Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

„Dva vysoce postavení příslušníci Hamásu byli eliminováni před několika dny, na základě přesných zpravodajských informací Izraeslkých obranných sil (IDF) a kontrarozvědky (ISA/Šin bet),“ tweetuje armáda.

Pohřeb bojovníka Hizballáhu je masová záležitost. Ali Hassan al-Atat zemřel po zásahu izraelskou raketou, militantní hnutí mu na předměstí Bejrútu vystrojilo velkolepé rozloučení.

„Dramatická dokumentace: Na severu Pásma Gazy byly zatčeny desítky podezřelých z terorismu a svlečeny ze šatů,“ tweetuje izraelský zpravodajský web Walla! 

Při útoku libanonského Hizballáhu pomocí naváděné střely zahynul na severu Izraele jeden civilista, uvedla  izraelská stanice Channel 13.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která je odvetou za útok tamního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, si za dva měsíce vyžádala 17.177 obětí. Z toho asi 70 procent byly ženy, děti a nezletilí, uvádí palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze vedené Hamásem. Podle něj bylo také asi 46.000 dalších lidí při izraelském bombardování a pozemní operaci zraněno.

Izraelská armáda zveřejnila snímky účtů, které podle ní dokládají, že syn šéfa palestinského hnutí Hamás Ismáíla Haníji v posledních letech nakoupil luxusní šperky za tisíce dolarů, zatímco obyvatelé Pásma Gazy žijí v chudobě. Účty byly podle armády nalezeny během razií v objektech Hamásu v Pásmu Gazy.

Příspěvek s fotografiemi na síti X sdílel arabský mluvčí izraelské armády. Podle něj jde o účty Muáze Haníji z Pásma Gazy i z Kataru. Dohromady se jedná o koupi položek za přibližně 25.000 dolarů (asi 566.000 Kč). „Částka jen na jednom z těchto účtů přibližně odpovídá mzdě obyvatele Gazy za dva roky,“ stojí v příspěvku.

„Právě takoví lidé žijí v luxusu a rozhodují za vás, jak bude váš život vypadat. To oni rozhodli, že vás uvrhnou do války, ale o vaše životy se nezajímají,“ uvedl mluvčí s tím, že část vedení Hamásu v Pásmu Gazy ani nežije.

Začátek židovského Svátku světel neboli Chanuky je letos smutný. Začíná zrovna dva měsíce po útoku Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy. V Tel Avivu lidé vypouštěli balónky na znamení podpory rukojmích, které ozbrojenci nadále drží, zapalují za ně 138 svíček.

Šéfky tří prestižních amerických univerzit čelí kritice poté, co při slyšení v Kongresu daly najevo, že výzvy ke genocidě Židů by nebyly automaticky proti pravidlům jejich institucí. Ve svých odpovědích uvedly, že by při posuzování takovýchto výroků záleželo na kontextu. Proti jejich slovům se vymezují akademici, podnikatelé i politici, informují americká média.

V centru kontroverze jsou rektorky Sally Kornbluthová, Liz Magillová a Claudine Gayová z Massachusettského technologického institutu (MIT), Pensylvánské státní univerzity, resp. Harvardovy univerzity, které byly pozvány na slyšení o antisemitismu na vysokoškolských kampusech. Ty se staly jedním z ohnisek sporů kolem nynější války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kterou v USA provází rozmach protižidovských i islamofobních projevů.

Izrael tvrdí, že palestinské hnutí Hamás podniká raketové útoky na jeho území z oblastí v Pásmu Gazy, které izraelská armáda označila za humanitární. Hamás tak podle něj využívá civilisty jako lidské štíty. Alespoň jeden raketový útok na Izrael palestinští ozbrojenci podle armády podnikli z okolí Rafáhu, totiž z uprchlického tábora Muazzí.

Obyvatelé Rafáhu podle agentury AP uvedli, že izraelské letectvo v noci na dnešek zaútočilo na město dvakrát. Podle agentury údery vyvolaly mezi civilisty, kteří uprchli sem na jih Pásma Gazy před izraelskými útoky v severnějších oblastech, otázku, kam se budou moci uchýlit, když Izrael rozšiřuje pozemní operaci. Podle odhadů OSN je v Rafáhu nyní zhruba 470.000 lidí, z nichž 190.000 se tam uchýlilo z jiných částí Pásma. 

„Tady můžete plakat,“ říká nápis vyvedený bleděmodrým písmem na čistě bílé ceduli. Za ním jsou od zbytku místnosti zástěnou odděleny pohodlné pohovky obložené polštáři. Je to bezpečný, soukromý koutek, kde mohou přeživší hudebního festivalu Nova pobýt s ostatními, kteří 7. října prošli stejným utrpením, a získat podporu v oblasti duševního zdraví, kterou mnozí z nich zoufale potřebují, napsal server BBC News o projektu doktorky Lii Naorové zaměřený na vybudování komunity pro přeživší útoku na festival.

Více než 360 mladých účastníků party bylo zastřeleno, ubito nebo upáleno útočníky Hamásu, kteří toho dne brzy ráno vtrhli do areálu festivalu poblíž plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy. Dalších 40 lidí bylo zajato jako rukojmí. Příspěvky na sociálních sítích nejprve ukazovaly panikařící davy prchající před raketami vypálenými z Pásma Gazy a ozbrojenci na místě. Později začala rozsah masakru potvrzovat znepokojivá videa od záchranářů, kteří natočili desítky zavražděných.

Záběry ze školy v Rafáhu. Ta operuje jako útočiště pro Palestince, které válka vyhnala z jejich domovů.

Střely, které 13. října zabily v Libanonu u hranic s Izraelem jednoho novináře a dalších šest zranily, vypálil izraelský tank. Podle agentur Reuters a AFP to vyplývá z jejich vlastního vyšetřování. Agentury při něm vyhodnotily mimo jiné záběry pořízené na místě, svědectví lidí z okolí a dotazovaly se i expertů. Izraelská armáda informaci nekomentovala.

Novináři, kteří pracovali pro agentury Reuters a AFP či stanici Al-Džazíra, se 13. října nacházeli na libanonském území u hranic s Izraelem, aby informovali o střetech mezi Izraelem a šíitským radikálním hnutím Hizballáh. Skupinu zasáhly dvě střely, které zabily kameramana Íssáma Abdalláha a další novináře zranily. Jedna spolupracovnice agentury AFP přišla o nohu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyzval státy Evropské unie, aby podpořily v Radě bezpečnosti OSN postoj generálního tajemníka Antónia Guterrese. Ten ve středu varoval před zhroucením humanitárního systému v Pásmu Gazy a aktivoval článek 99 Charty OSN, což vyvolalo odmítavou reakci Izraele. Borrell také vyzval Izrael, aby umožnil agenturám OSN poskytovat pomoc obyvatelům Pásma Gazy, v němž Izrael bojuje proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.

"Žádám členy EU, kteří zasedají v Radě bezpečnosti OSN, a podobně smýšlející partnery, aby podpořili výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese," napsal Borrell na sociální síti X. Podle něj Rada bezpečnosti "musí okamžitě jednat, aby předešla úplnému kolapsu humanitární situace v Pásmu Gazy".

Palestinci truchlí nad dítětem, které bylo zabito při útoku Izraele.

Ukrajinci se na konci druhého roku bojů připravují na dlouhou válku. Ukrajinci navíc vědí, že si musí i nadále zajistit vojenskou pomoc ze Západu – je ale také jasné, že tento úkol bude složitější, když se pozornost od října soustředí na válku mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás před útokem ze 7. října uvedlo Izrael v omyl a „falešný pocit klidu“ tím, že mu poskytlo zpravodajské informace o další ozbrojené skupině Palestinský islámský džihád. Uvedl to dnes list The Washington Post (WP) s odkazem na zdroje z izraelských tajných služeb, podle nichž Hamás plánoval svůj překvapivý útok na Izrael více než rok a řídil se přitom bojovými plány, které vycházely z otevřených zdrojů a zpravodajských informací.

Hamás „poskytl Izraeli zpravodajské informace o Palestinském islámském džihádu, aby posílil dojem, že má zájem o spolupráci“, řekl listu nejmenovaný izraelský zdroj.

Izraelské ozbrojené síly uvádí, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom list The Times of Israel (Tol) s odkazem na armádní prohlášení.

Při jednom incidentu se dva ozbrojenci z Hamásu vynořili z tunelu a zahájili palbu na izraelské jednotky, které je zabily a tunel zničily, uvedla armáda. Podobné informace nelze v bojových podmínkách bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Izraelské obranné síly oznámily smrt dvou svých vojáků. Při pozemní operaci v Gaze jich zemřelo 86. 

Dnes začíná osmidenní židovský svátek chanuka, známý jako svátek světel. Věřící si ho připomenou také v Česku. Chanukový svícen vpodvečer rozsvítí zemský rabín Karol Sidon na pražském nádraží Bubny, odkud před více než 80 lety odjížděli lidé pro svůj židovský původ do ghett. Zvláštní svíce na tomto chanukovém setkání bude patřit rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem, zakladatelem čestného sboru Památníku ticha vznikajícího na nádraží Bubny.

Chanuková menora se po setmění rozsvítí i na Palachově náměstí v Praze. Akci, které se zúčastní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) či starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09), bude předcházet modlitba za Izrael.

Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je „teroristická mrcha“, a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. „Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci,“ říká tato žena z Kolína nad Rýnem.

Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA.

V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože „se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně“.

Dobré ráno,

republikáni v americkém Senátu ve středu zablokovali návrh demokratického prezidenta Joea Bidena o rozsáhlé finanční pomoci Ukrajině a Izraeli. Republikáni výměnou za podporu balíčku požadovali zpřísnění americké imigrační politiky. Izrael mohl dostat 14,3 miliardy dolarů (323 miliard korun). 

Návrh podpořilo 49 senátorů, proti se jich postavilo 51. Pro zahájení debaty o balíčku by muselo návrh podpořit nejméně 60 ze 100 senátorů. Vedle všech republikánských senátorů se proti postavil i nezávislý Bernie Sanders, který je dlouhodobým kritikem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k dění v Pásmu Gazy pokračuje zase od rána.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen ostře reagoval na prohlášení generálního tajemníka OSN o hrozbě zhoršení mezinárodní situace kvůli válce v Pásmu Gazy. „Guterresovo úřadování je nebezpečí pro světový mír. Jeho žádost aktivovat článek 99 a výzva k příměří v Gaze jsou podporou teroristické organizace Hamás a vraždění starých lidí, únosů dětí a znásilňování žen. Každý, kdo podporuje světový mír, musí podporovat osvobození Gazy od Hamásu,“ napsal Kohen na síti X.

Izrael během týdenního příměří s Hamásem propustil na 240 palestinských vězňů, z toho 171 ve věku 14 až 18 let. Tři čtvrtiny z nich nebyly za nic odsouzeny, napsal deník El País. Podle něj je Izrael jedinou zemí, kde se děti a mladiství dostávají před vojenské soudy. Jde o Palestince zatčené na okupovaném Západním břehu, zatímco trestné činy tamních židovských osadníků podle organizace Human Rights Watch (HRW) řeší soudy civilní.

„Když začala válka, začali nás ponižovat. Každý nový vězeň vypadal, že ho zmlátili,“ popsal televizi CBS sedmnáctiletý Ahmad abú Najm. Mnoho jeho spoluvězňů bylo mladších než on, některým bylo jen 12 let. Ahmad byl ve vězení rok za házení kamenů při střetech s vojáky, což je nejčastější čin, za nějž se nezletilí Palestinci dostávají za mříže. Deník Financial Times (FT) napsal, že Izrael považuje za teroristu každého Palestince, ať už byl odsouzen za pokus o vraždu, či za „narušení bezpečnosti“, tedy i házení kamenů.

Lídři skupiny G7 dnes vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na závěry on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí.

„Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie.