Brusel rozšířil „seznam smrti“: Agresivní strom z Podyjí i ryba z Polabí mají problém
O dalších sedmnáct jmen se minulý týden rozrostl unijní seznam tvorů a rostlin, které v Evropě nejsou původní a způsobují škody na životním prostředí. O konkrétních druzích se rozhodlo v minulých letech, nyní nařízení vešlo v platnost. Jsou mezi nimi například okrasná dřevina pajasan žláznatý, který přidělává vrásky Národnímu parku Podyjí nebo ryba slunečnice pestrá, relativně nová obyvatelka povodí Labe.
Přírůstek pajasanu i slunečnice zmiňuje ministerstvo životního prostředí ve vztahu k Česku jako nejdůležitější. „Ostatní navržené druhy se v ČR vyskytují ojediněle a jejich zařazení na unijní seznam bylo především z principu předběžné opatrnosti, nebo se předpokládá jejich šíření vlivem oteplujícího se klimatu,“ uvedl úřad.
Mezi zbývajícími patnácti organismy jsou například rostliny, které se běžně využívají v akvaristice a nyní se dostaly do evropských vod, nebo třeba chmel japonský a novozélandský ploštěnec.
Slunečnice pestrá žere potravu ostatním rybám
U všech je potenciál, že se rozšíří i k nám, a proto je třeba začít se připravovat už dnes. Jinak hrozí, že se bude opakovat situace jako se zmíněným pajasanem. To je listnatá dřevina původem z Asie, která se u nás vysazovala zejména k okrasným účelům. Dělo se tak minimálně od začátku 19. století, kdy se jeden z prvních těchto stromů ocitl v Lednici na Moravě.
Od té doby se značně rozšířil. Zatímco na některých místech Česka je jen lehce přemnožený, například v Národním parku Podyjí nebo Chráněné krajinné oblasti Pálava způsobuje čím dál více problémů. „Nebezpečí pajasanu spočívá v jeho schopnosti tvořit velké množství výmladků po pokácení nebo odlomení kmínku. Dospělý strom může za rok vyprodukovat až milion semen, snadno se šířících větrem na velké vzdálenosti. Tam, kde se pajasan usídlí, bývá velmi těžké se ho zbavit,“ popsal Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí.
Podle Stejskala je rostlina tak agresivní, že je považována za jednu ze čtyřiceti nejproblematičtějších dřevin světa. Park proto prosí veřejnost, aby pomohla s jeho mapováním a pokud ví, že je někde vysazen, tak to nahlásila. Strom totiž nejen, že je agresivní, ale ještě je pro lidi mírně jedovatý a kontakt s ním může způsobit citlivějším osobám vyrážku.
Oproti tomu slunečnice pestrá se zatím tak dramaticky nerozšířila, ale stejně ji Česko společně s EU považuje za hrozbu. Je to drobná rybka z čeledi okounovitých, která se do Evropy dostala ze Severní Ameriky. Do Československa byla zavlečena pravděpodobně z Jugoslávie společně s kapry. Proto se nejdříve objevovala v jihočeských rybníkách.
Dnes ji najdeme ve většině velkých toků, přičemž zejména v povodí Labe, Moravy a Odry. Je považovaná za značně agresivní, ráda ubírá potravu hospodářsky cennějším druhům ryb. Z toho důvodu její výskyt není chtěný. Nic ovšem nenaznačuje tomu, že by její stavy měly ubývat, spíše naopak – vyhovuje jí čím dál teplejší klima.
Nežádoucí jsou veverky, mývalové i vrány
Celkem se tak nyní na unijním seznamu invazivních druhů nachází 49 tvorů, rostlin a hub. Všechny EU vnímá jako nežádoucí. Převažují rostliny suchozemské, vodní a savci. V Česku se jich vyskytuje zhruba třetina a jejich monitoring zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Pozornost může připoutat, že seznam obsahuje i některé „roztomilé“ druhy zvířat, například psíka mývalovitého. Najdeme ho na celém území Česka a rizikový je z toho důvodu, že loví potravu původním druhům. Přenáší navíc parazity a na východ od nás i vzteklinu. Dále jsou za přemnožené invazivní živočichy považovány nutrie říční, ondatry pižmové, husice nilská přezdívaná „pták faraonů“ nebo želva nádherná.
Ve zbytku Evropy dělají problémy například tři druhy veverek, žába skokan volský, rovnou šest druhů raků, vrána domácí (neplést s českou vránou obecnou) nebo sršeň asijský, který se pomalu ale jistě blíží k českým hranicím. U všech platí to samé – v nepůvodním prostředí způsobují škody.
Chovatelé musí dodržovat pravidla
Invazivních druhů se v EU týká nařízení, podle kterého se nesmějí záměrně přivážet na území členských států, a to ani pod celním dohledem. Dodržování těchto pravidel hlídá v Česku právě Celní správa a pak Státní veterinární správa. „Běžných uživatelů a chovatelů se zatím týká především zákaz záměrného rozšiřování, resp. uvolňování do životního prostředí. Druhy uvedené na unijním seznamu by hospodáři neměli na svých pozemcích vysazovat,“ vysvětluje ministerstvo životního prostředí.
Pokud někdo doma invazivní druh živočicha chová, vztahuje se na něj přechodné ustanovení, které říká, že si tvora může nechat po dobu jeho života a nesmí ho rozmnožit. To se ale v současnosti velmi špatně kontroluje a ministerstvo přiznává, že v tomto ohledu chybí legislativa.
Evropský kontinent aktuálně hostí kolem 12 tisíc nepůvodních druhů živoucích organismů. Jen zlomek jich je ale invazivních, odhaduje se 10 až 12 procent. Seznam obsahuje ty nejproblematičtější, co škodí hospodářství a lidskému zdraví. AOPK uvádí, že ročně tyto organismy v celé EU způsobí ztráty v hodnotě 324 miliard korun. Zbytek světa je na tom podobně.
Agentura také zdůrazňuje, že jakmile je druh zhodnocen jako invazivní, neznamená to, že se na něj bude pořádat masivní hon a čeká ho genocida. „Žádná plošná likvidace a hubení se konat nebude. Zásadní je zejména prevence, aby se zamezilo zavlečení a dalšímu šíření invazních druhů v seznamu na území členských států EU,“ vysvětluje AOPK.
Brusel vyhladí jen rusofily a Babišovce. Tak jestli mezi ně patříš.......