Antibiotická pohroma: Veterináři za ni nemohou, říká komora. Jak je to s léky v mase?

Autor: Markéta Mikešová - 
14. ledna 2020
05:01

Antibiotika přestávají účinkovat, protože jsou nadužívána, slýcháme stále častěji. A řeší se, kdo za to může. Část společnosti ukazuje na nezodpovědné praktické lékaře, část na veterináře. Stále totiž panuje představa, že maso v obchodech je plné antibiotik, a to k rezistenci bakterií má přispívat. Komora veterinárních lékařů (KVL) říká, že tady problém nepramení – málokdo je podle ní při předepisování antibiotik tak zodpovědný jako veterináři. Maso v Česku navíc nadlimitní množství antibiotik neobsahuje, vyplývá z dat Státní veterinární správy (SVS).

„Komora veterinárních lékařů již několikrát na toto téma uvedla, že rezistence různých původců nákaz je způsobovaná málo zodpovědným nakládáním s léčivy, zejména antibiotiky. Ovšem s tím dodatkem, že rezistenci bakterií na antibiotika nelze přičítat zneužívání antibiotik ve veterinární medicíně,“ říká komora.

Podle ní je mimořádně důležité, aby tato léčiva předepisoval jen školený veterinář. „Musí kontrolovat jejich podávání a injekčně je může aplikovat jedině on,“ zdůrazňuje KVL. Antibiotika stále vnímá jako dobrý léčebný prostředek, ze kterého není dobré dělat strašáka, ale jen za předpokladu, že ho budou mít v rukou povolaní lékaři.

Viceprezident KVL Karel Daniel dodává, že v Česku často dochází k popletení pojmů. „Obecně je rezistence zaměňována za rezidua,“ uvedl. Rezistence je to, o čem se ve vztahu k antibiotikům mluví nejčastěji – stav, kdy léky na „zlé“ bakterie přestávají účinkovat, organismy je dokážou překonat. Rezidua jsou zbytky antibiotik v mase, když zvíře bylo léčeno.

K pochybení došlo v jednotkách případů

Rezidua jsou především něco, na co jsou stanovené přísné limity. Státní orgány pravidelně maso kontrolují, aby nic, co se Čechům dostane na talíř, nebylo nebezpečné a neobsahovalo zbytky léčiv. Státní veterinární správa (SVS) v této souvislosti uvádí, že zodpovědnost veterinářů v oblasti podávání antibiotik se zlepšuje, v posledních 10 letech užívání antibiotik v chovech kleslo o polovinu. Česko se nyní nachází na evropském průměru.

SVS během roku 2018 odebrala v rámci monitoringu cizorodých látek 2177 vzorků masa. Cílem kontrol byla mimo jiné právě rezidua antibiotik. „U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater (…) Maximální limit reziduí antibiotik byl překročen v šesti případech. Ve třech se jednalo o prasnice, ve zbývajících případech šlo o skot,“ říká správa.

Podle ní k překročení může dojít, pokud lék nebyl použit správně, nebo nebyla dodržena ochranná lhůta po jeho aplikaci. Řada kontrol se proto pravidelně týká právě podezření na nedodržování těchto lhůt. A týká se i zásilek masa ze zahraničí – i v těchto případech jsou rezidua nalezena jen výjimečně.

SVS si tak stejně jako veterináři stojí za tím, že antibiotika mají smysl, ale musí se používat odborně v odůvodněných situacích. „Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené nepříznivé ekonomické dopady,“ odůvodňuje správa.

Používali je k podpoře růstu

Představa, že maso je plné antibiotik, pravděpodobně vychází z toho, že dříve se skutečně používala ve velkém. Bylo dokonce běžné, že je chovatelé (hlavně drůbeže) využívali jako stimulátor růstu nebo preventivně. To ale Evropská unie v roce 2006 zakázala s tím, že z tohoto nadužívání mohou plynout rizika.

U lidí ovšem podávání antibiotik podobně upraveno a kontrolováno není. Rezistence bakterií proto může vznikat zde. „U lidí dochází k nadužívání antibiotik,“ míní Daniel. Situace je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tak vážná, že antibiotická rezistence začíná být globální hrozbou. Jen v EU kvůli ní podle odhadů zemře kolem 25 tisíc lidí ročně.

Čeští lékaři upozorňují, že stoupá odolnost bakterií vůči širokospektrým antibiotikům. U úzkospektrých je rezistence relativně nízká. Doktoři by proto měli předepisovat hlavně tato a širokospektrá nechat na život ohrožující případy.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

ANO_nam_bude_lip ( 14. ledna 2020 13:28 )

Limit 100 mikrogramů na kg - tedy desettisíkrát více antibiotik v kuřecím mase než bylo v tom medu Včelpa nevadí.

anonym01 ( 14. ledna 2020 12:56 )

JÁ ANTIBIOTIKA VETSINOU DOBIRAM. NOSNI KAMKY DOPORUCUJU VINCENTKU. UVOLNI STEJNE JAKO CHEMIKALIE . LIDE SE VSIM BEHAJI K DOKTOROVI A PAK SE DIVI. NECHLASTAT, NEKOURIT A NEBUDETE OTREBOVAT LEKY.KDYZ MA PRIJIT PEPINA STEJNE VAS NEMINE. TEN KDO SE PRILIS BOJI O SVUJ ZIVOT DOPADNE ZLE

Tom Radon ( 14. ledna 2020 09:35 )

každý kdo bere antibiotika močí do záchodu a čističky nečističky, antibiotika se dostanou do řek. A pak kolik lidí je uvědomělých a nespotřebované prášky vrací do lékarny? Tipnu že většina je vyhodí do smetí (skládky, vrány, racci) nebo spláchne do záchodu.

anonym01 ( 14. ledna 2020 07:48 )

DO KRMIVA JE HOSPODARSKYM ZVIRATUM PRIMICHAVANA BEZNE ANTIBIOTIKA. DELO SE TAK ZA KOMUNISTU A DEJE SE TAK U VELKOPRUMYSLU KDE SE O ZDRAVI MOC NEDBA, HLAVNE PRIBYTKY NA VAZE. TEN ZASE ZABEZPECUJI SKODLIVE HORMONY

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud