Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Italská policie dnes zadržela dva muže, které podezírá z podpory terorismu, vyzývání k němu a verbování pro Islámský stát (IS). Zadržený Egypťan a Ital egyptského původu podle vyšetřovatelů také financovali terorismus a vyhrožovali italské premiérce Giorgii Meloniové, napsala dnes agentura ANSA.

V souvislosti s nedávným vývojem na Blízkém východě Itálie zpřísnila bezpečnostní opatření, aby zabránila útokům fundamentalistů. Podle zpráv ministerstva vnitra z posledních dnů mají být například uprchlická zařízení pečlivě monitorována z obavy před radikalizovanými lidmi, poznamenává agentura APA.

Mluvčí izraelské armády dnes podle Reuters uvedl, že izraelské síly „dělají všechno pro to, aby se vyhnuly nechtěným obětem“.

Podle íránského důchovního vůdce Sajjida Alí Chameneího by Izrael měl být za bombardování Pásma Gazy souzen. Vyzval také k okamžitému ukončení útoku, načež podotkl, že nikdo nebude schopný zastavit muslimy po celém světě, kteří se proti Izraeli postaví.

Izraelská armáda se pochlubila, že v Libanonu zasáhla infrastukturu islamistického hnutí Hizballáh. Podle Izraele to byla odplata za pondělní útoky. 

A short while ago, the IAF struck terror targets and military infrastructure of the Hezbollah terrorist organization in Lebanon, in response to fire yesterday (Monday) towards Israel. pic.twitter.com/6AP56PSHld

— Israeli Air Force (@IAFsite) October 17, 2023

V Pásmu Gazy od začátku války hnutí Hamás s Izraelem zemřelo 2800 Palestinců, z toho polovina jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ženy a děti, píše Reuters.

„Bezpečnostní krize nás nutí, abychom na ně reagovali, měnili se pod jejich tlakem,“ řekl dnes také premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj musí opustit bezstarostnost a co nejlépe se připravit na všechny hrozby. „Bez bezpečnosti není prosperita,“ zdůraznil.

V palestinském Pásmu Gazy se dále zhoršuje už tak krizová humanitární situace, podle úřadu OSN tam mimo jiné hrozí šíření nemocí kvůli nedostatku čisté pitné vody a dochází i zásoby jídla. Místní nemocnice jsou po masivním izraelském bombardování přeplněné a tisícům pacientů hrozí smrt, protože nemocnicím rychle ubývá palivo pro provoz nouzových generátorů. Totální blokádu palestinského Pásma Gazy nařídil Izrael v odvetě za brutální útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

V konfliktech na Ukrajině i v Izraeli se hraje o budoucnost západní civilizace a o její základní hodnoty, jako je úcta k životu, řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Čerstvé snímky z izraelského úderu na Pásmo Gazy.

Rada bezpečnosti OSN neschválila ruský návrh rezoluce, který vyzýval k humanitárnímu příměří ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, k otevření humanitárního koridoru do Pásma Gazy a propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters. Ruský návrh rezoluce obsahoval i odsouzení násilí vůči civilistům, aniž zmiňoval některou ze stran konfliktu. Právě proto s rezolucí nesouhlasily mimo jiné Spojené státy, proti byla i Francie, Japonsko či Británie.

„Tím, že Rusko neodsoudí Hamás, poskytuje krytí teroristické skupině, která masakruje nevinné civilisty. Je to nehorázné, pokrytecké a neobhajitelné,“ řekla k rezoluci americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval Írán a libanonské hnutí Hizballáh před zapojením do konfliktu mezi Izraelem a radikální palestinskou organizací Hamás. Prohlásil to v Berlíně po dnešním jednání s jordánským králem Abdalláhem II. Král řekl, že odsuzuje vraždění na obou stranách a že požaduje zastavení bojů v zájmu uchránění životů civilistů. Uvedl rovněž, že Jordánsko a ani Egypt nemohou přijmout žádné palestinské běžence.

Ministerstvo zahraničí dalo skrze systém Drozd Čechům v Libanonu ke zvážení opustit zemi, dokud jsou komerční lety v provozu bez větších omezení.

Podle svědků a egyptských bezpečnostních zdrojů dorazily k přechodu Rafáh kamiony s humanitární pomocí pro Gazu. Dodávky pomoci nyní čekají na otevření hranice Gazy a na zajištění bezpečného průchodu před vstupem na přechod, tvrdí zdroje.

Izraelská armáda v noci na dnešek pokračovala v odvetných leteckých úderech na Pásmo Gazy, kde zasáhla více než 200 cílů souvisejících s palestinskými organizacemi Hamás a Islámský džihád. Informoval o tom list The Times of Israel (ToI) s odvoláním na vyjádření Izraelských obranných sil (IDF). Podle palestinských úřadů přišlo při úderech o život nejméně 49 Palestinců, napsala agentura Reuters.

Izraelská armáda uvedla, že zasáhla mimo jiné ústředí Hamásu, kde bylo zabito několik členů tohoto radikálního hnutí, a také banku, jejíchž služeb využívalo.

Japonsko pošle civilistům v Pásmu Gazy humanitární pomoc za deset milionů dolarů (233,7 milionu Kč), oznámila dnes japonská ministryně zahraničí Jóko Kamikawaová. Na tiskové konferenci uvedla, že bude během dneška telefonovat se svým íránským protějškem Hosejnem Amírabdolláhjánem ve snaze snížit napětí na Blízkém východě tak rychle, jak jen bude možné.

