Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Izraelský letecký útok v pátek zasáhl tři bojovníky Hizballáhu poblíž libanonských hranic, uvedla izraelská armáda. „V oblasti hranice s Libanonem byli identifikováni tři teroristé Hizballáhu. Letadla Izraelských obranných sil na teroristy udeřila,“ uvedla. „Kromě toho před malou chvílí zahájili odstřelovači IDF palbu směrem k ozbrojencům, kteří operovali v oblasti hranice s Libanonem.“
Seznam hostů očekávaných na sobotním mírovém summitu v Káhiře o válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás se stále rozrůstá. Účast dnes potvrdil vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a řada vysoce postavených představitelů evropských i arabských zemí. Za Evropskou unii přijede do Egypta předseda Evropské rady Charles Michel a šéf diplomacie Josep Borrell, uvedly agentury DPA a Reuters s odkazem na diplomatické zdroje jednotlivých zemí.
Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval k přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, vyzval k okamžité humanitární pomoci, informuje AFP.
Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Informoval o tom dnes deník Haarec s odvoláním na palestinské úřady v Gaze. Dalších více než 13 000 lidí bylo při ostřelování pásma zraněno.
„Všichni ve Světové zdravotnické organizaci (WHO) jsme šokováni, zděšeni a zarmouceni konfliktem v Izraeli a Gaze. Nadále žádáme o přístup k dodávkám životně důležitých zásob a doufáme, že přechod Rafáh bude dnes otevřen. Další zpoždění totiž povedou k dalšímu utrpení a úmrtím,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Nizozemsko, Dánsko a Norsko vydaly pro své občany varování před cestami do Libanonu kvůli bezpečnostní situaci u hranic s Izraelem. Lidé, kteří jsou stále v zemi, by ji měli co nejrychleji opustit, vyzvaly úřady těchto evropských zemí podle agentury Reuters. Podobné varování vydala ve čtvrtek i Kanada.
Další státy se tak přidávají k USA, Británii, Německu či Francii, které kvůli vzájemnému ostřelování izraelské armády a libanonského hnutí Hizballáh doporučily tento týden svým občanům opustit Libanon. Rovněž české ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům v Libanonu, aby zvážili opuštění země.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) ve čtvrtek oznámilo, že občané z Izraele, kteří splňují podmínky, mohou nyní cestovat do Spojených států až na 90 dní bez víza. Původně mělo toto opatření platit až od 30. listopadu.
Izraelská armáda dnes oznámila, že od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října zadržela na Západním břehu Jordánu 584 hledaných Palestinců, z nichž 375 bylo podle ní spřízněných s Hamásem. Jen dnes v noci na tomto území, které Izrael okupuje od roku 1967, zadržela armáda 47 členů Hamásu.
Toto hnutí dnes uvedlo, že při čtvrteční razii izraelské armády v palestinském uprchlickém táboře Núr Šams na Západním břehu zemřelo 13 lidí, včetně pěti dětí. Izrael v noci na dnešek opět ostřeloval také Pásmo Gazy, kde zasáhl podle armády více než sto cílů spojených s Hamásem.
Obrazem: Pravoslavný kostel svatého Porfyria poškozený izraelským úderem ve městě Gaza.
Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že evakuace severoizraelského města Kirjat Šmona není povinná. Původně bylo obyvatelům nařízeno opustit své domovy, uvedlo izraelské ministerstvo obrany ve svém prohlášení.
Nedostatek paliva, vody a elektřiny způsobuje, že nemocnice v Gaze „fungují komplikovaně“ a v některých případech jsou „mimo provoz“, uvedl v pátek jeden z představitelů humanitární organizace CARE.
Nedostatek pohonných hmot způsobuje, že se obyvatelé Gazy uchylují k používání kontaminované vody, většina vody není pitná. K jejímu zpracování jsou zpravidla zapotřebí úpravny, které vyžadují pohonné hmoty, uvedl v pátečním rozhovoru pro CNN ředitel CARE pro Západní břeh Jordánu a Gazu Hiba Tibi.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás odmítl telefonický rozhovor s americkým prezidentem Bidenem během jeho návštěvy Izraele 18. října, informoval rozhlas Kan Radio s odvoláním na své zdroje.
Úřad OSN pro humanitární otázky vede pokročilá jednání se všemi stranami konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás o zajištění humanitární pomoci do Gazy v nejbližší době, přičemž první dodávky pomoci zřejmě dorazí nejdříve v sobotu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího úřadu.
„Vedeme důkladná a pokročilá jednání se všemi příslušnými stranami, abychom zajistili, že humanitární operace do (Pásma) Gazy začne co nejdříve a za správných podmínek,“ řekl Jens Laerke, mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Militantní křídlo Hamásu údajně oznámilo raketový útok na izraelské město Sderot.
Izraelská vláda schválila opatření, které jí umožní dočasně zakázat působení zahraničních médií v zemi v době nouzového stavu, pokud se bude domnívat, že sdělovací prostředek poškozuje národní bezpečnost. Informovaly o tom dnes servery The Times of Israel (ToI) a Ynet. Opatření inicioval ministr komunikací Šlomo Karhi kvůli katarské televizi Al-Džazíra.
