Fotbalistům hrozí smrtelná nemoc, která zabila Grosse. I kvůli „hlavičkám“

Za studií stojí výzkumníci z Negriho Institutu pro farmaceutický výzkum v Miláně, kteří ji chtějí prezentovat na nadcházející neurologické konferenci ve Philadelphii.

Ke svým zjištěním dospěli tak, že zanalyzovali sběratelské karty 25 tisíc mužských profesionálních fotbalistů, kteří hráli v Itálii mezi lety 1959 a 2000. Z každé karty si vzali informaci, jak se člověk jmenoval, kdy se narodil a v jaké pozici a pro jaký tým hrál. Následně pomocí médií hledali, kdo z nich onemocněl ALS.

Výsledkem bylo, že ALS onemocnělo 33 fotbalistů, v průměru šlo o 3,2 případy na 100 tisíc obyvatel každý rok. V italské populaci je přitom standardem 1,7 případů na 100 tisíc obyvatel každý rok. Mezi fotbalisty tudíž existuje dvakrát větší riziko, že nemocí onemocní. Když se vědci podívali pouze na fotbalisty staré 45 let a mladší, riziko bylo dokonce 4,7krát větší.

Češi vyvíjí lék na „Grossovu nemoc“. Nadějí jsou kmenové buňky

Autor studie Ettore Benghi má pro tento stav vysvětlení. „Je třeba zmínit opakované traumatické události, těžkou fyzickou aktivitu a užívání substancí, které mohou hrát roli. Nesmí se ani zapomenout na genetiku,“ vysvětloval doktor. Za větší riziko onemocnění ALS tedy podle něj nemůže samotné běhání za míčem, ale nejrůznější úrazy, potyčky se spoluhráči a tzv. „hlavičky“.

„Několik italských profesionálních fotbalistů zemřelo na ALS. Již dřívější výzkumy naznačily, že úrazy hlavy mohou být rizikovým faktorem,“ dodal Benghi.

Čisovský, Gross i Hawking

Případ fotbalisty nemocného ALS se objevil i v Česku. Nemocí dlouhodobě trpí obránce FC Viktoria Plzeň Marián Čišovský, který kvůli tomu od roku 2014 nehraje. Jeho návrat do týmu je málo pravděpodobný, když se naposledy objevil na veřejnosti, musel použít invalidní vozík.

Nejvíce pozornosti se ale v Česku nemoci dostalo v souvislosti s bývalým premiérem Stanislavem Grossem, který na ni zemřel v roce 2015. Politik byl poslední měsíce svého života upoutaný na lůžko a musel být krmen výživovou sondou.

Z celosvětového hlediska nemoc nejvíce proslavil astrofyzik Stephen Hawking, který s ní prožil více než 50 let, ačkoli mu doktoři v době jejího diagnostikování věštili maximálně dva až tři roky života.

Už na svatbě věděla, že jejího muže čeká maximálně pět let života

Co je to amyotrofická laterální skleróza

ALS je neurodegenerativní onemocnění mozku, které vždy končí smrtí. Pacient při něm ztrácí buňky centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Nemocnému proto postupně chřadnou svaly, až většinu z nich není schopen sám ovládat a je upoután na lůžko.

Ačkoli člověk ztratí nadvládu nad svým tělem, jeho mentální schopnosti zůstávají stejné. Tento fakt bývá u ALS zmiňován jako ten nejhorší, protože člověk s plným vědomím vnímá, jak umírá, a nemůže s tím nic udělat. Na nemoc neexistují léky a není známa ani její příčina, dostupné léčebné metody jen zpomalují její postup. Nadějí mohou být kmenové buňky, se kterými se ve vztahu k ALS experimentuje.