Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Obrazem: Protestní shromáždění na znamení solidarity s Palestinci v Gaze v Saná

OSN varovala, že válka mezi Izraelem a Gazou vede k hladomoru v Gaze. V pátek má zároveň Rada bezpečnosti hlasovat o rezoluci, která má zvýšit pomoc palestinskému území, ale nevyzývá k příměří.

Do několika málo dosud fungujících nemocnic v Gaze dorazili po obnovení izraelských úderů další zranění. Ve čtvrti Džabalíja ve městě Gaza bylo při útoku na dům zabito 16 lidí a více než 50 jich bylo zraněno, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

Izraelec Gadi Haggai, 73letý obyvatel kibucu Nir Oz, který měl také americké občanství a během útoku palestinských radikálů 7. října byl unesen do Pásma Gazy, je po smrti. S odvoláním na oznámení kibucu o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Zástupci kibucu bez uvedení zdroje této informace uvedli, že Haggaiovo tělo zůstává v rukou „teroristů z Gazy“. Jeho žena Judith, která má podle CNN rovněž dvojí občanství, je stále v zajetí a předpokládá se, že byla během útoků zraněna.

Lidé prchající před válkou mezi Izraelem a Gazou budou mít na základě australské iniciativy bezplatnou zdravotní péči. Ostatní státy budou vyzvány, aby následovaly jejího příkladu.

Ministryně zdravotnictví státu Victoria Mary-Anne Thomasová v sobotu údajně oznámí, že lidé prchající před konfliktem budou mít přístup k základní zdravotní péči, specializované podpoře duševního zdraví a jazykovým službám.

Obrazem: Izraelská armáda v severní Gaze

Rusko bude i nadále posílat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi to dnes v telefonickém hovoru řekl ruský prezident Vladimir Putin, který podle agentury AFP zároveň vyzval k rychlému ukončení bojů.

„Rusko bude pokračovat v dodávkách základních potřeb, zejména léků a zdravotnického vybavení,“ uvedl Kreml v prohlášení po telefonátu. Putin podle něj vyzval k „obnovení politického procesu“ s cílem dosáhnout dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného státu Palestina po boku Izraele. Tento scénář podporují i Spojené státy či Evropská unie.

Izraelská armáda ve válce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás běžně používala jednu ze svých nejničivějších bomb i na jihu Pásma Gazy, kam doporučovala odejít civilistům ze severu. S takovým závěrem přišel dnes investigativní tým deníku The New York Times (NYT) na základě analýzy leteckých snímků zachycujících škody za prvních šest týdnů konfliktu. Tisíce bomb daného typu podle listu Izraeli od října dodaly Spojené státy.

Reportéři se zabývali použitím zhruba 900kilogramových leteckých pum, které dokážou srovnat se zemí celé bytové komplexy a posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. V arzenálu je mají i armády několika západních zemí, ta americká je však podle expertů už téměř nesvrhává na hustě osídlené zóny, jakou je i Gaza.

V San’á v Jemenu se demonstruje na podporu Palestiny. 

Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale i pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.

„Situace v Gaze a na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, je velmi znepokojivá. Naši humanitární pomoc jsme zčtyřnásobili. Po pečlivém přezkoumání našich finančních prostředků nyní oznamujeme rovněž poskytnutí tolik potřebné pomoci palestinské samosprávě,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Následky izraelského raketového útoku na Rafáh.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při jednáních se západními lídry prezentoval myšlenku, že by Egypt mohl přijmout statisíce lidí z Pásma Gazy. Amerického prezidenta Joea Bidena požádal, aby v této věci vyvíjel tlak na egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího, napsal s odvoláním na nejmenované činitele deník The Washington Post (WP). S podobným požadavkem podle informací listu Netanjahu konfrontoval britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Izraelská armáda  vyzvala obyvatele uprchlického tábora Búrajdž v centrální části Gazy, aby se evakuovali na jih a zamířili do Dajr Balah, protože pozemní ofenziva armády se rozšiřuje. Uvádí také, že hlavní severojižní dálnice v Gaze v oblastech severovýchodně od Chán Júnisu stále zůstává „bojovou zónou“.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) obvinil izraelskou armádu ze zásahů proti novinářům a jejich rodinám v Pásmu Gazy v souvislosti s nejvyšším počtem mrtvých pracovníků médií za poslední dobu. CPJ se sídlem v New Yorku uvedl, že od přeshraničního útoku Hamásu 7. října a následné izraelské odvety bylo v Gaze, Izraeli a jižním Libanonu zabito nejméně 68 novinářů a dalších pracovníků médií. Informoval o tom dnes list The Guardian.

