Češi jedí tuny antibiotik, ty přestávají působit. Superbakterie zabije 10 milionů lidí

Autor: ula - 
15. dubna 2019
06:15

Odborníci odhadují, že se v Česku ročně spolyká 15 milionů balení antibiotik. Jejich spotřeba stoupá, stejně jako po celém světě, a s tím roste i odolnost bakterií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o globální hrozbu - ročně kvůli rezistenci bakterií zemře v EU 25 tisíc lidí a léčba vyjde na 1,5 miliardy eur. Podle WHO navíc v roce 2050 zabije infekce vyvolaná rezistentní bakterií 10 milionů osob. Co na to česká lékařka?

Lidé antibiotika zneužívají a trvá to už desítky let, až v 80 % případů je berou zbytečně. To si myslí primářka mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, lékařka Václava Adámková.

„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici,“ vysvětluje Adámková. V Evropě berou antibiotika  výrazně méně Nizozemci, Švédi, Němci a Rakušané, vyšší spotřebu než Češi mají naopak Španělé, Řekové a Francouzi. Jak vyplývá z údajů pojišťoven, tuzemci přitom berou antibiotika stále víc.

Pacient někdy sám „nutí“ lékaře předepsat antibiotika

Podle Adámkové jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. „Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu nic nedělalo,“ popisuje.

Lékař by ale prý měl nejenom odolat tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. „Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, že je pacient pochopí a od požadavků ustoupí,“ říká primářka Adámková.

Pokud lékař uzná, že u pacienta je třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit to, kolik pacient váží,“ připomíná lékařka.

10 milionů mrtvých v roce 2050?

To, že lidé berou stále více antibiotik, významně přispívá k rozvoji rezistencie (odolnosti) vůči bakteriím.

„Bakterie, které jsou vystaveny působení antibiotik, se tomuto tlaku začnou bránit tím, že se stanou odolné (rezistentní) vůči jejich účinku. Bakteriální rezistence pro člověka znamená jediné, infekce způsobená touto bakterií není léčitelná antibiotikem,“ vysvětluje Adámková.

Už v dnešní době podle ní existují bakterie, proti kterým neexistuje žádné účinné antibiotikum. Odolnost bakterií navíc roste závratnou rychlostí.

„Nedojde-li k nějaké zásadní změně, tak podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře v roce 2050 více než 10 milionů lidí na infekci, která bude vyvolaná rezistentní bakterií, což je více než odhadovaná úmrtí na rakovinu či onemocnění srdce,“ varuje Adámková.

Vedlejší účinky antibiotik - záněty šlach i cukrovka

Problémy způsobují hlavně širokospektrá antibiotika.  „Ta lékaři často předepisovali pro jejich široký účinek, dostupnost a nízkou cenu. Ale v současnosti je užívání některých z nich výrazně omezeno nařízením Státního ústavu pro kontrolu léčiv, právě kvůli těm závažným vedlejším nežádoucím účinkům, které mohou výrazně ohrozit pacientovo zdraví,“ vysvětluje primářka.

Jaké jsou vedlejší účinky antibiotik?

  • průjmy,
  • poruchy krvetvorby,
  • zmatenost,
  • neklid,
  • bolesti hlavy,
  • nespavost,
  • migréna,
  • poruchy koordinace,
  • poškození periferních nervů,
  • poškození sluchu;
  • poruchy srdečního rytmu (arytmie, prodloužení QT intervalu na EKG),
  • zhoršení funkce jater,
  • záněty šlach – až natržení Achillovy šlachy, bolesti svalů apod.

„Dále dlouhodobé poškození pacienta v důsledku narušení střevního mikrobiomu, což může vést (jak víme z různých studií) k rozvoji cukrovky, obezity a dalších závažných onemocnění. Tím nepřímých dopadem je právě ta selekce rezistence a riziko vzniku neléčitelných infekcí,“ uzavírá lékařka s tím, že je třeba více vzdělávat v této oblasti laickou i odbornou veřejnost.

 

Video Za odolné bakterie si můžeme sami. Antibiotika mohou přestat úplně působit, varuje europoslanec Pavel Poc (ČSSD) - Blesk Zprávy / Zuzana Štíchová

 

 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Koronavirus

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

kusinda1 ( 15. dubna 2019 14:33 )

a co jsou to ya antibiotika když sních maš průjem trochu divne ne ,nějake bakterie potřbuješ a neabz ti zrušily všecno v tobě,pak stačí jen malo ke štěsti a jdeš do kytek

kusinda1 ( 15. dubna 2019 14:31 )

at si strči do zadele ty sve jedy.

1pravda1 ( 15. dubna 2019 10:38 )

Nemáte pravdu, protože CRP někdy klesne samo, pokud nejdete k lékaři ihned. Po týdnu neléčby nepoznáte podle CRP zánět. To už je více odpovídající zvýšené leukocyty. CRP pokud je vám zle tak dva dny. A to už vůbec nemluvím např. o borelioze, na kterou musí být antibiotika a přesto se někteří lékaři zdráhají.

xxxx678 ( 15. dubna 2019 10:11 )

Nechávám si dělat CRP. A podle toho antibiotika, ano..ne. Když ano, tak k tomu hned probiotika. Dělej to taky, tak.

1pravda1 ( 15. dubna 2019 10:04 )

Přestaňte s tím! Antibiotika jsou potřebná a lékař má vědět kdy, pokud přijdu jednou za pět let se silnou angínou, tak nebudu čekat, jestli jsem v tabulkách a můžou mi antibiotika předepsat. Tak snad má každý zdravotní kartu, a pokud lékař předepisuje antibiotika někomu každý měsíc, tak to by se mělo brát v potaz a ne strašení před antibiotiky, která jsou naprosto nenahraditelná v některých případech!

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud