Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Nejen, že se zdá, že teroristický tunel vede z domu teroristy z Hamásu do nemocnice Rantisi, ale jsou také hned vedle školy a budovy OSN.

Indonéský prezident Joko Widodo naléhal na svého amerického protějšku Joea Bidena, aby podnikl další kroky k dosažení příměří v konfliktu. „Indonésie apelovala na USA, aby udělaly více pro zastavení zvěrstev v Gaze,“ řekl Widodo po pondělním jednání v Bílém domě. „Toto [příměří] je nutností v zájmu lidstva,“ řekl podle portálu BBC.

Pod nemocnicí Rantisi v Gaze nalezly Izraelské ozbrojené síly místnost, kde se předpokládá, že byli zadržováni izraelští rukojmí. Kalendář nalezený v místnosti označil dny od masakru 7. října názvem „Operace Al-Aqsa Flood“, což je název Hamasu pro jejich strašlivý útok na Izrael.

Před 35 lety, 15. listopadu 1988, byl vyhlášen na mimořádném zasedání Palestinské národní rady v Alžíru nezávislý palestinský stát na území okupovaném Izraelem s hlavním městem (východním) Jeruzalémem. Vytvoření tohoto státu, který měl zahrnovat Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, slavnostně vyhlásil předseda výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat. V následných rezolucích OSN Palestinci implicitně uznali Izrael jako stát na území Palestiny. Izraelsko-palestinský konflikt, která trvá od roku 1948, však stále není vyřešen.

Při střetech s izraelskou armádou v oblasti města Tulkarem na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřelo pět Palestinců, uvedly podle agentury AFP palestinské zdravotnické úřady.

Ředitel nemocnice v Tulkaremu na severu Západního břehu sdělil, že mrtvým Palestincům bylo mezi 21 a 29 lety. Podle něj zemřeli při razii izraelské armády ve městě a přilehlém uprchlickém táboře. Svědci z tábora hlásili násilné střety a masivní nasazení izraelských vojáků, kteří zatýkali mladé Palestince.

Dobré ráno, izraelská armáda v pondělí uvedla, že ve sklepě dětské nemocnice v Pásmu Gazy nalezla množství zbraní. Podle ní existují rovněž náznaky toho, že v těchto prostorách byli drženi rukojmí. Radikální palestinské hnutí Hamás, které Pásmo ovládá, tvrzení izraelské strany odmítlo, informovaly agentury.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od úterního rána.

Izraelská armáda obsadila budovu Legislativní rady Gazy a Hamás ztratil kontrolu nad městem. Informoval o tom izraelský ministr obrany Yoav Gallant. „Neexistují žádné síly Hamásu schopné zastavit izraelské obranné síly. Hamás ztratil kontrolu nad Gazou a teroristé prchají na jih. Civilisté drancují základny Hamásu. Nemají důvěru ve vládu,“ řekl Gallant. 

Izraelská armáda zveřejnila videa z nemocnice Rantisi v Gaze. V podzemí budovy IDF objevily velitelství Hamásu, sklad zbraní a místnost, která naznačuje přítomnost rukojmích, píše The Jerusalem Post. 

Ozbrojené křídlo palestinské radikální skupiny Hamás uvedlo, že nabídlo katarským vyjednavačům propuštění až 70 žen a dětí, které od svého útoku na Izrael ze 7. října zadržuje v Pásmu Gazy jako rukojmí. Výměnou chce skupina docílit pětidenního příměří v bojích s izraelskou armádou. 

„Příměří by mělo zahrnovat úplné zastavení palby a umožnění dodávek humanitární pomoci všude v Pásmu Gazy,“ řekl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá v nahrávce zveřejněné na kanálu skupiny na telegramu. Izrael obvinil z „otálení a vyhýbání se“ dohodě.

Americký prezident Joe Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit a vyzval k méně rušivým zásahům izraelské armády. 

V okolí rozlehlé nemocnice Šífa bojují izraelské jednotky s palestinskými ozbrojenci, což přimělo tisíce lidí uprchnout. Nemocnice je již tři dny bez elektřiny a vody, přičemž bombardování v její blízkosti situaci ještě ztěžuje.

Před příchodem izraelské armády, která v okolí nemocnice Šífa už několik dní svádí boje s ozbrojenci z Hamásu, bylo podle AP v tomto zařízení asi 1 500 pacientů, stejný počet zdravotníků a na 15 tisíc uprchlíků. Podle téhož zdroje tam je nyní asi 650 pacientů, 500 zdravotníků a na 2 500 lidí, kteří v nemocnici hledali úkryt před masivním izraelským bombardováním.

Média ovládaná Hamásem dnes informovala o nejméně 30 obětech údajného izraelského bombardování uprchlického tábora Džabálija na severu Pásma Gazy. To by bylo už několikátým útokem na tábor od konce října. Izraelská armáda bombardování tábora, který má podle stanice Al-Džazíra 116 tisíc obyvatel, předminulý týden nepopřela a uvedla, že cílila na bojovníky Hamásu.

Na první takový úder na konci října reagoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva prohlášením, že by se mohlo jednat o válečný zločin. Izraelská armáda tehdy uvedla, že v Džabáliji „zabila 50 teroristů“ a dobyla základnu Hamásu.

Prezident Biden dnes uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je třeba chránit a vyzval k méně intruzivnímu počínání izraelských sil. 

Fotografie zobrazují následky dnešního izraelského bombardování uprchlického tábora Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. 

Jednotky IDF obsadily budovu parlamentu Gazy ve městě Gaza. Budova Palestinské legislativní rady v Gaze sloužila zákonodárcům Hamásu od doby, kdy teroristická skupina obsadila Pásmo v roce 2007.

Náčelník generálního štábu IDF Herzi Halevi oznámil, že obnoví bezpečnost obyvatel severního Izraele. Uvedl to v souvislosti s opakovanými raketovými útoky Hizballáhu a přidružených palestinských frakcí na oblast. „Důkladně připravujeme plány pro sever. Naším posláním je přinést bezpečnost. Obyvatelé severu se zase budou moci cítit bezpečně, když se vrací do svých domovů,“ řekl. 

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se pokusil zmírnit svůj dnešní výrok o narůstajícím mezinárodním tlaku na Izrael. „Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok ze 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ řekl Kohen. 

Později se ministr svůj výrok pokusil zmírnit, když prohlásil: „pokud jde o nás, nedochází k žádnému odpočítávání, nepřestaneme bojovat, dokud Hamás nezničíme a neosvobodíme všechny rukojmí“.

Izraelské bezpečnostní služby a IDF ve společném prohlášení informovaly, že zlikvidovaly velitele protitankové formace Hamásu v brigádě Chán Júnis Jaakuba A'ašura a také bývalého ředitele vojenské rozvědky organizace Mohammeda Chamis Dababaše.

Počet obětí izraelské války proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy podle tamních úřadů vystoupil na 11 240, včetně 4 630 dětí. O nové bilanci podle agentury Reuters informoval dnes vpodvečer tiskový úřad vlády Hamásu v Pásmu Gazy. Mezi mrtvými je podle něj také 3 130 žen. 

Z Pásma Gazy zároveň přicházejí zprávy o čím dál horší humanitární situaci, včetně bojů v těsné blízkosti nemocnic. Podle úřadů v Gaze jsou všechny nemocnice na severu Pásma mimo provoz. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.

Evropská unie by se podle šéfa unijní diplomacie měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu. Když se nepodaří najít řešení nynějšího konfliktu, budou se násilnosti neustále dokola opakovat, řekl Josep Borrell po dnešním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Oznámil rovněž, že oblast v příštích dnech navštíví. Konkrétně by měl zamířit do Izraele, Palestiny, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru a do Jordánska. Bližší podrobnosti cesty ale zatím nebyly oznámeny.

Jak Borrell uvedl, humanitární situace v Pásmu Gazy se neustále zhoršuje, a proto EU požaduje „okamžité vytvoření humanitárních přestávek, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy“. Každý den podle něj překročí hraniční přechod z Egypta pouhých 40 nákladních automobilů s pomocí, před nynějším konfliktem jich přitom bylo kolem 500 denně. Jak Borrell poznamenal, EU sice navýšila svou pomoc na 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč), důležité však také je, aby se dodávky skutečně dostaly k lidem, kteří ji potřebují.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s hnutím Hamás. Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.

„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.

EU by se měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu, uvedl Josep Borrell. Oznámil, že oblast v příštích dnech navštíví.

Americké a mezinárodní jednotky v severovýchodní Sýrii se v uplynulých 24 hodinách staly nejméně čtyřikrát terčem raketového a dronového útoku. Při incidentu došlo jen k menším škodám a nikdo nebyl zraněn. 

Nejnovějším útokům předcházely nedělní americké vzdušné údery, jejichž terčem byla podle USA zařízení využívaná milicemi spřízněnými s Íránem.

Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Cohena pod rostoucím tlakem, aby země pracovala na eventuálním příměří s Hamásem, píše Haarec.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.