Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že během Rady bezpečnosti OSN bude jednat o možnostech, jak pomoci rukojmím, které drží Hamás. Mezi dalšími tématy bude právo Izraele na obranu, humanitární pomoc Gaze a zamezení šíření konfliktu.

In New York for a @UN Security Council meeting on the situation in the Middle East. Will reaffirm Israel’s right to defend itself and discuss work to secure the release of hostages, prevent the conflict from spreading, and enhance humanitarian support for Gaza. pic.twitter.com/VY0EyZkOIh

— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) October 24, 2023

„Předseda vlády se zítra setká se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem a izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Cílem jednání bude podpora Izraele včetně koordinace v kontextu Evropské rady, která zasedá tento týden. Společně s předsedou vlády ČR poletí do Izraele rakouský kancléř Karl Nehammer,“ potvrdil konání cesty mluvčí vlády Václav Smolka. 

„Za zločin přichází trest. Stejně jako nelze u sankcí na Rusko řešit, jestli se dotýkají běžných občanů (protože i to je jejich účel), tak stejný metr musíme mít u Palestiny. Ve chvíli, kdy je dost peněz na rakety, ale není jich dost na vodu, je posílání peněz neobhajitelné,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TPO 09).

Za zločin přichází trest. Stejně jako nelze u sankcí na Rusko řešit, jestli se dotýkají běžných občanů (protože i to je jejich účel), tak stejný metr musíme mít u Palestiny.

Ve chvíli, kdy je dost peněz na rakety, ale není jich dost na vodu, je posílání peněz neobhajitelné.

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) October 24, 2023

Český premiér Petr Fiala by měl ve středu s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele, uvedla APA s odvoláním na úřad kancléře.

Hledání přeživších po bombardování uprchlického tábora v Pásmu Gazy.

Válka na Ukrajině se nesmí pod vlivem teroristického útoku na Izrael dostat do pozadí. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes ujistili členové Evropské komise, uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová. Zelenskyj se s nimi spojil během jejich dnešního zasedání v Bruselu prostřednictvím videokonference.

Ukrajina „nadále potřebuje podporu a pomoc a my při ní budeme stát tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ nechala se slyšet Jourová. „Proto také komise uvolnila další 1,5 miliardy eur z makrofinanční pomoci na provoz ukrajinského státu,“ dodala s tím, že společně dále pokračují „v plánech na rekonstrukci Ukrajiny a na jejím přistoupení k EU“.

Prezident Petr Pavel se dnes odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hovořili spolu o nedávném teroristickém útoku palestinských radikálů ze hnutí Hamás na Izrael a o situaci na Blízkém východě. Tématy byly také vládní konsolidační balíček nebo státní rozpočet. Na sociální síti X to oznámil Fiala.

„Pravidelný oběd s panem prezidentem. Probírali jsme současné světově dění, především teroristický útok Hamásu na Izrael a situaci na Blízkém východě. Mluvili jsme i o ozdravném balíčku, státním rozpočtu a dalších aktuálních tématech,“ poznamenal ministerský předseda.

Sirény se nyní rozezněly také ve střední části Izraele, píší izraelské obranné síly na twitteru. 

Izrael je ochoten odložit pozemní invazi do Pásma Gazy o několik dní, aby mohl jednat o propuštění velkého počtu rukojmích, které tam drží radikální hnutí Hamás. Zpravodajskému serveru Axios to řekli dva nejmenovaní izraelští představitelé. Od 7. října, kdy jeho ozbrojenci zaútočili na Izrael, drží Hamás v Pásmu Gazy více než 200 rukojmích. Izraelští představitelé tvrdí, že jakmile jejich armáda zahájí pozemní invazi, bude dohoda o rukojmích téměř nemožná.

„Izrael i administrativa (amerického prezidenta Joea) Bidena chtějí vyčerpat veškeré úsilí, aby se pokusili dostat rukojmí z Gazy. Pokud Hamás navrhne velké množství, budeme samozřejmě připraveni udělat něco na oplátku,“ řekl webu Axios jeden z vysoce postavených izraelských představitelů.

Sirény se rozezněly v izraelském městě Beer Ševa. 

Takhle to dnes vypadalo ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy, na které dopadly izraelské rakety. Celkový počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy stoupl na nejméně 5791, z toho 2360 dětí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním hnutím Hamás, podle kterého jen za posledních 24 hodin zahynulo 704 Palestinců. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izrael na úzké pobřežní Pásmo Gazy útočí po masakrech radikálního hnutí Hamás na jihu Izraele, které si 7. října podle izraelských zdrojů vyžádaly na 1400 životů a desítky lidí při nich byly uneseny.

Válečný konflikt nepříznivě ovlivnil až 80 procent společností z odvětví vyspělých technologií působících v Izraeli. Největší problémy mají kvůli odvodům do záloh s nedostatkem pracovníků, ale také se získáváním finančních prostředků. Podle serveru Ynetnews to vyplývá z průzkumu Izraelského úřadu pro inovace a institutu SNPI provedeného mezi 500 společnostmi z odvětví vyspělých technologií.

Dvojí dopad, a to jak problémy s dostatkem lidského kapitálu, tak se získáváním finančních prostředků, hlásí více než čtvrtina firem. Problémy s náborem důležitých pracovníků má 70 procent firem. Přes 40 procent společností uvedlo, že má problémy se zrušením nebo zpožděním investičních smluv, a jen několika firmám se podařilo uskutečnit schůzky s investory.

