Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Šéf agentury OSN řekl, že od útoku Hamásu na Izrael bylo v Gaze zabito 108 zaměstnanců OSN. „Podle našich informací byla většina zabita se svými rodinnými příslušníky včetně jejich dětí,“ řekl Philippe Lazzarini - šéf UNRWA.

Při izraelském útoku na obytný dům ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy dnes zemřelo 10 lidí a dalších 22 bylo zraněno, informoval Reuters s odvoláním na zprávu, kterou na telegramu zveřejnila tisková agentura Šiháb, tedy zpravodajský kanál blízký Hamásu. Zranění byli údajně převezeni do místní nemocnice Násir.

Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle ToI dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).

Podle listu Haarec bude propuštěno 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. V Pásmu Gazy je podle Haarecu zadržováno více než 30 rukojmích mladších 18 let a nejméně 13 matek, které byly uneseny spolu s dětmi. Dohoda podle ToI také počítá s dovozem paliva a zboží do Pásma Gazy. Izrael naopak obyvatelům izolované oblasti neumožní vrátit se na sever pásma, kde armáda pokračuje v ofenzivě.

Lékaři bez hranic (MSF) tvrdí, že dva z jejích lékařů a třetí, který není spojen s charitativní organizací, byli zabiti při úderu na nemocnici al-Awda - jedno z posledních funkčních zdravotnických zařízení v severním pásmu Gazy. Prohlášení Lékařů bez hranic uvedlo, že nemocnice, která se v současnosti stará o 200 pacientů, byla zasažena ve třetím a čtvrtém patře. Informaci přinesl britský portál BBC.

Kromě zabití lékařů byl vážně zraněn další zdravotnický personál, včetně těch, kteří jsou přidruženi k Lékařům bez hranic. Lékaři bez hranic uvedli, že pravidelně sdíleli informace o aktivitách a umístění al-Awda válčícím stranám. „Vidět zabité doktory vedle nemocničních lůžek je víc než tragické, a to teď musí přestat,“ stojí v prohlášení. Organizace znovu vyzvala okamžitému příměří a ochraně zdravotnických zařízení a personálu.

Jihoafrický prezident Ramaphosa v úvodu dnešní virtuální schůzky bloku BRICS odsoudil radikální palestinské hnutí Hamás za útok na izraelské civilisty, který stál u zrodu současného konfliktu, mezinárodní právo však podle něj porušují obě strany. „Kolektivní trestání palestinských civilistů skrze nezákonné použití síly ze strany Izraele je válečným zločinem. Záměrné odpírání léků, paliva, potravin a vody obyvatelům Gazy se rovná genocidě,“ řekl Ramaphosa.

„Hamás svými útoky na civilisty a únosy rukojmích rovněž porušil mezinárodní právo a musí se za tyto činy zodpovídat,“ dodal jihoafrický prezident.

Jednou z dalších obětí konfliktu mezi Izraelem a Palestinou je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální sítí X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle vlády Hamásu překonal 14 000 a dalších více než 33 000 Palestinců bylo zraněno. Informuje o tom zpravodajský web televize Al-Džazíra.

K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5600 tvoří děti a 3550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.

Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím.

Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena. „Jsme velmi, velmi velmi blízko,“ řekl později dnešní den Biden novinářům o možném propuštění až desítek rukojmích.

Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel (ToI) nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu. 

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ) údajně zadržuje zbytek rukojmích.

Prezident Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.

Izraelský vládní zdroj řekl médiím, že rukojmí zajatí palestinskými ozbrojenci budou propouštěni postupně podle dohody, která se nyní rýsuje.

Hamás možná brzy propustí ze zajetí více než 50 rukojmích, a to 40 dětí a 13 žen. Informovala o tom izraelská média. Na oplátku musí Izrael souhlasit s pětidenním příměřím a propuštěním více než 100 palestinských vězňů z izraelských věznic.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly hnutí Hamás. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc „Přezkum ukázal, že kontroly komise a zavedená ochranná opatření - která byla v minulých letech výrazně posílena - fungují dobře a dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by peníze byly přesměrovány na jiné účely,“ uvedla dnes Evropská komise. 

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové je EU největším mezinárodním dárcem pomoci Palestincům. „Po hrozivých událostech ze 7. října bylo nutné pečlivě prozkoumat naši finanční pomoc. Tento přezkum potvrdil, že zavedená ochranná opatření jsou účinná,“ dodala von der Leyenová s tím, že dál pokračují práce na tom, jak by měla vypadat budoucí pomoc Palestincům vzhledem k neustále se vyvíjející situaci.

Člen izraelského válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc dnes prohlásil, že navrácení rukojmích je morální povinností a že to pomůže Izraeli vyhrát válku. „Usilujeme o jejich co nejrychlejší návrat a současně s tím budeme pokračovat v boji,“ řekl.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák dnes přímo nekomentoval návrh dalších podmínek pro získání pomoci, se kterým přišel eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Uvedl ale, že jednoznačnou podmínkou je právě jistota, že humanitární pomoc nebude zneužívána. „Má to trošku ironický podkres v tom, že my se tady domlouváme na tom, za jakých podmínek budeme posílat do Gazy zdravotnickou pomoc, nebo benzín a naftu, aby mohly běžet generátory, ale přitom stále zapomínáme, že Hamás sedí na těchto zásobách přímo v Gaze,“ uvedl Jiří Kozák. Podle něj by měla být využita nejen pomoc, kterou tam chceme dovézt, ale i to, co už v Gaze je a „co teroristé nechtějí uvolnit“.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila Evropská komise. Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nicméně rovněž přišel s návrhem na další podmínky pro získání pomoci, mezi kterými je například zákaz plateb Palestincům, kteří dávají najevo podporu Hamásu nebo vyjadřují antisemitské názory.

Velkému množství eurokomisařů se ale tyto dodatečné podmínky nelíbily. „Jak může EU odůvodnit uvalení dalších překážek, když přezkum nezjistil žádné pochybení?“ citoval server Politico nejmenovaného úředníka. Jiný pracovník aparátu komise zase varoval, že jakákoliv rozvojová pomoc by za navrhovaných podmínek byla téměř nemožná.

Útok izraelského dronu v jižním Libanonu zabil čtyři členy palestinského hnutí Hamás, uvedl palestinský představitel a libanonský bezpečnostní činitel. K dnešnímu úderu došlo ve vesnici Chaatiyeh poblíž pobřeží Středozemního moře. Libanonská státní agentura National News Agency potvrdila, že v jistém vozidle byli zabiti čtyři lidé, další podrobnosti ale neuvedla. 

Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. 

„Vyzýváme ke spojení sil mezinárodního společenství ke zmírnění situace, zajištění příměří a nalezení politického řešení palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Putin podle agentury RIA Novosti.

Ruský prezident podle agentury TASS prohlásil, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy je „přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt, a jejich blokádou činnosti blízkovýchodního kvartetu“. Blízkovýchodní kvartet tvořili zástupci Ruska, USA, OSN a Evropské unie, kteří se snažili o zprostředkování ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Rusko opakovaně viní USA, že se kvůli nim činnost kvartetu zastavila.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána islamistickým hnutím Hamás, řekl dnes v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který se účastnil zasedání unijních ministrů zodpovědných za rozvojovou problematiku. Přezkumem rozvojové pomoci pro Palestince se dnes zabývá i Evropská komise, ta ale zatím své závěry nezveřejnila a k dispozici je neměli ani ministři EU.

„Všichni se shodujeme na tom, že humanitární pomoc lidem v Palestině je potřeba poskytnout co nejdříve a co nejefektivněji. Lišíme se ale ve způsobu, jakým bychom k tomu měli přistupovat,“ uvedl náměstek Kozák. Česko chce podle něj mít stoprocentní jistotu, že „pomoc není zneužívána Hamásem a dalšími teroristy, kteří v Pásmu Gazy jsou“. „V tom se úplně neshodneme s některými členskými státy, které tvrdí, že bychom tuto pomoc měli poskytovat bez jakýchkoli podmínek,“ dodal.

Praha se podle něj bojí, že „zneužívání pomoci teroristy bude konflikt a utrpení lidí na obou stranách jen prodlužovat“.

Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.

Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili „izraelští stavitelé“. Překvapená reportérka se jej vzápětí zeptala, zda se nepřeřekl.

„Ne, ne. Víte, před několika dekádami jsme to tam spravovali my... takže jsme jim pomohli... pomohli jsme jim postavit tyto bunkry, aby bylo víc prostoru pro provoz nemocnice,“ uvedl Barak. Na to Amanpourová odpověděla, že ji Barakův komentář „poněkud vyvedl z míry“.

Všechny strany blízkovýchodního konfliktu by měly okamžitě zastavit boje a nepřátelství, řekl dnes čínský prezident Si Čin-pching v rámci mimořádného on-line summitu zemí skupiny BRICS. Si Ťin-pching dodal, že je třeba zastavit veškeré násilí a útoky namířené proti civilistům a propustit civilní rukojmí, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a utrpení, napsala agentura Reuters.

Příměří je podle prohlášení čínského prezidenta nutné, aby bylo možné dosáhnout trvalého míru a bezpečnosti. Bez „spravedlivého řešení“ palestinské otázky ale podle něj nebude na Blízkém východě trvalý mír ani stabilita.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána Hamásem, řekl v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes prohlásil, že v otázce propouštění rukojmích bylo dosaženo pokroku bez dalších podrobností. „Děláme pokroky. Nemyslím si, že by stálo za to říkat příliš mnoho, dokonce ani v tuto chvíli ne, ale doufám, že brzy přijdou dobré zprávy,“ řekl podle prohlášení své kanceláře záložníkům.

Jeho úřad uvedl, že „s ohledem na vývoj v této záležitosti“ je svolané zasedání válečného kabinetu v 17:00 SEČ, o hodinu později bude Netanjahu jednat se svým širším bezpečnostním kabinetem a vláda se pak sejde v 19:00 SEČ.

Evropská unie čelí stále větší nevraživosti ze strany arabského světa kvůli svému postoji ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters po návratu ze své cesty po Blízkém východě. Dodal, že pokud se bude situace vyvíjet stejným způsobem ještě několik týdnů, rozhořčení muslimských zemí může Evropu připravit o podporu zemí globálního Jihu pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi.

„V podstatě všichni kritizovali postoj Evropské unie jako jednostranně proizraelský,“ řekl při rozhovoru Borrell a dodal, že už obdržel několik zpráv od ministrů zahraničí, kteří naznačovali, že Ukrajinu by na příštím zasedání Valného shromáždění OSN svým hlasem už nepodpořili.

EU musí podle Borrella projevit „více empatie“ pro ztrátu palestinských životů při izraelském bombardování Pásma Gazy. 

Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Libanonská televize Al-Majadín uvedla, že úder poblíž města Tajr Harfa, asi kilometr od izraelských hranic, byl záměrně cílen na televizní štáb, protože kanál je známý jako propalestinský a proíránský.

Ředitel stanice uvedl, že třetí civilista zabitý spolu s oběma novináři byl spolupracovníkem kanálu. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí rovněž z úderu obvinil Izrael a ve svém prohlášení uvedl, že úder byl izraelským pokusem umlčet média. Izraelská armáda na žádosti o komentář bezprostředně nereagovala.