Karhi o víkendu obvinil Al-Džazíru, že svým zpravodajstvím podporuje palestinské hnutí Hamás, s nímž od 7. října Izrael vede válku kvůli rozsáhlému a brutálnímu útoku Hamásu na Izrael. „Izrael je ve válce na zemi, ve vzduchu i na moři a také na veřejné diplomatické frontě. Nedovolíme v žádném případě vysílání, které poškozuje bezpečnost státu... Vysílání a zprávy Al-Džazíry jsou podněcováním proti Izraeli, pomáhají Hamásu-ISIS (teroristická organizace Islámský stát, pozn. ČTK) a teroristickým organizacím s jejich propagandou a podporují násilí proti Izraeli,“ řekl ministr Karhi.
Obrazem: Následky izraelského útoku na uprchlický tábor Nur Shams na Západním břehu.
Nizozemská vláda doporučila svým občanům, aby necestovali do Libanonu, a vyzvala ty, kteří se v zemi stále nacházejí, aby „Libanon co nejdříve opustili“, čímž se připojila k dalším evropským zemím, které vydaly podobné doporučení pro své občany.
„V důsledku nepředvídatelného vývoje mezi Izraelem a palestinskými územími je v Libanonu zvýšené napětí,“ uvedla vláda v prohlášení.
Egypt odstranil betonové zátarasy u hranic s Gazou, řekl v pátek agentuře AFP egyptský bezpečnostní zdroj, což vzbudilo naději, že by k Palestincům uvězněným v Gaze mohla brzy začít proudit potřebná pomoc.
Izrael odmítl otevřít své hranice s Gazou, ale Joe Biden zprostředkoval dohodu, která umožnila přísun pomoci přes přechod Rafáh s Egyptem. Jde o jedinou cestu na území, které není pod kontrolou Izraelců.
Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Pro pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, o které se stále více spekuluje, se v průzkumu vyslovilo 65 procent dotazovaných, 21 procent ji nepodporuje.
Mluvčí Hamásu Hasan Júsuf byl podle izraelských úřadů zatčen ve čtvrtek při raziích, které Izrael provedl na Západním břehu Jordánu.
Yousef byl zatčen „pro podezření z jednání jménem Hamásu“, uvedla v pátek izraelská bezpečnostní agentura Šin Bet pro CNN. Júsef je přední palestinskou politickou osobností, působí jako oficiální mluvčí Hamásu na Západním břehu Jordánu a je členem palestinské zákonodárné rady.
Karlovarský kraj i přes válečný konflikt v Izraeli dál počítá s izraelskými turisty, kteří patří mezi významnou klientelu západočeských lázní. Hejtmanství proto na příští rok plánuje zavést pravidelnou leteckou linku do Tel Avivu. Zájem o tuto linku potvrdil izraelský operátor, řekl ČTK hejtman kraje Petr Kulhánek (za STAN).
„Po posledním jednání s operátorem připravované linky máme informaci, že přípravy ohroženy nejsou. Pokud by se z toho stávajícího konfliktu nestal nějaký globálnější konflikt na Blízkém východě a došlo by ke zklidnění situace, tak na příští jarní a letní letovou sezonu by měl být potvrzen pravidelný let do Tel Avivu,“ řekl Kulhánek.
Obrazem: Řada Palestinců našla úkryt ve stanovém táboře v Khan Younis na jihu Pásma Gazy, který provozuje OSN.
Federace židovských obcí v ČR se dnes připojila ke sbírkám na pomoc Izraeli po útoku ozbrojenců palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Češi už podle informací ČTK dali na pomoc nejméně asi dva miliony korun v různých sbírkách.
Organizují je například Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), Hana Frištenská z Nadačního fondu Obětem holocaustu a hudebnice Zuzana Wirthová na platformě Znesnáze21 nebo Židovský národní fond.
Britský premiér Rishi Sunak uvedl, že jeho vláda jedná s partnery v regionu, aby zajistila návrat rukojmích. Argentinský prezident Alberto Fernández uvedl, že jeho vláda jedná s izraelskými zpravodajskými službami o nalezení argentinských rukojmích.
Německo zahájilo vyšetřování členů Hamásu pro podezření z vraždy, zabití a braní rukojmích. Podle německých zákonů jsou státní zástupci povinni vyšetřovat podezření z trestných činů v zahraničí, pokud se týkají německých občanů.
Reportérka deníku Bild Antonia Yamin uvedla, že židé se po útoku Hamásu na Izrael necítí v Berlíně bezpečně. „Pokud mám být upřímná, v Berlíně nejsou žádné muslimské obchody, které by se musely bát židů, kteří by přišli a všechno rozbili kvůli tomu, že dvanáct dní zpátky došlo k hroznému masakru na našich lidech. Necítíme se bezpečně,“ prohlásila.
Po střetech na Západním břehu Jordánu zemřelo pět dětí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při střetech s izraelskými silami v uprchlickém táboře Nur Šams na Západním břehu Jordánu zabito celkem třináct lidí, uvedl The Guardian.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.