21°C
Půda je zamořená léky. Hrozba pro přírodu? Nejhorší jsou antibiotika, hlásí čeští vědci
Často se mluví o tom, že zemědělská půda po celém světě je kontaminovaná pesticidy, které mohou z dlouhodobého hlediska ubližovat živým organismům. Už menší pozornost se upírá na léčiva, která se do hlíny také dostávají. Přitom problém se to zdá být stejně velký. Dopady medikamentů na potravní řetězec totiž existují, byť stále nejsou podrobně popsány. Více objasnit, co se s nimi v půdě děje, se rozhodli vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. A již hlásí první poznatky – antibiotika se rozkládají nejhůře.
Když vynecháme pandemii koronaviru, světu se zdravotně daří. Průměrná délka života se neustále prodlužuje, umíme léčit i nemoci, které dříve byly smrtelné. Do jisté míry to souvisí s pokroky na poli farmacie, průběžně se daří nacházet nové a lepší přípravky, které nám s našimi neduhy pomáhají. Spotřeba léčiv tak roste a jen v Evropské unii se počítá na tisíce tun. Stejná situace panuje u hospodářských zvířat.
Jenže tyto léky nezmizí poté, co je vy nebo vepř spolknete. Projdou tělem, organismus jejich zbytky (rezidua) vypudí a přes odpadní systém se dostanou půdy. Z hlíny pak mohou putovat do podzemních vod. Přitom tato voda a hlína se používá k pěstování nových potravin. Nastává tedy otázka – jak rezidua léků ovlivňují potravní řetězec?
Černozem s medikamenty bojuje nejlépe
Právě to chce objasnit několik vědců, mimo jiné lidé z Biologického centra Akademie věd ČR. Podle nich o osudu léků v půdě rozhoduje to, jak silně se vážou na půdní částice. Nebo také, jak moc se je daří rozkládat živým mikroorganismům. Tento rozklad se rozhodli ověřit v pokusu, ve kterém použili antibiotika, léky proti alergiím, epilepsii, depresi a zvýšenému krevnímu tlaku. Umístili je do sedmi různých druhů zemědělské půdy, která se vyskytuje v Česku.
Výsledek? Nejvíce celý proces sabotovaly antibiotika. „Zjistili jsme, že obzvláště antibiotika v uvedené směsi negativně působí na rozklad zkoumaných léčiv v půdách,“ konstatovala mikrobioložka Alica Chroňáková. Nejhůře rozklad probíhal v půdách nízké kvality, například písčité zemi. Naopak černozem si vedla dobře, rychleji se po lécích vzpamatovala – mimo jiné kvůli tomu, že má vyšší podíl mikroorganismů.
Obecně léky a antibiotika největší mírou v hlíně poškodily bakterie. Překvapivě ale také podpořily růst některých mikroskopických hub. Na ty nyní bude výzkum směrovat – ukazuje se, že jsou v reakci půd na léčiva významným hráčem.
Riziko chronických potíží
Vliv medikamentů na potravní řetězec zkoumá také Česká zemědělská univerzita v Praze ve svém Centru excelentního výzkumu. Do studie ale zařadila nebezpečné látky v půdě celkově, takže třeba i zbytky kosmetických přípravků nebo již zmíněné pesticidy. U nich chce ověřit, jak toxický mix ovlivňuje metabolismus rostlin, které pak my i zvířata jíme.
„Dlouhodobý příjem rostlinné i živočišné stravy s přítomností toxických látek ovlivňuje lidské zdraví a může způsobovat chronické zdravotní potíže (…) Jediným způsobem, jak těmto problémům předcházet, je zabránit dalším vstupům rizikových látek do půdy, nalezení způsobů vedoucích k jejich odstranění, či zabránění vstupu do rostlin,“ uvádí univerzita s tím, že celý proces je třeba podrobně prozkoumat.
Supi se otrávili zamořenými mršinami
Přestože konkrétní závěry o vlivu farmaceutických reziduí na lidské zdraví ještě nemáme, Evropská unie počítá s tím, že jde o problém, který bude muset dostat širší legislativní rámec. Komise v březnu 2019 přijala „strategický přístup k léčivům v životním prostředí“, což je dokument, který se podrobně věnuje celému životnímu cyklu léků a jak se by se případně měly ničit. Na rezidua upozorňuje hned v úvodu.
„Léčiva, která přetrvávají v životním prostředí a šíří se vodou a půdou, nebo se hromadí v rostlinách či volné přírodě, stejně jako léčiva, jejichž úrovně v životním prostředí jsou stabilní, mohou představovat riziko kvůli své toxicitě,“ konstatuje evropský dokument. „Studie prokázaly přímé účinky některých druhů léčiv na divokou zvěř, i když koncentrace byly malé. Například samci ryb, kteří byli vystaveni těmto koncentracím antikoncepce, byli feminizováni – ovlivnilo to jejich endokrinní systém, což v konečném důsledku ovlivňuje jejich schopnost reprodukce,“ pokračuje.
Zmiňuje také fakt, že lék proti bolesti diklofenak (v Česku známý spíše jako voltaren) byl nalezen v rybách a vydrách. Asie dokonce před několika lety řešila kauzu, kdy po kontinentu začali náhle masově umírat supi – později se ukázalo, že se otrávili právě diklofenakem, který obsahovaly mršiny dobytka. Snížený výskyt brouků hovniválů zas byl částečně přičten používání antiparazitika ivermektin, opět u hospodářských zvířat.
Dokument nicméně s odkazem na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) připomíná, že žádný přímý vztah mezi zdravím lidí a rezidui lékú v životním prostředí zatím neexistuje – hovoří-li se o nízkých koncentracích. Situace má být sledována, ale hlavně pro případ dlouhodobých následků. Doporučuje také důrazný monitoring ohnisek léčiv, jako jsou nemocnice. Jejich okolí je totiž zbytky farmak zamořené více než jiné oblasti.
Témata:
Související
"Vědátoři" se rozhodli zastrašovat lidi, aby i oni prokázali, že je neživíme zbytečně.