Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Invaze nutrií: Škodí přírodě a přenášejí nemoci. Česko chystá „konečné řešení“

Autor: Markéta Mikešová - 
26. ledna 2020
06:25

Na první pohled to jsou roztomilí hlodavci, kteří k vám přiběhnou, nechají se pohladit a láskyplně ocení jakýkoli pamlsek, který jim dáte. Ve skutečnosti jsou ale nutrie říční jedny z úhlavních nepřátel české přírody. Vytlačují původní druhy, ničí ekosystém a jako bonus od nich můžete chytnout vážnou chorobu. Jejich výskyt by měla pomoci řešit tzv. antiinvazivní novela zákona o přírodě a krajině, kterou začátkem ledna schválila vláda.

Každý, kdo někdy v Česku vyrazil na procházku k vodě, je někdy potkal. Skupina nutrií, která postává u břehu a při pohledu na člověka nadšeně vytasí vousky. Nevypadá nijak zvláštně, jako by odjakživa patřila do české přírody. Zdání ovšem klame – nutrie jsou původně americké zvíře, které se tu jen adaptovalo.

Uvádí to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která výskyt invazivních druhů u nás monitoruje. Podle ní je domovskou krajinou nutrií Jižní Amerika, později Severní Amerika. Do Česka se vousatý hlodavec dostal v roce 1924 z Argentiny, první je chovala farma v Jablonném nad Orlicí – tehdy byla dokonce jediná v Evropě. O deset let později již bylo v Česku 100 farem s nutriemi.

Hlodavec se totiž choval z kožešinových důvodů, stále lze zakoupit například kabáty vyrobené z jejich srsti. Rovněž se nutrie jedly, v jídelníčku Jihoameričanů byly stejně časté jako například morčata nebo leguáni. Jejich maso je kvalitní a výživné. I české kuchařky se časem začaly plnit recepty na „pečené nutrie na víně a zelenině“ apod. Některé české restaurace nabízí pokrm dodnes.

Největší rozmach chovu u nás probíhal v 70. a 80. letech minulého století. Stav trval až do 90. let, pak skončila finanční podpora ze strany státu a řada farem ukončila svou činnost. Nutrie se dostaly do volné přírody, ne všichni chovatelé měli srdce je vybít. A zde začal současný problém.

Ničí břehy i úrodu zemědělců 

Nutrie se totiž extrémně přemnožily a začaly škodit české přírodě, ve které jsou nefalšovanými vetřelci. „V případě, že tento živočich nemá v přírodním prostředí přirozeného predátora, může dojít k jejich nekontrolovanému množení. K jejich přemnožení přispívají i mírné zimy a dostatek potravy. Nutrie je býložravec, který občas konzumuje živočišnou potravu. Pokud jich je více, dokážou celé území zdevastovat,“ uvádí na svém webu zlínská obec Želechovice nad Dřevnicí, která je hlodavci zaplavena. 

AOPK pak zmiňuje další problémy. Nutrie si podle agentury rády budují chodby a nory, což společně s jejich oblibou vodních toků a spásáním vegetace může vést k erozi břehů. „Úbytek pobřežní vegetace negativně ovlivňuje i hnízdění některých druhů ptactva,“ říká agentura.

Nešťastné komentáře se ozývají i od zemědělců – nutrie jsou již nazývány významnými polními škůdci. Nepohrdnou prakticky ničím, pochutnají si jak na obilninách, tak zelenině a v Česku tolik pěstované řepce. Určitá pole si navíc dokážou „vytipovat“ a pak se na ně vracet. Zdevastovat dokážou i desítky metrů zemědělské úrody.

Nutrie nekrmte, apelují úřady

Že jsou nutrie nechtěné a škodí, však není tolik známé. Pro většinu lidí to jsou přátelští hlodavci, se kterými se rádi pomazlí, případně je nakrmí. Bohužel přesně toto chování celou situaci zhoršuje. Čím více krmiva nutrie budou mít, tím spíš z české přírody nezmizí. Úřady postižených oblastí proto prosí, ať nutrie nikdo v žádném případě nekrmí.