V Izraeli a na palestinských územích je asi 900 japonských občanů, několik jich je také v Pásmu Gazy, uvedla dnes Kamikawaová. Japonsko aktuálně předsedá skupině ekonomicky vyspělých zemí G7 a Kamikawaová uvedla, že skupina „se znepokojením“ sleduje situaci v Gaze, píše Reuters.

USA a Izrael hodlají vypracovat plán, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch radikální hnutí Hamás, které Gazu ovládá. Po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to podle agentury Reuters sdělil šéf americké diplomacie Antony Blinken.

„Pokud se Hamás jakkoli pokusí zabránit, aby se humanitární pomoc dostala k civilistům, včetně toho, že ji zabere pro sebe, budeme první, kdo to odsoudí. A budeme pracovat na tom, aby se to už nestalo,“ sdělil Blinken novinářům po jednání.

Americký prezident Joe Biden ve středu navštíví Izrael, kterému vyjádří americkou solidaritu. Podle agentury Reuters to po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem uvedl šéf americké diplomacie Antony Blinken.

S Netanjahuem se sejde i Biden. Během své návštěvy dá najevo, že Izrael má právo bránit své občany před radikálním palestinským hnutím Hamás, sdělil také Blinken. Z Izraele se americký prezident přesune do Jordánska, kde bude jednat mimo jiné s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, dodal k tomu mluvčí Bílého domu.

Biden dá během své návštěvy Izraele jasně najevo, že „Izrael má právo a povinnost bránit svůj lid před Hamásem a dalšími teroristy a zabránit budoucím útokům,“ sdělil Blinken. Podle mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho také americký prezident hodlá od izraelských představitelů získat informace o izraelské strategii ohledně „tempa vojenských operací“.

V americkém Illinois se v pondělí lidé loučili se zavražděným šestiletým chlapcem, kterého podle policie spolu s jeho matkou napadl nožem postarší muž kvůli jejich palestinskému původu. V mešitě v městečku Bridgeview, které leží nedaleko Chicaga a kvůli velké koncentraci přistěhovalců z Palestiny se mu přezdívá Malá Palestina, se konala za ubodaného chlapečka Wadeau Al-Fayoumeho bohoslužba, uvedla agentura Reuters.

Automobily přijíždějící k mešitě měly z okýnek vyvěšené palestinské vlaječky. U mešity pak byla k vidění obrazovka s nápisem „Přestaňte rozdmýchávat násilí a nenávist vůči palestinským, arabským a muslimským komunitám“.

Šestiletého Wadeau a jeho matku podle policie v sobotu napadl pronajímatel jejich bytu, 71letý Joseph Czuba, který byl posléze zadržen a v pondělí stanul před soudem. Chlapci údajný útočník zasadil 26 ran vojenským nožem, zatímco jeho matku, 32letou Hanaan Shaninovou, bodl 12krát. Shaninová dokázala utéct do koupelny a přivolat policii. Chlapec zemřel v nemocnici.

Šéf úřadu OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths dnes zamíří do Egypta. Jeho kancelář v této souvislosti informovala, že mise potrvá několik dní a Griffiths má v plánu navštívit také Izrael. V Egyptě Griffiths bude jednat o humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy.

Do Izraele dnes přiletí německý kancelář Olaf Scholz, aby představitele židovského státu ujistil o německé podpoře po krvavém útoku Hamásu.

Scholz na jednání do Izraele odcestuje po ranním setkání s jordánským králem Abdalláhem II. v Berlíně. Kancléř již uvedl, že Izrael má právo na obranu a že bezpečnost Izraele je v národním zájmu Německa. Kromě Izraele má Scholz v plánu navštívit také Egypt.

Už minulý týden v pátek Izrael navštívila spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. V uplynulém týdnů do Tel Avivu přiletěla také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a řada západních ministrů, jako první zahraniční státník po útoku už 10. října Izrael navštívil šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Dobré ráno. Belgická prokuratura sdělila, že nic nenaznačuje, že by pondělní útok  Bruselu, při kterém zemřeli dva fanoušci Švédska a útočník, který vykřikoval Alláku akbar, ujel na motorce a je na útěku, souvisel s aktuální situací v Izraeli.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Děkujeme za pozornost a v online přenosu války mezi Izraelem a Hamásem budeme pokračovat zase zítra.

Podle izraelských médií zveřejnil Hamás záběry mladé ženy, kterou údajně drží v Gaze jako rukojmí. Izraelští zpravodajci ji identifikovali jako 21letou dívku, která byla 7. října unesená z hudebního festivalu Supernova. „Prosím, dostaňte mě odsud co nejdříve,“ říká ve videu. Mladá žena má zraněnou paži.

Podle představitelů OSN jsou v Gaze ohroženy životy tisíců pacientů. Civilisté z řad Palestinců i cizinců tam bezmocne čekají, aniž by mohli utéct. 

Tým amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena se jim snažil vyjednat bezpečný odchod přes město Rafáh u hranic s Egyptem. Týkat se to mělo 500 Palestinců a Američanů. „Brána zůstala zavřená. Nikoho nepustili,“ řekla jedna z Palestinek, která se tudy pokusila projít. „Přišli jsme v devět hodin ráno. Teď je skoro 13.15 a neotevřela se ani na vteřinu.“ Mnozí další čekali na telefonát, že je přechod otevřen.

USA si mohou dovolit dvě války, řekla tamní ministryně financí Janet Yellenová podle Sky News. „Amerika si rozhodně může dovolit stát na straně Izraele a podporovat jeho vojenské potřeby, stejně jako můžeme a měli bychom nadále podporovat Ukrajinu v boji proti Rusku.“