„Probudila jsem se bez nohou a prstů.“ Terezu (26) napadl „zabiják“ dětí a teenagerů

Autor: Andrea Ulagová - 
25. dubna 2019
05:02

Tereza (26) si až do loňského roku aktivně užívala života, jezdila závodně na kole, ráda malovala a hrála na klavír. Vše se změnilo v den, kdy se ráno probudila a cítila se malátná, měla na těle fialové fleky a přestávala cítit nohy. Lékaři netušili, co se děje, teprve později zjistili, že se jedná o meningokokovou meningitidu. Tereza byla uvedena do umělého spánku a rodičům bylo řečeno, že má pouze jedno procento naděje na přežití.

Invazivní meningokokové onemocnění se může u člověka rozvinout během několika hodin, následky si ale nese celý život. „Nástup nemoci je zrádný – začíná totiž nenápadně – stejně jako běžná viróza,“ jak upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

„Pokud v počáteční fázi nemoci navštívíte lékaře, ten zpravidla nic závažného neshledá, a to dokonce ani na krevním obrazu, a pošle vás tedy domů s běžnými doporučeními k léčení například kataru horních cest dýchacích, chřipky apod. Že se jedná o meningokoka, lze poznat většinou až když se objeví projevy na kůži, organismus už je zaplavený bakterií a pacientovi jde o život,“ dodává Roháčová.

Léčba pak probíhá antibiotiky, ale i přes její včasné zahájení, organismus boj s bakterií nemusí zvládnout. V loňském roce v Česku onemocnění postihlo 56 osob, tři lidé zemřeli, celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně.

Tereza: Probrala jsem se bez nohou

Ačkoliv měla Tereza velmi malou šanci, po třech nedělích se z umělého spánku probrala. „Nikdo vás ale nepřipraví na to, že se probudíte bez nohou, že vám amputují šest prstů na rukou a že vám nefungují ledviny a budete muset chodit několikrát týdně na dialýzu,“ popisuje Tereza chvíle po probuzení.

V nemocnici nakonec strávila dlouhé tři měsíce. Měla v uvozovkách štěstí. K trvalým následkům onemocnění patří nejčastěji selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.

„Nemoc mi vzala opravdu hodně,“ přiznává Teraza. Předtím se věnovala závodně cyklistice, malovala, věnovala se grafice, hrála na klavír. Jak se se změnami vyrovnala? Podívejte se na její zpověď:

Video Tereza prodělala zákeřnou infekci 

Nejzákeřnější infekce

Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci. Původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí.

Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné. 

Nejohroženější skupiny: malé děti a mladí dospělí

Vstupní branou meningokokové infekce je sliznice nosohltanu. Pokud ji bakterie překoná, může dojít k rozvoji nemoci. Zvýšené riziko tak představuje narušená sliznice – předchozím respiračním onemocněním, prašností, pobytem v zakouřeném prostředí a podobně.

Nakazit se může kdokoliv – nejohroženější skupinou ale jsou malé děti do čtyř let a dále pak dospívající a mladí dospělí. Ti navíc představují skupinu s nejvyšším výskytem bezpříznakových nosičů – tedy jedinců, kteří sice mají bakterii v sobě a mohou ji přenést na lidi ve svém okolí, u nich samotných ale k rozvoji meningokokového onemocnění nedochází.

Možnosti očkování nepodceňujte

V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů.

Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem. Jak říká MUDr. Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“ 

Další videa
Články odjinud