Nutrie by se krmit neměly. Nutrie by se krmit neměly. | Eva Fornálová

Výzvu vydala například Praha 22. „Žádáme občany, aby nutrie nekrmili a tím nepřispívali k nekontrolovanému množení tohoto škůdce. Městská část se problematikou regulace nutrií intenzivně zabývá, vlastní odchyt organizuje správce vodního toku Lesy hl. m. Prahy,“ uvedla pražská čtvrť.

Podobně apeluje radnice města Jaroměřice nad Rokytnou. „Žádáme vás, nekrmte nutrie, není v zájmu naší původní přírody tento druh živočicha podporovat v jeho expanzi,“ napsala. Postižených měst je však celá řada – mimo jiné Mělník, Semily nebo Litomyšl.

Lidé mohou chytit infekce i parazity

Nejde přitom jen o invazivní charakter zvířat, ale i o zdraví lidí. Nutrie mohou být přenašeči nejrůznějších chorob, často podobných jako potkani. „Nákaza specificky přenosná jen nutriemi neexistuje, přesto zde riziko spojené s řadou nákaz společných i pro jiné živočišné druhy je. Je proto nutné dodržovat základní hygienická pravidla a dbát zásady chování podobně jako u jiných volně žijících zvířat,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

„To znamená: Vyhnout se přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Pokud k němu přeci jen nedopatřením dojde, je třeba umýt se vodou a mýdlem, případně použít nějaký běžně dostupný desinfekční prostředek,“ dodal.

Jaroměřice nad Rokytnou hovoří například o riziku přenosu parazitů. „Můžou přenášet infekční onemocnění, jako je leptospiróza nebo salmonela. Jsou náchylné také k určitým cizopasníkům – například můžou mít svalovce, kterého přenášejí také divoká prasata,“ popisuje radnice. Zmiňovány rovněž bývají krysí žloutenka, brucelóza a tularémie.

Výskyt bude řešit Brabcův resort

Problém nutrií a dalších invazivních druhů v české přírodě by měla pomoci řešit antiinvazivní novela zákona o ochraně přírody, kterou na začátku ledna schválila vláda. Ta specifikuje, jak bude stát s těmito škůdci bojovat a jaké kroky bude činit, aby k podobným problémům nedocházelo. „V praxi půjde o to co nejrychleji odstranit nově zjištěný výskyt invazních nepůvodních druhů a v případě již značně rozšířených invazních nepůvodních druhů zajistit regulaci tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu šíření,“ uvedl po jednání ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zároveň sdělil, že v novele nenajdeme konkrétní podrobnosti, jak jednotlivé druhy vymýtit, ty budou vytvořeny až později. „Ale upravuje procesní postupy a případně odstraňuje některé překážky, které by naplňování požadavků na regulaci invazních nepůvodních druhů bránily,“ vysvětlil ministr.

Nicméně již nyní lze říci, že zvířata budou nejčastěji řešena kombinací odchytu či odlovu. U rostlin dojde na kosení či vytrhávání.

Invazivní totiž mohou být jak rostliny, tak zvířata. Jejich seznam spravuje Evropská unie, v současnosti existuje několik desítek nepůvodních druhů. Řada z nich se vyskytuje i v Česku, vedle nutrie říční například mýval severní, rak pruhovaný, ondatra pižmová, želva nádherná či norek americký.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

modrosvazak ( 31. srpna 2022 22:02 )

Jedno řešení je nasnadě. Rozpad bruselského EU a bude konečně v Evropě pokoj, klid a mír! Nutrie jsou Ok.

naidka ( 26. ledna 2020 14:32 )

A co teprve anonym01.

krkoun ( 26. ledna 2020 10:39 )

Ten Kvazimoda bude asi dobrej blb.

Kvazimoda ( 26. ledna 2020 10:08 )

Nemyslím to vážně, nejsem terorista...Nějaké blbě chitraci chtějí regulovat počet nutrií..., protože mohou nakazit lidí nějakými nemocemi...Za poprvé doporučil bych vyvraždit hlodavci, téhle mají víc "pozitivního" než nutrii. Číňané také poskytují světu různé nemoci... .Můžeme regulovat počet číňanů na 50%..., bude míň různých typů virů, a k tomu to prospěje ekonomicky EU...

sakajeva ( 26. ledna 2020 09:37 )

Nejhorší invazní druh je člověk. Vyhubil neandertálce a zabral celou Evropu, kterou ničí nebývalým tempem - vyhubit!!!!!!

Zobrazit celou diskusi