Nápor migrantů nepolevuje: Litva vyhlásila výjimečný stav, polský prezident zmínil sílu

O situaci u hranice průběžně informuje zpravodajská agentura Ruptly, která je dceřinou společností ruské státní televizní sítě RT. Na běloruské straně hranice migranti postavili stany a zapálili tam ohně. V živém přenosu je slyšet mužské hlasy, někdy křik a pláč dětí. Na místě postávají členové běloruských bezpečnostních složek, jejichž úkolem je bránit migrantům v návratu zpět do běloruského vnitrozemí. Za plotem s ostnatým drátem na vrchu u řady zaparkovaných vojenských aut chodí polští vojáci.

Tak obecnie wygląda obozowisko migrantów w rejonie Kuźnicy pic.twitter.com/6ymOtfCroK

— Ministerstwo Obrony Narodowej 🇵🇱 (@MON_GOV_PL) November 9, 2021

„Situace je velice napjatá, velice obtížná. Očekáváme snahu o trvalou destabilizaci našich hranic tisícovkami migrantů, kteří budou podnikat různé agresivní akce,“ varoval dnes v Polském rozhlase mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn.

V Bělorusku podle odhadu polských zpravodajců může v současnosti pobývat 12 000 až 15 000 migrantů. Z toho se nyní přímo u hranic s Polskem nachází okolo čtyř tisícovek migrantů, ale Varšava podle mluvčího předpokládá, že tato skupina se bude zvětšovat.

Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka podle mluvčího hledá nové způsoby přepravy migrantů do Minska, přes letiště v Damašku, Bejrútu, Dubaji a Moskvě.

„Bohužel nečekáme, že by Lukašenko změnil taktiku. Nadále bude mít zájem hromadit obrovské masy lidí, aby destabilizoval hranice Evropské unie,“ řekl Žaryn.

Špinavá hra Lukašenka

Počínání Minsku je podle něj sladěno s kroky Ruska, které se snaží destabilizovat střední a východní Evropu a rozbíjet spolupráci v rámci EU a NATO.

Běloruský nezávislý list Naša Niva odhadl, že dění na hranici je součástí Lukašenkovy hry, jejímž minimálním cílem je přimět EU usednout za stůl k jednání s Minskem. To by Lukašenko mohl vydávat za uznání své legitimity po zpochybňovaných prezidentských volbách z loňského srpna. Maximem by pak bylo ještě i získat z EU peníze na zadržování migračních toků.

„Kdo - při vědomí maximální centralizace a kontroly v Bělorusku - uvěří, že tisíce migrantů z dalekých zemí mohou dorazit do země bez vůle úřadů a ještě se masově vydat k vybranému pohraničnímu přechodu,“ upozornil politolog Alexej Jelisejev. Současně připomněl dilema EU: pustit migranty přes hranice by okamžitě znamenalo znásobení jejich přílivu, ale na druhé straně uprchlíci, včetně žen a dětí, čelí na hranicích tak nepříznivým podmínkám, že to Minsku umožňuje stěžovat si na nehumánní počínání EU.

Lukašenkův obchod s lidmi: Migranti zkusili „protrhnout“ polskou hranici, u plotu živoří i děti

Běloruský ministr vnitra Ivan Kubrakov podle státní agentury Belta uvedl, že jeho resort neznamenal žádné porušení běloruských zákonů ze strany migrantů, kteří se na běloruském území nacházejí legálně. „Utíkají před válkou, snaží se dostat do EU. My jako pohostinná země jsme vždy připraveni všechny přijmout,“ prohlásil.

Podle polské strany se v pondělí pokusilo překonat hraniční zábrany dosud největší množství migrantů. Varšava očekává, že další pokusy budou následovat dnes. Polsko poslalo k hranici vojáky, nyní jich tam má už 12 000. Situaci na hranici monitorují i za pomoci bezpilotních letounů.

Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty převážně z Blízkého východu k hranicím dováží a mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv. Lukašenko obvinění odmítá.

„Noc na hranici uplynula relativně klidně. Pouze na policejní auto přilétl kámen,“ uvedla na twitteru místní polská policie. Na připojeném videu jsou za plotem hraničního ostnatého drátu vidět migranti utáboření ve stanech, někteří se v chladném ránu hřejí u ohňů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí večer vyjádřila s Polskem, Litvou a Lotyšskem solidaritu kvůli stupňující se migrační krizi, uvedla agentura PAP. Vyzvala také členské země Evropské unie, aby „schválily rozšířený sankční režim vůči běloruským úřadům zodpovědným za tento hybridní útok“. Německý ministr vnitra Horst Seehofer vyzval k pomoci Polsku při ochraně vnější hranice EU.