Češi jedí tuny antibiotik, ty přestávají působit. Superbakterie zabije 10 milionů lidí

Lidé antibiotika zneužívají a trvá to už desítky let, až v 80 % případů je berou zbytečně. To si myslí primářka mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, lékařka Václava Adámková.

„Kdysi revoluční léky začínají postrádat účinnost. Děje se to už desítky let, bakterie jsou čím dál více rezistentní a Česká republika je v tomto ohledu s tunami spotřebovaných antibiotik bohužel na špici,“ vysvětluje Adámková. V Evropě berou antibiotika  výrazně méně Nizozemci, Švédi, Němci a Rakušané, vyšší spotřebu než Češi mají naopak Španělé, Řekové a Francouzi. Jak vyplývá z údajů pojišťoven, tuzemci přitom berou antibiotika stále víc.

Pacient někdy sám „nutí“ lékaře předepsat antibiotika

Podle Adámkové jsou lékaři k nasazení antibiotik často „donuceni“ svými pacienty, kteří je neodbytně vyžadují. „Nejčastějším důvodem, proč lidé navzdory doporučení lékaře antibiotika vyžadují, je strach z nemoci, z bakterií, z toho, že by se proti jejich špatnému stavu nic nedělalo,“ popisuje.

Lékař by ale prý měl nejenom odolat tlaku, ale mít k dispozici takové informace, aby pacienta přesvědčil, že nasazení antibiotik není v jeho případě nutné. „Čím lépe budou lékaři schopni fakticky argumentovat, tím větší je šance, že je pacient pochopí a od požadavků ustoupí,“ říká primářka Adámková.

Pokud lékař uzná, že u pacienta je třeba nasadit antibiotika, musí vědět jaká a kolik, aby pacient nebyl poddávkovaný nebo předávkovaný. „Trendem poslední doby je dávat spíše vyšší dávky antibiotik po kratší dobu. Je třeba zohlednit to, kolik pacient váží,“ připomíná lékařka.

Antibiotika můžou přestat úplně zabírat, varuje europoslanec. Kvůli čemu?

10 milionů mrtvých v roce 2050?

To, že lidé berou stále více antibiotik, významně přispívá k rozvoji rezistencie (odolnosti) vůči bakteriím.

„Bakterie, které jsou vystaveny působení antibiotik, se tomuto tlaku začnou bránit tím, že se stanou odolné (rezistentní) vůči jejich účinku. Bakteriální rezistence pro člověka znamená jediné, infekce způsobená touto bakterií není léčitelná antibiotikem,“ vysvětluje Adámková.

Už v dnešní době podle ní existují bakterie, proti kterým neexistuje žádné účinné antibiotikum. Odolnost bakterií navíc roste závratnou rychlostí.

„Nedojde-li k nějaké zásadní změně, tak podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře v roce 2050 více než 10 milionů lidí na infekci, která bude vyvolaná rezistentní bakterií, což je více než odhadovaná úmrtí na rakovinu či onemocnění srdce,“ varuje Adámková.

Postrach epidemiologů: 33 tisíc lidí ročně zemře na infekce odolné antibiotikům

Vedlejší účinky antibiotik - záněty šlach i cukrovka

Problémy způsobují hlavně širokospektrá antibiotika.  „Ta lékaři často předepisovali pro jejich široký účinek, dostupnost a nízkou cenu. Ale v současnosti je užívání některých z nich výrazně omezeno nařízením Státního ústavu pro kontrolu léčiv, právě kvůli těm závažným vedlejším nežádoucím účinkům, které mohou výrazně ohrozit pacientovo zdraví,“ vysvětluje primářka.

Jaké jsou vedlejší účinky antibiotik?

• průjmy,
• poruchy krvetvorby,
• zmatenost,
• neklid,
• bolesti hlavy,
• nespavost,
• migréna,
• poruchy koordinace,
• poškození periferních nervů,
• poškození sluchu;
• poruchy srdečního rytmu (arytmie, prodloužení QT intervalu na EKG),
• zhoršení funkce jater,
• záněty šlach – až natržení Achillovy šlachy, bolesti svalů apod.

„Dále dlouhodobé poškození pacienta v důsledku narušení střevního mikrobiomu, což může vést (jak víme z různých studií) k rozvoji cukrovky, obezity a dalších závažných onemocnění. Tím nepřímých dopadem je právě ta selekce rezistence a riziko vzniku neléčitelných infekcí,“ uzavírá lékařka s tím, že je třeba více vzdělávat v této oblasti laickou i odbornou veřejnost.