Míša unikla smrtící infekci. Nemohla chodit ani mluvit, následky cítí dodnes
Měla před maturitou, když přechodila běžnou virózu. Michaela do toho těžce snášela rozvod rodičů a stresu bylo zkrátka příliš. Dívka si vzpomíná, že ji začala bolet hlava. Léky nepomáhaly, bolest se zhoršila tak, že nebyla schopná otevřít oči. Skončila v nemocnici, kde se dozvěděla, že má meningokokovou meningitidu. Míša se nemohla týdny hýbat a nemohla ani mluvit, pak se musela znovu vše učit. Následky pociťuje dodnes. Meningoková infekce může přitom postihnout kohokoliv, postupuje velmi rychle a často vede až k úmrtí.
Michaela vzpomíná, že se připravovala na maturitní testy a mezitím dostala virózu. „Jenže jsem ji přechodila a to byla ta největší chyba,“ zalitovala dívka pro Blesk Zprávy.
Nejdříve začala Michaelu bolet hlava. Myslela si, že jde o migrénu, a brala brufeny, jenže bolest se zhoršovala. „Po dvou dnech, kdy jsem se to snažila přežít, jsem zjistila při řízení, že přestávám vidět a bolest je tak silná, že nejsem schopná řídit. Pak jsem další den a něco jen ležela, už jsem nebyla schopná ani otevřít oči,“ popisuje Michaela.
Odjezd sanitkou do nemocnice si Míša pamatuje jen vzdáleně. Záchranku zavolala její maminka, když našla dceru doma v bezvědomí.
Artikulace na úrovni malého dítěte
Michaelu pak čekaly týdny v nemocnici, na které nemá dobré vzpomínky. „Během tedy pár hodin jsem přišla o mnoho základních věcí, které člověk bere jako samozřejmost. Byla jsem bez telefonu, počítače, televize, čtení, zvuků. Jen jsem ležela a koukala do stropu dlouhé týdny,“ vzpomíná dívka a pokračuje: „Nemohla jsem se týdny hýbat, špatně jsem viděla a nemluvila jsem, moje schopnost řeči, artikulace byla podle lékařů na úrovni pětiletého dítěte po obrně.“
„Musela jsem se znovu naučit chodit“
Když se konečně dívka dostala z nemocnice, kde ji léčili kortikoidy, musela brát léky na obnovení a podporu mozkové činnosti. A některé základní věci se musela učit od začátku. Mezi nimi i mluvení a chůzi.
„Prostě jsem to týdny a týdny pomalu zkoušela. Řeč trvala asi nejdéle. I dnes, když mluvím rychle nebo jsem ve stresu, tak přestávám artikulovat a ostatní mi nerozumí. Ale už většinou dávám pozor,“ popisuje návrat do života Míša.
Doživotní následky
Míša je šťastná, že neskončila hůře, přesto připouští, že se zřejmě už nikdy zcela nevyléčí. „Motání a bolest hlavy zůstaly, zasáhlo mi to levou část hlavy a spánek. Přesně tam se spustí bolest při breku, rozčílení či vzteku. Je to takové varování, že má člověk zabrzdit. Ta bolest je jiná, nyní poznám, kdy mne jen bolí hlava a kdy se ohlásí následky nemoci - je to silná bolest, že se rozostřuje vidění,“ říká Míša.
Smrtící infekce pro kojence i dospělé
Meningokoková infekce může postihnout kohokoliv - od kojenců, po dospělé. Napadá ochranné obaly mozku a míchy, které se nazývají meningy. Je nepředvídatelná, postupuje velmi rychle a často vede až k úmrtí.
Pokud nemoc propukne, při prvních čtyřech až osmi hodinách připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu. Během 12 až 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku.
Čím včasnější je lékařská pomoc a nasazení antibiotik, tím větší šance pacient má. Bohužel - pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno.
Jak popisuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Ani při rychlé a včasné léčbě se nemocného nemusí podařit zachránit. Pacient, ať již dospělý nebo dítě, se do nemocnice dostává zpravidla po několika hodinách trvání nemoci v těžkém šokovém stavu.“
Nemoc ze stresu?
Obzvlášť ohroženou skupinou jsou malé děti do čtyř let a dospívající či mladí dospělí ve věku od 15 do 24 let. Ti především vzhledem k „rizikovému“ chování, jakým je zdržování se v přelidněných prostorách (škola, koncerty, kluby), kouření, líbání, sdílení nápojů atd. Zdrojem nákazy totiž bývají i jedinci bez viditelných příznaků onemocnění, kteří můžou být přítomni v kolektivu. V populaci je takových lidí cca 10 procent, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %.
„Lékaři mi řekli, že za to může stres. Špatně jsem snášela prudký rozvod rodičů. A přechozena viróza,“ říká dívka. „Řekla bych ostatním, ať se o sebe starají a věnují si pozornost a péči. Zdraví si nekoupíme, je velmi snadné o něj přijít. Ať nepodceňují chřipku a jdou ji vyležet. Dodnes nerozumím, jak se z obyčejného nastydnutí stalo něco, co může zabít,“ vzkazuje Míša ostatním a dodává: „Nestresujte se, dbejte o své zdraví. Ale to se říká velmi snadno, že?“
Meningitida v Česku na vzestupu
Podle zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ byl v roce 2017 zjištěn v České republice vzestup počtu meningokokových meningitid oproti předchozímu roku: celkem 68 oproti 43. Z 68 onemocnění 10 skončilo úmrtím – celková úmrtnost v roce 2017 tak stoupla ve srovnání s předchozím rokem z 13,9 % na 14,7 %.
Prevencí je očkování
V posledních letech již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají nejčastější skupiny bakterií meningokoka – jedny pokrývají bakterie typu A, C, W, Y a druhé typ B. Očkovat lze osoby v jakémkoliv věku. Primářka Hana Roháčová doporučuje poradit se s lékařem, které vakcíny by byly vhodné pro vaši rodinu.
Proti meningokoku lze v České republice očkovat už od dvou měsíců.
Od ledna 2018 je v ČR k dispozici další očkovací látka proti meningokokům skupiny B.„Nutno konstatovat, že ačkoliv jsou známy nejohroženější věkové skupiny pro onemocnění meningokokem, může člověk onemocnět v kterémkoliv věku. Proto je vhodné zvážit očkování i u osob ve zvýšeném riziku – jako jsou například zdravotníci, učitelé a podobně,“ doplňuje primářka Roháčová. Na vakcíny přispívají pojišťovny až do výše 2500 Kč.