„Za prvních deset týdnů války mezi Izraelem a Gazou bylo zabito více novinářů, než kdy bylo zabito v jedné zemi za celý rok,“ uvedla organizace.

Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali političtí a vojenští vůdci Hamásu jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf. Informoval o tom dnes deník Haarec.

Izraelské ozbrojené síly dnes také uvedly, že v Pásmu Gazy byli zabiti další dva vojáci. Počet ztrát armády v pozemní operaci tak vzrostl na 139. Kromě toho byli v bojích v severní a jižní Gaze vážně zraněni voják v záloze a dva další vojáci.

Rada bezpečnosti OSN znovu odložila své hlasování o rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Agenturám AFP a Reuters to řekly nejmenované diplomatické zdroje. Diplomaté mají nyní na stole výrazně pozměněné znění textu bez přímé výzvy k zastavení bojů. Takovou rezoluci jsou ochotné podpořit i Spojené státy. Hlasování v Radě bezpečnosti OSN by se podle diplomatů mohlo uskutečnit během dnešního dne.

K mezinárodní operaci v Rudém moři, kterou navrhly Spojené státy v reakci na útoky na nákladní lodě, se připojilo přes 20 zemí. Oznámil to ve čtvrtek večer Pentagon, napsala agentura Reuters. Cílem operace je zneškodnit útoky jemenských povstalců Húsíů na nákladní lodě v Rudém moři, které je významnou světovou obchodní trasou.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že od ukončení dočasného příměří v Pásmu Gazy 1. prosince armáda zneškodnila více než dva tisíce agentů Hamásu. To zvyšuje armádní odhady počtu bojovníků Hamásu zabitých od začátku války na přibližně 8 tisíc. Další tisícovka jich byla zabita v Izraeli během útoku 7. října. 

„Zvýšili jsme počet vojáků bojujících ve východní části Chán Júnis a bojujeme tam s odhodláním, s pěti pěšími brigádami a bojovými inženýry, s důrazem na podzemní boje,“ řekl Hagari na večerní tiskové konferenci.

Obrazem: Město Gaza zničené izraelským bombardováním.

Soustrast pozůstalým i celému Česku kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při níž podle policie zemřelo nejméně 15 lidí, dnes vyjádřil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Na sociální síti X také popřál brzké uzdravení zraněným.

Víc než půl milionu lidí v Pásmu Gazy, tedy asi čtvrtina jeho obyvatel, trpí hlady kvůli nedostatku potravin způsobenému blokádou a boji izraelské armády s hnutím Hamás. Do půl roku tam hrozí hladomor, pokud nebudou zajištěny větší dodávky jídla, pitné vody a zdravotní péče, varoval dnes podle BBC Světový potravinový program (WFP). Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice a na jihu jich je v provozu devět, všechny jsou ale přeplněné zraněnými a uprchlíky.

„Nikdy jsem neviděl nic podobného rozsahu jako nyní v Gaze, navíc jak rychle se to stalo, za pouhé dva měsíce,“ citovala AP Arífa Husajna z WFP. Podle údajů této organizace čelí v Pásmu Gazy hladu na 576.600 lidí. „Nejsou to jen čísla - za těmito alarmujícími statistikami jsou jednotlivé děti, ženy a muži,“ řekl Husajn, hlavní ekonom WFP. „Rozsah a rychlost, s jakou tato krize vznikla, jsou bezprecedentní,“ dodal.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.

„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.

„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Ministr zahraničí SAE se v Abú Zabí setkal s vysokým představitelem palestinské samosprávy a jednal s ním o mezinárodním úsilí o dosažení příměří v Gaze.

Šejk Abdulláh na schůzce zdůraznil, že je důležité upřednostnit jednání směřující k vytvoření rámce pro mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci o dvou státech, informovala emirátská státní tisková agentura WAM.

Podle zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnil orgán podporovaný OSN, čelí celých 2,3 milionu obyvatel Gazy krizové úrovni hladu a riziko hladomoru se každým dnem zvyšuje.