Pavlínku připravil meningokok o nohu i zrak. Počet nakažených v Česku stoupá

Ten den, kdy meningokok napadl Pavlínku, měla jen vyšší teplotu. Podle maminky Veroniky se dceři klubal první zoubek, a tak tomu nepřikládali vetší pozornost. Během pár hodin jí ale teplota vystřelila na 40 stupňů. Maminka s dcerou vyrazila na pohotovost, kde malé objevili jeden tmavý flíček. „Paní doktorka nám řekla, že se asi bude jednat o neštovice, předepsala nám léky a poslala nás domů,“ vzpomíná na osudný začátek nemoci Veronika.

Jenže během pár hodin se Pavlínčin stav zhoršil. Na čele se jí objevila modrá skvrnka a holčička začínala být apatická. Rodiče znovu vyrazili do karvinské nemocnice, kde Pavlínka dostala antibiotika. Pak se rodiče dozvěděli, že jejich dítě prodělává meningokokovou nákazu.

Pavlínka před útokem zákeřného meningokoka. | Foto: D. Malík, archiv rodiny

Rodiče Pavlínky trávili 12 hodin denně v nemocnici, kdy lékaři bojovali o život jejich holčičky. Léčila se tři měsíce a 17 dnů. Meningokok ji připravil o část pravé nohy, způsobil jí jizvy na těle, poškodil mozek. Pavlínka téměř nevidí, zastavil se u ní psychický vývoj.

„Není to ideální, ale neztrácíme naději. Pořád existuje šance, že se cesty v mozku obnoví a naše holčička začne vidět. To je teď asi největší problém, protože Pavlínka nemá bez zraku motivaci snažit se objevovat svět kolem sebe,“ vysvětluje Veronika.

Pavlínka se svými rodiči | Jan Branč

Původcem invazivních meningokokových onemocnění (IMO) je Neisseria meningitidis. Nevyzpytatelná bakterie může způsobit velmi vážné stavy a jaká reakce organismu nastane, nelze předvídat. Proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá život ohrožující onemocnění, na to zatím moderní medicína nezná odpověď.

Onemocnění se nezřídka nepodaří vyléčit úplně bez následků. Lidé, kteří prodělali meningokoka, mohou mít poškozený zrak, sluch, srdce i mozkové funkce. Kvůli nedokrvování a následnému odumírání tkání přicházejí o prsty i větší části rukou či nohou. Hrozí jim rozvoj epilepsie a další nepříjemné zdravotní a psychické následky.

Malé Pavlínce museli kvůli meningokokovi amputovat nožičku. | Foto: D. Malík, archiv rodiny

Meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji smrtící infekční choroby na světě. V České republice bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2015 zjištěno 44 invazivních meningokokových onemocnění, předloni 47 případů a v loňském roce už 68. Rodiče statistiky přesto ignorují a spoléhají na to, že nemoc v invazivní formě propuká jen u malé části populace.

Nejvyšší výskyt onemocnění je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0 – 11 měsíců, dále mezi dětmi ve věku 1 – 4 roky a mezi adolescenty ve věku 15 – 19 let.

V sedmi měsících bojovala holčička v nemocnici o život. | archiv KlaPeto

Průběh nákazy je až překvapivě rychlý. Na to, aby meningokok napadl mozek, přivodil otravu krve a v nejhorším případě i smrt, stačí jen několik desítek hodin. Proto je důležité včasné rozpoznání tohoto onemocnění. Zejména rodiče malých dětí by proto měli přikládat větší důležitost atypickým příznakům – průjmům a horečkám. V každém případě se nevyplácí možnost propuknutí meningitidy podceňovat a vždy raději vyhledat lékaře.

Onemocnění bakterií Neisseria meningitidis, jakkoli je závažné, je léčitelné širokým spektrem antibiotik. Léčba ale musí být zahájena nejpozději v řádu hodin a není vůbec lehká. Nezřídka je nutné nasadit i umělou plicní ventilaci a připojit pacienta na dialýzu, protože nemocným často selhávají plíce, ledviny i další orgány. Odehrává se tedy na jednotkách intenzivní péče a přibližně jeden z deseti nemocných bohužel zemře i při odpovídající léčbě.

Pavlínka podle slov maminky protézku toleruje. | Foto: D. Malík, archiv rodiny

Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje. Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů. U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace.

Jak se otestovat doma?

• Spolehlivým ukazatelem vážné diagnózy je takzvaný skleničkový test. Ten je možné využít ve chvíli, kdy se na těle pacienta začne objevovat vyrážka v podobě nachově či krvavě zbarvených skvrn. Pokud po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou pomoc.
• Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku a pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je to další z důkazů nebezpečného onemocnění

Nejúčinnější prevencí je očkování. Protože mají invazivní meningokoková onemocnění nejvyšší incidenci v prvním roce života dítěte, doporučuje Česká vakcinologická společnost očkování proti nim již ve věku od 2 měsíců. Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půl roku života, kdy je možné očkování proti meningokoku pohodlně zařadit do očkovacího kalendáře.

Před pár měsíci navíc došlo ke změně očkovacího schématu a nově je možné očkovat speciální vakcínou od 3 měsíců věku ve schématu 2+1.

Malé Pavlínce museli kvůli meningokokovi amputovat nožičku. | Foto: D. Malík, archiv rodiny

• Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním.
• U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence.
• Možnost nákazy zvyšuje aktivní i pasivní kouření. U dětí do 15 let věku toto riziko stoupá trojnásobně, pokud kouří jeden z rodičů, a osminásobně, pokud kouří oba rodiče.
• Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.

Pavlínka s rodiči | Foto: D. Malík, archiv rodiny