Jakékoli projevy antisemitismu je třeba důsledně odsoudit, zastavit a zločiny potrestat. Ve videu na sociální síti X to řekl prezident Petr Pavel, podle nějž se v posledních dnech ve světě i v Evropě množí výhrůžky a útoky proti Židům.

„Nenávist proti druhému etniku nebo jakémukoli náboženství nemůžeme tolerovat, stejně jako nemůžeme tolerovat nárůst antisemitismu. Není možné být tolerantní k netolerantním. Nenávist není možné schovávat za svobodu nebo pouze jiný názor,“ uvedl Pavel.

Veronika Kuchyňová dnes předala pověřovací listiny izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi. Oficiálně tak zahájila svou diplomatickou misi a stala se první ženou na postu mimořádné a zplnomocněné české velvyslankyně v Izraeli. 

Bombové hrozby si dnes dopoledne na několika místech Německa vynutily evakuaci škol a sídla lokálních rádií, uvedla německá tisková agentura DPA. Anonymní vyhrůžky obdrželo také hlavní nádraží v Berlíně či další média. Již v pondělí muselo být dočasně vyklizeno několik vzdělávacích zařízení a také budov v areálu německé veřejnoprávní televize ZDF v Mohuči.

Ve Výmaru ve spolkové zemi Durynsko byla kvůli vyhrůžce bombou dopoledne evakuována budova, v níž sídlí tři místní rádiové stanice. Policie nyní pátrá po možné výbušnině. Odesílatel výhrůžného e-mailu se podle sdělení policie představil jako "Hamas" - se zjevným odkazem na radikální palestinské hnutí Hamás, které před více než dvěma týdny provedlo z Pásma Gazy útok na Izrael, který si vyžádal na 1400 mrtvých.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své dnešní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok radikálního palestinského hnutí na Izrael z Pásma Gazy, který si vyžádal na 1400 mrtvých.

„Francie je připravena, aby mezinárodní koalice proti Daeši (arabská zkratka pro IS, pozn. ČTK), které se účastníme v rámci operací v Iráku a Sýrii, bojovala také proti Hamásu,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Macrona po jeho jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě.

Vláda Spojených států pracuje na plánu evakuace statisíců svých občanů z Blízkého východu pro případ, že by si to vyžádalo rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem do jiných částí regionu. Deníku The Washington Post (WP) to řekla čtveřice činitelů obeznámených s americkými úvahami. Televize CNN zase s odvoláním na své zdroje uvedla, že Washington u různých ozbrojených skupin pozoruje snahu vystupňovat útoky proti Američanům.

„Všude blikají červené kontrolky,“ shrnul situaci jeden americký činitel působící v regionu, jehož televize cituje. Informace navazuje na zprávy z posledních dní o útocích drony na americké jednotky v Iráku nebo Sýrii a na vyostřování rétoriky mezi Washingtonem a Teheránem, který USA s vývojem spojují.

Hamás zveřejnil video ze zajetí dvou seniorek, které jsou již nyní propuštěné. 

A tady jsou další snímky z dnešního setkání Emmanuela Macrona s Benjaminem Netanjahuem. 

Osvobozená izraelská zajatkyně na tiskové konferenci uvedla, že s ní Hamás po počátečním násilí při únosu do Pásma Gazy zacházel dobře. Dodala, že během dvoutýdenního zajetí na palestinském území s ní ale zacházeli dobře. Křehce vypadající Lifšicová, sedící na invalidním vozíku, řekla novinářům, že jí během jejího nedobrovolného pobytu v síti tunelů v Pásmu Gazy navštívil lékař a že bylo postaráno o všechny její potřeby.

Lifšicová řekla, že jí únosci při převozu sundali hodinky a šperky. Popsala, že když sesedla z motorky, lidé, kteří ji přivítali, řekli, že „věří v korán“, a proto jí neublíží. Spolu s dalšími 24 lidmi ji pak odvedli do „obrovské sítě“ tunelů, která připomínala „pavučinu“ a půda v nich byla  „měkká a vlhká“. Všichni byli nuceni ujít několik kilometrů pěšky a po dvou nebo třech hodinách oddělili pět lidí z kibucu Nir Oz do samostatné místnosti.

Izraelský prezident Jicchak Herzog během setkání s Emmanuelem Macronem uvedl, že Hamás drží jako rukojmí 30 dětí. Upozornila na to Nexta. 

V Izraeli zemřel už třetí občan Itálie, potvrdil Řím. 

Dnešní škody ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy. 

Macron se v Izraeli setkal i s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

O Jocheved Lifšicové (85) jako o jedné ze seniorek propuštěných Hamásem jsme psali už včera. Žena, kterou v pondělí večer propustilo ze zajetí palestinské islamistické hnutí Hamás, se zdá být v pořádku, působí velmi bystře a je ochotná předávat informace, které by mohly vést k osvobození dalších lidí. Stanici BBC to řekla její dcera Šarone Lifšicová, která se se svou matkou shledala v izraelské nemocnici. Společně s Lifšicovou Hamás propustil i 79letou Nurit Cooperovou, stále ale drží zhruba dalších 200 zajatců. Obě ženy byly 7. října uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé jsou stále v Pásmu Gazy.

„Sestry si s ní právě povídaly, říkají, že je velmi bystrá a velmi ráda se podělí o informace a předá je rodinám ostatních rukojmích, se kterými byla,“ řekla dcera Jocheved Lifšicové Šarone, která žije v Londýně. Dodala, že v tuto chvíli je prioritou rodiny dostat zpět zbytek zajatců. „Chce předat informace, chce pracovat na tom, aby je dostala domů, tím jsem si jistá,“ řekla o své matce.