Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

V New Yorku dnes projevy izraelského a palestinského velvyslance začalo mimořádné Valné shromáždění OSN, které se věnuje válce mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem. O slovo se přihlásilo více než 100 řečníků a zasedání by se podle agentury DPA mohlo protáhnout až do pátku.

Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján podle agentury Reuters na shromáždění varoval, že pokud Izrael nezastaví svůj odvetný úder proti Hamásu, bude mít konflikt dopad i na Spojené státy. Americké činitele Amírabdolláhján obvinil z "řízení genocidy v Palestině" a dodal, že Írán nechce, aby se konflikt rozšířil do dalších částí regionu.

Tady jsou fotografie lidí, které unesl Hamás. 

Na snímcích se Izraelci lehají na zem, zatímco se rozezněly poplašné sirény varující před nálety z Gazy. 

Jak už jsme uvedli, izraelské obranné síly zasáhly Šádího Baarouda, zástupce šéfa zpravodajců Hamásu, který plánoval útok 7. října. Nexta zveřejenila video z údajného zásahu. 

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedla, že tři z jejích škol utrpěly v posledních 24 hodinách „vedlejší škody“ v důsledku úderů v blízkosti Gazy.

V jedné ze zasažených škol byl zabit jeden člověk a dalších 15 osob utrpělo lehká zranění, uvedla agentura ve své poslední aktualizaci. Dodala, že k udržení klíčových humanitárních operací je i nadále „naléhavě zapotřebí“ pohonných hmot.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že při čtvrtečním úderu v Pásmu Gazy zabily zástupce šéfa zpravodajské služby Hamásu Šádího Barúda. IDF obvinily Barúda z plánování útoků Hamásu v jižním Izraeli ze 7. října společně s jeho současným vůdcem v Gaze Jahjou Sinwarem.

Na jihu Libanonu se v několikakilometrové oblasti šíří lesní požáry. Rozhořely se kvůli střelbě u hranic s Izraelem a s jejich likvidací libanonským hasičům pomáhají příslušníci mírové mise UNIFIL Organizace spojených národů. Dnes o tom informuje agentura Reuters.

Ozbrojenci z militantního šíitského hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu, se denně pouštějí do přestřelek s izraelskými vojáky. Napětí na hranici stouplo po 7. říjnu, kdy začala válka Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás ovládajícímu Pásmo Gazy. O život zatím přišlo více než 40 bojovníků Hizballáhu a Izrael uvádí, že na hranici s Libanonem ztratil sedm vojáků.

Obrazem: Tunel údajně vedoucí do Pásma Gazy nedaleko kibucu Kisufim

Izraelská měna se ve čtvrtek propadla na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru za posledních 11 let. Důvodem jsou sílící spekulace, že by se mohla blížit pozemní operace Izraelských obranných sil v Gaze.

Šekel klesl o 0,44 % a v polovině odpoledne místního času se obchodoval za 4,08 za dolar. Takto nízko se šekel podle údajů společnosti Refinitiv obchodoval naposledy v červenci 2012. Hodnota šekelu klesla o více než 6 % od 7. října, kdy Hamás zahájil brutální útok na Izrael, který odpověděl leteckými údery na Gazu.

Dvě stovky lidí unesených radikálním palestinským hnutím Hamás z Izraele do Pásma Gazy připomínají happeningy ve Francii nebo ve Švýcarsku. U paty Eiffelovy věže v Paříži stojí 30 kočárků symbolizujících stejný počet dětí a nezletilých zavlečených do Pásma Gazy, píše agentura AFP. V Ženevě zase stojí 224 židlí s portréty unesených, píše server The Guardian.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu bez dalších podrobností řekl, že při izraelských útocích zemřelo 50 zajatců, píše Reuters. Jeho tvrzení nelze ověřit.

Podle Downing Street se u britských úřadů zaregistrovalo asi 200 britských občanů nebo občanů s dvojím občanstvím, kteří uvedli, že se nacházejí v Gaze. Do Egypta byl vyslán tým pracovníků pohraniční stráže, kteří se mají pokusit o jejich bezpečný odjezd z oblasti.

„Jde pouze o ty, kteří dali najevo svou přítomnost,“ řekl novinářům mluvčí premiéra Rishiho Sunaka. Vláda podle něj zatím nedokáže odhadnout celkový počet občanů Spojeného království, kteří se mohou nacházet v Gaze.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů. „Kolik dětí musí ještě zemřít, aby Evropská komise mohla vyzvat k příměří?“ řekl v televizním projevu, který byl později citován na sociálních sítích. „Kolik tun bomb musí ještě spadnout na Gazu, aby Rada bezpečnosti OSN začala jednat?“

Erdogan rovněž uvedl, že Turecko dosud vyslalo do Egypta 10 letadel s humanitární pomocí, včetně generátorů určených pro Gazu. Do Egypta podle něj odjelo také 25 tureckých zdravotníků.

Do Moskvy dorazili zástupci palestinského radikálního hnutí Hamás, uvedla podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, aniž by uvedla podrobnosti k této návštěvě. Delegaci podle zdroje ruské agentury RIA Novosti vede jeden z čelných představitelů Hamásu Músá abú Marzúk.

