluorované a polyfluorované látky, skupinu několika tisíc chemikálií, které se vyrábějí od 50. let minulého století. Rychle si získaly na oblibě, jelikož dokážou z produktů odpuzovat vodu a mastnotu. Tradičně je tak najdete zejména v papírových obalech potravin (hlavně těch z fast foodu), nebo třeba v kobercích, nábytku, hasicích přístrojích, kosmetice a především v teflonu a materiálu gore-tex, ze kterého se vyrábí sportovní oblečení.

PFAS jsou pro chemický průmysl velmi ceněné. Už dlouho se ale hovoří o tom, že jejich vlastnosti nestojí zato v porovnání se škodami, které tyto látky páchají. PFAS se ve volné přírodě rozkládají velice pomalu, desítky tisíc let, a mohou kontaminovat půdu a pozemní vodu. Jsou tak rozšířené, že jejich stopy byly zaznamenány i v Antarktidě a Arktidě.

Papírové a kompostovatelné obaly často nejsou „zelenější“. Fastfoody je plní jedy

U člověka navíc mohou vyvolat různé zdravotní problémy. Lidé PFAS přijímají ve vodě a v potravě a vše se zhoršuje, pokud pravidelně používají nějaký produkt, který tuto chemii obsahuje. Mezi možné negativní účinky patří poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezita, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, snížená porodní hmotnost a zvýšené riziko rakoviny psu, varlat a ledvin. Všechna rizika se ještě zvyšují u dětí a těhotných žen.

„Přibývají také důkazy o dopadech na plodnost, vývoj a poruchy chování. V důsledku stále rostoucí výroby se PFAS v průběhu desetiletí nahromadily v životním prostředí a byly nalezeny doslova všude, od dešťové vody, přes organická vejce až po mateřské mléko,“ konstatuje česká nezisková organizace Arnika.

Revoluční návrh

Právě z těchto důvodů se už několik let diskutuje o možném zákazu PFAS a nyní se tyto snahy posunuly. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), která zajišťuje regulaci chemických látek v Evropě, po dvou letech příprav představila návrh, podle kterého by se PFAS nesměly používat ve spotřebitelských výrobcích. Netýkalo by se to jen některých látek, ale kompletně celé skupiny PFAS, což je podle ekologů revoluční.

Na dokumentu se podílely úřady v Dánsku, Německu, Nizozemí, Norsku a Švédsku. „Tento přelomový návrh pěti orgánů podporuje ambice strategie EU v oblasti chemických látek a akčního plánu nulového znečištění. Nyní naše vědecké výbory zahájí hodnocení a tvorbu stanovisek. I když bude zhodnocení tak rozsáhlého návrhu s tisíci látkami a mnoha způsoby použití náročné, jsme připraveni,“ uvedl Peter van der Zandt, ředitel ECHA pro hodnocení rizik.

Podle agentury spočívají rizika PFAS hlavně v kumulaci v životním prostředí. Pokud se úrovně těchto látek nesníží, zdraví lidí, rostlin a zvířat bude negativně ovlivněno. ECHA odhaduje, že bez zákazu by během následujících 30 let skončilo v přírodě okolo 4,4 milionů tun PFAS.

Odborníci poukázali na drastické dopady užití jedu proti hrabošům: Nadělá víc škody než užitku!

Arnika podotýká, že v platnost by zákaz mohl začít vstoupit mezi lety 2026 a 2027. Nejdříve musí úřednici vypracovat potřebnou legislativu, na kterou naváže 18měsíční vstupní lhůta. Ekologové si proto myslí, že by proces měl být urychlen, co nejvíce to jde.

„Široká škála zainteresovaných stran včetně spotřebitelů, vědců, lékařů, ekologů a zákonodárců se shoduje na tom, že je třeba co nejdříve přijmout rychlý zákaz výroby a používání PFAS. Je nejvyšší čas jednat, a to nejen tlakem na jejich zákaz, ale také zvýšenou snahou okamžitě se vyhnout výrobkům obsahujícím PFAS v našem každodenním životě,” říká Karolina Brabcová, vedoucí kampaně Toxické látky ve spotřebním zboží v Arnice.

Organizace vyzvala spotřebitele, ať se PFAS v mezičase začnou vyhýbat sami. „Spotřebitelé by si měli začít klást otázky, zda jim stojí nepřilnavá pánev s obsahem PFAS za potenciální riziko vzniku rakoviny. Zda jim stojí komfort nepromokavé bundy za hrozbu neplodnosti, zejména u rizikových skupin obyvatelstva včetně těhotných žen a dětí,“ uvedla.

U většiny spotřebitelských produktů, které PFAS obsahují, už určitá forma alternativy existuje. Teflonové nádobí lze například nahradit keramickým nebo z nerezové oceli. Výrobce materiálu gore-tex na svých stránkách přiznává, že PFAS nejsou ideální a slíbil, že látky ze svých produktů eliminuje do konce roku 2025. K podobnému závazku se připojili i konkrétní výrobci sportovního oblečení, někteří pak PFAS nepoužívají již několik let.

Kontaminované je i Česko

Problém ale zůstává závažný. Mezinárodní skupina evropských médi jako britský The Guardian, francouzský Le Mond nebo český Deník Referendum v rámci společného projektu Forever Pollution Project odhalila, že v Evropě je PFAS kontaminovaných tisíce míst, z toho desítky v Česku.

Za rizikovou hodnotu těchto látek se považuje přítomnost vyšší než deset nanogramů na litr. Zdraví škodlivá hodnota je vyšší než 100 nanogramů na litr. Míst s těmito hodnotami novináři v Evropě identifikovali 2100, přičemž realita může být ještě horší, Le Mond konstatuje, že s daty pracoval konzervativně. „Počet 'kontaminovaných' a 'pravděpodobně kontaminovaných' míst na mapě je proto velice podhodnocen,“ upozorňuje deník.

Podle mapy je v Česku největší kontaminace v Praze. PFAS  v zemi doložitelně využívají čtyři továrny a pracují s nimi univerzity a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, jenž úrovně PFAS monitoruje v kalech z vybraných čistíren odpadních vod. „Problém s kontaminací čistírenských kalů je ten, že třetina se v České republice používá k hnojení zemědělské půdy. Takzvané věčné chemikálie se tak zřejmě dostávají i do potravin,“ píše Deník Referendum.