Návštěva Hamásu nebyla dopředu ohlášená, podotkl ruský informační portál Meduza. S kým se členové Hamásu v Moskvě setkají, není podle něj jasné.

Několik lídrů členských zemí Evropské unie dnes při příchodu na summit sedmadvacítky vyzývalo k vytvoření podmínek pro rozšíření humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy. Zaznívaly i výzvy k vyhlášení příměří, zatímco se Izrael připravuje na invazi s cílem zničit palestinské radikální hnutí Hamás. Podle pracovní verze závěrečného prohlášení by summit nakonec mohl vyzvat k „humanitárním přestávkám“ v konfliktu.

Německý kancléř Olaf Scholz po příletu do Bruselu rovněž podpořil posílání humanitární pomoci Palestincům, aniž by se pouštěl do větších podrobností. Podobně jako další lídři hovořil o právu Izraele na sebeobranu, civilní obyvatelé Pásma Gazy však jsou podle něj „také oběti Hamásu“.

Počet francouzských občanů, kteří zahynuli při útocích Hamásu na Izrael, se zvýšil z původních 31 na 35, uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.

Devět francouzských občanů se stále pohřešuje a některé z nich drží Hamás jako rukojmí, uvedlo ministerstvo v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích.

Mezi více než 200 rukojmími unesenými militantním hnutím Hamás do Pásma Gazy jsou i dvě děti s dvojím izraelsko-maďarským občanstvím, informovala agentura Associated Press s odvoláním na maďarské ministerstvo zahraničí.

Děti ve věku 8 a 15 let byly uneseny z domu svého otce v kibucu nedaleko hranic s Gazou během útoku Hamásu 7. října, uvedla matka dětí pro maďarský týdeník Hetek.

Společné prohlášení podepsané ministry zahraničí devíti arabských zemí odsoudilo podle agentury Reuters útoky na civilisty a porušování mezinárodního práva v Gaze. Odsoudilo rovněž nucené vysídlování a „kolektivní trestání“ obyvatel Gazy. „Právo na sebeobranu neospravedlňuje porušování zákona a zanedbávání práv Palestinců,“ stojí v prohlášení.

Prohlášení podepsali ministři zahraničí Spojených arabských emirátů, Jordánska, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Ománu, Kataru, Kuvajtu, Egypta a Maroka.

Pád dronu izraelské armády na balkon domu ve městě Maalot u libanonských hranic si vyžádal sedm raněných, uvedla podle deníku The Times of Israel (ToI) nemocnice, ve které byli ošetřeni. Pět lidí se nadýchalo kouře, zdravotníci jim pomohli také se zvládnutím akutního stresu.

Šest lidí bylo po ošetření v nemocnici v Nahariji propuštěno domů. V péči lékařů zůstává 66letý muž, uvedla nemocnice. Pád dronu na vlastní území už vyšetřuje izraelská armáda. V sousedním Libanonu působí šíitské hnutí Hizballáh, Izrael v uplynulých dnech útočil proti buňkám radikálů z této militantní organizace.

Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že vojenská operace s cílem zlikvidovat Hamás je sice nezbytná, ale musí být provedena v mezích mezinárodního práva.

„Bohužel, vojenská operace k eliminaci Hamásu musí proběhnout, jiná cesta neexistuje, jinak Izrael nemůže dlouhodobě přežít,“ uvedl Rutte podle agentury Reuters při příjezdu do Bruselu na summit EU. „Mělo by to však být provedeno s minimálním vlivem na civilní obyvatelstvo.“

Letouny Izraelských obranných sil (IDF) při dnešním náletu zlikvidovaly velitele raketového střediska Hamásu v severním Chán Júnisu Hassana al-Abdulláha, tvdrí IDF.

Obrazem: Studenti v Madridu stávkují na znamení solidarity s Palestinci. 

Čína ve čtvrtek oznámila, že poskytne humanitární pomoc pásmu Gazy ve výši přibližně 2,05 milionu dolarů. Jde o doplněk k pomoci ve výši 1 milionu dolarů, kterou Čína poskytla již dříve. Podle prohlášení Čínské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (CIDCA) bude pomoc sestávat z potravin, léků a dalšího potřebného materiálu.

Obrazem: Distribuce humanitární pomoci v Khan Younis na jihu Pásma Gazy

Humanitární pauzy, které by měly umožňovat dostat pomoc k civilním obyvatelům Gazy, by nebyly pro českého premiéra Petra Fialu (ODS) důvodem pro to, aby odmítl závěry unijního summitu k situaci v Izraeli a Pásmu Gazy. Fiala nicméně dnes v Praze před odletem na summit opakovaně zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Závěry musí podle něj jasně odlišit, kdo je viník a oběť, podobně jako v případě Ukrajiny po napadení Ruskem.

Kolem dění na Blízkém východě, ke kterému zastávají členské státy EU rozdílné postoje, se povede v Bruselu patrně nejbouřlivější debata. Česku, ale i Rakousku či Německu, vadily některé formulace v připravených společných závěrech jednání, kde se hovoří například o podpoře vyhlášení takzvané humanitární pauzy, nicméně téměř bez jakéhokoli kontextu. Text byl za poslední dny několikrát přeformulován a podle českých zástupců „již jde tím správným směrem“.